Přítelkyně z domu smutku

Přítelkyně z domu smutku
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/1207/mid_pritelkyne-z-domu-smutku-mPx-1207.jpg 4 627 627

Kniha nás zavádí do ponurého prostředí neosobní ruzyňské věznice. Každá kapitola není jen částí knihy, ale také novou osobou, známou, s kterou nás autorka seznamuje. Některé se jí staly přítelkyněmi, ale k jiným naopak cítila odpor, ačkoli všechny byly stejně jako ona vězeňkyněmi. Detailně popisuje charakter každé ženy na pozadí jejich jednání. S psychologickou šíří rozebírá krok po kroku každý jejich čin, který je přivedl do tohoto nevlídného prostředí, do prostředí vzdáleného nejen zrakům, ale i citům lidí – do věznice. Stěží by dokázali takovéto utrpení snést emocionálně chladnější muži, natož pak ženy. Líčí, jak se prostředí negativně odrazilo na jejích „přítelkyních“, jak psychicky strádají, až na hranici mentální retardace. Pregnantně zachycuje vztahy na cele, ale také i v celé věznici a vliv takovéhoto prostředí na člověka. Uvědomuje si nutnost mít poblíž někoho spřízněného. Přehlížela-li některé hodnoty na svobodě, zjišťuje v tomto drsném prostředí, že se její hodnotový žebříček radikálně změnil, pokládá za důležité zcela jiné hodnoty, než které pokládala za hlavní v době, kdy mohla prožívat plnost svobody. Je-li každý člověk jiný, má jiné potřeby a touhy, pak právě psychický nátlak a nelidské prostředí vykoná své. Všechny vězeňkyně měly velikou společnou touhu, dostat se opět na svobodu. Každému podlomuje toto prostředí nohy, na každého působí krutě, ale jen někteří mu dokáží vzdorovat. Zatímco z jedněch se stávají díky krutostem a životním strastem egoisté, druzí jsou schopni myslet i na jiné, kteří možná zažili větší krutosti, nebo to tak alespoň vnímají. Snaží se jim zpříjemnit pobyt, ačkoli je to nadlidský úkol, ale vlídné slovo mnohdy udělá více, než esteticky krásné prostředí. Ve svém díle je věrna psychologické próze a vedle své vlastní situace disidentky se soustřeďuje především na vykreslení pocitů a emocí svých spoluvězeňkyň. Zachycením jejich povahových a charakterových rysů dosahuje hlubokých portrétů lidí stojících na okraji společnosti a zároveň utváří analogii mezi jejich situací a životem v totalitní společnosti. Tak veliký měl vliv pobyt autorky na její dílo, ačkoli strávila ve vězení jen rok a to v letech, kdy zacházení s vězni bylo mnohem vlídnější než kdysi.... celý text

Přidat komentář

Ivulka90
06.08.2014 3 z 5

Přítelkyně z domu smutku je velmi čtivá kniha, ale už se k ní nehodlám nikdy vracet. Ano, popisuje věznění politických vězňů a vězňů trestaných za "normální" zločiny.
Chvílemi mi přijde, jako kdyby si autorka neuvědomovala, že je ve vězení, a očekávala zacházení jako v hotelu. Nemohu si pomoci, ale její vyprávění na mne působí velmi arogantně.

Je nutné si uvědomit, že z pohledu tehdejšího práva byl důvod pro její věznění - pokud nebyla ochotna řídit se právním řádem, pak musela očekávat sankce. Neříkám, že je to správné nebo že by to tak mělo být, ale bylo.

