Zabijáci
Jussi Adler-Olsen
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/118817/bmid_pripady-oddeleni-q-zabijaci.jpg
4
2790
2790
Případy oddělení Q série
< 2. díl >
Na severu Dánska dojde k brutální vraždě; oběťmi jsou bratr a sestra. Policejní vyšetřování naznačuje, že mezi podezřelými je skupinka žáků místní internátní školy, kterou navštěvují děti nejbohatších Dánů. Jeden z žáků se po letech k činu skutečně dozná, je odsouzen a případ se zdá být vyřešen. Uplyne ovšem pár let a složka s případem přistane na stole komisaře Carla Mørcka z oddělení Q, zabývajícího se odloženými případy zvláštní důležitosti. Zprvu má za to, že jde o nějaký omyl, ale brzy mu dojde, že něco je velmi, velmi špatně. Spolu se svým asistentem Asadem a novým členem oddělení, mladou prostořekou Rose, se pouštějí do pátrání, které je provede všemi patry společnosti: od toho největšího chudáka na hlavním nádraží až po muže na vrcholu. Lov začíná…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , HostOriginální název:
Fasandræberne, 2008
více info...
Přidat komentář
Moc prijemna severska kriminalka. Poutave, ctive, mozna s malinko rychlym koncem.
Severská kriminálka ve vysokém standardu. Určitě ne nejlepší, co jsem četl, ale stále dost poutavé, nenudící, přiměřeně šokující a nechutné :) A co se týká stížností na ne zcela reálně působící některé pasáže, tak s tím já nemám problém - je to fikce a tam je dovoleno ledacos.
Od knihy jsem očekávala více, než mi poté přinesla. Příběh mi přišel poněkud kýčovitý a opravdu hodně málo pravděpodobný. Dobře rozjetá dějová linka se zvrhla jen na opakování klišé a moralizování, hlavně aby ti zlí byli potrestáni. Příběh pro mně byl zklamáním.
Je mi sympatické, jak čtivě autor vykresluje postavy - zejména ty kladné, tj. komisaře a jeho syrského pomocníka. Na druhou stranu se příběh nijak dlouho pamatovat nebude, závěrečné drama je jen těžko uvěřitelné a poněkud překombinované (divná náhoda, že se po pětadvacetileté historii všichni sejdou na jednom místě zrovna v jeden okamžik a to včetně vyšetřovatelů, ne?).
Mám rada severské krimi ale štýl tohto spisovateľa sa mi nie až tak páči ako napríklad trilógia Millenium a pod. Ťažko mi je preto hodnotiť túto knihu, ale určite to bolo príjemné čítanie.
V prvom rade musím vysloviť údiv nad húfom hviezdičiek okolo tohto diela. Dlho som odolával všeobecnému šialenstvu nad novým diktátom škandinávskej vlny ultradrsoňov a zakúpil pár Larssonov, Olsenov, a ďalších "ondoň-ov". Začal som ako panic dielom tohto Dána a sorry, myslím že chalan lepšie pije ako píše.
Nebudem len haniť, dejovo rozohraté to mal vcelku dobre, štýl bez väčších výčitiek, práca s napätím fpoho... Čo sa mi však zdalo prvoplánové bola dejová rovina s neustálymi flashbackmi. Touto formou sa snažil autor dohnať plochý dej a prakticky nefunkčnú psychológiu postáv. S prekvapením tu v komentoch čítam ódy práve na tento aspekt autorovej tvorby, ale mne teda nejaká ta psychológia hrdinov až na jedinú postavu (Kimmie) naozaj ušla. Iba žeby vnútorná reč detektíva ktorého vypočúva interná psycholožka a on ju nepočúva, ale jej hodnotí kozy - bola ťažká psychológia. Tak fajn, mám potom denne pár psychookienok aj ja. Asi keď vyrastiem, budem psychológ. Alebo aspoň psychopat ;) Tými sa btw toto dielo len tak hemží, narátal som ich tu 7 ako v kultovom filme od KUROSAWU.
