Převorství u pomerančovníku
Samantha Shannon
Kořeny chaosu série
1. díl
Svět je nesmiřitelně rozdělený. Královenství nemá dědičku. A dávný nepřítel se probouzí. Říši Inysu už přes tisíc let vládne berethnetská dynastie. Královna Sabran musí počít dědičku, aby svou zemi zachránila před zničením. Stále však není provdaná a ke dveřím její ložnice se plíží hrdlořezové. Ead Duryanová je u dvora jednou z mála cizinek. Vypracovala se na pozici dvorní dámy, ve skutečnosti však zůstává věrná utajenému společenství Rudých panen. Nespouští oči z královny Sabran a pomocí nedovolených kouzel ji tajně ochraňuje. Na opačné straně temného moře se dívka Tané celý život cvičí v bojovém umění, aby se mohla stát dračí jezdkyní. Okolnosti ji však doženou k rozhodnutí, které ohrozí celou její budoucnost. Západ a Východ tvrdošíjně odmítají spolupracovat, avšak síly zla procitají z tisíciletého spánku…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2020 , HostOriginální název:
The Priory of the Orange Tree, 2019
více info...
Přidat komentář
tohle bylo podle mého gusta - skvělé a rozmanité části světů, magie, draci, piráti, intriky, boj o moc, střet náboženství a různých pohledů na život a také výborné postavy. Jo jo jo!!! Tuhle fantasy jsem si moc užil a připomínala mi Martinovy knihy ze série Hra o trůny. Celkově musím autorku pochválit, protože si opravdu dala záležet a skvěle si to celé promyslela a detailně rozpracovala, mělo to spád, atmosféru a taky rozsahem a počtem stran mi to maximálně vyhovovalo.
Především, vyobrazení milostných vztahů je velmi jemné a decentní a mě už opravdu nebaví lidé ( viz některé komentáře níže ) kteří hledají chyby tam kde nejsou. Samotný příběh je složitý ale čtivě napsaný. Velký počet postav může být zpočátku horší na orientaci v ději ale každá postava zde má své místo. Charaktery jsou trochu plošší. Přece jen je vidět, že kniha byla napsána spíše pro mladší čtenáře. Jsou zde draci, je zde nadpřirozeno. Plus za krásnou obálku knihy. Čtenářům fantasy se kniha jistě bude líbit.
Četl jsem na výzvu své šestnáctileté dcery, která tvrdila, že přečtu maximálně 100 stran :-). Většinou knihy jsem byl ale příjemně překvapen. Pečlivým prokreslením atmosféry mi to místy připomínalo dobrodružné knihy mého dětství :-). Je pravda, že dějových linek bylo dost, ale při udržení pozornosti a častém nahlížení do mapy v knize se dají sledovat. První cca 3/4 jsou skutečně dobré, z hlediska logiky děje mám v podstatě výhradu jen k útěku Lotha z Yscalinu, kdy není konzistentní to, že draci jsou vylíčeni tak, že vidí všechno, co se v království "šustne", a přesto se najednou dcera krále dokáže s Lothem sejít přímo v paláci a Lothovi pomoci. Poslední čtvrtina už v některých ohledech působí trochu odbytě, např. u některých rozhovorů Tane a Ead se ztrácí, kdo zrovna mluví, nebo je divné líčení, jak si Bezejmenný nakonec v podstatě nalehl sám na meč (možná to je o překladu). Hraniční je líčení vztahů Ead se Sabran a Roose a Jannarta z hlediska explicitnosti (ale vzhledem k věku předpokládaných čtenářek budiž). Aby to ale nepůsobilo tolik LGBTI, mohl být více vykreslen vztah Margret a Thariana. Na druhou stranu mě positivně zaujalo, že Ead a Sabran spolu rozebírají a uvědomují si, že kvůli jejich vztahu se nemohou sobecky vykašlat na své povinnosti vůči království a převorství. Také je důležitý motiv, že nejde bezmezně odpouštět vše včetně sebezávažnějších provinění, ale, pokud se někdo vážně provinil např. zradou mající za následky smrti nevinných, musí následovat trest a to u takových závažných proviněních i trest smrti (jako nejen v klasických pohádkách). Rozhoduji se mezi 3 a 4 hvězdičkami, nakonec dávám za 4, když jsem četl na výzvu dcery a pak jsme o knize spolu diskutovali :-).
