Přitažlivost planety Krypton
Jiří Mádl
Románový debut oblíbeného herce, scenáristy a režiséra. Neobvyklý vztah Martina a Veroniky trvá s přestávkami několik let. Oba mladí lidé si dopisují ve virtuálním prostoru zvaném Planeta Krypton. Jejich příběh lemují témata jako hledání domova, budící se sexualita, láska a složité rodinné vztahy. Odvážné vysvlékání dětských šatů a cesta k dospělosti jsou vzrušující, ale náročné procesy a Martinovi i Veronice je komplikují jizvy z minulosti. Dali si slib, že naživo se nikdy nepotkají. Dodrží ho?... celý text
Přidat komentář
Přitažlivost planety Krypton
Přečetla jsem první román Mádla, ale nevím, mám rozporuplné pocity. Byla jsem zmatená spletitými vztahy, ztrácela jsem se, vracela jsem se ... Na odložení to nebylo, byla jsem zvědavá jak vše dopadne. No, hodnotím to na 3 hvězdy, třeba se ke knize někdy vrátím a lépe ji pochopím. Možná je chyba ve mně ...
Netuctový dívčí román se spletitými rodinnými vazbami a neobvyklým způsobem seznamování hlavních hrdinů. Nemohu neocenit výbornou stavbu příběhu, záměrně se vyhýbající v dnešní době panujícím schématům. Holky si určitě dobře počtou, já jsem tomu moc nedal, preference mám přeci jen úplně jinde.
Nečekala jsem nic a o to víc jsem byla příjemně překvapená. Citlivost s smíření jsou 2 slova, kterými bych knihu charakterizovala...
Autorova prvotina se mi velmi líbila. Způsobem zpracování, kdy díky dvěma dějovým linkám drží čtenáře v pozornosti a chtíči číst dál i styl psaní, který je velmi čtivý. Příběh možná jednodušší, ale díky autorově schopnosti psát vyznívá vcelku košatě. Za mě jedna z nejzajímavějších knih z letošní čtenářské výzvy.
Myslím, že je dobře, že jsem si dopředu o knize nic nezjišťovala, nečetla reakce na ni a mohla si text užít s čistým štítem. Pod tím, co se autorovi vyčítá, je přece jen poměrně hluboký příběh dvou postav, z nichž každá řeší vyrovnání s vlastní minulostí. To nemůže být nikdy bezbolestné, proto když se jejich osudy protnou, nezbývá než oběma fandit.
(SPOILER)
Jirku jako herce a osobnost mám ráda, a tak získal moji zvídavost i ke knize. Přiznám se, že jsem čekala scifi, jak už název napovídal. Ale dostal se mi do rukou román se zajímavým námětem.
Martin a Veronika se totiž seznamují na xchatu a dohodnou se, že se nikdy nesetkají. Avšak! Vše je zde-jen v jejich komorní atmosféře, povoleno.
Trošku mě mrzelo, že textovky byly bez diakritiky, nicméně to dodalo jistý půvab.
Navíc příběh obou hlavních hrdinů byl rozdílný, což dodalo další šmrnc.
Od poloviny mě kniha bavila asi víc, Jirka zde otevřel hned několik témat, které vedou k zamyšlení. A konec knihy mě malinko "rozbil".
Ukázka z knihy:
Martin: Myslim na to, jak bych lezel pod perinou a jazykem kopiroval pomaly pohyby tvych prstu tam dole. Tvuj dotek by se doplnoval s mym. Stridal bych pozornost mezi tvoje prsty a kuzi mezi nohama, kterou hladis.
Martin: Pak bych nevydrzel a strcil jazyk i dovnitr.
Martin: Ruce bych si dal dlanema nahoru pod tvoje pulky a pevne je drzel. Hlavou bych ti zustaval mezi nohama. Druhou rukou bys mi mohla vjet do vlasu a ty by ti klouzaly mezi prstama pohybem moji hlavy, nad kterym bys ale zadnou kontrolu nemela.
