Prokletí Salemu
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/194605/bmid_prokleti-salemu-fcd-194605.jpg
4
2437
2437
Jerusalem's Lot je malé městečko v Nové Anglii, s bílými dřevěnými domy, se stromy vroubenými ulicemi a s kostelem. Indiánské léto přivítalo v Salemu Bena Mearse. Vracel se do města, které měl rád a kde, jak doufal, se zbaví svých nočních můr. Ale místo toho se vše změní. Do Salemu pronikne Cizinec. Cizinec s tajemstvím, nebezpečnější než sám ďábel. Ben ztratí svou Susan, kněz Callahan neodolá zlu, a Mark, Benův dětský přítel, zasahuje způsobem víc než překvapivým. Prokletí Salemu je výjimečný román, přitáhne čtenáře neustálým napětím, nově pojatou klasikou hororových rekvizit. Na město Jerusalem nezapomenete.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2013
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Salem's Lot, 1975
více info...
Přidat komentář
Prokletí Salemu nikdy nepatřilo ke knihám, které bych měla ráda. Teď po opakovaném přečtení jsem si to jen potvrdila. Příběh je zajímavý a celkem rychle a dobře se čte, jen mi tam něco chybí. Já nevím, jak bych to napsala, ale přijde mi, že knize chybí duše. Je to napsané, ale z postav není nic cítit. Nevím, jestli mi někdo bude rozumět :D
Nebudu hodnotit, evidentně to nebyla kniha pro mě. Když jsem se blížil ke čtvrtině knihy a pořád se víceméně nesourodě představovaly postavy, tak jsem to vzdal, což se snažím nedělat, ale přišlo mi to jako ztráta času. Takže uzavírám s tím, že jsem prostě nebyl ta správná cílová skupina.
Moje první setkání s Kingem před lety. Miluju tuhle knihu. Za mě jedno z jeho nejlepších děl. Inu je pravda, že některá jeho díla jsem musela .... číst vyloženě z toho důvodu, že nemám ráda nechávat něco nedočteného. Myslím si, že to je jediný autor, co vám popisuje celou kapitolu život jednoho "dědy" a zakončí to větou: měl však před měsícem autonehodu a umřel....
Co napsat a nespoilerovat.... :) Kniha ač je delší, odehraje se vlastně celkem rychle. Plíživé zlo z Marstenova domu vyčkává, jakmile se ale dostane ven, způsobí obrovskou vlnu (ne)smrti, která se nezastaví před ničím a nikým. Rozhodně jeden z TOP5 upírských příběhů. Překvapující brutalita a nevybíravost je Kingovy v tomhle období vlastní a pokud hledáte noční můry a mrazení v zádech, nezklame.
Kdo by z těch, kdo kdy ujížděli na Kingovi, neznali Marstenův dům..... To je jako neznat hotel Overlook.....
Moje druhá knížka od tohoto autora...Klobouk dolů pane Kingu, jste mistr svého oboru. Knížka je velmi čtivá, to tajemno z ní úplně čiší.... musím přiznat, že jsem ráda jak příběh skončil. Situace začala vypadat beznadějně, takže jsem očekávala, že to dopadne podobně jako u Řbitova zviřátek a vlastně to předurčovala i anotace. Těším se na další knihy od pana Kinga, protože touhle to rozhodně nekončí... :-)
Toto ranější Kingovo dílo, notně ovlivněné pány Stokerem, Vladem Napichovačem a hrabětem Orlokem, obsahuje zárodky toho, co na pozdějších kingovkách mám tak rád. Mluvím zde o životem již notně pošramoceném spisovateli v roli hlavního hrdiny, sympatické postarší obyvatele malého mainského města, kupu dětí (které autor jako vždy nikterak nešetří), tu a tam nějaké popkulturní odkazy. Jenže tím jak se King nechal svázat tou upírskou látkou v tom nejklasičtějším slova smyslu - hlavní velemocný upír, jeho lidský pohůnek, množství jeho malých přisluhovačů, rakve, kříže, česnek apod., si v této knize nemůžeme užít jeho kreativitu v plné síle. Radši bych si četl o nějakém novátorském kingovském upírovi než znova o Drákulovi v Americe (i když se tak nejmenuje). V moderním upírském příběhu tak pro mě zatím vítězí Lumleyho Dragosani proti Kingovu Barlowovi. I tak se ale Kingovi podařilo mě vyděsit (zejména nemrtvými dětmi za okny visícími ve vzduchu), a tak je to solidních 70%
Moc fajn kingovka, která se asi nezařadí mezi mé favority, ale vedla si nečekaně dobře. Téma upírů mi není blízké a nikdy jsem je napovažovala za příliš strašidelné, takže jsem moc vysoká očekávání neměla. King ale opět dokázal nemožné a z knihy ke konci přímo čpěla beznaděj a strach. Navíc bylo Prokletí Salemu i po celou dobu velmi napínavé a čtivé, čemuž přispívaly i kapitolky z pohledu různých občanů městečka. Určitě proto knihu doporučuji.
