Príbeh služobníčky
Margaret Atwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/372460/bmid_pribeh-sluzebnice-r2A-372460.jpeg
4
2879
2879
Příběh služebnice / Príbeh služobníčky série
1. díl >
Margaret Atwood je kanadská spisovateľka, poetka, feministická a politická aktivistka. Je nositeľkou viacerých prestížnych literárnych ocenení vrátane Bookerovej ceny. Román Príbeh služobníčky potvrdzuje jej povesť veľkej prozaičky. Vo svojej tvorbe sa už viackrát vcítila do zložitej psychiky modernej ženy, no tentoraz sa obracia do budúcnosti. Pohľadom literárnej postavy Fredovej opisuje zákutia skryté pod pokojnou fasádou Gileádskej republiky. Fredova je národný majetok, je Služobníčka a vďaka priechodnými vaječníkom sa v Gileáde, kde pôrodnosť klesla na nebezpečne nízku úroveň, stáva vzácnym tovarom. V noci v prázdnej izbe si však Fredova spomína na časy, keď láska stála nad všetkým, ženy pracovali a milovali. Podľa románu bol nakrútený úspešný seriál, ktorý dostal prestížnu cenu Zlatý glóbus.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Slovart (SK)Originální název:
The Handmaid's Tale, 1985
více info...
Přidat komentář
Musím říci, že pokud bych tuto knihu četla, aniž bych viděla seriál, určitě by se mi líbila o 100 % více. Je fakt pěkná a hezky se čte. Ale seriál je prostě lepší. Každopádně v dnešní nelehké době ještě více vnímám to, že ač je psaný jako utopie, věřím, že něco podobného by se mohlo někdy stát.
Dystopických příběhů vyšlo už hodně, ale tento mi přišel originální. Asi i jako ženu a zvlášť v dnešní době, kdy jsme taky ze dne na den přišli o spoustu normálních věcí mě tak zaujal. Přišla mi děsivá představa, že něco takového, ze svobodných pracujících žen, které se mohly oblékat, líčit a žít s kým chtěly, se z ničeho nic stanou zahalené bezejmenné otrokyně cizích mužů, se může stát kdekoli (aktuálně jsme to viděli třeba při návratu Tálibánu k moci, kdy ženám ze dne na den zakázali chodit do práce a školy a oblékat se jak chtějí) a kdykoli (vůbec nejde poznat, že kniha byla napsána už v polovině 80.let). Opravdu bych si přála, aby knihy tohoto typu zůstaly vždy jen jako varování a ne jako návod, ale v dnešním světě se obávám, že člověk si nemůže být jistý ničím. Určitě 5 * za to, jak podrobně a zajímavě autorka rozvedla a popsala život a pravidla v Gileádu i když mi to přivedlo depresi.
Kniha mě nalákala zajímavým dystopickým námětem, ale děj se na můj vkus hodně vlekl a některé popisné pasáže jsem měla nutkání přeskakovat. Navíc bych řekla, že by z tématu šlo vytřískat mnohem víc.
Po dočtení se vrhám na seriál, tak uvidím, jak moc se liší od knihy.
Původně jsem chtěla dát jen 3 hvězdičky, protože na začátku jsem s knihou hodně bojovala. Vadily mi ty básnický popisy a přiznám se, že jsem některé odstavce přeskakovala. Ale pak se konečně začalo něco víc, dozvídala jsem se víc o fungování Gileádu a líbil se mi i závěr.
ČV 2022: 13. Kniha od držitele Ceny Franze Kafky.
Představa totalitního režimu a s ním spojených "pravidel" je pro mě velmi děsivá. Věděla jsem, o čem kniha je, protože jsem slyšela vyprávění o seriálu. Radši jsem sáhla nejdříve po knize, protože vykreslování některých otřesných situací je pro mě snazší číst, než se na ně dívat. Přečetla jsem velmi rychle, na mě kniha nebyla rozvleklá, rozhodně jsem neměla potřebu přeskakovat, bavilo mě to a byla jsem zvědavá, jak to skončí. Upřímně ale váhám, zda kouknout na seriál či nikoliv.
Skvělá myšlenka a poutavě zpracovaná, ale nemůžu si odpustit porovnání a závěr, že tématu více těží stejnojmenný seriál. Ten se kromě popisů květin a potahů křesel soustředí daleko více na věci, které by tento režim přinesl.
Přečteno podruhé, protože chci navázat pokračováním - začínám číst Svědectví. A ještě se těším na Přežívá nejsmutnější. Knížky od Margaret Atwood mě baví.
Ne tak tohle vazne nebylo nic pro mě. Nejvic jsem tam postrádala přímou řeč a to hodně. Jinak samotna kniha pro mě hodně zvláštní...
