Príbeh služobníčky
Margaret Atwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/372460/bmid_pribeh-sluzebnice-r2A-372460.jpeg
4
2878
2878
Příběh služebnice / Príbeh služobníčky série
1. díl >
Margaret Atwood je kanadská spisovateľka, poetka, feministická a politická aktivistka. Je nositeľkou viacerých prestížnych literárnych ocenení vrátane Bookerovej ceny. Román Príbeh služobníčky potvrdzuje jej povesť veľkej prozaičky. Vo svojej tvorbe sa už viackrát vcítila do zložitej psychiky modernej ženy, no tentoraz sa obracia do budúcnosti. Pohľadom literárnej postavy Fredovej opisuje zákutia skryté pod pokojnou fasádou Gileádskej republiky. Fredova je národný majetok, je Služobníčka a vďaka priechodnými vaječníkom sa v Gileáde, kde pôrodnosť klesla na nebezpečne nízku úroveň, stáva vzácnym tovarom. V noci v prázdnej izbe si však Fredova spomína na časy, keď láska stála nad všetkým, ženy pracovali a milovali. Podľa románu bol nakrútený úspešný seriál, ktorý dostal prestížnu cenu Zlatý glóbus.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Slovart (SK)Originální název:
The Handmaid's Tale, 1985
více info...
Přidat komentář
Za mě nuda a zklamání. Strašně se to vleklo. Dlouhé popisy, které měly evokovat režim a bezvýchodnou situaci. Chápu o co tam šlo, ale přišlo mi to bezbarvé, žádná akce, jen červenobílá nuda.
Naposloucháno. Zaujal mě námět. Nechtělo se mi dívat na seriál - viděla jsem pouze první díl, zvolila jsem knihu , vlastně audioknihu. Na můj vkus to bylo moc utrápené vyprávění, které nikam nevedlo. Samozřejmě i tady - v této knize se opakuje myšlenka, že náboženství či ideologie hnaná do krajností vyvolává nesvobodu velké části lidstva a to navzdory tomu, že její hlavní myšlenky mohou být dobré.
Do knihy jsem se pustil s velkou chutí poté, co jsem shlédl několik episod stejnojmenného seriálu. Musím říci, že můj názor je pravděpodobně velmi ovlivněný právě tímto. Celá kniha je děj asi prvních pěti dílů seriálu, který dále pravděpodobně staví zcela na vlastních strukturách, nezávisle na M. Antwood. Kniha je v určitých momentech stejně mrazivá a znepokojivá jako seriál, ale to co jí chybí je děj. Mě osobně daleko více bavily drobné útržky popisující dynamiky, které vedly k nastolení nového klerofašistického státu. Tyto události podávané vzpomínkami hlavní hrdinky mě zajímaly daleko více, než rozvleklý popis domácího porodu. Velmi zajímavou dějovou linku představuje Moira, která na rozdíl od ostatních nevolí pasivní rezignaci, ale přímý odpor. Největší zklamání pro mě představuje konec knihy. Dlouho jsem nemohl uvěřit tomu, že Příběh služebnice není jen jedna z knih rozsáhlé ságy. Chápu sice inspiraci postmodernou a snahu autorky o přispění čtenářů k příběhu, kdy si každý z nás má vybrat, jak jeho Příběh služebnice skončí, ale stejně jen těžko pochopím, proč kniha končí tvrdým střihem přesně v okamžiku začínajícího zvratu. Ocenil bych alespoň jeden nenápadný náznak, který by naznačoval, jak autorka zamýšlela příběh ukončit.
-- možná SPOILER --
Svět, kde by měli být všichni šťastní (ale jsou?). Svět bez lásky a dalších zbytečností, které člověka drží od důležitějších věcí (co je důležitější?). Svět, kde je žena držena daleko od předmětů, pomocí kterých by si mohla vzít život (a stejně, kdo by to přeci dělal v tak dokonalém světě?), kde je žena vytříbeným nástrojem; kde žena nesmí číst, aby si nezahltila hlavu zbytečnostmi; kde žena nesmí dalších milion věcí; a svět, kde i muži šílí z nedostatku konverzace, lásky a všeho, co normální homo sapiens jakožto zoon politikon potřebuje, jinak mu prostě jebne.
Příběh služebnice na mě čekal ve čtečce dlouho. Po přečtení mám dojem, že kdyby ještě čekal, nic by se nestalo. Celou knihu jsem čekala, kdy se něco stane, kdy nastane nějaká akce. Nedočkala jsem se vlastně vůbec. Podívám se na seriál, ten má lepší hodnocení.
