Prokletí Salemu
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/194605/bmid_prokleti-salemu-fcd-194605.jpg
4
2437
2437
Jerusalem's Lot je malé městečko v Nové Anglii, s bílými dřevěnými domy, se stromy vroubenými ulicemi a s kostelem. Indiánské léto přivítalo v Salemu Bena Mearse. Vracel se do města, které měl rád a kde, jak doufal, se zbaví svých nočních můr. Ale místo toho se vše změní. Do Salemu pronikne Cizinec. Cizinec s tajemstvím, nebezpečnější než sám ďábel. Ben ztratí svou Susan, kněz Callahan neodolá zlu, a Mark, Benův dětský přítel, zasahuje způsobem víc než překvapivým. Prokletí Salemu je výjimečný román, přitáhne čtenáře neustálým napětím, nově pojatou klasikou hororových rekvizit. Na město Jerusalem nezapomenete.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2013
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
Salem's Lot, 1975
více info...
Přidat komentář
Můj názor na Kinga je takový, že je dost často přeceňovaný. Tímto kouskem, mě ale přesvědčil o opaku. Ačkoliv byla kniha na začátku nezajímavá, děj se pomalu začal rozjíždět a nakonec se stal opravdu velmi čtivým a zajímavým. Děsivě dobré....
Kinga posledni dobou (konkretne po roztahanych Ruzenkach) nevyhledavam, ale Prokleti Salemu jsem si chtel uz dlouho precist a tak me v knihkupectvi mistr preci jen zase zlakal. A nebylo to slapnuti vedle. King tradicne prvnich 150 stran pouze buduje podhoubi pro nadchazejici horor. Opet budete znat ridice skolniho autobusu, drbny od naproti, tetu z knihovny i podivneho majitele obchodu. A o to intenzivneji a ziveji prozijete teror. King utahuje smycku nadherne gradujicim zpusobem a je uzasne spolu s nim sledovat stahujici se mracna nad Lotem. Zaver je sice trochu predvidatelny, ale to vynahradi spousta naprosto mrazivych, sugestivnich scen a celkove atmosfera pribehu. Takovouhle upirinu jsem si vzdycky touzil precist. Tohle nebyl Twilight. Prichazi noc. Cas upiru.
Kniha bola napisana skvelo, pre mna bola prva cast knihy viac nervy drastajuca, priznam sa, ze mon skeptizmus voci teme sa rozplynul po prvych riadkoch.
Dobré, ale dost předvídatelné. Rozhodně ale kniha, která patří v žánru nadpřirozena, které se tu vyskytuje (nechci prozradit) k těm lepším.
Čekala jsem něco míň přímočarého, ale vcelku jsem věděla, do čeho jdu a dostalo se mi obvyklých až květnatých popisů - prostě King. Mezi jeho úžasnými vymyšlenostmi se vždy sem tam zablýskne něco, co asi prožil každý z nás.. nebo aspoň trochu.
"Než usnul docela, zjistil, že uvažuje – nikoli poprvé – o tom, jak jsou dospělí divní. Berou projímadla, pijí kořalku nebo užívají prášky na spaní, aby zahnali své strachy a usnuli, a jejich strachy byly tak krotké a domácké: práce, peníze, co si pomyslí učitel, když nemůžu dát Jennie hezčí šaty, jestlipak mě manželka ještě miluje, kdo jsou mí přátelé. Úplně vybledaly vedle hrůz, se kterými lehá každé dítě ve své temné posteli, bez možnosti svěřit se někomu, kdo by dokonale porozuměl, jenom jinému dítěti. Neexistuje žádná skupinová terapie nebo psychiatrická nebo obecná sociální služba pro dítě, které musí každou noc bojovat s tou neznámou věcí pod postelí nebo na stropě, s věcí, která poskakuje a šklebí se a vyhrožuje, ale před přímým pohledem utíká. Noc za nocí musí svádět stejnou osamělou bitvu a jedinou léčbou je konečné zkostnatění představivosti, kterému se říká dospělost. Takové myšlenky mu v úspornější, prostší zkratce proletěly mozkem. Předchozí noc Matta Burkeho potkala stejná temná věc a strach mu přivodil infarkt; Mark Petrie se dnes setkal s podobnou věcí a po deseti minutách už spal, plastový kříž lehce svíral v pravé ruce jako dětské chrastítko. Takový je rozdíl mezi muži a chlapci."
