Prokletí Salemu
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/194605/bmid_prokleti-salemu-fcd-194605.jpg
4
2437
2437
Jerusalem's Lot je malé městečko v Nové Anglii, s bílými dřevěnými domy, se stromy vroubenými ulicemi a s kostelem. Indiánské léto přivítalo v Salemu Bena Mearse. Vracel se do města, které měl rád a kde, jak doufal, se zbaví svých nočních můr. Ale místo toho se vše změní. Do Salemu pronikne Cizinec. Cizinec s tajemstvím, nebezpečnější než sám ďábel. Ben ztratí svou Susan, kněz Callahan neodolá zlu, a Mark, Benův dětský přítel, zasahuje způsobem víc než překvapivým. Prokletí Salemu je výjimečný román, přitáhne čtenáře neustálým napětím, nově pojatou klasikou hororových rekvizit. Na město Jerusalem nezapomenete.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2013
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Salem's Lot, 1975
více info...
Přidat komentář
Začátek knihy byl zdlouhavý, což bývá u Kinga normální, ale postupně začal být příběh tak napínavý, že jsem knihu nedokázal od sebe odtrhnout. Masakr to byl pořádný.
Pokud máte rádi upíry, ale ne na styl Twilight, doporučuji tuto knihu!
Atmosféra od začátku do konce, kdy později začnete opravdu tušit o co jde, a později se Vám to i utvrdí. Toto byla ma první kniha od Kinga, kterou jsem dočetla opravdu celou a hltala ji každým slovem. Pro někoho může býti někdy pocitem zdlouhavá, ale vše má své důvody. Dle mého je napsána skvěle.
Temná atmosféra, podivné zmizení, spisovatel v rodinném městě, nové přátelství, láska a smrt. Pocit strachu a napětí, tahle kniha má všechno.
Nápad knihy se mi moc líbil. V knize byl obrovský masakr, při kterém vypadá zápletka z Draculy jako pohádka.
Asi první třetina knihy je pozvolné seznámeni s postavami v knize. Bylo jich poměrně hodně, takže už se mi pak i trochu pletly. Konec byl na druhou stranu celkem rychlý. Ono se dost těžko představuje, jak to rozumně zakončit, když si uděláte tak silného padoucha.
Určitě poměrně dobrá kniha, kterou mohu doporučit.
"Neexistuje žádná skupinová terapie nebo psychiatrická nebo obecná sociální služba pro dítě, které musí každou noc bojovat s tou neznámou věcí pod postelí nebo na stropě... [...] Noc za nocí musí svádět stejnou osamělou bitvu a jedinou léčbou je konečné zkostnatění představivosti, kterému se říká dospělost."
Druhá Kingova publikace má prostě koule. Po třiceti jeho dílech jsem byl brzkou tvorbou opět překvapen, a to příjemně, protože jsem většinu událostí nedokázal odhadnout.
Salem's Lot je charakter sám, je to ospalé místo s bohatou historií na zvláštní události, což ví sám spisovatel Ben. Jeho motivace navštívit městečko je víc než dobrá! V Lotu se pohybuje spousta postav, opět výborně rozepsaných. A nikdo není v bezpečí, opravdu nikdo. Některé postavy získávají věci příliš snadno pouze pro budoucí dění (Ben a Susan například), nebo uvěří až příliš snadno, to je asi jediné, co mohu vytknout.
Několik strašidelných výjevů z knihy nevymažu z hlavy ani jako dospělý chlap - za všechny Mark a jeho první setkání s "kamarádem" u okna. Městem se plíží temnota. Autorovi postavy to cítí a vy se bojíte, co se stane. A ono se něco stane... Navíc zde má premiéru jedna z nejdůležitějších postav Kingova multiverza, ale to je spíš pro opravdové nadšence, jméno neprozradím. Prostě dokonalá knížka na podzim, kdy se kempnete někde pod deku, občas kouknete z okna, o které se opírá déšť. A uleví se vám, že to je další noc, kdy jsou Kingovi děsy pouze na stránkách knihy. Ale kdo ví?
Tak jo, přiznám se, ve svých čtyřiceti šesti letech jsem přečetl prvního Kinga...
A pro začátek s ním jsem si nemohl vybrat líp! Nebo možná mohl?
Jde o to, jak se na to dívám.
Prokletím Salemu nasadil (svoji) laťku proklatě vysoko a za sebe musím říct, že to pro mě bylo neuvěřitelné překvapení.