Tsuki
30.06.2014 3 z 5

Absolutně nechápu, že to sem píšu, ale ano - tahle kniha je oddechové čtení. Aspoň pro mě. Dokonale věřím, že být za komančů politickým vězněm nebyl žádný med a spíš než o agresi to bylo o psychice. Usoudila jsem, že záměr Přítelkyň, jak už napovídá název, byl spíš zobrazit osobnosti okolo než autorčino věznění. Přesto mi hodně chyběla pořádná vězeňská atmosféra a návaly negativních pocitů, které tam člověk nutně musí mít. Kantůrková se (ať už nechtěně nebo záměrně) zobrazuje trochu ve stylu Mary Sue - je mi jasné, že když ona byla politický vězeň a všude okolo ženský, který pomalu neumí číst, skoro všechny žijí v nezdravých vztazích a mají překroucené pohledy na svět a na morálku, že si asi musela připadat jako perla v bahně. Ale i tak, její vyprávění působí docela arogantně. Koneckonců ale, co já mám co hodnotit, mně šibe z lidí každou chvíli, označuji se za přátelského misantropa a velmi dobře znám, co je to ponorka. Takže jaké to tedy asi musí být, na jedné cele s dvěma a více ženskýma, který vás na 90% budou velmi brzo štvát, sdílet s nimi i to, co nechcete, pod neustálým tlakem, bez soukromí... No fuj, úplně mě polil studený pot jen nad tou představou. Ale abych byla ještě upřímnější, já tady nehodnotím životní strasti paní Kantůrkové, ale její knihu, která je psána jako román, nikoli životopis, a tak to taky vnímám. Jen radím, je lepší nejdřív číst a pak zhlédnout seriál, protože tohle je jeden z těch vyjímečných případů, kdy je filmové zpracování lepší, než předloha. Chýlková tomu všemu dodala ten chybějící lidský prvek a ukázala i okamžiky slabostí, které byste spíš od (politické) vězenkyně očekávali. Nemluvě o tom, že v seriálu je prakticky každá postava geniálně zahraná.


Clairka
24.07.2013 3 z 5

Udělala jsem tu chybu, že jsem v polovině knihy shlédla seriál, natočen podle ní... Proto mě pak kniha už tolik nebavila. Kniha mi příjde v některých pasážích až příliš moc zdlouhavá. Ale četla se celkem hezky :-)

stopni
10.06.2013 4 z 5

Citlivý pohled do osudů vězeňkyň, který dokazuje, že nikdo není černobílý a že často stačí málo, aby člověk sklouzl z cesty....Doporučuju především všem ženám, které chtějí nahlédnout do tajů ženské věznice...:-)

brabofka
25.04.2013 5 z 5

Otřesné svědectví, jak se minulý režim choval ke svým odpůrcům. O to víc děsivější je to, že je to žena. Další ze svědectví, která by se neměla nechat zapomenout, a čas od času si je připomínat. Člověk by se měl naučit poučit se ze svých chyb.

Mišulenka
15.04.2013 5 z 5

Přítelkyně z domu smutku pro mě byla dvousetosmdesátidvoustránková pastva pro oči. Příběh jsem znala z televizního zpracování, ovšem literární úroveň mě nabudila na další knihy, které paní Kantůrková napsala. Nemohla jsem si pomoci od jakési vnitřní úzkosti a s každou další stránkou jsem očekávala nějakou tu lepší budoucnost, dá-li se v takovém prostředí aspoň trošku očekávat.
Dávám pět hvězdiček, jinak to ani nejde :)

ondras666
10.12.2012 5 z 5

Velice chytlavá kniha. Dá se vcelku i srovnávat se seriálovým příběhem, kde skvěle ztvárnila autorku Ivana Chýlková. Ale o seriálu zde není řeč.Kniha je zajímavě napsaná. Popis dní a událostí, které patří ke kriminálu a životní příběhy jednotlivých "spolubydlících" je strhující. V době, kdy to paní Kantůrková bohužel seděla, to lehké jistě nebylo, ale klobouk dolů nad tím, že takhle otevřeně napsala svoji zpověď o životě v Ruzyni.

tygrilady
28.10.2012 4 z 5

Tato kniha se mi líbila a filové zpracování také

Olivie11
19.08.2012 5 z 5

Tuto knihu mám moc ráda a líbí se mi i filmové zpracování kde zazářili herečky,které hráli skvěle.

zuzulique
28.02.2012 5 z 5

Túto knihu som čítala pred pár rokmi na VŠ a spracovávala som o nej esej na Českú literatúru. Kniha je výborne spracovaná, smutno-humorná plná skvelých postavičiek a príbehov o nich. A za esej som samozrejme dostala "A" a to by si zaslúžila aj táto kniha, takže 5* bez debát :-)

Faustynka
28.10.2011 3 z 5

Krásný příběh a v tomto případě se mi líbilo i filmové zpracování. Každopádně na tuto tematiu nezapomenu, jelikož jsem ji měla u maturity.

S1M0NE
30.01.2011 5 z 5

Opravdu zajímavá výpověď o poměrech a nástrahách v ruzyňském ženském vězení. Co kapitola, to životní příběh jedné vězenkyně.