Napriek takej hustote magorov na m2 sa im 20 rokov podarí unikať spravodlivosti, hoci patria k smotánke a vraždia po každej dávke Orandžu a koksu XY rokov. (odbočka - po KUBRICKovom Pomaranči som mal chuť zabíjať aj ja - hlavne jeho). Čiže už fabula je mocne pritiahnutá, ale skalp sa utrhne v druhej polovici knihy, kedy poškodený jednotlivec (magormi odvrhnutá magorka) sa po viac ako desaťročí rozhodne, že revanš je lepší ako terapia. A ide na to BRONSONovským štýlom a Kill Bill si môže robiť poznámky. Nechcem spoilerovať a tak nebudem uvádzať, čo za wtf scény autor na konci vyfantazíroval, ale evidentne si zo záverom už poradiť nevedel a tak ho ustrelil. Doslova :)
Vôbec mi nevadí násilie, kľudne zlomím hajzlovému pavúkovi členok, ale kde je HARRISovo Mlčanie jahniat a kde je tento román? Nevravím, že je to odpad, ale vrámci žánru nič viac ako čistý priemer. U mňa menej, lebo americká stará drsná škola sa aspoň na nič nehrá. Tu navyše ešte aj vyšetrovacie komando bolo v snahe byť za každú cenu originálne - zlepené z nesympatických existencií. Aby toho nebolo málo si OLSEN ešte požičal niečo aj od Jeffery DEAVERa.
Možno som príliš kritický, ale vplyvom marketingu, čitateľských orgií nad každou autorovou knihou a DK hodnotenia sa skôr cítim podvedený. Ale nehádžem flintu do Žida ani do tohto Dána (max. do Dominika) a skúsim ešte Ženu v kleci. Ak ale ani tam nebude krimi nirvána tak tu flintu aj nabijem, Olsene!
Odporúčam: priemernej populácii s priemerným iQ oddelením v komerčnej spoločnosti ako únik pred iným masmédiom a filmovým spracovaním tejto knihy. Alebo vyznavačom KUBRICKových onanií. 45%
Strašně se mi líbila, stejně jako jednička - jen - téma jedničky mi přišlo lepší, proto o jednu hvězdičku méně. ALE na další díl se moc těším
Kniha mi naprosto sedla. Není to klasická detektivka. Viníci jsou víceméně známí od začátku, i když konec nabízí jistá překvapení, ale o to ani tak moc nejde. Kniha je totiž neskutečně čtivá. Všechny hlavní postavy jsou výrazné a zajímavé, dialogy perfektní, konec napínavý. Super počtení. Doufám, že si Olsen udrží kvalitu.
I druhá kniha tohoto autora se mi líbila. Na oddělení Q sedí sympatická sestava. Kdo byl opravdu vrahem jsem do konce nevěděla, takže trochu překvapení. Co mi přišlo přitažené za vlasy, byl konec. Kniha stojí určitě za přečtení, kdo má rád detektivky, bude se mu líbit.
Druhá kniha z řady a tentokrát už ne tak čtivé (tedy poslouchatelné - neb audiokniha). Zajímavě pojaté vyšetřování, spousta klacků pod nohama, spousta problémů v hlavě hlavního hrdiny, ale nakonec to nějak dopadne.
Pro mě tedy horší než první díl (ten děj prostě jen plyne a v podstatě se zas až tak moc neděje), ale číst (či poslouchat) se to dá. Jen asi na další příběh přijde řada někdy později.
Rozhodně bych tohle nesrovnával např. s Nesbem, to fakt ne, tam je to trošku o něčem jiném. Tohle jsou prostě jen detektivky (což ale vůbec neznamená, že je to špatně).
