Přiveď mě zpátky
Bernadette MacDougall
Byli mladí a zamilovaní. Na dovolené ve Francii zastavili u benzinové pumpy a Finn si odskočil. Když se vrátil, byla Layla pryč a už ji nikdy neviděl. Aspoň tak vypovídal na policii. O mnoho let později se Finn zasnoubil s Laylinou sestrou Ellen. Jenže najednou zavolala policie, že někdo Laylu spatřil. Začaly se objevovat dávno ztracené věci z její minulosti, tajné zprávy, různé stopy a varování. Co neznámý chce a kolik toho ví?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , MottoOriginální název:
Bring Me Back, 2018
Interpreti: Tereza Dočkalová , Martin Pechlát
více info...
Přidat komentář
Za mě super. Mám ráda všechny autorčiny knihy a doufám, že jich vydá více. Budu trošku spoilerovat, takže kdo knihu nečetl ať můj komentář přeskočí :)) Pro mě teda naprosto nečekaný konec, vůbec jsem to nečekala, že by to mohla být ona. Samozřejmě mě to napadlo ale furt jsem si říkala, že kdyby to tak bylo, tak by ji snad poznal ne? Vzhledem k tomu, jak furt říkal, že jí miloval atd... A pak, když se ukázalo, že je to je tak, jak jsem si myslela, tak mě to posadilo na zadek. Prostě super! Mám ráda takovéhle knihy, které jsou napínavé, takovým způsobem, že se od nich nemůžu odtrhnout a překvapí mě!
Knížka se mi četla dobře, stejně jako předchozí dvě od této autorky. Konec mě sice nijak moc nepřekvapil, protože jsem si ho takto nějak představovala od druhé poloviny , přesto kniha stojí za přečtení.
Moje první knížka od této autorky a moc se mi líbila. Bylo to napínavé a dobře se četlo. Zajímavý konec.
Musím říct, že začátek je opravdu dobrý. Co se doopravdy stalo tehdy ve Francii? A kdo a proč teď Finna s Ellen děsí? Vypadalo to fakt slibně.
To, že tam vlastně není jen jeden psychopat, mi nevadilo. Vadilo mi, že příběh netáhl. Kniha nemá žádného tahouna, naštěstí není nijak dlouhá a vydržela jsem i horší. Dočetla jsem hlavně, abych věděla. Musím říct, že jsem to tedy uhodla těsně před nalezením truhly, a její nález mi jen potvrdil mé domněnky.
Je to jedna z těch knih, na které člověk brzy zapomene. Průměr.
Skvělý začátek, jako když se rozjedete na saních z kopce. Pak se dostanete do údolí, zpomalí to, nějak to drhne, a najednou, před váma stoupání. Otráveně šlapete po svých. A ne a ne se dostat na vrchol. Nic vás tam netáhne, za parťáka máte příšerně otravného idiota trpícího nejvyšším stupněm prokrastinace. Jeho jedinou myšlenkou je "vyčkat", a to i přesto, že nalezené důkazy už nemá kam schovávat. Poté, co vyšlo najevo, že jeho tajný neznámý nakoupil dalších dvacet matrjošek do zásoby, jsem na tuhle šou už neměla náladu. Přeskákala jsem na konec, abych aspoň věděla, o co šlo. Kdyby se postavy nechovaly tak neskutečně otravně, nemusela to být taková katastrofa. Za nápad a úvod dávám o hvězdu víc, než by si to zasloužilo.
Kniha se četla sama, autorka ví jak udělat knihu čtivější. Akorát závěr je přitažený za vlasy...to přece není možné,aby to nepoznal! :-D
velmi dobře se kniha četla...místy jsem už tušila , druhá část pomalejší.. konec trochu nevěrohodný , ale za mne příjemné odreagování
Nechce se mi věřit že by se někdy něco takového mohlo stát a nikdo by nic nepoznal ale dobře, budu se na to dívat z té lepší stránky... bylo to tří hodinové poutavé čtení. DÍK!
Knížka byla čtivá, přečetla jsem jí rychle, ale konec, který jsem tušila zhruba za polovinou knihy, byl totálně nesmyslný. Spoiler: Nevěřím, že by tohle hlavní hrdina neodhalil!!
Paris nezklamala, umí psát. Děj napínavý , vtipný , místy až mrazivý, jak to ve finále dopadlo. Rozuzlení fajn .
Rychle přečteno, kniha má spád (prostřední část je tedy pomalejší), ale spokojenost. Paris nezklamala.
Píšete jak hrozné to bylo, čekala jsem tedy bůhvíjakou hrůzu.
Až tak děsný to ale nebylo.
Že byla na každé stránce matrjoška? No jasně, o ní ten motiv je.
Jasně, vleče se to, krapet naivní, ale má to rozumnej počet stran a NEKONČÍ to sluníčkově, za což to má megaplus.
