Příběh akvamarínu
Miriam Blahová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508480/bmid_pribeh-akvamarinu-8Tc-508480.jpg
4
258
258
Jak daleká cesta vede k tomu, kdo je nám nejblíž? Rutinní život Jasmíny, která bydlí s matkou a marně hledá práci, může změnit snad jen zázrak. Je jím příchod Oskara, který se přistěhuje do její blízkosti, nebo tajemný Joachim, který tvrdí, že pochází z roku 1836? Historie dřevařské kolonie v Lomné je pro Jasmínu zajímavější než nepříznivá realita, v níž se musí vyrovnat s vážnou nemocí. Nemůže ovšem věčně snít, je potřeba postavit se k osudu čelem, otevřít srdce a hrát s rozdanými kartami.... celý text
Přidat komentář
Od skvělé autorky jsem četla Příběh slunečnice a hned po dočtení jsem věděla jedno - musím si přečíst i Příběh akvamarínu!
A pozooor - překvapení taky rozhodně nezklamal..
Mně se prostě líbí, jak Miriam píše připadám si, jak když jsem s těmi postavami v knize i já.
Opět se nám zde prolínají dvě dějové linky - minulost a současnost a možná i nějaká ta cesta časem? Co myslíte - je to možné?
Ze začátku jsem si nemohla úplně najít cestu k hlavní hrdince - Jasmíně - přišla mi jako tichá, nudná, neprůbojná asociálka, která se nechává vyživovat maminkou, u které bydlí.
V průběhu knihy však došlo k zásadní změně. K jaké? A proč?
To už si musíš zjistit sám, takže honem - naběhni na internet, kupuj a čti, budeš to mít přečtené hned, jinak tě to totiž nenechá .
Moc se mi líbil autorčin popis míst, do kterých je příběh zasazen. Stejně tak obdivuji přecházení dnešní mluvy do mluvy původní a užití polských frází .
V knize nebude chybět láska, ale ani závažné téma a tady se člověk zastaví, zamyslí se a dojde mu, že zdraví je to nejcennější, co může mít.
Takže za mě opět velké díky a těším se na další knižní závislost doufám, že již brzy
Tahle kniha mě bavila méně než Příběh slunečnice, byl na mě moc nereálný. Ale líbilo se mi tam několik hezkých myšlenek o životě.
Příběh je o lásce, cestování a o zlé nemoci.
Jasmína je mladá dívka, která je spíš doma. Do společnosti nechodí a je samotářka.
Jednoho dne potká v kostele muže, který přišel z minulosti. Žil o skoro 200 let dřív. Sice je to záhada, ale na konci nás čeká vysvětlení.
A jak se tak poznávali a povídali si, tak se zamilovali.
Jenže Jasmína zjistila že je nemocná, a aby neskončila jako její kamarádka Dáša, tak se přestěhuje aby přišla na jiné myšlenky, a začne nový život.
Jestli do jejího život vstoupí znovu nějaký muž to si přečtěte
Kniha je skvělá, propracovaná. Bavila mě minulost i přítomnost.
Její čtení si užijete.
(SPOILER)
Knihu jsem přečetla za jediný den. Byla moc čtivá.
Líbilo se mi střídání z roku 1833 a současnosti.
Jasmína mně z kraje přišla jako líná holčina, která se nechá živit svojí maminkou. Ale jak šel příběh stala se silnou bojovníci s roztroušenou sklerózou a dala si život do pořádku.
Zajímavé bylo putování Joachima časem a poutavé vyprávění o historii Lomné.
No a nakonec Oskar,- ten snad Jasmínu přesvědčí o tom, že ne každý uteče před onemocněním a starostmi.
Děkuji moc autorce Miriam Bláhové.
(SPOILER)
Od některých knih nemám žádná očekávání a dám ryze na svůj dojem z obálky. Příběh Akvamarínu mě upoutal a když jsem zahlédla, že se na ní pořádá štafeta, tak jsem se rovnou přihlásila.
Než jsem se probojovala hromadou štafet, co jsem měla doma, chvilku to trvalo, ale nakonec došla řada i na tuhle krásnou knihu.
Zprvu mě překvapila linka s Joachimem, ale časem jsem si i na něj zvykla. Kdo mi lezl na nervy byla samotná hlavní hrdinka Jasmína. Vlivem výchovy své matky je hodně neprůbojná, ze všech konfliktů předem vycouvá, když je nějaká nepříjemná situace, tak uteče. Na to, že jí přes dvacet, je to celkem neprůbojná a velmi asociální žena.
