Propaganda a manipulace
Pavel Verner
Propaganda coby vytvoření pozitivního obrazu vůdčího jedince před veřejností je známá s existencí prvních vůdců a panovníků. Text předkládá stručný průřez historií od času egyptských faraonů přes starověké věštce, lživé paměti novověkých vůdců a politiků, podrobněji se zabývá propagandou nacistickou, komunistickou či válečnou. Popis informačního věku spolu s propagandou globalizovaného světa tvoří závěr první části. Další část učebnice rozkrývá důležitost vlastníka médií, poté se věnuje manipulaci s veřejností v žurnalistické praxi i reklamě z hlediska jednotlivých druhů médií.... celý text
Přidat komentář
Kdyby se k této knize měla vytisknout errata, vydala by ještě na jeden stejně silný svazek. Bohužel nejde jen o tiskové a jazykové úlety a drobné nepřesnosti, ale často celkem závažné omyly, nepodložené závěry a nemístná zjednodušení (Slačálek v jednom pytli s Landou, Smrt si říká Engelchen s Králem Šumavy). Napadlo mě, jestli to není záměr – třeba si chtěl Verner vyzkoušet, jak se jeho studenti nechávají zmanipulovat učebnicemi. To by byl zajímavý nápad, nicméně kniha se dostala do širší distribuce a třeba já jsem si původně myslela, že z ní opravdu získám nějaký základní přehled o problematice, která mě zajímá, a že mě nasměruje k další literatuře. Namísto toho se mi dostalo chaotické změti jakýchsi historických exkurzů, citací a parafrází různých médií a příkladů vycucaných z prstu. Když už autor uvede nějaké jméno či teoretický pojem, má v nich většinou překlep, takže vygooglit si je a následně najít v nějakých povedenějších zdrojích byla občas docela fuška. Ale je fakt, že si je teď budu alespoň lépe pamatovat. Dobrodružné to bylo.
Štítky knihy
masmédia (tisk, rozhlas, TV, internet) propaganda manipulace (psychologie) žurnalistika
Autorovy další knížky
2011 | Propaganda a manipulace |
2010 | Zpravodajství a publicistika |
2010 | Úvod do praktické žurnalistiky |
2012 | Hra na pravdu |
2010 | Vývojové trendy v českých médiích po roce 1989 |
Zcela souhlasím s komentářem Ony. Po cca prvních 10 stránkách jsem začala přeskakovat a když jsem pochopila, že stejným způsobem je napsána celá kniha, tak jsem toto dílo raději odložila. Celé je to napsané v náhodných úryvcích historie, které jako by měly vzájemně souviset a něco dokazovat, jenže záměr není zcela jasný a pravdivost textu také ne.