Probudím se na Šibuji
Anna Cima
Když se sedmnáctiletá Jana dostane do vysněného Tokia, nejraději by tu zůstala navždy. Záhy se však přesvědčí o tom, jak nedozírné následky může takové přání mít. Ve stavu podivné poloexistence zůstane uvězněná v hranicích magického kruhu rušné čtvrti Šibuja. Zatímco mladší podoba Jany bloudí metropolí, zažívá podivuhodné situace a hledá cestu domů, její čtyřiadvacetileté já v Praze studuje japanologii, usiluje o stipendium do Japonska a společně se starším spolužákem si láme hlavu nad překladem melancholické povídky z období Taišó. Osud jejího autora, donedávna zapomenutého spisovatele Kawašity, bude mít na vývoj událostí větší vliv, než by kdy obě Jany čekaly…... celý text
Přidat komentář
Zcela upřímně přiznávám, že namyšlenou hlavní hrdinku Janu jsem nemohla vystát podobně jako nespisovný jazyk. Moje iritace byla značná, ale naštěstí do děje začaly víc a víc pronikat přeložené úryvky Kawašitových děl a postupně se odkrýval i jeho tragický (byť fiktivní) osud. Z těchto pasáží dýchala japonská atmosféra a mystika a vůbec by mi nevadilo, kdyby hrály ještě větší roli. Konec byl na mě moc předčasný a otevřený, ale musím znovu vyzdvihnout Kawašitovu linku. Vymyslet si vlastního spisovatele, jeho díla a životní příběh není rozhodně nic jednoduchého a běžného.
Toto ma bavilo, autorov píšucich magický realizmus nie je zas toľko, aby sme sa vyhli určitému porovnávaniu s jeho najvýraznejšou osobnosťou, ale i tak príbeh mal myšlienku, výrazné charaktery, dve navzájom prepletené línie a stratený záver. Za mňa kompletné menu, teším sa na ďalšie knihy.
Krásné, zábavné a chvílemi i napínavé čtení, příběhy se krásně prolínají, knížka se moc pěkně čte,... kdyby to šlo dal bych i 6 hvězdiček,... až na ten konec, ten to trochu pokazil, to bylo už moc přehnané.
Přečetla jsem knížku s odstupem, když už pominul ten největší humbuk, a jsem ráda. Děj odehrávající se v Japonsku mě bavil víc než pražská dobrodružství. Dost mě iritovala po celou dobu používaná obecná čeština (i když jí mluvím), čeho je moc, toho je příliš. Konec se mi zdál až moc useknutý, čekala jsem víc.
Ale jinak vysoce hodnostím stavbu příběhu, velmi promyšlené střídání scén, které čtenáře neustále udržuje v napětí i zvědavosti.
Děj v Praze mě bavil mě víc, jak celý příběh v Japonsku. A ten konec byl jako co? To mám nějaký vydání, kde chybí stránky nebo to opravdu končí takhle useknutě? Hvězdička navíc za obrázky
Audiokniha.
Musím sa priznať, že začiatkom knihy som sa prelúskavala ťažko: mýlili sa mi mená japonských postáv a strácala som sa v časových linkách.
Postupne ma však knižka okúzlila.
Ja mám celkovo tieto " divnoknihy" rada:).
Autorka spája viacero svetov - naprieč históriou, kontinentami, realitou vnímania.
Pátranie po polozabudnutom japonskom autorovi zo začiatku 20. storočia sa prepojí ("prerozdvojí") s osudom českej študentky japanológie.
Páčilo, odporúčam.
Akurát by sa ešte hodil epilóg...
Já nějak nevím. Děj odehrávající se v "realitě" mne bavil podstatně více nežli ta druhá "duchařská" část. To bylo takové nějaké - moc.
Závěr - bum prásk a bylo.
Reálně 70 %.
Asi proto, ze mi neni 17 a ani 25 mi nektere situace prisly moc naivni. Pribeh je to hezky a jen nevim ten konec....
Kniha bezesporu zaujme čtenáře nahlédnutím do kultury Japonska. Je to román založený na příběhu japonského spisovatele podložený zážitky studentky japanologie v Čechách. Líbí se mi styl psaní autorky, čl. se snadno vtáhne do děje a dokonce se i zasměje. Jde cítit inspirace Murakamiho tvorbou, kdy autorka vkládá tzv. snové úryvky. Z knihy jde znát mladý duch studentských let, hned si čl. rád zavzpomíná na léta studií. Takže i starší čtenáře určitě zaujme. Velice hezké čtení.
Milé česko-japonské překvapení. Rozhodně důstojný příspěvek do žánru magického realismu.
