Proud času
Michael Crichton
Michael Crichton se tentokráte vydal na tenký led příběhů o cestování v čase. Profesor historie a jeho tři postgraduální studenti se pomocí kvantové teleportace dostávají do středověku, kde prožívají celou řadu napínavých a dobrodružných příhod.
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2000 , Baronet , Knižní klubOriginální název:
Timeline, 1999
více info...
Přidat komentář
Zajímavé a poutavé.
Identifikační předmět, a už se rozbíhá něco, co se nachází mimo lidské chápání, spíše co je v souladu s lidským popíráním.
Ztracen v čase.
Nová zkušenost v četbě - ve skutečnosti čas neplyne, ten je. Čas je neměnný, plyneme my, my se vyvíjíme. (A lhůta plyne?)
Samotná myšlenka cestování časem je nesmyslná a protože minulost není místo, nedá se do ní cestovat.
Plyneme do 14. století.
Je to hezky napsané, podrobnější, a to je jeden z důvodů, proč číst dál.
Michael Crichton je jedním z mizejících autorů, pročež je velká škoda, že nakladatelství a vydavatelství tuto skutečnost nereflektují a knihy mají za nedostupné.
Mám zkušenost, že starší knihy mají vyšší kvalitu, potenciál pro knihy novější, a čtenáři starší knihy vyhledávají.
M. Crichtona a M. Reillyho mi dokonce někdo na Databázi knih poradil. Dílo Koule od M. Crichtona není ani v knihovně.
Před dávnými roky jsem poprvé viděl film Proud času a bavil mě tak, že si ho jednou za dva roky pustím zase.
Co víc může malej kluk chtít, vykopávky a rytířy.
Ke knize se dostávám v podstatě náhodou, když ji objevuji v antiku zjišťuji, že ji nemám ve sbírce. A ještě de i hodí do čtenářské výzvy. Crichton je můj oblíbený autor a nenarazil jsem u něj na špatnou knihu, však co napsal to zfilmovali a Jurský park je srdcovka.
Kniha se od filmu dějem celkem liší, ale myslím si, že to ve filmu vyřešili taky dobře a není mu co zazlívat.
A když to čtu takhle po letech jsem i spokojen, že je děj odlišný. Vcelku jednoduchý příběh, ale i tak zajímavý.
Jen drobná přípomínka k jinak bezvadně napsanému příběhu. Okcitánština není v Evropě mrtvý jazyk.
Edward II. to byla krutá poprava i na středověké poměry. Prosadili to jeho syn, jeho žena, její milenec.
Ke knize se vracím po letech, čistě nostalgicky. Vlastně to byla jedna z prvních, co jsem koupil za své. Už tenkrát mě příběh zaujal a zcela pohltil a i po všech těch letech se to pořád čte skvěle. Crichton zkrátka měl dar psát čtivě, svižně a atraktivně. Hlavní devizou příběhu, a platí to o více autorových knihách, je zdání uvěřitelnosti. Text čtenáře pohltí, iluze konzistence je téměř dokonalá, hloubka vystavěného světa rozhodující. Jasně, lze hledat chyby, nedokonalosti, nekonzistence, věci, co ruší hloubku, ničí ponor do příběhu, rušivé věci, ale proč? Proč, když příběh tak baví? Jeden by vážně věřil, že banda studentů historie podnikla naprosto bezprecedentní výlet. A škarohlídi a hnidopichové si mohou neustále připomínat, že jde o fikci a sci-fi. Ano, historie mě baví, téma pro mě bylo nanejvýš atraktivní. Je to klasický Crichtonův technothriller vezoucí se tentokrát na vlně nadšení z kvantové mechaniky a souvisejících technologií. Příběh je akční, svižný, napínavý a zábavný. Postavy jsou velmi sympatické, čtenář je po celou dobu s nimi. Je tam vše, co správné romantizované dobrodružství potřebuje a čte se to jedním dechem.
Kniha se mi líbila hodně a tak jsem se těšil i na film. Ten nezklamal, ale kniha je lepší. Nechápu moc komentáře, kde je kritizována malá duchaplnost. Mě to nevadí. Nepotřebuju v každé knížce číst chytrosti, které jsem stejně už slyšel a četl mnohokrát dokola. Zajímá mě příběh, nápad, napětí a pointa. Jestli je cestování časem nesmysl, nebo jestli profesionální mariňáci zemřou hned na začátku, je mi buřt. Jen tak pro srovnání s dnešními filmy, například včera jsem viděl stupido "Vyproštění 2". Triky, střelba, triky, střelba, bojové umění, stupidní dialogy, točeno v čechách a hlavní hrdinové vždycky přežijou. Vykolejení vlaku v plné rychlosti, výbuchy aut po zásahu raketomety, střelbu z kulometů ze všech stran - no za mě debilita nejhrubšího zrna. Proti tomu tato kniha balzám na duši.