Začátek mi přišel lehce zmatený, ale pak přišly okamžiky, které všechno spustily, chvílemi jsem měl nutkání knížku odkládat, protože... proto... (mám dvě děti, víc neprozradím) a když jsem se do všeho ponořil, nemohl jsem přestat. Hltal jsem stránku za stránkou a když jsem šel spát, těšil jsem se, že se do Salem´s Lotu zítra zase vrátím a dozvím se víc a víc. I když z toho mrazilo.
Nejsem čtenář, který zhltne knihu za odpoledne, radši si ji v klidu pomalu čtu týden, dva. A vůbec mi to nevadí. Mám to jako seriál na pokračování.
Víc a víc si začínám uvědomovat, že tenhle styl a žánr mi sedí dokonale a už teď vím, že to nebyla poslední Kingova knížka, kterou jsem si přečetl. Jen si u něj budu asi hodně vybírat, co konkrétně přečíst a co ne. Ale stejně to mám i jinde.
Laťka je vysoko. Klidně bych dal 6* z pěti :)
Díky pane Kingu, ještě se uvidíme ;)
Starý dobrý King, který se v těch čerstvých dobách své kariéry s ničím nepáral. Žádné zdlouhavé popisy nebo zbytečné odbočky (i když i tak děj občas drhne, spousta jmen a spousta lidských příběhů). Někomu možná přijde úsměvné to čistě béčkové zpracování (ano, číst knihu je jako dívat se na nějaký Hammerovský film s ucházejícími filmovými efekty), ale ve té době to zřejmě letělo a nebylo to tak provařené jako dnes. Co se týče upírské tématiky, tak rozhodně jedna z těch povedenějších knih (Dracula od Stokera a The Strain od del Tora a Hogana podle mě lepší).
PS: Pro opravdové fajnšmekry doporučuji k tomuto románu ještě přečíst Kingovy povídky "Prokletí Jeruzálémské" a "Na dobrou noc" (obě ve sbírce "Noční směna") na dokreslení celé té upíří mytologie.
Pro mě na DK přečtená kniha č. 666. Vybral jsem si jí trošku záměrně, z malichernýho důvodu, že tuto číslo s tim musí mít něco společnýho, ač jsem teda netušil, o čem že to SK psal. Drákulu jsem čet, bylo to fajn a trošku mrazivý čtení, tady to King dotáh na Draculu ². Chápu, že je to z r. 1975, a někomu už to nemusí připadat tak děsivý, při tom dnešnim výčtu knížek zabývajících se úchylárnama všeho druhu, ale tohle na mě dost zapůsobilo a pro mě jedna z nejlepších knížek od Kinga, co jsem kdy čet. I rozsahem "jenom" 400 stran to bylo na pohodu.
Myslim si, že je tady 100% inspirace Bramem Stokerem, ale to neni nic na škodu, spíš naopak a jakožto jedna z prvních knížek Stephena Kinga je to fakt moc pěkný (pro fanoušky žánru).
Někdo ty základy položit musel, a aby se na nich dalo stavět, musely bejt solidní a to se tady povedlo, jaká stavba na nich vyrostla už neni na zakladatelích. Takže ještě jednou dík Brame Stokere a Stephene Kingu!
Knihu jsem četl dvakrát, jednou jako dorostenec a pak znovu asi po deseti letech. I napodruhé mě to bavilo. Pokud máte rádi tento žánr, je to sázka na jistotu. Čtivě napsaný příběh, který má spád. Některé pasáže jsou celkem drsný, třeba když se upíři zaměřují na dětské obyvatelstvo. Otec Callahan je postava, která mi utkvěla v paměti.
Dle konce je to takový - nekonečný příběh...
Od Stephena Kinga jsem už četla lepší - málo jsem se bála :-)
Kingovy knihy je těžké komentovat. Obšírné popisy, velké množství zajímavých postav, místo, které se člověku vryje pod kůži. Atmosféra, hmatatelné pocity. A přesto je v nich to něco, co vás nutí číst dál, protože nevíte, kam to vlastně všechno spěje. Kingův rukopis je prostě vesměs stejný, nicméně vždy je příběh trošku jiný. A u Prokletí Salemu se dle mě nejedná jen o Draculu v jiném pojetí. A o to je to zábavnější.
Uf,vyzva splněna..dalo to zabrat,jina doba jmena styl..a ja romantik čtu horor. No nakonec jsem to dala a nebylo to zas tak hrozne...ale chvilemi jsem měla i obavy..