Svěží, mladistvé čtení, schopné zaujmout i dyslektického pubescentního japanofila, který se dosud omezoval toliko na manga komiksy.
Moc se těším na Vzpomínky na úhoře.
Rozhodně zajímavá zápletka, která v sobě propojuje tajemství, vůni prvních lásek, kulturní střet i hledání sebe sama. Příběh to byl napínavý a vtáhl mě do děje, nebudu tvrdit, že ne, ale na pět hvězd by mi přišel spíš v pubertě, dnes už bohužel ne. Ze závěru bych si tipla, že se chystá druhý díl. A pokud ne, tak by možná měl. :)) Plusové body dávám za hezké ilustrace.
Dosud mě Japonsko nijak nezajímalo, ale teď už vím, kde je Kawagoe, jak vypadá Toširó Mifune, a jak to bylo s Kijomaruou Kawašitou, a najednou je to fascinující. S hlavní intošskou hrdinkou jsem se úplně ztotožnila, v příběhu vše pasovalo do sebe, a tajemný spisovatel prožil život jak z filmu. K tomu se přidávají jako třešnička ilustrace. Jsem prostě nadšená.
Měla jsem hodně vysoké očekávání a zároveň se bála, zda není kniha přeceňovaná. Nejprve jsem poslouchala a musím přiznat, že audiokniha byl dobrý nápad, vtáhla mě, pak jsem dočetla v papíru. Zklamaná jsem nebyla, je to milé a fajn čtení. Sálá z toho inspirace Japonskými autory, je to jako číst román nějakého Japonce. Vynikající je použití japonských reálií, trošku to i působí jako detektivka, kde se snažíte odhalit nějakou záhadu, což čtenáře drží u knihy a nutí číst dál, prostě fajn čtení. Takhle kdyby vypadaly všechny oddechové knihy, bylo by to skvělé.
Audiokniha ČRo. Jsem na rozpacích, jak hodnotit. Námět je skvělý, jen mi jednotlivé kousky příběhu přišly tak zvláštně poskládané, či spíš neposkládané. A konec jako by byl uspěchaný, jako by to psaní už měla autorka ráda za sebou. Dost mi taky vadil ten nespisovný jazyk, kterým je kniha napsaná. Co se audio zpracování týče...
katastrofa. Poslouchala jsem vždy několik kapitol za sebou a po několikátém, pořád dokola stejném hudebním předělu jsem chtěla telefon vyhodit z okna. Proč by mělo být v audioknize pomalu stejné množství hudby jako čteného slova? Navíc tak otravné hudby, stále dokola se opakující?
Tři hvězdičky dávám jen pro ten skvělý námět.
Veľmi zaujímavá myšlienka, napísať knihu o dizertačnej práci a pritom zaujať príbehmi. Nie je to pre mňa topka, ale páčilo sa mi to.
Námět velmi dobrý, ale přišlo mi to "šité horkou jehlou". Knihu mi doporučovali v knihkupectví. Ale jsem trochu zklamaná
Zdá se mi, že pro autorku příliš velké sousto. Nápad zajímavý, jen zpracování nepříjemné a nudné. Jana je opravdu nesympatická a protivná postava bez nějakého pěkného vztahu ke komukoli. O všech se vyjadřuje povýšeně a všichni ji štvou (proč má někdo potřebu se o cizí přítelkyni kterou ani nezná vyjadřovat jako o buchtě). V japonské lince by bylo zajímavé více rozpracovat téma samoty a hlavně japonské kultury, která je bohatá a i všední život se od toho u nás opravdu liší. Když už si vybrat tohle téma, proč se nezamerit právě na to, co dělá Japonsko Japonskem? Zápletka ve výsledku působí prvoplánově a useknutý konec vzbuzuje dojem, že autorka vlastně nevěděla, jak příběh ukončit.
Štítky knihy
prvotina Japonsko česká literatura japonská literatura magický realismus rozhlasové zpracování Magnesia Litera Cena Jiřího Ortena
O knize jsem toho spoustu slyšela, už když vyšla, ale dostala se ke mně až teď jako audio. Ze začátku jsem se malinko lekla, protože nejsem příznivcem magického realismu, fantasy ani ničeho podobného. Nicméně tenhle motiv se nakonec ukázal i pro mě snesitelným a autorka s ním hezky pracovala, takže jsem se zase brzy uklidnila. Navíc, jak jsem pochopila, je to odkaz na japonské autory.
Vyhovoval mi hovorový jazyk a oceňuji nahlédnutí do tajů japonštiny a japonské kultury. Určitě je to "must have" pro všechny, které tato země a kultura zajímá. Velmi povedený debut.