Stojím tady. Jdu támhle po takové podlaze. Z takové podlahy přecházím na koberec. Je měkký a takový a makový. Po mé levé ruce je komoda. Z toho a toho materiálu a s tolika šuplíky. Na komodě je.... Zkrátka a dobře je kniha napěchovaná hromadou zbytečných popisů, které má běžný čtenář tendenci přeskakovat. Děj je rozkouskovaný kvůli neustálému vzpomínání hlavní hrdinky na minulost. Sem tam autorka přimotá nějakou zvrácenost. Jádro má ale kniha dobrý, není bez nápadu.
Zajímavá kniha. Čte se jedním dechem. Těším se na Svědectví. Teď pustím seriál a uvidíme
Vize budoucnosti, snad nereálná. Důmyslně propracované. Knihu jsem si chtěla přečíst po shlédnutí ukázek na seriál, teď se na něj budu moci podívat. Jsem zvědavá, zda splní má očekávání.
Uff. Mám to za sebou. No řeknu vám, žádná sláva. Seriál jsem neviděl, ale slyšel o něm, tak jsem chtěl nějdříve zkusit knihu a nemám moc chuti teď na seriál. Je to stráááááášně rozvleklý. Musel jsem se fakt nutit to znovu a znovu otevírat knihu a mezitím jsem přečetl další dvě knihy. Téma jistě zajímavé, provedení knihy dost slabé.
Musím přiznat, že i když jsem částečně věděla, o co v knize jde, při čtení mi běhal mráz po zádech. Stačila mi k tomu představa možné reálnosti, protože to, co ke stavu v knize vedlo, není až tak moc odlišné od dnešní doby. Román napsala autorka v roce 1985 a samozřejmě jej dovedla do tak krajních mezí, kam se to snad nikdy dostat nemůže. Totalitní režim poháněný náboženským fanatismem zde byl popsán velmi silně, naštěstí se však i zde sem tam objeví nějaká malá jiskřička pozitivna. Jenže za jakou cenu...
Kniha ma zaujala. Zo začiatku sa mi horšie čítala a dlhšie mi trvalo kým som sa do deja dostala, ale potom ma zaujala. A záver som úplne hltala. Nemám rada takéto konce o to viac ma potešilo zistenie, že je aj pokračovanie.
Príbeh služebnice ma pohltil, s hrôzou som čítala čo všetko by mohlo byť možné v budúcnosti. Mám dve malé deti a predstava žeby mi ich odobrali a potom by museli žiť takýto život, ma hrozne desil. Autorka to napisala fakt dobre, že som sa dokázala do deja sama vcítiť.
Knize nelze upřít velkou dávku ponurosti,pochmurnosti a beznaděje. Přesto nejsem úplně spokojená, přese všechno, co se na stránkách odehrává, cítím odosobněnost, nejsem součástí děje, je mi tak trochu jedno, jak vše skončí...a nemyslím, že by toto bylo autorčiným úmyslem.
Jedno z děl, kde se mi filmové zpracování zamlouvalo o mnoho více.
Nejsem příznivec tohoto žánru (ani jemu podobných) , takže je s podivem, že jsem knihu nejenže začala číst, ale nakonec i dočetla... prostě jsem byla zvědavá.
Příběh svým způsobem zajímavý. Styl psaní takový obyčejný, nijaký, nezáživný... v první půli děj velmi rozvláčný, de facto pouze popisný a nijak neprobouzející moji představivost. Zvláštní způsob prolínání vzpomínek z minulosti se současností. Konec vlastně nedokončený...
Asi kdybych knihu četla jako -náctiletá, mohla by pro mne mít větší kouzlo. Takto mám pocit, že mi nic nedala.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie ženy kanadská literatura feminismus náboženský fanatismus patriarchát zfilmováno – TV seriál kasty, kastovní systém teokracie
Autorovy další knížky
| 2008 |  Příběh služebnice |
| 2018 |  Alias Grace |
| 2020 | Svědectví |
| 2001 | Slepý vrah |
| 2005 | Přežívá nejsmutnější |
Role ženy byla napříč historií vždycky složitá a Příběh služebnice jim to v dystopické budoucnosti rozhodně neusnadňuje. Představa společnosti, která celá musí fungovat povinně jako náboženská sekta s mnoha pravidly a tresty smrti, je více než děsivá. Už 1984 od Orwella nám ukázalo, jak se může lidská společnost zvrhnout, ale svět Atwoodové mi přijde možná ještě děsivější. Jedna věc je nemít žádnou identitu a následovat systém, druhá je být víceméně jenom objektem. Jsou věci, které mají obě knihy společné, ale to už je otázka jejich hlubší komparace. Svět mne ale rozhodně zaujal a rád do něj zavítám znovu, ať už v podobě pokračování nebo adaptace.