Od půlky knížky jsem si plánovala, jak sem napíšu senzační hodnocení s tím, že tohle je skutečně žánr přesně pro mě. Pak jsem teda sem tam trochu polkla, protože u řešení starých případů bych uvítala méně "nových" vražd, ale i tak jsem nadšená a chtěla bych číst pokračování pořád a pořád a pořád. Styl psaní (a tedy průběhu vyšetřování :-) ) mi sedí jak vyšitý, jsem ráda, že "první díl" nebyl výjimka. Těším se na další knížky, doufám v podobném duchu :-).
Moje druhá kniha od autora. Tato kniha se mi líbila víc než jeho první kniha Žena v kleci. Přišla mně celkově propracovanější a lépe napsaná. Trochu mne mrzí, že Asad neperlil tolik jako v prvním dílu, ale asi je to tím, že se z něho stává větší profík :-) Jinak to jak Carl baží po psycholožce Monice Ibsenové mne rozesmívá stále. Úplně mne dostalo jak na vytoužené večeři s ní usnul a hlava mu spadla do jídla :-)
Já nechápu, proč všichni tvrdí, že je tato kniha nejslabší? Mně se naopak zdá záplatka s vraždící partičkou v čele výbroná. Líbí se mi prolínání minulosti a současnosti a samozřejmě duševní stavy a phnutky Carla. Kdyby vedle sebe neměl Assada, nic by nevyšetřil. Co se mi naopak nelíbilo bylo filmové zpracování. V něm se totiž polovina velice důležitých postav ani neobjevila. Tak kde to jsme? Film o tak brilantní knize by měl být kvalitní, ne podprůměrný.
Druhý díl drží stejnou laťku jako první. S hlavními hrdiny jsem spokojená, styl vyprávění mi sedí.Těším se na další díl.
celkově se mi kniha líbila.. skvělý námět.. první půlka mi přišla trošku nezáživná, ikdyž tam byly popsány podstatné děje.. ale druhá půlka měla opravdu spád a závěr byl super..
Není to klasická detektivka, viníci jsou známi.Je to dobře napsaná krimi, pomalu se vinoucí děj, kritika dánské smetánky - tedy nejdříve dětí a potom ti samí, trochu odrostlejší.
Bylo to na mě až moc drsné a přitažené za vlasy. A ten komisař mi nepřijde ničím zvláštní, ani jedinečný.
Ve srovnání s prvním dílem Žena v kleci, jsem u této knihy měla chuť ji odložit. První díl mě přikoval do křesla, druhý díl mě z něj spíš vyháněl. Ale nakonec jsem to dočetla, chtěla jsem vědět, jak to dopadne. Celkově nic moc.
Jussi Adler-Olsen opravdu umí. Čtivé, vtipné, skvěle propletené. Carl, Asad a teď i Rose jsou super parta. Bavila mě asi tak stejně jako Žena v kleci. Akorát konec jsem si představovala trochu jinak, ale doporučuji.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno dánská literatura tajemství internát severské krimi dánské detektivkyAutorovy další knížky
| 2012 |  Vzkaz v láhvi |
| 2012 | Žena v kleci |
| 2013 | Složka 64 |
| 2012 | Zabijáci |
| 2015 | Nesmírný |
Lehce nadprúměrný detektivní počin. Carl Morck je detektiv, co kouří cigára, pije kafe a děsně žere svou práci. Kde už jsem to jen slyšel? Jo, už si vzpomínám, skoro v každé jiné tuctové detektivce. No, alespoň to není bývalý alkoholik. Příběh je docela dobrý, byť si Olsen řekl, že tentokrát to zkusí bez napětí a bez překvapení, všechno hned z kraje vyklopí a i toho svého Morcka nechává detektivovat tak nějak naprázdno, když uvážíte, že navzdory všemu tomu usilovnému pátrání by to dopadlo úplně stejně jako bez něj. Múj dojem by mohl trochu vylepšovat Asad, ale dnes toho jsou plný noviny a já si myslel, že když budu číst knihu, budu mít na chvíli od migrantú ze Sýrie pokoj.