(SPOILER) Michaela Crichtona a jeho vědecky podané knihy miluju, tohle byl ale velký přešlap. Skoro mi to přišlo, jako kdyby to napsal někdo úplně jiný. Akční dějová linka je v pořádku, vlastně to bylo docela zábavné. Do očí ale doslova bilo neuvěřitelně stupidní chování snad všech postav. Kdybych se díval na lacinou komedii, tak budiž, ale u takového autora... Hned na začátku středověkého dobrodružství skupina například přijde o dva průvodce, kteří jsou popisování, jako neohrožení mariňáci. A tihle profesionálové si jen tak stojí s otevřenou pusou, když se na ně žene skupina rytířů na koních, a nechají se stupidně zabít hned v úvodu. A takových nesmyslů je v knize více. Tenhle Crichton mě zkrátka zklamal. Nižší hodnocení nedám jenom z toho důvodu, že když si čtenář odmyslí tu hromadu nesmyslů a přistoupí k tomu jako k zabavnému braku, docela to funguje.
Kniha psaná stylem best sellerů, taková ta čtivá napínavá beletrie, od které nemůžete odtrhnout oči. Pro mě jsou takové knihy spíš v kategorii brak. I když samozřejmě se knize nedá upřít kvalitní zpracování, mám raději knihy s duchem.
(SPOILER) Za mě tomu chyběla jiskra. Román je sice přesně takový, jaký se tváří a co od něj čtenář očekává, ale tou jednoduchostí mě zklamal. Poté, kdy se hlavní hrdinové přenesou do minulosti (zdlouhavě a zbytečně popisovaným úvodem), je to fakticky jedno velké nekončící dobrodružství, které mi bohužel připadalo jako pohádka pro děti. Vzhledem k tomu, že si myslím, že by všichni zemřeli hned při prvním popisovaném útoku - a vzhledem k tomu, že se tak nestalo, pochopila jsem, jak to bude dál fungovat, takže jsem se o ně už nijak nebála a četla s přesvědčením, že se stejně ze všeho dostanou. Kniha čtivá, to opravdu je - krátké kapitoly, dobrodružství, absence hlubších charakterů, ale ta nenáročnost však brzy začne nudit, možná by mohlo zaujmout mladé čtenáře.
Četla jsem zdejší rozporuplné názory, ale mně se to prostě líbilo. Napínavé, čtivé, sálá to atmosférou středověku, je vidět, že autor má pečlivě nastudováno...Ano, hlavní linka je především dobrodružná a občas to vypadá, že hlavní hrdinové šťastně uniknou ze zajetí jen proto, aby mohli být vzápětí zajati znovu. Na nějaké zamýšlení nad dobou, ať současnou nebo tou minulou, moc prostoru nezbývá. Když už se tam ale nějaká taková myšlenka objeví, uhodí vždycky hřebíček na hlavičku.
"Protože koncem dvacátého století přece nemůžete po nikom chtít, aby bral vážně, že věříte v čest a pravdu, v čistotu těla, v obranu žen, v posvátnost pravé lásky a všechno to ostatní kolem."
Proud času je skvělou kombinací historických faktů, fyzikálních teorií, akce, napětí a fantasy. Cca do 1/4 knihy je příběh pomalejší, seznamujeme se s postavami, prostředím, a pozadím pro další vývoj příběhu. Od samotné cesty do minulosti, která se samozřejmě neobejde bez komplikací, děj graduje. Sledujeme 2 linky - boj o život ve středověku a pokusy o vyřešení nastalé situace ve středisku ITC. Ústřední trojice ve středověku má opravdu velké štěstí, což neshledávám nutným kritizovat - ostatně o čem by byl příběh, kdyby hned zemřeli? Autor si alespoň připravil dvě překvapení v podobě role rytíře de Kerre a šéfa ITC Dodingera, to bylo dosti nečekané. Závěr je dojemný, kniha jako celek zábavná a poučná.
U knihy jsem se nenudila ani jednu stránku, proto můžu doporučit dalším, koho zajímá historie a problematika cestování v čase. Oceňuji, že podstatné informace byly doprovozeny ilustrací. Škoda jenom, že zůstala jedna nezodpovězená otázka: "Proč nějaká událost, která se odehraje v minulosti v alternativním vesmíru, ovlivní minulost v našem vesmíru?".
Nedočetl jsem. Kniha bohužel obsahuje víc otřepaných klišé než průměrný film od Marvelu. Doporučil bych snad mladším ročníkům tak do 15 let. Je to škoda, je totiž znát, že Crichton si umí skvěle nastudovat detaily i zaujmout čtenáře...
Crichtonovou stěžejní vlastností bylo to, že před napsáním knihy si problematiku velmi zodpovědně nastudoval. Tak je to i zde. Jak v otázce cestování časem, tak v popisu historických reálií. Hlavní hrdinové jsou sice tak trošku supermani, ale protože se to četlo dobře, autorovi jsem to odpustil.
