Sběratel kůží
Jeffery Deaver
Případy Lincolna Rhyma série
< 11. díl >
Lincoln Rhyme a Amélie Sachsová: kvadruplegický kriminalista se schopností geniální dedukce a začínající policistka. Poprvé se setkali před více než deseti lety při pátrání po Sběrateli kostí a vytvořili legendární tým. Nynější případ je pro ně ale něčím výjimečný – hledají totiž vraha, který se Sběratelem kostí zjevně inspiroval. Jeho plán je vycizelovaný do nejmenších podrobností; jeho vražedná metoda paralyzuje hrůzou celý New York. Své oběti zavleče do podzemní kobky, kde nožem a tetovacím strojkem vytváří na jejich tělech šifrované vzkazy. Místo inkoustu ale používá jed, který obětem přivodí tak kruté bolesti, že smrt vnímají jako vytoužené vysvobození. Rhyme a Sachsová vědí, že je jen otázkou času, kdy Sběratel kůží udeří znovu. Podle jakého klíče své oběti vybírá? Jaké sdělení skrývají vytetované vzkazy? Jakou šílenou misi se pachatel vlastně snaží svým počínáním naplnit? Odpovědi na všechny otázky je třeba najít dřív, než vrah zaměří svou pozornost na další oběť – anebo dokonce na samotného Rhyma a Sachsovou.... celý text
Přidat komentář
Celkově se kniha velice dobře četla a byla poutavá.
Jediné menší negativum pro mě osobně bylo závěrečné rozuzlení kdy byly náhlé skoky v ději zcela nahodilé a strohé.
Celkově ovšem velmi dobrá kniha, kterou mohu doporučit.
Místy velmi vtipné pasáže kdy jsem se neubránila a smála, jindy krabatila čelo úžasem. :)
Knížka se mi líbila, zápletka fajn, postupné dopadávání zloduchů taky super, jen mě trošku zamrzela ta propletenost ,,Amerických rodin" a tak podobně. Tohle téma na mě moc nepůsobí a za mně tyhle ,,sekty" vzaly tomuto jinak skvělému příběhu jednu hvězdičku.
Příběh má solidní Deaverovu úroveň. Sériové vraždy s hádankou pro Rhymea. Ten závěr si mohl odpustit, úplně zbytečně překombinované, přitom posledních cca 80 stran zápletku vůbec nevylepší spíše naopak. Zkrátka čeho je moc toho je příliš. 70%.
Napínavá knížka až do samého konce.Urcitě si v budoucnu přečtu nějakou další detektivku od tohoto autora.
Opět kniha, která je plná zvratů a způsobila mi několik infarktových stavů svými zvraty v ději. Vřele doporučuji
Mám ráda Rhyma, mám ráda Sachsovou, mám ráda ostatní postavy. Sběratel kůží se drží v těsném závěsu za Sběratelem kostí, dobrá deaverovka. Opět se těším na další díly.. Jen závěrečná část o Hodináři mi přišla trošku navíc..
New York terorizuje děsivý vrah, který své oběti zavléká do podzemí a vytváří jim na kůži záhadná tetování, při kterém do jejich těl aplikuje jed. Otázkou pro kriminalistu Rhyma je, zda tím pachatel vysílá vyšetřovatelskému týmu nějaký vzkaz nebo jestli se jedná o řádění zvráceného psychopata.
Jak je Deaverovým dobrým zvykem krmí nás pořádnými dějovými zvraty a drží se svého zavedeného schématu, které prolíná všechny jeho příběhy o Rhymovi. Já u něj právě tohle čekám a právě to se mi líbí. Moc!
Jeffery Deaver nezklame, ale v tomto případě, podle mě, ani nenadchne. Od autora jsem četl mnohem lepší knihy.
Jelikož to byla moje první "Rhymovka" spojení s předchozími knihami bylo pro mě trochu chaotické. Z velké části byla kniha velmi čtivá, místy zdlouhavá a po dopadení vraha byl konec překombinovaný. Co se mi, ale moc líbilo, byl styl autorova psaní. :)
Výborné ako vždy. Opäť, motív sa zdal byť od začiatku úplne jasný, aby sa následne neskôr spochybnil, a keď už si myslíme, že vieme všetko, je to celé nakoniec inak. Len škoda, že záležitosti okolo Hodinára sú tam spomenuté iba málo a možno boli aj úplne zbytočné.
