Příběh Lucy Gaultové
William Trevor
https://www.databazeknih.cz/img/books/90_/90963/bmid_pribeh-lucy-gaultove-L5h-90963.jpg
4
40
40
Heloise a Everard Gaultovi jsou harmonický pár; žijí sice v neklidných časech v Irsku na konci 20. let, ale devítiletá dcera Lucy jim dělá radost. Najednou jim ale někdo otráví psy a později se málem nepodaří zachránit statek před úmyslně založeným požárem. V tu chvíli je jasno: Heloise, která pochází z Anglie, není v Lahardane vítána, a aby rodina unikla nesmyslnému pronásledování, musí odejít ze země. Lucy se rodinnému rozhodnutí vzepře a před odjezdem zmizí. Jako symbol její smrti po ní zůstanou na pobřežních skalách sandály. Zoufalí rodiče opouštějí Irsko a nevědomky i své dítě.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Mladá frontaOriginální název:
The Story of Lucy Gault, 2002
více info...
Přidat komentář
Milujem Trevora! Teda, jeho štýl písania, príbeh neplynie postupne, ani sa nestrieda minulosť s prítomnosťou, ale odkrýva sa retrospektívne, detaily spoznáte najčastejšie prostredníctvom inej postavy. Ak by plukovník listy odoslal a vrátili by sa naspäť, bol by to pekný príbeh so šťastným koncom. Ale nemali by sme možnosť spoznať hĺbku bolesti matky, ktorá verila, že prišla o Lucy, oddanosť jej manžela-plukovníka, ktorý listy neodoslal, pretože jej sľúbil zabudnúť na minulosť a viac ju nepripomínať, dobrotu a láskavosť bývalých sluhov, ktorí sa Lucy ujali a vychovali , tragédiu chlapca, ktorý podpálil dom, tichú dohodu Lucy so sebou, že nebude šťastná, kým jej rodičia neodpustia. Bol by to iba pekný príbeh, takto je to majstrovské dielo.
Kniha mě příliš nepřesvědčila už jen tím, že se rodiče vzdali hledání svého dítěte podivně brzy, pak zase nebylo možné desetiletí najít je... jako sci-fi možná, ale příběh ze života rozhodně ne.
Príbeh Lucy Gaultovej je mojou prvotinou od Williama Trevora, ale rozhodne nie poslednou knihou z tvorby tohto Íra, po ktorej siahnem. Už od úvodných stránok ma upútala neuveriteľná ľahkosť, s ktorou autor čitateľa prevádza Lucyným pribehom. Omamný pokoj, akým opisuje aj tie najvypätejšie situácie ostro kontrastuje s viacerými dramatickými udalosťami románu. Trevor začína svoje rozprávanie opisovať z pohľadu nezainteresovanej osoby - rozprávača, postupne sa však stáva viac osobnejší, vžíva sa do pocitov jednotlivých postáv, až napokon opisuje udalosti ich očami, tak ako ich vnímajú oni sami. Lucyn príbeh je jedným z tých románov, ktoré rozprávajú o osudnej udalosti na základe ktorej sa spustí reťaž nedorozumení a fatálnych dôsledkov nie práve najšťastnejších rozhodnutí. Autor píše nevtieravým, podmanivým spôsobom a vy celú dobu dúfate v zvrat, vďaka čomu čítate so zatajeným dychom až do poslednej stránky. Hoci román má tragický podtón, po dočítaní sa neubránite spokojnosti a pokoju, ktorý táto kniha navodí, ani sympatiám k postavám, k ich bolesti, trápeniu, pocitu viny, ktorý si neustále nosia so sebou, kamkoľvek sa pohnú. William Trevor je skrátka fantastický rozprávač!
Krásná kniha. Taková zvláštní, všechno je tam takové tiché, nenápadné, tiše plynoucí.
Je tam spousta nevyslovených slov a přesto víte o čem se mluví, je to náznak a přesto není pochyb co bylo myšleno.
Je to příběh obyčejných lidí, obyčejné rodiny do jejichž života zasáhla shoda nešťastných náhod .
Příběh o lidech, kteří hledají odpuštění a hledají jak naplnit svůj zbývající život.
Je to krásná kniha, útlá sice počtem stran , ale přesto tolik obsažná sílou příběhu.
Štítky knihy
Irsko irská literatura 20. léta 20. století
Autorovy další knížky
| 2011 |  Příběh Lucy Gaultové |
| 2010 |  Láska a léto |
| 2001 |  Děti z Dynmouthu |
| 1998 | Andělé v Ritzu |
| 2006 | Den, kdy jsme se opili dortem |
Jak se výstižně uvádí v doslovu, je to kniha samoty a ticha. Samotou (a s ní spojeným tichem) trpí každá z hlavních postav a na každou z nich má – rozdílnými způsoby a v různé míře – zničující účinky. Nejlépe z toho nakonec vychází titulní postava, která se svým zvláštním způsobem dokázala situaci přizpůsobit. Na druhé straně si mohla zvolit i jinou – bohatší a zřejmě i šťastnější cestu; proč tak neučinila, uniká mé mužské logice. To je také asi hlavní důvod, proč jsem nakonec – přes téměř dokonalý způsob autorova psaní – nemohl dát knize plný počet hvězdiček. Není to poprvé – i u jiných autorů, kdy mám pochybnost, nakolik dokázal autor-muž proniknout do psychiky a věrohodně ztvárnit složitou ženskou postavu a její způsob chování a myšlení. V každém případě mě kniha emocionálně velice zasáhla – byla to jedna z nejdepresivnějších knih, co se mi v posledních letech dostala do ruky.