Kniha je nabitá přátelstvím, romantikou, erotikou, i nečekanými zvraty. Asi nebude pro každého, ale i tak vyzdvihnu Jirkův počin a fandím nejen ve filmové branži, pane spisovateli! :-)
Začátek knihy mě skoro odradil od dalšího čtení. Nakonec mě premluvilo jen to,ze je to kniha Jirky Madla (kterého mám ráda) a dala jsem tomu ještě šanci. Mám ráda knihy, ve kterých se střídají příběhy hrdinů. Kniha se moc hezky čte. Za mě oddechové čtení s laskavým příběhem. Libily se mi některé myšlenky, co autor napsal. Např. že lidé mají tendence na internetu křičet kdo jsou! A to co nejdál a co nejvíce lidem, přestože adekvátní štěstí a pozornost nepřichází a nepřijde! Jak frustrujici! Duvod je jasny, protoze skutečné štěstí je takové,které bude moct člověk prožít! A takove stesti prožije jen minimum lidi!
Kniha mě vážně bavila a doufám, že Jirka Mádl ještě něco napíše;-)
Ač dočtu všechno, tak tohle se nedalo, pro mě by to byla ztráta času. Zvládla jsem polovinu.
Byl to děsný pel mel a to jak v postavách, tak i v čase.
Kdybych měla někomu vyprávět, o čem kniha byla....tak vlastně o ničem.
Po počátečních rozpacích, že to asi není knížka pro mě, mě naprosto nadchla. Má hloubku, přesah, myšlenky Jsou tam hodně sluníčkové okamžiky, které asi nejsou reálné, ale já jsem taky takový naiva :-D
Od chvíle, kdy jsem viděla Na střeše, mi došlo, jak neskutečně talentovaný a všestranný Jirka Mádl je - že to rozhodně už dávno není rozjívený snowboarďák a má obrovský potenciál. Jirko, jen tak dál :-)
Myslím, že pan Mádl napsal velmi dobrou knihu. Akorát se bojím, že nebude úplně dobře přijata a některé reakce tady pro mě nejsou překvapivé.
On totiž skloubil několik žánrů. Trochu vážných věcí, trochu romantiky, trochu sexíku a trochu nestandardních řešení. A to si myslím, že bude problém. Většina čtenářů je totiž naladěna na něco z toho. Většina spisovatelů toto nemíchá, protože ví, že čtenáři to nechtějí. Mádl se toho nebál a myslím, že udělal dobře.
Mě kniha bavila a určitě ji doporučuji, akorát je potřeba se připravit na to, že dostanete něco jiného než je běžná produkce současných českých spisovatelů.
Přílišná jednoduchost příběhu sráží jeho vážnost, která je do osudů Veroniky a Martina nainstalována.
Jiří Mádl rozhodně psát umí, ale rezonuje ve mně málo z toho, co by mělo v takovémto druhu románu být. Více lásky, silných emocí a snaha o pozastavení příběhu v místech, kde je třeba dát odpočinout postavám a vmísit do příběhu potřebnou naléhavost děje a ne nadále zběsile spěchat k rozuzlení, které je koneckonců celkem snadno odhadnutelné již z názvu knihy.
Po přečtení knihy mám dojem, že pan Mádl napsal film. Mohl by v něm hrát i hlavní roli.
Přijde mi ovšem trochu laciný. Jak již jsem zmínil, téma knihy by si zasloužilo mnohem větší hloubku a vážnost. I některé dějové zvraty jsou těžko stravitelné a působí někdy i přehnaně pateticky. V určitých fázích příběhu by měl být Mádl více něžný a poetický. Naopak strohost a ukvapenost hrají prim.
Román plný překotného děje, obsahově zajímavý, nicméně bez většího důrazu na bohatší výraz.
