Promlčení
Jiří Březina
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496124/bmid_promlceni-Zjz-496124.png
4
647
647
Policista Tomáš Volf série
1. díl >
Některé zločiny nelze zapomenout První případ úspěšné krimi série s Tomášem Volfem od oceňovaného autora detektivek Mladý policista Tomáš Volf narazí při zkoumání promlčených vražd na podivné úmrtí, k němuž došlo v roce 1991 v zastrčené osadě Pasečky u rakouských hranic. Když se k jedné složce s podezřelou smrtí připojí druhá, rozhodne se Tomáš vyzpovídat člověka, který se tehdejšího vyšetřování přímo účastnil: bývalého úředníka ministerstva vnitra Ondřeje Novotného. Prostřednictvím jeho vzpomínek se Tomáš snaží získat informace, které ze spisů záhadně zmizely. Může ale věřit muži, ze kterého se stal politik s nevalnou pověstí? Jakou roli hrají v případu dějiny zapomenutého kraje? A jak hluboko do minulosti se musí Tomáš ponořit, aby odhalil, komu kdysi prošla nikoli jedna, ale rovnou dvě vraždy? Jiří Březina je dvojnásobným držitelem ceny Jiřího Marka. První dostal za svůj debut Na kopci (2013), druhou za třetí díl krimi série s Tomášem Volfem s názvem Vzplanutí (2019). Porotci, recenzenti i čtenáři u Jiřího Březiny oceňují zejména originální zápletky, autentičnost vyprávění i obratnou hru se čtenářskými očekáváními, která často vyústí v nečekané zvraty.... celý text
Přidat komentář
Tato knížka je postavená na vyprávění starého příběhu, tak není úplně klasická detektivka. Přesto nevím, proč spadla do modrých čísel. Za mě je Volf sympaťák a pan Březina píše krásně čtivě. Jeho detektivky se mi líbí, těším se na další
Musím říct, že kniha je dobře napsaná, ale příběh mi přijde méně zajímavý než Polednice. Ale ani to mě neodradí, abych si přečetl další knížky od autora :)
Mizení, Vzplanutí, a teď Promlčení. Moje sympatie k Jiřímu Březinovi jako k autorovi nijak neovlivnilo "modré" hodnocení. Knížka se mi zdála stejně dobrá jako následující dva díly, které jsem přečetla před ní.
Kromě toho, že se mi prostě Březina dobře čte (nebo poslouchá, zrovna tento díl četl výborně Jakub Saic), v záplavě thrillerů a detektivek "ze zkumavky" obdivuju autorův výběr nejednoduchých témat, na kterých staví své příběhy. Není to asi něco, čím by se všeobecně zavděčil. Nevolí snadnou cestu. Vyčnívá. Nutí k připomenutí si.
K nepromlčení.
Nehraje čtenářům zbytečně na city. Ví, kdy skončit. Přesto vysílá jednoznačné signály. Třeba, že násilí plodí násilí. A bez odpuštění, nebo jen opuštění, které je často za hranicemi lidských možností, neskončí nikdy.
Hodně mě zaujal způsob napsání, kde se ruku v ruce střídala retrospektiva se současností. A moc se mi líbil (předpokládám autorův) záměr, co nejvíc ztotožnit uvažování vypravěče událostí válečných s uvažováním stejně starého Tomáše Volfa o mnoho let později, jako osobně zaujatého a tápajícího příjemce líčeného, tváří v tvář přímému účastníkovi tehdejšího dění. A uvědomila jsem si, jak dobře to ilustruje i naše vlastní proměny na pozadí kusu historie, který nám je vyměřen zažít.
Celkem atraktivní téma i celkem čtivě napsáno. Ovšem skutečně jen odpočinkové čtení bez hlubšího významu.
Další vydařený detektivní příběh. Vraha jsem nepoznala a závěr stál za to....těším se na další příběh detektiva Volfa.
Jako prvotina průměrné, četla jsem první Mizení a to mě navnadilo, nedá se to srovnat. Tento příběh mi připadala spíše jako vyprávění o tom co bylo, nejedná se o žádné velké vyšetřování a pátrání, jako thriller bych to určitě neoznačila a i nad označením detektivka bych dlouho přemýšlela. Ale Březinu nevzdávám, čtu postupně a je lepší a lepší.
Výborné! Už se těším na další díly. Vyústění v poslední třetině mě dostalo do kolen.
Moje první knížka od autora, na kterého jsem náhodou narazila tady na databázi knih. A velké díky za to! Poutavě psaný příběh, dvě dějové linie, citlivě podané téma odsunu Němců, překvapivé rozuzlení. Konečné rozhodnutí Tomáše Volfa už ani není tak důležité. Výborné, těším se na další díly.
Moje první kniha autora (asi jsem měla začít Polednicí-dost ji v knize zmiňuje).
Zajímavý děj, neotřelá zápletka, napětí . Příběh v podobě dvou dějových linií se mi líbil.