Tohle jsem si zamiloval! Je to trošku pomalejší, ale vůbec mi to skrz rozsah knihy nevadilo. Přímo vyhledávám koncept příběhu v příběhu > a Převorství se skládá jak z jednotlivých příběhů okolo hlavních postav, tak z příběhů postav minulosti/historie, ke kterým se vracíme a jsou pro celou knihu důležité. Fantasy je jeden z mých oblíbenějších žánrů a tohle je přesně to, co mě bavilo. Složitost… magie, světa (Ten je rozdělený a v každé oblasti pěstují jinou víru a přesvědčení o historii, a postupně se ukazuje, která strana žila ve lži. Značnou část knihy sledujeme tyhle odlišnosti odděleně, než se úhly pohledu kapitol začnou skrze pohyby postav propojovat) pro mě víc než splnili očekávání od knihy. Dál - je to historická fantasy - a ten vibe mi to taky předalo skvěle. Vlastně to má z nějakého úhlu pohledu dost společné se Hrou o trůny (ty draky tím myslím minimálně) - jen ty surové scény nejsou tolik explicitní. Postavy, které děj táhnou tu byly za mě naplno využity a celkově cením výrazné ženské hrdinky, které Samantha Shannon umí brilantně postavit do světla i do temnoty. Myslel jsem, že má vycházet druhý díl, ale zjistil jsem, že jde o prequel - každopádně bych si pokračování představit dokázal.
Doporučení moc moc veliké!!!
Autorka píše dobré příběhy, hodně promyšlené a propletené. Rozhodně ví, čím čtenáře nalákat. Ani tady tomu není jinak. Postavy jsou vcelku zajímavé, jiné více, jiné méně. Z počátku jsem nechápala smysl některých z nich, proč tu vlastně vystupují a jestli jich je potřeba. Nicméně ke konci se ukázalo, že každá z nich měla svou roli. I když někdy jen opravdu malinkou.
Knize nejvíc škodí její délka (což je bohužel autorčin neduh, mám u ní pocit, že všechny svoje knihy ráda protahuje a prokládá vatou). Bohužel přes osm set stránek je opravdu hodně a tak většina děje působí jako natahované želé. Některé nepodstatné detaily se daly hodně osekat a kniha by se klidně vlezla na polovinu. Počátky čtení tak byly dost krušné a vůbec jsem netušila, jestli zvládnu dojít ke konci. Pokud se totiž čtení táhne a děje se úplné minimum, dokáže mi to chuť ke čtení neskutečně zkazit.
Nejlepší částí knihy se tak stalo asi posledních dvě stě stránek. Začaly se spojovat jednotlivé dějové linky, proplétat osudy postav, jejich cesty a všechno hezky zapadalo do sebe. Závěr byl naopak hodně uspěchaný a naivně vymyšlený. Vzhledem k délce knihy a všemu tomu kolotoči okolo draků, nepřátelství, náboženství, politických názorů a já nevím kde čemu, rozuzlení asi na necelých padesáti stranách mi přišlo absurdní. Nemluvě o tom, že hrůzostrašný drak jmenující se Bezejmenný vůbec tak děsivý nebyl a v podstatě se na konci ani pořádně nezapojil. Jen dokázal vyhrožovat a bojovat se extra nesnažil. Po prokousání se takovou bichlí a všem tom ustrašeném lamentování postav prostě člověk čeká něco jiného.
Kniha s dobrým námětem, tématem magie a draků, za to by byly plusové body. Každá postava měla svůj osud a cestu, jejich střety byly dobře promyšlené a celá pospolitost historie jejich světa fakticky hezky seděla. Mezi řádky to trochu dýchalo předurčeným osudem, ale to mi vůbec nevadilo. Doporučila bych však větší škrty a korekturu českého překladu. Tolik překlepů jsem od nakladatele snad ještě neviděla.
Na knihu jsem četla spoustu chvály a to mě nalákalo, ale jsem zklamaná. Autorka má sice bohatou představivost, ale podává ji dost nezáživným způsobem. Kdyby měla kniha o 200 stran méně, tak to ničemu neublíží. Na můj vkus je tam dost vaty a kniha má dost pomalý a táhlý start.
