Prokletí Salemu
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/194605/bmid_prokleti-salemu-fcd-194605.jpg
4
2437
2437
Jerusalem's Lot je malé městečko v Nové Anglii, s bílými dřevěnými domy, se stromy vroubenými ulicemi a s kostelem. Indiánské léto přivítalo v Salemu Bena Mearse. Vracel se do města, které měl rád a kde, jak doufal, se zbaví svých nočních můr. Ale místo toho se vše změní. Do Salemu pronikne Cizinec. Cizinec s tajemstvím, nebezpečnější než sám ďábel. Ben ztratí svou Susan, kněz Callahan neodolá zlu, a Mark, Benův dětský přítel, zasahuje způsobem víc než překvapivým. Prokletí Salemu je výjimečný román, přitáhne čtenáře neustálým napětím, nově pojatou klasikou hororových rekvizit. Na město Jerusalem nezapomenete.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2013
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Salem's Lot, 1975
více info...
Přidat komentář
Tak jsem konečně po roce dočetla Prokletí Salemu..Pořád jsem ho odkládala,kvůli jiným knihám..V létě se k němu konečně dostala, ale opět odkládala a až teď po Vánocích byl čas to dojet..
A já nevím, jsem docela zklamaná..Neříkám že to bylo špatné..Jen jsem od toho čekala mnohem víc, když mi každý kdo jej četl říkal jaká je to pecka a jak je to strašidelné atd.. Myslím že se se mi od Kinga líbilo mnohem více jiných knih ..
Upírská tématika nepatří mezi témata, které bych vyhledávala, ale vzhledem k tomu, že je to King, chtěla jsem to zkusit. Rozhodně nelituju - napínavá kniha s dobře vykreslenou atmosférou, městečku Salem bych se opravdu raději obloukem vyhnula. Nakonec jsem ale tedy zkousla i ty upíry, i když mě trochu mrzí, že King tu zápletku nerozuzlil trošku v jiné rovině.
Příběh chytl s nepustil. Chvílemi jsem četla se zatajeným dechem. Co dodat... Prostě skvělé...
Při čtení této knihy jsem se bála, jak snad nikdy u žádné knihy od Kinga. Působila na mně tak nějak sugestivně. Ale četla se pěkně, román na úrovni a můj favorit.
Pecka. Super nervák, ideální na pošmourný večery. K večeři pak radši topinky pořádně namazat česnekem a na noc si pečlivě zatáhnout závěsy.
Tuto knihu jsem četl již v dobách dávných středoškolských a dodnes si pamatuji, že pokud pominu sbírky krátkých povídek, tak patřila spolu s Nadaným žákem a Řbitovem zvířátek do top 3. Takže po nějaké té dekádě jsem se ke knize vrátil a ani tentokráte nezklamala. Sugestivně popsaná narůstající atmosféra všude pronikajícího Zla, před kterým není skoro úniku a které je vždy o krok napřed. Asi si na noční stolek přidám česnek a křížek:). Jediné, co mi nyní úplně nesedlo, byl konec. Jednak mi tam nepřišlo úplně logické jednání některých postav a jednak finální střet s hlavní zápornou postavou byl snad až moc rychle na Kinga zakončen.
(SPOILER) Fantasticky napsaná kniha, která se četla jedním dechem. Musím se ale přiznat, že jsem čekala, že v tom bude něco hlubšího a tajemnějšího než upíři. King ale tohle téma zvládl bravurně. Hlavní hrdinové byli sympatičtí a celé dílo provázela ta správná temná atmosféra. Dávám tomu lepší čtyři hvězdičky.
Úspěšný spisovatel užívající si mládeneckého života se vrací na místo svého dětství, aby nasbíral inspiraci… Stará dobrá kingovka. Skvělý prožitek, doporučuji
Stephen King nás zavede do malého městečka, které se nijak neliší od ostatních, snad až na jeden temný dům. Spisovatel Ben Mears se sem po dlouhé době vrací jednak kvůli inspiraci pro novou knihu, ale také kvůli hrozivé vzpomínce z dětství, která ho stále pronásleduje a je s ní spojen onen dům. Ve stejnou dobu ale dům dostane nové majitele. Temné a neznámé. Jedná se o poutavý a čtivý román, který se jistě muže zařadit mezi nejlepší “upírské” příběhy. Temná atmosféra, šokující zvraty a neustálý strach ze soumraku. Vítejte v Jerusalems Lotu.
Vôbec to nebolo zlé. Niektoré časti boli fakt dobré a posledná tretina bola super. Bohužiaľ je tu niekoľko ALE. King je známy tým, že jeho príbehy majú občas pomalý rozbeh. Bolo to tak v Duma Key, alebo Nezbytné veci. A doteraz mi to nikdy nevadilo. Ten pomalý rozbeh v Duma Key som si doslova vychutnával, až ma mrzelo, keď som si uvedomil, že začína ísť do tuhého. V Prekliatí Salemu sa mi to však nestalo. Miestami som sa nudil a chcel som, aby sa už konečne začalo niečo diať. Prečo? Pre postavy.
King je špecialista na psychologicky prepracované postavičky, ktoré aj keď nemajú veľa priestoru, ich príbeh dokáže zaujať už na pár stránkach. V Prekliatí Salemu som mal pocit, že charaktery postáv, ich príbehy a psychológia, nie sú dotiahnuté na takú úroveň ako v neskorších knihách. Dlho mi trvalo kým som si zvykol na hlavné postavy a k bočným postavám som si nenašiel cestu takmer vôbec. Mnohé drobné postavy som si nevedel zapamätať a ich osudy často vyšumeli nikam.