(SPOILER) Kdysi, už to bude tak 20 let, jsem četla Nadaného žáka a kniha se mi líbila. Potom jsem rozečetla dvě další Kingovy knihy a odložila je, vůbec mě to nebavilo. Letos jsem si , v rámci čtenářské výzvy, připravila k přečtení romantiku od J. Austenové (ke splnění je alternativou právě King), ale moc se mi do ní nechtělo. A před pár dny si dcera donesla z knihovny, na doporučení spolužačky, tuhle knihu s crazy obálkou a já si řekla, že k té čtenářské přidám i svou osobní výzvu a prostě tohohle Kinga dám:-). Horory nečtu, upíří už vůbec ne, ale z nějakého důvodu mě příběh bavil a to slůvko "bavil" je opravdu namístě. Bylo to strašidelné, napínavé a kupodivu mi ani moc nevadilo, že jsem se skoro až do konce dosti těžce orientovala v tom množství postav:-). Nakonec, ono to až tak moc nevadilo, konec měly skoro všechny stejný:-(. A tak hodnotím vysoko, pěknými čtyřmi *. Ačkoliv se ze mě skalní fanynka autora nestala ani po přečtení této knihy, užila jsem si ji moc ( samozřejmě s rozsvícenou lampou, křížkem a paličkou česneku někde poblíž:-)).
Poprvé jsem tuto knihu četla asi před dvaceti lety a už jsem si děj, kromě toho, že je o upírech moc nepamatovala. Nyní, při čtení Vlků z Cally jsem si ji kvůli postavě otce Callahana přečetla znovu a vůbec nelituji. Návrat k této rané Kingově knize byl pro mě jako návrat domů. Popisy postav (a že jich tady bylo), prostředí, událostí, pocitů.. Skvělé..
Zápletka sice klasická, ale moc jsem hlavním postavám fandila a osud některých z nich mě trochu mrzel. Teď se ale těším zpátky na cestu k Temné věži a další osud otce Callahana a zajímalo by mě jestli už v roce 1975 King věděl, že jeho postavu ještě použije..
Drakula na Kingov spôsob začínajúci pekne pozvoľna a končiaci s trpkou pachuťou beznádeje aj napriek tomu, že hlavný hrdina prežil.
Atmosféra hustne postupne. Ono 'salem's Lot nie je mestečko, v ktorom by si chcel človek kúpiť či prenajať dom, až na jednu výnimku. Každý každého pozná a o všetkom sa vie aj zásluhou miestnej "zberačky klebiet" (veľmi nepríjemná postava, mimochodom). Skaza začne pozvoľna a cca v poslednej tretine knihy už je jasné, že lepšie nebude a všetko speje do prdele. A poriadnej.
(SPOILER)
Jsou knihy od Kinga u kterých mám pocit že každé slovo pasuje přesně na místo kam má a celá kniha je jako diamant, na který ať se podíváte odkudkoliv je stejně bezchybný a dokonalý.
Tahle kniha taková není. Je to vlastně drákula + Kingovi skvělé charakteristiky postav.
Je to trochu zmatené a je tam hodně postav, některé z nich dostanou dost dlouhý úvod a pak se už v celé knize neukážou. Za mě pokud by bylo vše uchopené úplně realisticky jako nákaza jejíž symptomy jsou agresivita, smyslnost a chuť na krev, vyšší odolnost a síla, schopnost hypnózy, vysoká citlivost na světlo - všechno na fyzické rovině bez změny na mlhu, strachu z křížů atd. mohlo to mít podle mě jiné grády.
I tak je to dobrá kniha se spoustou zajímavých pasáží (například charakteristika města jako celku nebo postava Marka).
Moje třetí Kingovka ,no a opět mě nezklamala.Trochu jsem se tedy na začátku lekla,že se do těch postav zamotám. Občas jsem se i přistihla,že hledám o pár listů zpátky,o jakou postavu se vlastně jedná,ale pak už jsem se začetla hlouběji a bylo to v pohodě .Možná mě bavila i o trochu víc, protože jsem to neviděla zfilmované, a tak byla pro mě překvapením.
Tak tohle bylo hodně dobré. Jako na horské dráze - pomalu se to rozjíždělo, supělo do kopce, pak lehce nabíralo rychlost a už to fičelo. Kdo má rád upíří příběhy, ten si přijde na své. Kniha je rovnoměrně protkána láskou, nadějí, strachem i beznadějí. Vše je v rovnováze a při čtení vám běhá mráz po zádech. Doporučuji.
( 2. 3. 24 - 6 410 - 14)