Knihu jsem cetla v roce 2019. Pribeh je ctivy, ale stale jsem cekala, kdy se z popisu udalosti dostaneme k nejake akci. Cekala jsem a cekala, az jsem se konecne dockala a najednou byl konec. Byla jsem z toho rozcarovana a knihu ohodnotila jednou hvezdou - nuda bez akce/zmeny/ jineho vychodiska. Nyni jsem zjistila, ze by se melo jednat o prvni knihu serie. A v tom pripade si myslim, ze si kniha zaslouzi ty hvezdy dve.
Do knížky jsem se pustila po shlédnutí seriálu s tím, že se určitě dozvím něco nového - takové ty "zákulisní drbíky", které bývají ze seriálu vypuštěny jako nedůležité a já se pak s oblibou rozčiluji, jak mohli zrovna tuhle zajímavou část příběhu vypustit.
V devadesáti procentech se ztotožňuji s tvrzením kniha lepší než seriálové zpracování. V tomto případě jsem ale sklouzla do těch zbývajících deseti procent, kdy mi kniha přišla spíše jako taková hrubá kostra příběhu. Jakoby autorka nevytěžila ze zajímavých situací vše. Můj pocit byl takový, že když se příběh konečně propracoval k potencionálně napínavé pasáži, najednou byl střih a následoval nějaký ne moc zajímavý flashback nebo zdlouhavý vnitřní monolog hlavní hrdinky. Což na mě působilo dojmem zbytečné trhanosti a jako bych byla o něco ochuzena.
Je zvláštní, že mě teď při psaní komentáře napadají spíše věci z kterých jsem byla zklamaná, přitom po samotném dočtení knihy jsem si řekla ale jakoby ano, nebylo to špatné a dala jsem čtyři hvězdičky. Takže rychle napsat co se mi líbilo. Primárně se mi líbí celý ten nápad a zajímavé vykreslení této dystopické vize budoucnosti. Celou dobu jsem si myslela, že kniha je současnou tvorbou paní autorky a jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že kniha byla napsaná v roce 1985. Za mě velmi nadčasový příběh, který lidi baví a fascinuje i po 35 letech.
Pro jedince, kteří špatně nesou otevřené konce (jako já) dopředu říkám obrňte se trpělivostí. I když se otevřený konec do knihy na jednu stranu docela hodil, já bych stejně radši preferovala konec uzavřený a určitě bych "snesla" i pasáž s děsně napínavým útěkem z Gileádu.
Antiutopií jsem už přečetla hodně, ale z málokteré jsem měla tak zvláštní pocit jako z této. Část popisující, jak ženy ztratily právo vlastnit majetek a pracovat byla úžasně děsivá. A ta společnost celkově byla děsivá, obzvláště když člověk vidí, jak se v našem světě opět dostává na přetřes právo žen na potrat. Líbilo se mi i to, že chyběly zběsilé honičky a přestřelky a ohromné hrdinství hlavních postav. Přišlo mi to tak mnohem uvěřitelnější. Otevřený konec se k tomu hodil. A historická poznámka v závěru člověka trochu uklidnila v tom, že nic není napořád a doby se mění.
Nevěrohodný americký konstrukt totalitního režimu, který nezachrání ani "učený" závěr. Ve srovnání s Orwellem a dalšími...škoda mluvit
Ucházející jednohubka. Viděl jsem první sérii, další mě nelákaly. A všem bych asi taky místo sledování x hodin seriálu doporučil knížku, která vlastně obsahuje vše podstatné.
Zrovna do klubu fanoušků Příběhů služebnice jsem si přála patřit, ale BOHUŽEL se mi to nezadařilo.
Mám milion dvě stě tisíc hejtíčků. Minimálně.
Vypíchnu si ty nejdůležitější, například, že se celkem ok svět během pár týdnů změní v absolutní dystopii. Podívejte, já jsem celkem pesimista a právě teď očekávám, že budu první člověk, který se v Česku nakazí korona virusem, ALE TOTO BYLO PŘÍLIŠ I NA MĚ.
V knize se - seriál mi budiž důkazem - nic moc neděje (v zoufalosti jsem si zhruba v 3/4 knihy pustila první díl a bylo v něm téměř vše. Dokonce se tam vlezla událost, ke které jsem v té době ještě ani nedošla).