Našťastie kniha v poslednej tretine nabrala tempo, príbeh sa ucelil, viac sústredil na hlavných hrdinov a vyústil do uspokojivého finále. Vďaka tomu vo mne zostal po knihe pozitívny pocit. 70%
Upíři, upíři, upíři ... od Stephena Kinga.
Fantastický!
Není třeba psát víc.
(SPOILER)
Další King, už ani nepočítám kolikátý. Musím se však přiznat, že něco mi zabránilo dát všech pět hvězdiček. Ačkoli je kniha jako obvykle bravurně napsaná - má všechny aspekty Kingova charakteristického stylu, který jsem si zamilovala už u jeho první knihy - přesto mi něco nesedlo. Nejspíš to bude téma upírů.
Jsem u Kinga zvyklá, že pracuje spíše s blíže neurčeným zlem, které dostane konkrétnější podobu (Cujo - pes). Přímé označení upírů jako by ubralo trochu tajemna, nikoli však ke škodě knihy.
Příběh jako takový nahání chvílemi husí kůži, lidé jako obvykle umírají a je čeho se namlsat. King se svými popisy opět nezklamal, znovu musím vyzdvihnout, že se nebojí říct pravdu - ať je jakkoli hnusná.
Závěrem bych jen řekla, že mě bavilo Salem's Lot číst a za nějakou dobu určitě sáhnu po dalším Kingovi.
Jestliže máte rádi upíry, tahle kniha je pro Vás ta pravá. Stephen King pojal upíry, dnes již dá se říct, okázale. Strach z křížů, česneku a světla. Ale i tak z nich občas šel strach. Prokletí Salemu je Kingova druhá kniha, je daleko propracovanější než prvotina Carrie. Setkáváme se tu ale s řadou postav, ve kterých jsem se občas docela ztrácela.
Stephen zde jako ve většině knih poukazuje na to, že zlo není vlastně zlo samotné, ale že to největší zlo se skrývá přímo v lidech a městečko je vlastně zatracené už dávno před příjezdem Barlowa.
Sice jsem tento upíří horor přečetla jedním dechem a moc se mi líbil, ale po přečtení mi přišel celý příběh trošku překombinovaný. Jako oddechovka super, ale Řbitov zvířátek byl mnohem lepší.
Mimochodem jsem obě zmíněné knihy viděla po přečtení jako filmy a byla jsem znechucená, jakou slátaninu filmaři vytvoří z perfektní knihy.
Už u druhého díla od Kinga je vidět velký posun a začíná se naplno projevovat Kingův styl. Kniha je výrazně delší, než Carrie a je opravdu dobrá. Ne tak dobrá, jako některá z dalších děl, ale s jejím přečtením nešlápnete vedle.
Nebylo to špatné, ale atmosféra na mě nějak nezapůsobila. Kingovi knihy jako To nebo Hřbitov zvířátek mě vyděsily daleko víc a zanechaly trvalejší stopu. Ale jako vždy vynikající vykreslení charakterů a budování příběhů.
Ech, já mám takové problémy s hodnocením Kingových knih. Nikdy nevím jak začít, co říci, co nikoliv a jak zakončit. Možná se mi dokonce zdá zbytečné snažit se svůj názor sdělit, ale nemohu si pomoci.
Inu, sloh, kterým pan King v této knize píše, není ten samý, jaký používá v pozdějších dílech, je poněkud nedokonalejší a není tak schopný zachytit to, co v nových románech již není problém. Ale stejně se čte krásně, plynule, člověk ani není schopen pochopit, jak rychle knihu přečetl.
Pana Kinga se nebojím kritizovat – nejsem zaslepený fanoušek –, ale nemyslím si (na rozdíl od jiných), že jakési „vykradení“ Draculy by bylo na škodu. Pan King vzal děj knihy pana Stokera a adaptoval jej do dvacátého století, s charaktery, které se v pravdě drží jisté kingovské šablonovitosti, ale jsou vlastně celkem příjemné. Kniha je na množství postav však moc krátká, takže ony charaktery nejsou plně rozpracovány a pan King v této době ještě nedokázal s psychikou svých postav to, co dokáže v novější tvorbě. Stejně je to však příjemné, zajímavé čtení.
Nejedná se o děsivou, hororovou knihu – nebo mám prostě vůči upírům jakousi imunitu -, ale městečko Jerusalems Lot má svou tíživou usedlou atmosféru, která udržuje člověka bdělého a napjatého, což je podivně příjemné. A připouštím, že jsem se ve dvě ráno, když jsem četl jednu z děsivějších částí (druhá třetina knihy), nervózně podíval do okna.
Velice jsem si knihu užil, otec Calahan se stal mou oblíbenou postavou (on je totiž s Benem jedinou postavou, která má opravdovou hloubku), díky které se teď nemohu dočkat Vlků z Clly.
Knihu jako takovou oddechovku doporučuji, bude to příjemně utracený čas a pokud neznáte Draculu, bude možná i jedinečný zážitek.
Vedle Ať vejde ten pravý jednoznačně vrcholné dílo o upírech. Kdybych měl mluvit jen za sebe, možná to bude trochu i tím, že scény s dětmi mi přijdou nějak víc scarry. Dalším pozitivem je vzhled monster, který je ještě vychytanější než ve filmech, o atmosféře ani nemluvě.