Moje první "kingovka", v půlce (doufejme) životní pouti. A ... asi jsem čekala víc - tedy čekala jsem, že se budu bát, a ono nic. Je to dobře napsané, má to spád, udržuje to jednoho v napětí, ale toť vše. Poradíte něco jiného, v čem není duchařina v podobě upírů a jiných podsvětních bytostí?
Za mě zatím nejméně úžasná kniha od autora. Jako vždy dobře propracované postavy i prostředí, ale celkově mě příběh moc nezaujal, pokud srovnávám s ostatními knihami.
Než jsem knihu začala číst, nevěděla jsem, o čem má být, tudíž mě hodně překvapila upírská tématika. Nevím, jestli to moje ne-nadšení z knihy není způsobeno právě upírskou tématikou - vlastně jsem o upírech nikdy nečetla, ani se o toto téma nijak nezajímala..
Jedním slovem Paráda. Knihu jsem kdysi četla při nemoci - silná antibiotika a musím říct, že jsem se v noci budila hrůzou z upírů. To si přečtu ještě jednou :-)
Další vryp do Kingovské pažby. Další super příběh. Další propracovaný děj. Další super postavy. PRVNÍ zkušenost s upírskou tématikou. Možná jsem ji trochu opomíjel, a to ne proto, že bych ji odsuzoval jako téma, nicméně možná proto, jak ji znám zženštilou z upírské ságy Twilight :D Tohle je jiná liga!!! Děj a spád je úchvatný. Někdy, když mi začaly praskat kovové věci v pokoji po otevření okna, díky tepelné roztažnosti, jsem se málem "otáčel v hrobě" hrůzou :) Jedině 5 z 5
Sám od sebe bych rozhodně nesáhl po knížce o upírech, ale pokud je autorem Stephen King, tak to ovšem mění situaci!
Před přečtením jsem se plácl po čele a řekl si: Upíři? Vážně? To bude nějakej Twilight z osmdesátých let? Opět zopakuji: Stephen King. Skvělé. Napínavé. Čtivé. Postavám vdechl život — i když o upírech se to dá jen těžce říct —, no zkrátka je to mistr. Dovolím si tvrdit, že od Kinga můžete číst opravdu cokoli, a dokáže vás vtáhnout do děje jako zhypnotizované. Navzdory skepticismu (to ti upíři) se po Prokletí Salemu považuji za skálopevného fanouška. Přečtu od něj už všechno.
King zde naplno využívá své vypravěčské mistrovství. Nejdříve famózně vykreslí obraz města Jerusalem's Lot a skvěle zachytí jeho jednotlivé postavy, což je klíčové k tomu, aby se mohl čtenář s nimi ztotožnit a naplno si tak užít pomalu přicházející nelítostnou řež. Přečteno podruhé a ani tentokrát jsem se od knihy nemohl odtrhnout.
Přiznávám, že zpočátku jsem měl problém se do knihy začíst, ale jakmile jsem se zorientoval v množství postav, zábava mohla začít. Konečně pořádní upíři, rozlézající se po celém městečku jako rakovinný nádor. Nemohu říct, že bych se bál, ale zdravého mrazení v zádech jsem si užil dostatek. Inspirace Draculou je zřejmá; ovšem vůbec ničemu to nevadí, akčnější pojetí příběhu jen prospělo.
Sečteno a podtrženo, jde o solidní upírovinu, kde si žádná z postav nemůže být jista životem. Přílišnou originalitu nečekejte - jen ponurý a dobře odvyprávěný příběh.