V průběhu knihy se začne proměňovat, ať už vlivem Joachima nebo nemoci, která u ní propukla. Nevyzpytatelná nemoc jí nejdřív přináší jen samá negativa, ale nakonec jí donutí změnit celý svůj život, a postavit se za své sny.
Musím vyzdvihnout, jak si autorka pohrála s vývojem postav, v některých knihách k němu dochází opravdu nahodile, kdežto tady k němu docházelo zcela realisticky a pozvolně. Nesmím zapomenout na jazykovou stylizaci, která mě hřála na duši. Autorka krásně přecházela ze současného jazyka do polštiny a mluvy 19.století.
Jen tedy, a to už jsem psala, trochu víc propracovat ty romantické scény, tam mi to trošku přišlo, jak u nás doma šup, šup a je hotovo. Vy mě znáte, a tak víte, jak to myslím. Sama bych je nenapsala lépe.
Moc děkuji @terkin_knizny_svet za uspořádání štafety a @miriamblahova za věnování knihy do štafety. A já už se jdu pustit do Příběhu slunečnice, který už tady na mě doslova volá z krabice!
@freya_zlaskykpribehum
Hlavní postavou je JASMÍNA (22 let), která bydlí se svou mamkou. Jasmína hledá práci. Umí vařit a péct a také se ráda stará o zahradu. Do jejího života přijdou 2 muži OSCAR, které se přistěhuje do její blízkosti a JOACHIM, kterého potká v kostele a který tvrdí, že přišel z roku 1836. Jasmína onemocní vážnou nemocí. O jakou nemoc se jedná se už dočtete v tomto románu.
Kapitoly se střídají z pohledu ze současnosti a z minulosti. Líbilo se mi, že autorka zasadila příběh do Jablunkova a do Horní Lomné. Tyto lokality mám rád a mimo jiné jsem se dozvěděl nové informace o těchto místech. Navštívil jsem Kostel Povýšení sv. Kříže v Horní Lomné a také studánku s léčivou vodou.
V knize nalezneme romantiku a cestování časem. Kniha se mi líbila. Časem si přečtu knihu PŘÍBĚH SLUNEČNICE.
Kniha má pěkný přebal.
Nebudu lhát, určitá nadpřirozená špetka ve formě cestování Joachima skrz kříž mě zprvu hodně překvapila. Při čtení dál jsem ale znovu začala poznávat autorčin citlivý styl psaní, který postupně dávkuje různé emoce a člověk si postavy v příběhu zamiluje. Jasmína byla zpočátku celkem zakřiknutá a tichá dívka, ale její vývoj jako postavy se mi na celé knize líbil ze všeho nejvíc.
Autorka se ve své knize věnuje i určité nemoci a jelikož se mého okolí lehce dotýká, jsem velmi ráda, že se v jí v knize věnuje a přibližuje ji tak dalším lidem.
Příběh se line dvěmi dějovými linkami, které se nám v určité chvíli propojí. V minulosti je nám přiblížena Lomná a její dřevařská kolonie v roce 1836 a poté máme linku současnosti. Oceňuji autorčin hezký výklad těžké minulosti, aniž bych se cítila při čtení přehlcená historickými událostmi. Naopak se mi líbilo určité nářečí a poznávání nových slov :).
(SPOILER)
Na Příběh akvamarínu jsem se těšila, protože před rokem se mi moc líbila autorčina prvotina Příběh slunečnice.
Co se týče stylu a jazykové vyspělosti, nemám co vytknout. Snad jen, že mi chyběla kreativní přirovnání, na která si z Příběhu slunečnice dobře pamatuji a která jsem v akvamarínu postrádala.
Spojení historie a současnosti mi také přišlo zajímavé a obohacující.
Co mi ale celou dobu hodně vadilo, byla ona fantasy linka. V úvodu knihy mi vadila natolik, že jsem ji chtěla odložit. Fyzické setkání osoby ze současnosti a osoby z počátku 19. století mi nedávalo smysl a knihu házelo žánrově někam, kde jsem ji nechtěla mít a kam mi nezapadala. Postupné sbližování Jasmíny s Joachimem, jejich časté (a pro mě nevysvětlitelné) schůzky a nakonec i jejich milování v trávě mi vadily.
