Proměněné sny
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/170552/promenene-sny-170552.jpg
4
208
208
Máme před sebou materiál, jehož platnost nepomine, protože prchavá svědectví „zezdola“ o církvi v osmdesátých a devadesátých letech budou jednou skutečnou kronikou toho, jak to bylo. Nikoli tedy protokoly ze zasedání biskupské konference či nějaké další dokumenty, které nikdo rozumný nečte. Tyto rozhovory jsou určitou „anatomií“ (vetšinou) mladých křesťanských životů a jejich nehod. Jednotlivá vyprávění přinášejí svědectví o tom, co je to duchovní moc a jakých destruktivních podob může nabýt. JAN JANDOUREK Díky všem těmto setkáním jsem si uvědomila, že schopnost věřit je pro člověka životně důležitá. Není podstatné, zda věříme v Boha, ve vztah, v budoucnost či cokoli jiného. Důležité je, že to, v co věříme, nás dokáže proměňovat a tím nám otevírat nové možnosti pro další život. Nezáleží na tom, zda se proměna jednotlivých lidí odehrála pozvolna nebo radikálně, směrem k Bohu a církvi, či spíše opačně. Nelze hodnotit, co je správné a co špatné, protože soudit lidský život nenáleží nikomu, ani církvi, nebo dokonce ideologii. PETRA DVOŘÁKOVÁ... celý text
Přidat komentář
Začala jsem číst náhodně a právě příběhy čtené jako první (šokující zkušenosti), byly nejpůsobivější. Poté jsem dočetla i ostatní, také zajímavé. Překvapily mne upřímné výpovědi a knihu hodnotím jako potřebnou a záslužnou. Některé zkušenosti s nátlakem a chováním ze strany zástupců církve jsou otřesné (a jakékoli ovládání lidí neuznávám), stejně jako nepochopení a násilí v rodině některých zpovídaných. Je to kniha o víře, o falešném chování a přetvářce, o selháních a především o lidech. A ti jsou takoví, jací jsou.
Tahle knížka mě naprosto dostala. Skvělé příběhy, dobré zpracování. Člověka ještě dlouho nutí k přemýšlení nad daným tématem.
Oceňuji tu odvahu lidí, kteří otevřeně vypovídali. Pravě pro to všechno rozčarování, kterým prošli, se neřadím mezi aktivní věřící. Jsem klasický "něcista". Ale s některými věřícími ráda diskutuji.. Knížka fakt oceněníhodná.
Petra Dvořáková měla skvělý nápad, když se rozhodla pořídit rozhovory s lidmi na téma životu v katolické církvi. Příběhy jsou místy až děsivé a čtou se jedním dechem. Ale říkám si, jestli dnes, v roce 2013, není katolická církev už trochu někde jinde, na trochu lepší cestě. Nicméně pro kritiky katolické církve je tato kniha vodou na jejich mlýn, zastáncům naopak nabízí pohledy z jiné strany. Překvapilo mě, že autorka ve svém vlastním příběhu neuvedla všechny události, které ji v církvi potkaly a které popisuje v knize Já jsem hlad. A souhlasím s Edysy, že knihu by si měli přečíst ti, kteří se chystají do kněžské služby nebo do kláštera, protože lidé v jejich okolí by třeba nikdy nepřiznali skutečnosti a myšlenkové pochody, které popisují osoby v rozhovorech.
Tak tohle není žádný román na nedělní odpoledne, ale otevřená zpověď o poměrech v katolické církvi. Příběhy skutečných lidí, kteří měli co dočinění s katolickou církví, nebo prožili alespoň část svého života v této organizaci. Z některých vyprávění a osudů až běhá mráz po zádech. Tuto knihu by si měl povinně přečíst každý, kdo se chce stát knězem, nebo vstoupit do kláštera, protože původní nadšení obrácení a víry může narazit na realitu zkostnatělého myšlení. Jsou zde cenné výpovědi řadových členů církve, zespodu hierarchie:
"Kdybych se měl rozhodnout teď, jestli se knězem stanu, odpověděl bych, že nejsem rád knězem a že bych se jím rozhodně nestal... Pochopil jsem, že křesťanství nepopírá bohatství a rozličnost života."
"Mezi mnou a církví je neproniknutelná hradba, hradba mezi tím, co žiju, a tím, jak se dá žít v církvi. Hradba mezi realitou a iluzemi, které o životě církev vytváří."
Ano, tak to je opravdu realistický pohled na jednu křesťanskou generaci. Jednou, doufám, bude tato knížka velmi jako svědectví doceněna.
Štítky knihy
náboženství víra faráři katolická církev reportáže církev kněžské semináře řeholnice, řádové sestry religiozita, zbožnost Magnesia Litera
...silný kafe