Moje první setkání s autorem mě velice mile překvapilo. Tak trochu jiná detektivka nebo spíš příběh s detektivní zápletkou. I když se tu vyšetřují dvě již promlčené vraždy (což mi stále rozum nebere promlčecí doba u vraždy) autor se zde zabývá závažnými tématy a poválečným obdobím, kdy docházelo k odsunu Němců. Příběh je napsán ve formě vzpomínek tehdejšího vyšetřovatele Ondřeje Novotného, který má své důvody, proč o případu nechce vypovídat. Ovšem hlavní hrdina této začínající série Tomáš Volf, který na případ promlčených vražd přišel v archívu se nedá jen tak odradit.
Za mě je to hodně dobře napsaná kniha, která velice citlivě popisuje tak trochu temnou stránku našich dějin. Při čtení určitých částí knihy mě bolelo u srdce, bohužel i toto se dělo.
Jediné, na co musím upozornit je otevřený konec. Jak se Tomáš rozhodne si musíme domyslet sami. Anebo to pochopíme z dalších dílů? Možná.
Určitě budu dál v této sérii pokračovat.
Teda, to je ale prijemny prekvapeni, moje prvni autorova kniha. Cetlo se fajn, a tohle rozuzleni jsem neocekavala. Dost me ale stvaly odkazy na Polednici, ktera je uvadena jako dalsi pripad Tomase Volfa, ale stala se pred udalostmi z Promlceni. Zvlastni pristup. I tak, 5 *.
Komentáře trudoš, kasavubu i některé další lehce zpochybňují zařazení této knihy mezi detektivky a já s nimi souhlasím. Zajímavé, čtivé, možná ne zcela uvěřitelné a reálné, ale to je autorská licence. A já, která jsem jako první omylem přelouskala třetí díl této série, oceňuju, že Jiří Březina díl po dílu "zraje" . . .
Když stíny minulosti ožívají, démon pomsty je vždy připraven.
A hrůzný čin je promlčen.
Z vraha se pak oběť stává
Z oběti je vrah.
Minulost - přítomnost. Dva kriminalisté, bývalý - současný. Jeden zločin.
Nestandardně probíhající vyšetřování promlčeného zločinu, jehož kořeny sahají hluboko do smutné minulosti jedné malé vesnice v pohraničí.
Téma: odsun sudetských Němců, osídlování pohraničí, zrůdy s lidskou tváří. Nenávist, která přetrvala desítky let.
Prolínání přítomnosti s minulostí vyžaduje značnou pozornost. Pro mě dost zmatené, ke konci průhledné.
Nad délkou touhy po odplatě však můj rozum zůstal stát, i když si nejsem jistá, zda je možné vše odpustit.
P.S.: ,, Má-li zlo triumfovat, potřebuje jediné – aby slušní lidé nedělali nic. “ Edmond Burke
Audiokniha: příjemně zastřeně čte Jakub Saic
Autora mám ráda, jeho styl psaní mi maximálně vyhovuje. Takhle si já představuji klasickou detektivku.
Kniha mě chytla hned po prvních stránkách.Je poutavě psaná a příběh byl super.
Hned dneska skočím na další knihu od pana Březiny.Těším.se co se dočtu.
Moc hezky napsané, povedené. Všechno pěkně zapadá do sebe, minulost, současnost a vysvětlení vražd, četla jsem téměř na jeden zátah. Těším se na další knihu. Doporučuji
Moje druhá detektivka od p. Březiny.
Celkově mě zaujala - je taková "jiná".
Vlastně šlo jen o jakési vyprávění bývalého policisty, žádné velké pátrání.
Ale co mi tedy vadilo, byl useklý konec. Jak to dopadlo si můžu jen domýšlet. Ale jelikož se Tomáš Volf dostal z kanceláře opět do terénu, tak asi případy vyřešil......
(SPOILER) Nic jsem od knihy nečekala, ale nakonec mě příjemně překvapila. Celý kriminální příběh je pojat jako vyprávění události dávno minulé a tím pádem zde nečekejte žádnou akci a štosy mrtvol, které přibývají jako houby po dešti.
Pojetí příběhu mi neustále v mysli evokovalo rozhlasovou hru Červená náušnice od Květy Legátové, kde je také celé drama založeno v podstatě na rozhovoru dvou postav. Kniha je ale samozřejmě propracovanější a oba příběhy nemají jinak společného vůbec nic. Přesto mě příběh zaujal a způsob vyšetřování mě stále více vtahoval do hry. Co musím velmi ocenit, je propojení zápletky s odsunem Němců z pohraničí, což z tuctového příběhu dělá i zajímavou "historickou" sondu (bráno s lehkým nadhledem). Samotné rozuzlení mi přišlo také výborné a bylo mu věnováno dostatek prostoru.
Ve finále je pro mě knížka zajímavým objevem (o kterém netuším, kde jsem ho vlastně objevila) a určitě se mrknu na další autorovy počiny. A ideálně začnu prvním dílem :-).