Od knihy jsem měla velké očekávání, asi hlavně díky kladným reakcím. Nebylo to nijak převratné, ale dobré určitě ano. Rychle jsem se začetla a očekávala, co bude na další stránce. Děj mě doslova pohltil. Nebylo to hororové, jak hlásá kniha samotná, ale na tu dobu, kdy to vyšlo, to musel být pěkný poprask :)
Výborná kniha o upíroch. Atmosféra ako má byť - ponurá, strašidelná, zlovestná. Napätie cítiť z každého riadku.
V okamžiku, kdy jsem z knihy získala přesný popis Marstenova domu, vybavil se mi dům, který stojí nedaleko. V kopečku... okna, dveře, sklep... Odteď vím, kdo v domě bydlí a co s jistotou provádí po nocích. Bojte se, s Kingem to jde snadno :) další výborná kniha, raději mějte hlavu v knize a neotáčejte se!
Kingův druhý román lze jednoznačně zařadit mezi klasické horory a řadí se mezi nejoblíbenější autorova díla. Je to upířina vzdávající poctu zakladateli tohoto hororového subžánru, Bramu Stokerovi, která si nehraje na nějaké objevování nových upířích zákonitostí a rozhodně z vampýrů nečiní sympatické milovníky. Pro cestu k Temné věži je ale tento příběh veledůležitý, protože vedlejší postava otce Callahana z tohoto příběhu bude doprovázet Rolandovo ka-tet v pátém díle Temné věže. Tématicky k románu patří i dvě povídky, které nám ukazují nejprve v lovecraftovském stylu minulost městečka dávno před příchodem upírů, a že už tehdy to nebyla růžová selanka a v druhém případě naznačují, že i dva roky po ději románu je ve zničeném městě podezřele živo ,hmm tedy neživo.
Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)
"Prokletí Salemu" patří mezi jednu z prvních knih Stephena Kinga, kterou jsem jako teenager ulovila v knihkupectví a nejspíš ještě ten den se do ní zakousla jako... no jako upír do krční tepny. Není snad u tak proslulého románu spoilerem prozradit, že Salem's Lot je městečko, kam zavítá zlo - přesněji Zlo. Jako by ty menší či větší hříchy, jakých se zdejší obyvatelé dopustili a dopouštějí, byly pozvánkou pro bytost, skrývající se v temnotě před denním světlem a schopnou přivodit definitivní rozklad a zánik všemu lidskému v okolí.
Spisovatel Ben Mears přijel do Salemu hledat duševní klid a inspiraci pro další dílo, místo toho se stal svědkem a účastníkem hrozivých událostí. King jako obvykle nezůstává u jediné postavy, přeskakuje mezi více hrdiny a dostatek prostoru mají také "komparzisté", tímto způsobem byla tragédie popsána do značných detailů, někdy možná až zbytečných. Atmosféra houstne, děj zrychluje a klopýtne teprve v nevěrohodném finále. Závěr byl tedy bohužel v pár scénách lacině béčkový a ne právě promyšlený - snad je to daň určité spisovatelské nevyzrálosti, vždyť "Salem's Lot" je Kingova druhá kniha. Jako další výhradu uvedu svůj problém srovnat se s mentální vyspělostí a dokonalostí dětského hrdiny Marka (pamatuji však, že v době doznívající puberty mi nevadil, právě naopak).
Jinak můžu jedině chválit: setkání s románem po dlouhých letech bylo příjemným, lehce mrazivým zážitkem, spíše znepokojivým a smutným než děsivým. Zkrátka čistokrevná upířina staršího střihu, nelítostná k postavám bez ohledu na věk či pohlaví, žádná přeslazená romantika pro dívky lačné něžných polibků od bledých hezounků s hypertrofovanými špičáky.
Největší hrůzy se odehrávají na malém městě a co teprve, když se tam objeví upír a lidé přestanou přes den vycházet ven. King je fenomenální spisovatel, který umí ve svých knihách navodit hrůzu a strach a kdy napětí postupně graduje. Moc se mi líbil lehce otevřený konec