Každopádně LONG STORY SHORT: tato společnost má problém s porodností a zoufale ji potřebují navýšit. Rozhodnout se to vyřešit zajímavým způsobem - dělají vše pro to, aby vyšší nebyla. Ptáte se - jaký to dává smysl? Ne moc velký.
Kniha často dostává poplácání po hřbetě jakože je velmi feministická. Pokud má být feministická, proč tam nemá alespoň jedna žena mozek? PROČ?
Celá oblast, kde se toto děje, by se měla zapálit. Některé věci možná byly zajímavé, ale dle mého byly poskládané poměrně chaoticky. Jakoby Margaret vytáhla z historie náhodná bezpráví, ale už nad tím nijak hlouběji nepřemýšlela. Měla jsem si přečíst komiks (podstatnou část soustředění by ukradly [velmi boží] obrázky, tudíž bych už neměla kapacitu na hledání logiky tam, kde není)
Viděla jsem 2 série seriálu, a přesto mě kniha bavila. Oceňuji styl psaní, který ale asi nemusí sedět každému. Zajímavý portrét totalitní společnosti, která má být návratem k tradicím, ale v konečném důsledku produkuje jen více či méně nešťastné jedince, kteří hledají cestičky, jak porušit přísná pravidla, i když tresty za jakékoliv odchýlení jsou vskutku přísné. Přesto že kniha byla napsána již v roce 1985, v mnoha ohledech je stále aktuální.
Tak já to mám opačně - o seriálu jsem slyšela, ale nejprve jsem si přečetla knihu. Vypsala jsem si spoustu myšlenek (až "neuvěřitelně" aktuálních). Na seriál se těším - snad někdy znovu uvedený. Kniha mě velmi oslovila.
Kniha se dobře četla, ale konec zůstal hodně otevřený. Před knihou jsem viděla seriál, takže jsem od knížky asi čekala trochu víc. V tomhle případě se mi víc líbil seriál než kniha.
Opět jsem viděla dřív ten seriál.
Myšlenka tohoto příběhu je hluboká, originální a dost šovinistická.
Kniha se mi líbila, jen závěr mě zklamal, neboť zůstal dost otevřený.
Upřímně, seriál se mi líbil víc.
Považujem za smutné, že keď už v slovenčine raz za desaťročie vyjde nejaké dôležité dielo žánru sci-fi nedá si vydavateľstvo tú námahu, aby ho, okrem peknej obálky, vyslalo do sveta aj s kvalitným prekladom. Čo z toho, že Slovart kúpil kvalitnú zahraničnú obálku, takže kniha pekne vyzerá, keď zároveň použil starý Gazdíkov preklad, za ktorý by sa mal menovaný hanbiť ako pes a bojovať všetkými silami, aby ho už nikdy nik nepoužil a on ostal zabudnutý v temnej literárnej histórii? V tej monštruozite, hodnej všetkých prekladateľských anticien, rozprávačka Veliteľovi striedavo, a podľa všetkého náhodne, raz tyká, inokedy vyká a to dokonca aj v rámci jednej strany (str. 207 „Musíš byť dobrý aspoň v niečom,...“, str. 207 „...možno by ste mi mohli vysvetliť). Asi podľa toho ktorou nohou práve v to ráno Gazdík vstal z postele. To je však stále nič oproti jeho meneniu významu viet, občas až za hranicu zrozumiteľnosti. Absolútna hanba, snáď ešte nikdy som nebol po dočítaní tak naštvaný, že mi vydavateľ a prekladateľ pokazili zážitok z knihy. Nečítal som české vydanie, no len ťažko si predstaviť, že by mohlo mať sprasenejší preklad, pri výbere knihy tak určite siahnite radšej po českej verzii. Samotnej knihe, dielu M. Atwoodovej dávam 4*, avšak slovenskému vydaniu od Slovartu 2*.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie ženy kanadská literatura feminismus náboženský fanatismus patriarchát zfilmováno – TV seriál kasty, kastovní systém teokracie
Autorovy další knížky
| 2008 |  Příběh služebnice |
| 2018 |  Alias Grace |
| 2020 | Svědectví |
| 2001 | Slepý vrah |
| 2005 | Přežívá nejsmutnější |
Čtu hodně, takže se mi často nestává, že bych četla příběh, který by se odehrával v pro mě novém a překvapivém prostředí. Ale Příběh služebnice to splnil - nepodobá se žádné jiné knize, kterou jsem četla. Moc doporučuji, tohle je jedna z těch knih, které si budu ještě dlouho pamatovat.