Po prvních sto stránkách jsem měla sto chutí knihu odložit, protože se tam nic nedělo, mátlo mě neustálé skákání mezi postavy a zkrátka mě děj nedokázal vtáhnout. Když už jsem se začala mezi postavami nějak orientovat a čekala jsem nějakou akci a pořádné propletení, ale nějak jsem se vlastně nedočkala. K čemu vůbec tolik postav? Některé se tam spíš jen mihnou a akorát matou.
Navíc, většinou jsou nemastné, neslané a snad kromě Ead mi žádná nepřišla něčím zajímavá nebo osobitá.
Je z toho cítit ta silná orientace na silné ženské charaktery. A jak už tu padlo, těch pár mužských protagonistů, co se tam smělo mihnout, působili jako troubové, kteří se tam spíš nachomýtli omylem a jen se vezli s dějem.
Ten svět by mohl být opravdu zajímavý, ale bylo to pojato tak utahaně, že jsem se nudila.
Napřed bych měla říct, že mám dva handicapy, které se propsaly do mého pohledu na knihu. Jednak jsem totiž kromě Pána prstenů a Hry o trůny nikdy žádné jiné fantasy nečetla, a také jsem mileniálka, což mě možná dělá trochu moc starosvětskou oproti cílovému publiku. To se projevovalo hlavně v tom, že mi vadila příliš úmorně pojatá feminizace světa. Normálně vždy tleskám, když ženy mají moc a jsou aktivními hybatelkami děje, ale tady se skoro žádný mužský charakter nemohl ani vysmrkat, aniž by s tím nesouhlasila jeho fakticky nebo alespoň morálně nadřízená. A pokud nějaký muž v příběhu získal větší prostor, tak nakonec byl spíš jen vláčen událostmi, případně to byl hodný tak-trochu-blbeček (mrkám na tebe, Lothe). Bylo mi všech těch silných a skvělých hrdinek trochu líto, že mají kolem sebe jen slabé muže. Taky mi pořád vrtá hlavou, proč se inyským královnám rodí jen dcery a moc jsem Sabran přála, aby se jí narodil chlapec. Zajímalo by mě, co by se dělo pak.
Prvních asi sto stran bylo poměrně náročných na orientaci v postavách, prostoru, dějinách a náboženství, ale chápu, že pro vybudování celého světa se vším všudy to nešlo jinak. Líbilo se mi pro mě nové pojetí draků, kteří jsou spojeni s mořem, a kteří nepotřebují křídla. Taky se mi líbila ilustrace a na obálce, stejně jako mapa, bez které bych byla ztracená. Zajímalo by mě víc faktů o Převorství, jak přesně funguje, ale asi na to už nebyl prostor.
Celkově vlastně celý příběh byl tak nějak v pohodě, ale žádné velké nadšení se z něho nekoná.
Chcela by som túto knihu držať a objímať. Stále.
Chcela by som aby bola populárnejšia, aby sa o nej hovorilo minimálne toľko ako ja o nej budem premýšľať. A to bude veľa. A dlho. Pretože mi príde extrémne nedocenená. Minimálne na slovenskom a českom trhu.
Budem ju ospevovať všade kam prídem.
Táto úžasná, tučná "bifla" mala úplne všetko. A zo všetkého najdôležitejšie, mala draky.
Úžasné, úžasné, úžasné. Milujem.
Knihu jsem četla i s pauzami poměrně dlouho. Je velmi rozsáhlá, psaná z několika různých úhlů postav. Mně byla nejsympatičtější postava Ead. Dost dlouho mi trvalo se do knihy začíst a pochopit souvislosti, nicméně od poloviny se příběh poměrně rozběhl a plynul. Musím podotknout, že se jinak četl velmi hezky, jen ta spletitost a velkolepost světa a všech postav byla neuvěřitelná a pro čtenáře až moc komplikovaná. Suma Sumárum, knížku doporučuji, jen je potřeba počítat s tím, že je potřeba mít otevřenou mysl a počítat s rozsáhlým dějem a mnoha postavami:)
Příjemná kniha. Tempo bylo trochu pomalejší, přesto se mi dobře četla. Mám ráda tento typ fantasy, rozsah mi nevadí. A hlavně, není tady asi tisíc milostných scén.
