Príbeh služobníčky
Margaret Atwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/384034/bmid_pribeh-sluzobnicky-mnb-384034.jpeg
4
2890
2890
Příběh služebnice / Príbeh služobníčky série
1. díl >
Margaret Atwood je kanadská spisovateľka, poetka, feministická a politická aktivistka. Je nositeľkou viacerých prestížnych literárnych ocenení vrátane Bookerovej ceny. Román Príbeh služobníčky potvrdzuje jej povesť veľkej prozaičky. Vo svojej tvorbe sa už viackrát vcítila do zložitej psychiky modernej ženy, no tentoraz sa obracia do budúcnosti. Pohľadom literárnej postavy Fredovej opisuje zákutia skryté pod pokojnou fasádou Gileádskej republiky. Fredova je národný majetok, je Služobníčka a vďaka priechodnými vaječníkom sa v Gileáde, kde pôrodnosť klesla na nebezpečne nízku úroveň, stáva vzácnym tovarom. V noci v prázdnej izbe si však Fredova spomína na časy, keď láska stála nad všetkým, ženy pracovali a milovali. Podľa románu bol nakrútený úspešný seriál, ktorý dostal prestížnu cenu Zlatý glóbus.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2018
,
Slovart (SK)
Originální název:
The Handmaid's Tale, 1985
více info...
Přidat komentář
Kniha je velmi čtivě psaná, i přes pochmurné téma jsem se nemohla odtrhnout. Seriál jsem ještě neviděla.
seriál jsem neviděla, ale kniha mi strašně připomínala knihu 1984 od Orwella. Od knihy jsem se nemohla odrthnout, je velmi čtivě napsaní
Věřím, že ten kdo viděl seriál, se lépe začetl a vše chápal už dopředu. Seriál jsem neviděla a nemohla jsem se začíst. Děj mě děsil a přišlo mi to zvrácené
Přiznávám, že knížku jsem četla až po zhlédnutí seriálu. Tento fakt je nejspíš i důvod, proč se mi knížka líbila. Od začátku jsem věděla o co jde, takže mi nevadilo, když nebylo vše vysvětleno hned na začátku. Kdybych neviděla seriál, kniha by mě pravděpodobně tolik nezaujala a měla bych problém se do ní začíst.
Tak z téhle knížky čišela deprese. Líbil se mi styl psaní, celou knížku jsem byla ve střehu, co se stane. Ale za celou knížku se vlastně nestalo nic pozitivního. I tak se mi ale líbila.
Musím se přiznat, že při hodnocení jsem taky hodně ovlivněná seriálem.
Sálodlouhé popisy v knize jsem díky němu přešla lehce, jelikož jsem jistou představu v hlavě už měla.
Nicméně celkově, když se odprostím, se mi kniha líbila i tak.
Jedná se o velice dobrý námět, který rozhodně není žádne sci-fi a věřím, že v budoucnu je reálně možný. Dnešní lidstvo se totži cítí tak nedoktnutelné, že věřím, že bychom také seděli doma a vše sledovali v poklidu v televizi dokud by nebylo pozdě.
Rozdílné osudy hlavních hrdinů oproti seriálu mi nevadily, ba se mi dokonce líbilo víc, že to není v knize takový "happyend".
Otevřený konec mi též nevadil, já totiž věřím, že se jí to povedlo. :-)
Zároveň se mi moc líbil dodatek s přednáškou, kde byl krásně vysvětlen systém GIleádu a pomohl mi v dovysvětlení některých otazníků, které jsem měla ještě před čtením knihy
nejhezčí citace: "Všechno, co bylo umlčeno, se zase s křikem ozve, byť neslyšně." - brilatní. 3,5/5*
(SPOILER)
K Příběhu služebnice jsem se dostala skrz psaní eseje do školy. Nejsem si totiž jistá, jestli bych si to přečetla i bez této povinné četby.