Pořádná upířina. Pěkně hnusná a napínavá jak moc krátké kšandy. Jedna z mých prvních a stále nejoblíbenějších kingovek. Poctivě odvedená řemeslná práce na textu. Ve stručnosti - knižní chuťovka pro vyznavače krvesajů.
Inspirační pouta Draculy jsou v románu očividné, na druhou stranu je Prokletí Salemu ukázkou, jak se i z inspirace dá vykřesat působivý, strhující a originální příběh. Tady se King ještě horrorové rozjížděl, snad proto se žánru věnoval pečlivě a dokázal vystavět spousty skvělých scén. Syrový, mrazivý a atmosférický horror, jako když drápneš špičákem. Jedna z moderních upírských klasik.
Trochu opomínaný klenot. Hrozně moc se mi to líbilo, obzvlášť po tom propojení s Dark tower. Když jsem se tím prokousávala, tak kolík byl nedaleko a měla jsem zmapováno, kde mám v pokoji křížek. To snad o něčem vypovídá.
Do Lotu se vrací spisovatel Ben Mears, aby napsal svou novou knihu...po svém příjezdu se seznamuje s dívkou Susan, se kterou se začne sbližovat. Ve stejnou dobu se do města nastěhují dva tajemní pánové a pronajmou si Marstenův dům, který má temnou minulost. Krátce po přistěhování mužů se začnou ve městě dít zvláštní věci, které začnou úmrtím psa Docka a pokračovat budou podivným chováním obyvatel, nevysvětlitelnými úmrtími a mizením těl z márnice...
Stephen King má svůj styl psaní, který nemusí sednout každému. Píše hodně do detailu, často používá závorky a jeho popisy jsou občas trochu zlouhavé....každopádně já mám jeho styl psaní ráda:)
Prvních 160 stran je více popisnějších a autor nás hlavně seznamuje s obyvateli Lotu. Postav je v Prokletí Salemu opravdu hodně a chvílemi se mi pletly. I když jsem od Stephena Kinga četla lepší knihy, tak Prokletí Salemu rozhodně můžu doporučit.
Knihu bych ohodnotila 4/5 a nedoporučuji Vám ji číst v noci:)
,,To je ta zvláštní věc: nikdo z těch, kdo byli v Jerusalem´s Lotu vzhůru, neznal pravdu. Pár lidí snad mělo podezření, ale i jejich podezření, byla neurčitá a beztvará jako tříměsíční plod. Přesto bez váhání šli k zásuvkám stolů, krabicím v komoře nebo schránkám na šperky a hledali nějaký náboženský, kouzelný symbol, který snad měli...Pomalu přecházeli z místnosti do místnosti, jako by se jejich těla proměnila v křehké sklo, rozsvěcovali všechna světla a nedívali se z oken ven. To především. Nedívali se z oken ven"
Ak to budeme vnímať v kontexte doby, je Prekliatie Salemu zaslúžená klasika, kult a nepochybne legenda a perla (upírskeho) žánru. V 70. rokoch 20. storočia na tom literárny horor nejako extra dobre veru nebol. Musel prísť až Stephen King, aby ho katapultoval (a zároveň aj sám seba) medzi bestsellerovú špičku. Nepodceňoval nielen čitateľa, ale ani žáner ako taký. Kým iní autori považovali v hororoch za nedôležité zoznámiť čitateľov bližšie s postavami, King písal hrdinov (a aj záporákov) po psychologickej stránke tak zručne, až to možno občas prestávalo byť „čistým“ hororom a robilo to z jeho kníh, prepáčte, niečo „viac“. Prekliatie Salemu je na tom rovnako. Nekoná sa žiadne trápne, lacné oblbovanie, ale predstavenie plné slušných dialógov, dobre spracovaných postáv (a vzťahov medzi nimi) a situáciu pochopiteľne značným spôsobom vylepšuje aj nezameniteľný autorov svižný štýl písania, ktorý vás chytí a už nepustí. Bohužiaľ, knižka podľa mňa za tie desaťročia od svojho vydania zostarla. Dnes už málokoho dostane horor o upíroch, postupne ovládajúcich americké mestečko. A to platí nielen dnes, v roku 2021, kedy píšem tento komentár, ale platilo to už niekde okolo roku 2002, kedy som si knižku za prvé vlastné zarobené peniaze kúpil (spolu s Osvietením) vo viere, že to budú strašidelné pecky, ktoré ma odrovnajú. Nič také sa však nakoniec nekonalo. Zlé to nie je, ale 4* si to podľa mňa nezaslúži, na to je to na môj vkus miestami predsa len už až príliš zdĺhavé a pomalé a postavy mi nijak špeciálne neprirástli k srdcu. Oceňujem mrazivú, geniálnu myšlienku (z ktorej vychádzala samozrejme aj Stephenova poviedka Kukuričné deti): dá sa zničiť mesto bez toho, aby si to všimol cestujúci, ktorý ním náhodou prechádza? V r. 1979 natočil Tobe Hooper solídnu filmovú adaptáciu, v r. 1987 vzniklo voľné pokračovanie a v roku 2004 mini-séria s Donaldom Sutherlandom.