Ač byl milostný vztah hezky vykreslený, emoce hluboké a uvěřitelné, tak propojení dvou časových pásem jsem nedávala.
Po dočtení celé knihy jsem se opravdu hluboce zamyslela a upřímně nevím, jak ji zhodnotit?! Protože byla čtivá, rozhodně velmi originální, příběh plaché Jasmíny s těžkou nemocí vážný, přitom realistický a pak Joachim, který přichází do naší doby skrze kříž ?!
Hvězdami pro tentokrát nehodnotím.
Pár stránek a tolik informací ve velmi líbivém příběhu. Jasmína mi na začátku trochu lezla na nervy svým uťápnutým žitím. Pak jí ale do života začali lézt noví lidé a nové situace a Jasmína tim prošla skvěle a uvěřitelně. I ten nádech tajemna do příběhu dobře zapadl. Plus trochu romantiky z toho dělá výborné letní čtení.
Za mě obrovský skok od Slunečnice, kterou jsem od autorky četla jako první směrem k lepšímu! :) Už jsem opravdu zvědavá na další počiny a jen houšť. Navzdory spojení s vážnějším tématem skvělá oddechovka se zajímavými fakty z historie a současná a historická linka krásně propojená. Až mi to, co se odehraje na konci, připadá v podstatě geniální. :)
Autora umí poutavě psát, příběh dobře plynul, ale Slunečnice byla pro mě rozhodně lepší.
Nádherný příběh o lásce, cestování o bojování s vážnou nemocí si vás získá.
Příběh je psaný opravdu s láskou, s láskou k druhým, o uvědomění si, že zdraví je to nejcenější co máme.
Moc se mi líbila časová osa o skoro 200 let zpět a to pouto mezi Jasmínou a Joachimem bylo neskutečně krásné. A popisování historie Jablunkova a Lomné si mě teda získalo a možná si udělám výlet :)
Autorce děkuji, bylo to čtivé, procítěně napsáno, neskutečně jsem si příběh užila, a nic krásnějšího nečetla.
Miluji knížky, ve kterých se dozvídám něco nového, a do Příběhu akvamarínu autorka zvládla naprosto bravurně zakomponovat pro mě novou a fascinující část historie.
Jasmína byla moc sympatická hrdinka, která to v životě neměla jednoduché, chovala se adekvátně svému věku a získala si mě svými filmovými narážkami.
Vřele doporučuji všem :-)
Líbilo se mi, jak autorka skvěle vystihla impulzivní chování mladé dívky. Leckdy mi Jasmína lezla na nervy, což je u dvacetiletých dívek zcela normální. Historické informace o Lomné příběh vyzdvihly a obohatily můj život. Jen uvěřitelnost lásky mezi hlavní hrdinkou a Joachimem zaostávala. Myšlenky o něm mi přišly studené a vzdálené. Za to s druhým možným husband materiálem to probublávalo od začátku mnohem více. Sečteno podtrženo - v této knize najdete velmi příjemné letní čtivo se vším všudy - láska, drama, obohacující informace, koitus i velmi povedené literární vyvrcholení příběhu.
Příjemný romantický příběh, trošku fantasy, ale ne moc. Oceňuji velmi informace o nemoci (máme ji v rodině a že se informace o ní objeví v literatuře i s řešením je určitě velké plus. Bavil mě i dotek historie a informace o Lomné a těžkém životě v té době. Moc se mi to líbilo, byť pro mě byla kniha oddychovějšího rázu.
Knihy českých autorů nevyhledávám nijak zvlášť, ale ani se jim nebráním. No a za mě to byla bomba.
Co mě zaujalo ještě před přečtením první strany byly dvě věci. Tou první bylo propletení historie a současnosti, tedy takový fantasy prvek a tou druhou bylo prostředí Lomné, které je mi hodně blízké. To fantasy propojení s historickou částí bylo za mě moc pěkné, časové linky se hezky doplňovaly a hodně se mi zamlouval ten kontrast rozdílné doby. Romantická linka byla milá, taková opravdová a vlastně i trochu smutná.
Každopádně to co se stane ve 13 kapitole pro mě byl pro mě šok a a zůstala jsem s pusou dokořán (i když možná kdybych četla anotace, tak by mě to překvapilo méně :D). Bylo skvělé, že se autorka věnovala i závažnějším tématům.