(SPOILER)
Rozjezd knihy byl trochu pomalejší, a to proto, že čtenář je ihned zavalen spoustou jmen, historického kontextu a jiných informací, a tak je docela těžké se v ní z počátku vyznat. Rozhodně ale doporučuju u příběhu ještě chvíli setrvat a ten začátek přečkat, protože zhruba po 50-90 stranách se do toho člověk začne dostávat a poté už je všechno jasné jako facka. Kniha mě vtáhla snad jako ještě žádná jiná a 800+ stran bylo tatam, ani jsem to nepostřehla (a ještě bych klidně přidala! Strašně mě mrzelo, když už jsem se blížila konci). Oceňuji také autorčinu práci s jazykem (např. to, jak byly vymyšleny názvy míst a mnoho dalšího) - díky tomu na mě příběh a svět v němž se odehrává působili neskutečně autenticky.
Nejsem sice největší fanda toho, že dvě hlavní postavy byly v lesbickém vztahu - přišlo mi to do příběhu zahrnuté trošku na sílu, podle mě by se bez toho kniha obešla - ale vzhledem k tomu, že měla více hlavních postav, mi to zas tak nevadilo. Nejvíce mě rozhodně bavily části s Tané. Kromě toho pro mne není o čem dále polemizovat a je to jasných pět hvězdiček.
Kniha není napsaná moc poutavě, po pár kapitolách jsem ji musela odložit zpátky na poličku.
Styl psaní mi přišel "mrtvý". Ději chyběla jiskra i hloubka, nebo něco, čím by byl alespoň trochu zajímavý. Postavy také nezaujaly - jak se říká, nemastné neslané. Bohužel laciná připodobenina Hry o trůny.
S knihou jsem přestala po 300 stranách. Tak jsem se na ni těšila, plus jsem nikdy nečetla knihu s takovým počtem stran, takže jsem to brala jako výzvu. Ale bohužel mě na knize nic nezaujalo, všechno působilo tak mdle a strojeně. Opravdu jsem se snažila najít něco, co by mě nutilo číst dál, ale příběh se táhnul pomalu a nezáživně a žádná z postav mi nepřirostla k srdci. Všichni nějak postrádali hloubku a nešlo se s nimi nijak ztotožnit. Kdyby to radši autorka napsala jako sérii, možná by to dopadlo lépe, ale opravdu nehodlám trávit čas nad takovou bichlí, která mi nic nedá.
Mám ráda fantasy, a to je asi potíž.
Toto mi přišlo jako připodobenina Hry o trůny bez čuňačinek. Vědět pokaždé, co která postava měla na sobě, sledovat všechny pozdravy u snídaně, oběda i večeře, kdy chodí na wc, to mě nebaví. Styl rozvláčný, dějová linka předvídatelná. Kdyby kniha měla třetinu stran, tak by byla výrazně lepší.
Se Samanthou Shannonovou jsem se poprvé setkala u série Kostičas, do jehož příběhu jsem se po prvních stránkách zamilovala. Proto bylo Převorství u pomerančovníku jasnou volbou. Na rozdíl od Kostičasu je ale Převorství složitě propletená fantasy s množstvím postav a dějových linek. A to miluju!
Příběh se mi líbil a bavil mě, ale proč se musí do fantasy světů cpát ta komunita nechápu.
Převorství u pomerančovníku se řadí mezi nejdelší knihu, kterou jsem zatím přečetla. A doufám, že i po delší dobu to tak zůstane. Když Vás u této knihy neodradí počet stran, tak se do ní určitě pusťte. Mě uchvátila jednak na první pohled dokonalou obálkou, tak celým autorčiným fantasy světem. Opravdu je svět detailu propracovaný a dechberoucí. To propojení magie a draků spolu s propracovanou rozdílnou kulturou národů bylo opravdu radost číst. Autorka má opravdu nehoráznou představivost. Ze začátku je u knížky dost možné, že budete zmatení, protože hned v prvních stránkách je nám představeno spoustu postav s vlastní dějovou linkou. Ovšem poté, až už se do vyprávění více začtete dokážete ocenit děj a všechno Vám krásně začne do sebe zapadat. Samotný závěr, který sice není na moc stránek, je opravdu třešničkou na dortu.
Za mě jediným, ale zato obřím mínusem knihy byly postavy. Při čtení mi totiž přišlo, že do značné míry byly upozaděny a více prostoru se dostávalo světu plnému draků a magie. Což mi sice v celkovém obraze nevadilo, ale kdyby byly i postavy mnohem lépe propracované posunulo by to příběh úplně na jinou úroveň.
