Přítelkyně z domu smutku
Eva Kantůrková
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/1207/mid_pritelkyne-z-domu-smutku-mPx-1207.jpg
4
621
621
Kniha nás zavádí do ponurého prostředí neosobní ruzyňské věznice. Každá kapitola není jen částí knihy, ale také novou osobou, známou, s kterou nás autorka seznamuje. Některé se jí staly přítelkyněmi, ale k jiným naopak cítila odpor, ačkoli všechny byly stejně jako ona vězeňkyněmi. Detailně popisuje charakter každé ženy na pozadí jejich jednání. S psychologickou šíří rozebírá krok po kroku každý jejich čin, který je přivedl do tohoto nevlídného prostředí, do prostředí vzdáleného nejen zrakům, ale i citům lidí – do věznice. Stěží by dokázali takovéto utrpení snést emocionálně chladnější muži, natož pak ženy. Líčí, jak se prostředí negativně odrazilo na jejích „přítelkyních“, jak psychicky strádají, až na hranici mentální retardace. Pregnantně zachycuje vztahy na cele, ale také i v celé věznici a vliv takovéhoto prostředí na člověka. Uvědomuje si nutnost mít poblíž někoho spřízněného. Přehlížela-li některé hodnoty na svobodě, zjišťuje v tomto drsném prostředí, že se její hodnotový žebříček radikálně změnil, pokládá za důležité zcela jiné hodnoty, než které pokládala za hlavní v době, kdy mohla prožívat plnost svobody. Je-li každý člověk jiný, má jiné potřeby a touhy, pak právě psychický nátlak a nelidské prostředí vykoná své. Všechny vězeňkyně měly velikou společnou touhu, dostat se opět na svobodu. Každému podlomuje toto prostředí nohy, na každého působí krutě, ale jen někteří mu dokáží vzdorovat. Zatímco z jedněch se stávají díky krutostem a životním strastem egoisté, druzí jsou schopni myslet i na jiné, kteří možná zažili větší krutosti, nebo to tak alespoň vnímají. Snaží se jim zpříjemnit pobyt, ačkoli je to nadlidský úkol, ale vlídné slovo mnohdy udělá více, než esteticky krásné prostředí. Ve svém díle je věrna psychologické próze a vedle své vlastní situace disidentky se soustřeďuje především na vykreslení pocitů a emocí svých spoluvězeňkyň. Zachycením jejich povahových a charakterových rysů dosahuje hlubokých portrétů lidí stojících na okraji společnosti a zároveň utváří analogii mezi jejich situací a životem v totalitní společnosti. Tak veliký měl vliv pobyt autorky na její dílo, ačkoli strávila ve vězení jen rok a to v letech, kdy zacházení s vězni bylo mnohem vlídnější než kdysi.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem rozečetla v domnění, že ji zařadím do čtenářské výzvy. Nakonec se tak nestalo, ale jsem ráda, že jsem se pustila do čtení. Velice silné téma. Viděla jsem i seriál.
Jedna z knih, u kterých je jen dobře, že se jejich vydání opakují. Jsou totiž události, na které se zapomínat nejen nemůže, ale přímo nesmí. A navíc i televizní zpracování bylo více než dobré.
Knížku jsem přečetla před několika lety na konci základní školy a zanechala ve mne silnou vzpomínku na vyprávění osudů žen, které paní Kantůrková během pobytu ve vězení poznala. Chtěla bych se ke knížce jednou vrátit, nyní si ji připomenu alespoň seriálem.
Musela jsem si zvyknout, jaký styl psaní autorka užívá... Toto bylo ovšem způsobeno "tragédiemi", které jsem četla před tím. Kniha se mi líbila, nadprůměr, poslední stránka mne dostala... Už lovím seriál, na který se s chutí hodlám podívat po hodně dlouhé době, a samozřejmě porovnat.????
Knihu jsem si vybrala do letošní výzvy a při čtení jsem si vzpomněla na seriál - obojí považuji za velmi zdařilé. Jenom ten obsah, ach, tak to je tedy hodně tíživé - postavy a prostředí dle mého krásně popsány, opravdu citlivě a bez patosu. Doba to byla … no zkrátka taková byla.
Těžká doba, psychologicky precizní a nemilosrdné obrazy ženských duší. Tíseň čtenáře zkrušuje a padá na něj snad z každého odstavce... Trošku mě mrzí, že mi dojem z knihy narušoval obraz Chýlkové a dalších českých hereček, které jsem potkala prvně v seriálu... Četla-li bych knihu dříve, pak bych už v hlavě neměla tento seriálový obraz :) I když i ten byl pěkný... Kdo ví, jestli se spoluvězeňkyně někdy doslechly o tom, že jedna část jejich života je vylíčena v knize.
Velmi silná kniha, četla jsem ji s přestávkami. Výborně popsané postavy spoluvězeňkyň, úplně jsem je viděla před sebou. Dnešní vězení asi vypadá podstatně jinak...
