Priscilla - Dost svévolně se košatící osud
Ota Ulč
Ota Ulč napsal pozoruhodný životní příběh své čínsko-švýcarské manželky Priscilly Lim. Její dědeček založil čtyři banky, obchodní komoru a stal se ambasadorem císařského dvora, ale prosperitu rodiny rozvrátil jak Mao Ce-tung, tak Čankajšek a Priscilla se jako úplně chudá princezna vydala do New Yorku, kde pracovala pro UNICEF. Tam se poznala s plebejským emigrantem z Plzeňska Otou Ulčem. Pro Číňany byla málo žlutá a naopak v Americe byla až příliš rasově jinobarevná, a nejvíc se jí dotklo, když ji někdo označil za Japonku. Není divu, že Priscilla vstoupila do rasově smíšeného manželství s Otou Ulčem, s kterým se nikdy nenudila. Třikrát spolu objeli celý svět a přesvědčili se, jak je rozmanitý a bohatý a kolik v něm vře nesnašenlivosti, kolik absurdit člověka obklopuje a co všechno ho může obohatit, a na těch cestách se s nimi nebude nudit ani čtenář.... celý text
Přidat komentář
Trochu zastaralý cestopis a Priscilla ve stínu svého manžela. Bohužel i já se přidávám k nízkému hodnocení této knihy.
Je mi to líto, ale budu pokračovat v negativních komentářích.. Nedalo se to. Dočteno, ale vůbec nevím o čem to bylo. Rozhodně ne o Priscille, tu jsem aspoň částečně poznala z anotace a z fotek z knihy...
Priscilla je v této knize pouze stínem a ozdobou jednoho velmi se chvastajiciho muže. Kde jsem všude byl, co jsem všechno zažil, kam jsem se to přiženil a co se mi všechno povedlo.
Jedno je jisté, na jeden život to bylo hodně pestré.
Velmi chaoticky podaná kniha, kterou pochopí asi jen stejná generace, která má alespoň malou zkušenost s tou dobou.
Každopádně, tato kniha si svůj název nezaslouží!
Čekala jsem,ze se to jeho ženy bude týkat prostě mnohem víc.
Čekala jsem úplně něco jiného.ani by mi to nevadilo, že je to psané o atorovi, a Priscilla je tam jen okrajově,kdyby to bylo napsané jinak a byla by vynechána ta nudná politika.
Pro mě zatím nejhorší kniha roku 2016. Už jsem nějaké životopisy četla, ale tento mi stylem vyloženě nesedl. Čekala jsem životopis Priscilly, místo toho to byl ale spíš životopis samotného autora, plný politických režimů, cestování, jeho myšlenek. Místy jsem se ztrácela v příliš dlouhých souvětích. Autor také dost často skákal od jednoho ke druhému. Hvezdička za poučnost a ironii a sarkasmus.
Autorovy další knížky
2013 | Malá doznání okresního soudce |
2004 | Čech částečným Číňanem |
2009 | Zašmodrchaný svět |
1998 | Běženec v sametu |
2003 | Kam šlápne česká noha |
První dojem před čtením ? Nízké hodnocení kvality knihy. To není u tohoto autora normální. Proč ? Postrádá naprosto sebereflexi ! S nadsázkou lze konstatovat, že slovně vystupuje jako náčelník VELKÁ HUBA, kdesi v dřívějším africkém bantustánu. Domníval jsem se, že tato kniha bude holdem jeho zesnulé manželce paní Priscille.
Opak je pravdou - já, já, já, jenom JÁ ! Chudinka Popelka se krčí v temném koutečku kdesi na půdě. V knize je plno historek, zbytečně opakovaných z toho, co jsem si od pana Ulče přečetl. A na konec ? Ve finále knihy (která by mohla mít o polovinu stránek méně) je výčet co spolu s chotí projezdili. Připomíná mi to natřásajícího páva, kdesi v honosném sídle movitých předků jeho choti na Taiwanu . Bylo to zbytečné, čtenář to zná. Měl jsem dojem,že hlavní experti přes zahraniční vztahy USA s okolním světem byli pánové H.Kissinger a Z.Brzezinski. Asi jsem se zmýlil. Lze tolikrát procestovat celý svět z platu profesora pod penzí z univerzity v Binghamptonu ? Možná uvažuji špatně, domnívám se, že nelze. Asi tam byl finanční podíl i ze strany paní Priscilly. A tak jednu * přidávám kvůli ní a opravdu povedené obálce.