Moc děkuji @kat.sardicka a @hostbrno za poskytnutí knížky.
Je mým dobrým zvykem začít od pozitivního. Kniha je čtivá, to musím seknout poklonu autorce. Příběh je rozvětvený hned od začátku, pár desítek stránek jsem potřebovala, abych se v hlavních i vedlejších postavách zorientovala. (Jelikož jsem knihu četla v e-booku tak jsem si nevšimla, že na konci knihy je udělán jejich souhrn.) Postavy mi byly příjemné a líbil se mi jejich vývoj. Ovšem bylo vidět, že kniha je psaná pro mládež, jinak si nedokážu vysvětlit, proč měly postavy až nadlidskou/zázračnou schopnost unikat smrti. Děj nebyl špatný, ovšem od začátku mi bylo jasné, kam kniha směřuje. Dále mám problém s rozložením děje. Proč jsme se třičtvrtě knihy připravovali na velké finále, které proběhlo na pár stranách? V takového rozsahu knihy (900stran) jsem to čekala trochu jinak. Některé pasáže mi přišly výplňkové až zbytečné, ale neměla jsem s nimi velký problém. Konec mě vůbec nepřekvapil. Knihu bych doporučila. Čtenáři holdující tomuto žánru si příjdou více či méně na své. Ti (jako já) co si fantasy přečtou občas, bych doporučila sáhnout po něčem jiném. :)
Kniha sleduje velké množství postav v mnoha národech, takže se zde nachází spousta jmen, míst a historie, což je ze začátku trochu složitější, ale v průběhu se do toho člověk dostane.
Hlavním tématem knihy je náboženství, všechno se točí kolem různých náboženství, které vykládají stejné události různými způsoby. Všichni jsou přesvědčeni, že mají pravdu a že ostatní náboženství se mýlí, což vede ke konfliktu v příběhu.
Začátek knihy měl pomalé tempo, ale pak ke konci bylo všechno uspěchané a konečná bitva, na kterou čekáme celou knihu byla velmi rychlá, což pro mě osobně bylo docela zklamáním.
Určitě to nebude jedna z mých nejoblíbenějších knih tohoto žánru, ale i přesto jsem si knihu moc užila.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2014 | Kostičas |
2020 | Převorství u pomerančovníku |
2015 | Vidořád |
2017 | A zrodí se píseň |
2022 | Když spadne maska |
(SPOILER) Rozsáhlá fantasy se spoustou postav, které kralují především ženy. Je to přesně taková kniha, ke které si pořídíte zápisníček a sepisujete, kdo je kdo (jméno, přezdívka, příjmení, oslovení... všechno se to děsně plete), jinak se mezi řádky začnete ztrácet. Nemluvě o tom, že na čtení potřebujete plnou pozornost. Pro unavenou mámu dvou dětí, která si chce po náročném dni večer přečíst něco "lehčího", to fakt moc není. Postav v knize bylo opravdu až příliš, žádná mi k srdci pořádně nepřirostla, jejich osudy mne hrozně moc nudily. Jak trefně píše čtenářka "mnohoknih", je to takové nemastné neslané. Nakonec jsem si "vybrala" zamilovanou bojovnici Ead a sledovala její příběh pozorně a u ostatních postav přeskakovala řádky. Ostatně tlachání o tom, kdo má jaké šaty a kdy snídal a kdy jde spát, bylo fakt poměrně nudné už u té Ead, natož ještě u ostatních postav.
Romantická linka mezi bojovnicí Ead a královnou, kterou chránila, byla vlastně milá. Stála spíš na okraji dění, ale byla tam. Jen ji autorka naprosto pošlapala nekonzistentním závěrem. Pozor spoiler! Celou knihu dává Ead přednost ochraně královny a lásce k ní a na konci s klidem sáhne po funkci hlavní převorky a na deset let se od královny odloučí? Jen, aby převorství vedl někdo, kdo tam ani osm let nebyl a koho tam vůbec neznají? Vůbec mi to k hrdince nesedělo...
Sečteno podtrženo, tato kniha je nemastným neslaným popisem událostí, které vedly ke změnám ve fiktivním fantasy světě. Tak, jak nudně toto shrnutí zní, tak nudně se budete nejspíš při čtení cítit. Pokud chci "opravdovou" rozsáhlou výpravnou fantasy s konzistentními postavami, sáhnu příště s jistotou po něčem jiném.