Před čtením jsem moc nevěděla, do čeho jdu, seriál mě nenalákal a bez toho jsem si nechtěla kazit dojem nebo spoilerovat čtení. Každopádně, bylo to pro mě utrpení. Deset dní jsem četla, jak nejpozorněji jsem dovedla, a k tomu i lístečkovala, protože jsem se snažila nahlédnout hlouběji do symbolů a alegorií knihy. Musím říct, že jsem si to však vůbec neužívala. Děj nebyl děj, celé se to táhlo a nebylo to o ničem. Vadilo mi časté přeskakování do minulosti a absence přímé řeči. Nechápu jak to někdo může nazvat takovým "1984 pro ženy." Ne, ne a ne. Žena je zde sice povýšena na chodící dělohu, ale celkový smysl knihy nám uniká, na čtenáři je tři čtvrtě práce, aby si domýšlel a dosazoval události do různých historických kontextů. Posledních asi 60 stran mě překvapilo, konečně dostal Mayday a odboj nějaký spád a tak jsem si říkala, že to třeba zlepší moje hodnocení. Bohužel, otevřený konec a pak epilog profesora na univerzitě mi to celé zkazil. Za mě ne, ale jsem ráda, že jsem ji přečetla, je fajn mít přehled.
Nejdřív jsem viděla seriál a do knihy jsem se pustila, abych se dozvěděla něco víc.... Bohužel tomu tak nebylo. Jsem ráda, že knihu jsem si nechala jako jednohubku nakonec, protože jak už bylo napsáno níže, kniha by byla nudná a nic neříkající. Jako doplněk k seriálu je super.
Kniha i seriál jsou oboje velmi povedené. Jako první jsem viděla seriál a myslím že v tomto případě to bylo spíše výhodou.
Já prostě ty utopie číst nemůžu. Pro mě to byla strašně hloupá knížka a dočetla jsem ji jen z donucení, že nakonec to taková hrůza nebude. Ale byla :(
Nevím. Nezaujalo. Neuvěřila jsem. A upřímně jsem se první půlku knihy nudila. A to mám spisovatelku ráda a její knížka Slepý vrah patří k mým oblíbeným. Přišlo mi to jako zavádějící představa o totalitě od člověka, který žije celý život ve svobodě, hodně si toho sice nastudoval, ale vlastně vůbec netuší. Je to na mě příliš neuvěřitelný konstrukt. Pozitivně hodnotím dvě věci. Za prvé zmínění toho, že totalita často přichází nenápadně a bývá tu často dřív, než si to plně uvědomíme. A za druhé mé poučení z příběhu, že je vždy dobré mít doma nějakou hotovost, než Vám zablokují účet v bance a bez manžela si nekoupíte ani kávu.
Po knize už jsem pokukovala opravdu dlouho, ale až seriál mě opravdu donutil se do ní pustit. A musím říct, paradoxně, kdybych jako první neviděla seriál, tak by moje hodnocení nebylo tak vysoké. Tím, že jsem ho viděla, jsem si spoustu věcí dokázala mnohem lépe představit, než by tomu pravděpodobně bylo, kdybych se jako první pustila do knihy. Takhle už mi před očima odehrával příběh, který znám. Vyprávění je plné popisů prostředí, věcí, zkrátka všeho možného a někdy bych ho označila až za abstraktní, takže to, že už to všechno někdo vymyslel a ztvárnil za mě, mi četbu dost ulehčilo, nejsem si jistá, jestli bych si to sama dokázala nějakým způsobem přebrat. Poměrně dost mi také vadila absence přímé řeči, které je v celé knize vážně poskrovnu, ale dá se na to zvyknout. Další věc, ve které seriál knihu hodně podpořil, byl děj. Číst pouze knihu, řekla bych, že je až skoro bez děje. Chápu, že všemi těmi popisy chtěla autorka docílit pocitu zmaru, deprese a bezvýchodné situace hlavní hrdinky a na někoho to možná může fungovat, já z toho ten pocit bohužel necítila. Když to řeknu úplně blbě, prostě jsem čekala "pořádný nářez", krev, popravy a režim v celé své surovosti a i když tam tyto věci jsou, nemělo to na mě úplně ten efekt, který bych čekala.