Zajímavý text, spíš než román je to ale něco jako sociologická studie a navíc přímo fantastická ukázka charakteristiky jako stylistického prostředku. Na styl si člověk musí zvyknout, a když se to povede, je to silná kniha. Co mi chybělo - a nikoliv vinou autorky, je nějaký úvod, který by text zařadil do kontextu. Jasně, můžu se zeptat internetu nebo si přečíst dnes zveřejněné zprávy VONSu o případu Evy Kantůrkové a spol., ale nebudu se asi mýlit, když řeknu, že čtenáři v době vydání v 90. letech tuhle možnost pravděpodobně neměli.
Citlivé vylíčení různých lidských údělů žen uvězněných za totality v ženské věznici. Ve věznici se sešlo mnoho osudů a autorka je líčí bez zbytečného odsuzování a s pochopením. Životní příběhy žen, odsouzených z různých důvodů a pocházejících z různých společenských vrstev, se před námi postupně rozvíjí a ukazují na skutečnost, že pro přežití v uzavřeném prostředí není ani tak důležité, co bylo nebo bude, ale jediné, na čem v podstatě záleží, je postavit se přítomnosti...
Poslední kapitola knihy mě velmi dojala.
Po dlouhé době jsem se začala znovu dívat na seriál, který považuji, za velmi zdařilý.
Tato kniha je citlivá.Vnímavá lidská.Kantůrková s pochopením a shovívavostí popisuje charakteristiky uvězněných žen.Nesoudí.Neobhajuje.
Protože v těchto chvílích byla a je jednou z nich.
Pohled za mříže před osmadevadesátým rokem (těžko říct, jak to tam chodí teď). Autorka skvěle pracuje s popisem jednotlivých postav, nejednou jsem si představila, jak bych se v dané situaci chovala já, ale nejspíš bych skončila "v díře", jak píše níže Netopyr07. Mrzí mě, že jsem knihu nečetla dřív, v tomhle má Čtenářská výzva obrovské plus.
Začátek byl pro mě trochu těžší, ale jakmile jsem si zvykla na autorčin styl, tak mě kniha úplně pohltila. Často jsem se snažila jednotlivé postavy přiřadit seriálovým postavám ( i když seriál jsem viděla před několika lety). Je to hodně silný příběh a bohužel, byl velmi běžný před listopadem 1989.
Knihu jsem četla těžce, popisy charakterů žen byly zdlouhavé. Vybrala jsem si knihu do Výzvy, kdysi dávno jsem shlédla jeden či dva díly stejnojmenného seriálu a teď se k němu pod dojmy z četby vrátím. Každá z žen má svůj osud a ve vězení, kde na malém prostoru jste nuceni dýchat společný vzduch, se člověk chtě nechtě obnaží.
Překrásné vnímání a popis žen z úplně odlišných sociálních sfér, kniha plná respektu a porozumění.
Ponurý a silný příběh žen, které se setkávají v prostředí ruzyňské věznice. Autentické vyprávění autorky o pobytu v ženské věznici. Ke knize se určitě znovu vracet nebudu, ale jsem ráda, že mi prošla rukama.
Neuvěřitelně se mi líbilo, jak paní Kantůrková umí půvabným jazykem vystihnout kladné i záporné stránky povah a chování svých spoluvězenkyň a jak poutavě umí popsat jejich životní příběhy.
Autobiografickou knihu Evy Kantůrkové jsem si přečetla až po shlédnutí televizního seriálu s Ivanou Chýlkovou v hlavní roli. Jak televizní zpracování, tak kniha na mne hluboce zapůsobily. Je to příjemné čtení o nepříjemných a nelehkých věcech. Buďme rádi, že doba, ve kterém se příběh odehrává, je už za námi.
Zprvu jsem se zdráhala knihu číst, protože jsem si z puberty pamatovala seriál, který ve mně zanechal divnou pachuť, ale tohle byl jiný zážitek. Principy fungování tehdejší ženské věznice, lidské příběhy, často téměř nelidské zacházení. Vše vyprávěno s nadhledem, odstupem, občas až jakýmsi povýšením.
Štítky knihy
zfilmováno vězení, věznice 80. léta 20. století ženské věznice komunistický režim oběti komunismu Ruzyně (Praha) české rományAutorovy další knížky
| 1990 |  Přítelkyně z domu smutku |
| 1967 |  Smuteční slavnost |
| 1991 | Jan Hus |
| 1990 |  Pozůstalost pana Ábela |
| 2013 | Tajemství sametu |
V televizi jsem viděla seriál, a tak jsem byla zvědavá na knihu. Nezklamala mě. Četla jsem a všechny postavy jsem si představovala podle těch televizních. Do vězení se člověk mohl dostat v podstatě za nic. A tam se setkat s těmi, kteří zase udělali cokoli. A žít s nimi na pár metrech čtverečních. Ohromná statečnost.