Příběh je vyprávěn ze dvou pohledů - současnost je vyprávěna Jasmínou a strasti doby minulé zase Joachimem. Musím říct, že obě hlavní postavy mi sedly. Jejich vzájemná podpora byla opravdu kouzelná, přestože si Joachim nesl velký šrám na srdci a Jasmína se musela vyrovnat se zákeřným strašákem, tak oba svůj osud nakonec vzali do svých rukou.
Celkově mi příběh přišel hodně lidský, odvážný a zajímavý. Je to příběh o hledání sama sebe, vyrovnání se s jakýmikoli problémy, o přátelství, lásce, strastech současných i minulých atd.
Jazyk je tady moc pěkný. Nenajdete tady jen češtinu, ale i nářečí a pár polských slovíček. Mluva byla přizpůsobena dané době, což bylo hodně příjemné. Jsem ráda, že to nebylo jen odvyprávěno bez této přidané hodnoty.
Za mě to bylo skvělé. Takový příběh ze života s kouskem magie v podobě cestování časem. :)
Jasmína, mladá dívka, bydlí stále s matkou, která to s ní myslí dobře, ale stále řídí její život.
Jasmína je bez práce a se svým životem je spíš nespokojená. V jejím životě se objevují dva muži. Oskar, jejich nový soused, a Joachim, který tvrdí, že přišel z r. 1836. Druhá dějová linka vycházející z minulosti, popisující těžký život dřevorubců v Dolní Lomné, mně mile překvapila. Autorka do příběhu zapracovala cestování v čase i těžkou nevyléčitelnou nemoc. Četla jsem i Příběh slunečnice, který se mi možná líbil o malinko víc, ale i tuhle knihu mohu vřele doporučit.
Mé první setkání s autorčinou tvorbou dopadlo výborně. Na začátku jsem cítila rozpaky z nekomunikativní hlavní hrdinky Jasmíny, ale naštěstí jsem se do akvamarínu velmi snadno začetla. I přes kopec smutku, který v knize najdete se budete cítit šťastně. Změny v Jasmínině životě mě moc mile potěšily a měla jsem z nich upřímné a radostné pocity.
V anotaci je zmínka o vážné nemoci a já bych chtěla poděkovat autorce za zvolené téma. Ještě jsem na žádnou knihu s touto vážnou nemocí nenarazila. Cestování časem též velmi chválím. Kniha je propracovaná do posledních detailů.
Předchozí autorčinu knihu Příběh slunečnice bych si jednou moc ráda přečetla :)
Někdy čekáme na zázrak a zapomeneme na obyčejné věci. Na malé zázraky, bez kterých by náš život nebyl takový, jaký je.
Změny jsou těžké, někdy ale nutné. Neohlížej se za tím, co bylo. Vyhlížej to, co bude.
Příběh je napínavý, tak trochu pohádkový, nechybí romantika, ale i vážná témata. Nečekala jsem, že se tu objeví i cestování v čase, to já totiž můžu. Na konci jsem se zatajeným dechem čekala na rozuzlení a se závěrem jsem byla naprosto spokojená. Všechno do sebe zapadlo, nezůstalo nic otevřeného, nedořešeného. V doslovu jsem se navíc dozvěděla, že příběh byl ve většině případů vystavěný na reálných místech a na reálných historických událostech. V diskuzi s holkama mnohokrát padlo, že u popisů bydlení z Joachimovy doby měl člověk pocit, jako když se prochází po skanzenu, a já s tím naprosto souhlasím. Pozitivně hodnotím i množství informací o Jasmínině nemoci, touto diagnózou trpí dost lidí, ale vlastně jsem nikdy nevěděla, co všechno to obnáší. A na závěr ještě musím vyzdvihnout, že je to konečně knížka české autorky, která nás nechce uvrhnout do deprese a svým postavám, i nám, čtenářům, dává naději v lepší zítřky, ať už člověk zažívá cokoliv.
Autorovy další knížky
| 2022 |  Příběh slunečnice |
| 2023 | Příběh akvamarínu |
| 2024 | Příběh mateřídoušky |
| 2021 | Letní kraťasy |
| 2024 | Srdcová desítka |
Kniha se mě moc líbila,dvě časové roviny,láska,nemoc,osudové zvraty,napětí,vše jsem v knize našla.Je napsaná krásnou češtinou,a do tech míst,bych se šla nejradši hned podívat.Kniha má i krásnou obálku,moc se mě líbil Doslov,něco málo o autorce ....
protože modrá prý otevírá brány k vlastní duši....