Chyběly mi barvy. Jakoby pan Mádl psal černobíle...
Zprvu jsem měla trochu problém s orientací, kdo je kdo a i po hlubším začtení mi nevyhovovalo přeskakování mezi mluvčími a místy děje. Příběh se mne nedotýkal, protože jsem naštěstí nikdy nemusela řešit problémy hlavních hrdinů a mnohé jejich myšlenkové pochody mi byly velmi vzdálené. Překvapilo mne však, že kniha je napsána velmi citlivě a s velkým porozuměním. Autor mne zaujal už svými filmy a kniha rozhodně potvrzuje jeho talent pro psaní.
Nejedná se o knihu, která by přepisovala dějiny (a možná bych dal normálně spíše 4 hvězdičky), ale musím hodnotit to, že se jedná o debut Jiřího Mádla, který mě velice překvapil svým způsobem uvažování a jak to dokáže lidsky a čtivě přenést na papír. Děj nebyl vůbec lascivní, zajímavě podané téma navazování vztahů. Vše v minulosti má nějaký vliv na naši budoucnost. Buďme na sebe co nejvíce hodní.
Velmi příjemné čtení s hezkými myšlenkami. Pokud Mádl nevyčerpal všechen střelný prach hned první knihou, mohl by z něj být velice dobrý netuctový spisovatel. Tleskám.
Super Mádlova prvotina.. když jsem četla začátek, řekla jsem si, ježiš, o čem to bude.. bude to vůbec pro mě.. pak se samozřejmě ukázalo, že to nebude celý jen 'o tom' :) hezkej nápad, povedený zpracování, četla se sama. Doporučuju si naordinovat na odpočinek :)
Takový jako běžný příběh, jaké v poslední době píši. Nic co nadchne, ale ani neurazí. Každopádně pan Mádl by se měl držet spíš herectví a režii.. V příběhu jsem docela ztrácela a ta Itálie byla úplně o ničem, zbytečná část knihy..
Byly chvíle, kdy jsem chtěla knihu odložit, protože mi ten příběh přišel dost ujetý, ale nakonec jsem dočetla a ta poslední třetina knihy už se dala
Madl vazne prekvapil. Dostala som sa k nej uplne nahodou, vravim si - zo zaujimavosti - skusim trochu z nej precitat, co je to za literarny pocin. Zaciatok knohy je na urovni pubertalneho vylevu, az prilis sexu v online chate, zrazu sa vsak vela vysvetli a uz sa to vyborne zamotava, deje sa prelinaju, sucasnost a minulost, on a ona, ale ten styl - ten styl ubieha rychlo a cita sa skvele. Vsetko ostava otvorene, maloco Madl napise priamo, pri citani ide hlava na 100 percent. O tom romany predsa su - premyslat o pribehu. Mozno trochu prilis vsetkeho a primalo ineho, rozumiem vsetkym komentom predo mnou, ale aj tak to bolo na par miestach az vynikajuce citanie. Minochodom, velmi to stylom pisania pripomina Sally Rooney - Normalni ludia alebo Osamelost prvocisel.
Nečekala jsem nic a dostala nečekaně dobrý příběh ve dvou rovinách. Martin a Veronika si dopisují na xchatu s tím, že se nikdy nepotkají. A tak si navzájem fungují jako deníček. Dozvíme se postupně jejich minulost a co si z ní a jakým způsobem nesou v životě dál. Řešíme tu vyrovnání se smrtí, s nechtěným těhotenstvím, s nepochopením. Asi dost pomůže, když se Veronika rozhodne vystudovat psychologii. Hlavní postavy si pár let zkusí žít bez vzájemného psaní, ale je vám jasné, že to nefunguje. Takže se jako planetky na oběžné dráze zase po čase střetnou. A to již fičíme do heppy endu, který má ještě drobný zádrhelík, ale o to lepší finále. Příběh se mi četl snadno, odsýpal.