Super, čtivé. Konec mě trošku zklamal, bylo trochu překombinované, ale jinak kniha výborná
Plně se shoduji s hodnocením od Burák, takže to nebudu opakovat, napsala a zhodnotila bych to úplně stejně.
Já už Deavera (Rhyma) čtu hlavně pro pobavení a poučení: pobavení 1) z toho, jakou komplikovanost dal autor zase na 500+ stranách dohromady (většinou nezbedný pachatel cílí na Rhyma nebo Amélii, takže není divu, že ho nakonec odhalí, jiná věc ale bývá ho dopadnout), 2) z toho, jak na jednu stranu znalý a jednostranně specializovaný Rhyme a šikovná, rozumná a samostatná Amélie se dají nachytat vážně na švestkách (když už to samotný čtenář pozná z kilometru daleko) a poučení z nějaké oblasti, které se daný případ dotýká (zde o tetování a jedech, zejména přírodních - např. půl čajové lžičky botulotoxinu zlikviduje obyvatelstvo USA, k neuvěření; a samozřejmě o lidech trhlých, kterým se to samotným ale vůbec nezdá - nebývají duševně nemocní, ale vyšinutí rozhodně - nábožensky, militantně, rasisticky i jinak, tady se mj. kmitla organizace Americká rodina na prvním místě).
Super, Deaver nezklamal, opět čtivá kniha, za tři dny zhltnutá, nečekané zvraty. Doporučuji..
Od autora jsem nic jiného nečetla a celá série pro mě byla novinkou, tak nevím jestli to samo o sobě nemohlo ovlivnit, že jsem ze Sběratele kůží nijak ohromená nebyla. Přitom jsem po knížce sáhla hned na několik doporučení. Ne že by to bylo úplně špatný, ale čekala jsem víc napětí. Takhle mi ty chvíle kdy už to vypadalo, že to bude napínavé, vždycky překazila genialita a duchapřítomnost hlavního vyšetřovatele, který hned všechno objasnil. Škoda. Závěr knihy sice nějaké překvapení přinesl, ale na můj vkus to bylo až příliš překombinované. Četlo se to sice lehce, ale úplně neplánuju sáhnout po nějakém dalším dílu ze série.
Četla jsem víc Deaverovek a prostě se mi líbí. Nejvíc asi Sběratel kostí, ale i další. Jsou lehce překombinované, ale k Deaverovi už to tak nějak patří a jemu to navíc všechno fešně vychází a funguje.
Lincoln a Amélie jsou supr čupr dvojice, tohle originální spojení je neotřelé a baví.
Kniha je napínavá, přistihla jsem se, že se i při čtení bojím :-) ... Přesto "Sběratel kostí" zůstává jedničkou s Lincolnem Rhymem. I tak doporučuji k přečtení, litovat určitě nebudete...Jen těch stránek mohlo být méně, kvalitě detektivky by to jistě přidalo :-) ... Dávám 4 * ...
Štítky knihy
americká literatura sérioví vrazi detektivní drsná škola krimi psychologické thrillery kriminální thrilleryAutorovy další knížky
2014 | Sběratel kůží |
1999 | Tanečník |
2016 | Sběratel kostí |
2019 | Hra na nikdy |
2000 | Prázdné křeslo |
Přeskočila jsem od Sběratele kostí rovnou ke Sběrateli kůží... dlouhosáhlé popisy stopových důkazů mě přestaly po chvíli bavit, ovšem zápletka byla opět skvělá a propracovaná. V podstatě se celou dobu skoro nic neděje a ke konci najednou Rhyme prozře a všechno ví... asi si dám teď od knížek od J.D. zas chvilku pauzu, až budu mít ale chuť na mírnou nechuťárnu, vím, po jakém autorovi sáhnout :D