Celkové završení příběhu je kapitola sama o sobě. Chápu, že záměrem bylo, aby si to každý domyslel podle sebe, a někomu to možná opravdu tak vyhovuje, ale pro mě to byl zahozený potenciál, kdy se takovým zvratem mohla kniha dostat do úplně jiných otáček, než tomu bylo po celou dobu.
Nápad je skvělý i ten styl psaní má svým způsobem takové zvláštní kouzlo, když mu po nějaké době přivyknete, ale myslím, že by se z toho dalo vyždímat i víc, z hrdinky udělat větší rebelku stejně jako v seriálové adaptaci... Ale možná jsem prostě jen očekávala něco jiného, než co měla autorka doopravdy v úmyslu.
Nudný styl. Samý popis. Přímá řeč bez uvozovek. Děj v podstatě nulový. A samotný příběh plný logických nesmyslů. Nechápu, jak to někdo může přirovnávat k Orwellovu 1984.
Seriál jsem neviděla, ale vzhledem k mediální masáži jsem na knihu byla velmi zvědavá. Nemůžu říct, že bych z ní byla nadšená, ale v nějakých situacích mi spíše lehce přeběhl mráz po zádech. Člověk zjistí jak je jednoduché přijít o svobodu ... a v kontextu dnešních korovavirových dní je to ještě představitelnější.
... Tehdy pozastavili platnost ústavy. Tvrdili, že jenom dočasně ... Nevypukli žádné nepokoje, lidé zůstávai doma a dívali se na televizi, protože chtěli vědět, co bude dál. ...
... Všichni byli pro, poněvadž se shodli na tom, že opatrnosti není nikdy nazbyt. ...
Kniha mě zajímala vzhledem k tomu,že jsem sledovala seriál. Bohužel z knihy jsem celkem zklamaná. Nemohla jsem se začíst. Kniha mě chytla až ke konci,ale byla jsem překvapená,že oproti seriálu děj končí tak brzy. Nelíbil se mi ani styl,kterým byla kniha psána. Znovu už číst nebudu.
Po knize jsem sáhla díky skvělému seriálu. Ovšem, jsem zklamaná. Seriál už je s dějem samozřejmě mnohem dál, v knize jsem se nic nového nedozvěděla. Nápad sám o sobě je to skvělý, to se autorce upřít nedá, nicméně styl, jakým je kniha napsaná, mi nevyhovoval vůbec. Časté skoky v ději a myšlenkových pochodech, absence přímé řeči mi dělaly dost problémy. Nemohla jsem se vůbec začíst a hůře se mi v knize orientovalo. Seriál rozhodně doporučuji, ale kniha mi v tomto ohledu přijde celkem zbytečná.
Nebylo to špatné, ale v tomto případě musím konstatovat, že seriál je lepší. Jsem i tak ráda, že jsem knihu přečetla, aspoň mám srovnání... Do dalšího pokračování se však pouštět nebudu.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie ženy kanadská literatura feminismus náboženský fanatismus patriarchát zfilmováno – TV seriál kasty, kastovní systém teokracieAutorovy další knížky
| 2008 |  Příběh služebnice |
| 2018 |  Alias Grace |
| 2020 | Svědectví |
| 2001 | Slepý vrah |
| 2005 | Přežívá nejsmutnější |
(audiokniha)
Jedná se o jakýsi deník (myšlenky), ve kterém Fredova (vlastní jméno, stejně jako všechno ostatní ji vzali) prožívá a popisuje fungování společnosti po převratu a zároveň vzpomíná na svůj život před tím. Hodně zajímavá kniha o tom, jak jednoduše lze podlehnout fanatismu v zájmu zachování lidského rodu a přizpůsobit se mu. Zobrazuje společnost, kde muži vládnou a postavení žen je znázorněné barvou oblečení, podle úlohy jakou zastávají. Celý seriál jsem zatím neviděla ale kniha se mi velice líbila.