Knížka byla velice čtivá a chytlavá, přečetla jsem ji kupodivu na jeden zátah. Ale to jsou asi tak všechna pozitiva. Příběh mi přišel dost přitažený za vlasy, postavy byly nesympatické - snad kromě Ruby, ale ta se tam víc nevyskytovala, než vyskytovala. Kolikrát jsem nechápala myšlenkové pochody jednotlivých postav a následně jejich jednání. Konec byl zbrklý, ale vůbec ne šokující, protože jak to je, jsem si tipla tak v polovině knihy. Celkem dobře vylíčené mi přišlo Finnovo šílenství, kdy neví, koho podezírat, co je pravda. Shrnula bych to jako takový lepší průměr. Kdyby knížka nebyla čtivá, odložím ji hned na začátku.
Jedna za námět, druhá za střídání vypravěčských perspektiv.Mínus za postavu Finna, který mě neskutečně štval,za nevyužitý potenciál slibného tématu a za příliš překombinovaný konec.A přiznávám,že i já jsem měla chuť počítat, kolikrát se v knize objevilo slovo matrjoška, místo abych se nechala strhnout příběhem...
Jak okomentovat tuhle knihu a přitom nespoilerovat :-) B.A.Paris si drží takový svůj styl, který mě vcelku baví a nijak nevybočuje. Kniha je čtivá, byť opakující se, myšlenkové pochody Finna mnohdy překombinované až lehce paraniodní, ale kdo by v tu chvíli nebyl? Kdyby se ocitl na jeho místě...
Kdo čeká mrazivý thriller bude zklamán.. já bych spíš knihu řadila někam mezi "vztahové", "ze života", "romantika", ale rozhodně ne thriller, to by ten příběh autorka musela pojmout zcela jinak.
Štítky knihy
thrillery tajemství strach psychologické thrillery, psychothrillery zmizení lidí britská literatura
Autorovy další knížky
2017 | Za zavřenými dveřmi |
2018 | V pasti lží |
2019 | Přiveď mě zpátky |
2020 | Dilema |
2022 | Terapie |
Momentálně jsem u 40. kapitoly, takže přesně ve 2/3 knížky. A jsem moc zvědav, jak si s ní poradí autorka dál, prozatím je to jako na houpačce. Že umí B.A. Paris příběh rozehrát tak, že nedočkavě a s napětím obracíte stránky, ukázala už v "Za zavřenými dveřmi". Bohužel tamtéž prokázala, že pak neví, jak s ním dál naložit a tempo udržet a v závěru i uspokojivě ukončit. Zatím tento model pasuje i na tuto knížku.
Prvních 20 kapitol je geniálních, víte, že se něco stalo, nevíte co, a posunujete se k poznání po krůčcích vyprávěním, střídajícím přítomnost a minulost. Všechno zapadá a na čtenáře funguje, momenty, kdy musíte knížku na okamžik odložit, působí rušivě, protože ji NECHCETE odkládat.
Pak přijde dalších dvacet kapitol, ve stylu Já ji miluji, ale miluje ona mě? Nebo mě nemiluje? Nebo ji miluji málo? Měl bych ji milovat víc? Zasloužím si ji milovat? Zaslouží si ona milovat mě? Možná ji nemiluju, ale nechci si přiznat, že ji miluju. No prostě totální mrhání stránkami, kdy máte pocit, že čtete úplně jiný žánr, nebo že se autorka potřebuje na úkor čtenáře za každou cenu vypsat ze zhrzeného vztahu. Začne to drhnout, z postav, které měly předtím jasné motivace a u kterých jsem měl pocit, že je znám, se začínají stávat otravové, kteří se chovají více než hloupě a přešlapují na místě.
Takže zatím jsou hvězdičky tak jak jsou a uvidíme, jestli to posledních dvacet kapitol někam posune.
========================
Aktualizace: Zbýva posledních 10 kapitol. Rád bych autorce doporučil, aby dala své knihy někomu přečíst předtím, než jdou do tisku. Někomu jinému, než je dává. Vystříhala by se tak toho, že její postavy ztratí kontakt s realitou a začnou se chovat buď jako sobecký agresívně-pasívní pitomec, nebo sobecká bezbranně-agresívní nána. Už z tohoto popisu je zřejmé, že psychologie postav hodně drhne. Horší je to o to, že na psychologii postav B.A.Paris svůj příběh založila. Jdu to dočíst.
========================
Dočteno: Knihy maji vzbuzovat emoce a já měl po dočtení vztek. Jednak na Finna, že ho nikdo nezabil, protože si to zasloužil, jednak na autorku, že všechny ty nesmyslně se chovající postavy napsala. Nakonec se dokonce ani nedozvíme, kdo koho tedy miloval víc a kdo koho méně, i když se to nadále řeší co stránka, a s každou další matrioškou příběh čím dál více škobrtá.
Hvězdičky za první třetinu: ***** (protože je skvělá)
Za druhou: ** (protože je nudná)
Za třetí: záporných ****** (protože je absurdní)