Prokletí Salemu jsem poprvé četl na střední škole. Knihu mi tenkrát zapůjčil spolužák a byla to taková klasická "podlavicová" četba. Zároveň to byla také jedna z mých prvních knížek od Stephena Kinga a já jsem si jí moc užil.
Je to přitom taková jednoduchá "upířina" nic moc zvláštního, ale tenkrát mi to sedlo. Dodnes si z celé knihy nejvíc pamatuji popis, jak se obyvatelé Salemu mění v upíry. Bylo to něco ve stylu: "Ráno Bill vstal, napil se kafe, ale mělo takovou divnou chuť a navíc to sluníčko bylo děsně ostrý a bolela ho hlava. Zalez zpátky do postele, celý den prospal a probudil se až večer. :-) To mě moc bavilo.
Před pár týdny jsem na knihu narazil náhodou v knihovně a tak mne napadlo, zda se mi bude líbit i po více než dvaceti letech, kdy jsem ji četl poprvé. A víte co? Bylo to stejně dobrý. Užil jsem si jí, jako když jsem jí četl poprvé. Navíc se mi líbí, že název lze chápat dvojím způsobem a oba mohou být správné. Co myslíte? Jsou to "ti" prokletí nebo "to" prokletí? Nevím, ale pořád mi to vrtá hlavou.
Osobně považuji Prokletí Salemu za skvělou knihu s upírskou tématikou. Pro Kinga je netypicky útlá, ale má spád a nepřekombinovaný závěr. Doporučuji všem milovníkům hororů, kteří mají chuť užít si pocit, když se obyvatelé mění v upíry. Stephen King to podle mého názoru napsal výborně a vtipně. Dávám plný počet hvězd, protož tuhle knihu jsem si už dvakrát moc užil a věřím, že za pár let se k ní rád vrátím.
Vím ,že číst to před 10 lety v době, kdy jsem ulítávala na upírech, byla bych z toho úplně odvařená. Nicméně i teď, kdy už mě upíři zrovna neberou, mě kniha nutila číst dál a dál. Upíři jsou tu opravdu upíři, tak jak mají být. Atmosféra nepříjemně houstne a řeknu Vám, že jsem opravdu chvílemi (obzvlášť včera pozdě večer při dočítání knihy a následné venčení psů) uvažovala, jestli nemám doma někde zahrabaný nějaký křížek. (:D)
Jen doporučuji nečíst anotaci, za mě prozrazuje víc než by měla...
Mám moc ráda knihy od S. Kinga a přesto to s ním mám jakou na houpačce. Jsou knihy, které hltám stránku po stránce (Řbitov zvířátek, Christina), a potom jsou knihy, které dočtu, ale není tam nic moc, co by se mnou hnulo. Co by se mi vrylo hluboko pod kůži. Miluju, když se během čtení jeho příběhu bojím. Mám obrovský strach, ale stejně čtu dál i v noci, protože to prostě nejde odložit. Tady jsem se nabála. Navíc ani postavy mi nebyly nijak sympatické. Nezískaly si mě. Knihu jsem dočetla, ale nijak odvařená z ní nejsem. Pravdou je, že cokoliv, co se upírů týče mě nikdy moc nebavilo. Tak třeba zase s příští knihou. Salem musím bohužel hodnotit hodně mírně.
Naprosto perfektní Kingův horor, jeho starší klasika. Kniha chytne a nepustí a s hlavním hrdinou prostě musíte sympatizovat. Za mě rozhodně pět hvězdiček.
Klasický King. Ze začátku poklidná kniha o jednom malém městečku v USA, a na závěr barvité popisy událostí tak že nechcete usnout. Lehce mysteriózní což jsem u Kinga nečekala ale i tak se opět jako vždy překonal. Závěr knihy byl úplně jiný než sem očekávala, za což sem ráda. Nemám ráda předvídatelné konce.
Upírská tématika, stejně jako tématika zombie, mě nikdy neoslovila, spíš naopak, a i proto jsem se této knize vyhýbal více jak dvacet let. Nicméně jakožto letitý fanoušek díla Stephena Kinga jsem si řekl, že i tuto bych měl zkusit, obzvlášť, když je považována za dnes už klasiku. A dobře jsem nakonec udělal. King je opravdu již od počátku své tvorby mistrem svého oboru a dokáže vykreslit strach a hrůzu, aniž by si musel nějak výrazně pomáhat explicitní nechutnostní laciných hororů. Vřele doporučuji!