Sci-fi o cestě do 14.století, kam se dostane André Marek, rytíř 20.století.
Syrovost a krutost doby.
Věrné popisy ("ticho a tma v noci") (2006).
Souhlasím s ostatníma kniha se čte hezky. Nejdříve je přítomnost pak se sesunou do minulosti. Fyzika, archeologie, časová kvanta. Za mě super napsaný.
Podobný problém, aký som mala s Kmeňom Androméda či s nedočítaným Jurským parkom. Vedecké pozadie zakaždým super, ale tieto staré Crichtonove knihy akosi nemajú šťavu. Na jednej strane oceňujem pestrosť tém, v ktorých sa autor vyzná do takej hĺbky, že to pôsobí uveriteľne – či už kvantová teória alebo história. Je fajn, že existujú aj knihy, v ktorých je (ako-tak) vysvetlené, ako sa postavy do minulosti dostanú, že to nestojí na nejakom zázračnom portáli. Niečo v tom vysvetlení však škrípe – keď sú cesty časom vlastne cestami do paralelného vesmíru, ako je potom možné, že ich následky sa prejavujú práve v našom vesmíre a nie v tom paralelnom?
Na druhej strane sú tu však absolútne nezvládnuté postavy. Pritom vidieť, že autor sa snažil. Aspoň hlavný hrdina má akú-takú minulosť, sem-tam je opísané, aký majú hrdinovia z diania pocit. Ale pocity, resp. minulosť sú opísané príliš polopate, príliš plytko a čo je najhoršie, absolútne neovplyvňujú konanie postáv. Nechápem, ako sa zo skupinky postgraduálnych študentov histórie hneď po poslaní do minulosti stala partička chladnokrvných a vždy energiou nabitých zabijakov, ktorých chcel každých päť minút niekto zlikvidovať. Samotný prenos časom musí byť strašný útok na psychiku a mnohopočetné pokusy o vraždu ani nehovoriac. Pre niekoho, kto dovtedy len zíval na prednáškach a hrabal sa v hline, to musí byť šoková zmena. Ale hrdinovia sú absolútne v pohodičke. A nie, tie suché konštatovania, že mal niekto z nich strach, ale napriek tomu naďalej pokračoval v akčnej činnosti, akoby sa nechumelilo, to nezachránili. Celkove je to slabo napísané a do čítania som sa musela nútiť, hoci námet sa mi veľmi páčil.
Kniha je zařazena mezi sci-fi, ale science fiction to je jen z části. Ze dvou třetin je to spíš historicko-dobrodružný román.
Dílu se nedá upřít čtivost a v době vydání i velká atraktivita tématu.
Začátek děje se odehrává v přítomnosti, ve světě vědy a technických vynálezů a archeologického výzkumu. Pak se děj a téměř všechny hlavní postavy přesunou do středověku a z žánru sci-fi se stává do dobrodružný román. Vyzdvihla bych několik dobrých myšlenek, zakomponování kvantové mechaniky a teleportace.
Dále mínusy a SPOILERY!
Autor vložil do textu velké množství akčních scén, opakovaných úniků a dopadení, příliš šťastných náhod, skvělého načasování a k tomu věnoval hlavním hrdinům neuvěřitelnou šikovnost, odolnost a téměř nesmrtelnost.
Kniha mě bavila. Celkové hodnocení 3,5 hvězdičky.
"Také dlhé drevené tyče sa už dnes nevyrábajú", povedal geniálny excentrik, ktorý má k dispozícii tie najmodernejšie technológie a takmer neobmedzené finančné zdroje. A taký tento román je. Na jednu stranu sa snaží byť super moderný, je preplnený technológiami a modernými výrazmi a na druhú je hlupučký a plochý. To isté platí aj o postavách. Sú zaujímavé všetkým možným, len nie svojim charakterom. Takmer akoby som čítal román od fantastikou líznutého Dana Browna. Teda snaha ohúriť, šokovať, strhnúť. No keď sa raz dostanete do bodu, že máte načítané a naštudované viac, zistíte, že na tých knihách nič ohurujúce a šokujúce nieje. Azda pár zaujímavých, menej známych faktov, trochu iné zobrazenie stredoveku (pokiaľ sa práve adolescenti z budúcnosti nehrajú na hrdinov, to je horor) či pomerne zaujímavý výklad o kvantovej teórií. Ale to je na to, aby bola kniha dobrá, žalostne málo. Hrubé logické prešľapy už ani nejdem komentovať.
Kedysi dávno som od Crichtona čítal Kongo a Kouli. Mám pocit, že to boli výborné knihy a mal som v pláne si ich v blízkej dobe prečítať znova. Akosi ma prešla chuť.
Nevím... že film je srajda, to není překvapivý. Ale ono se mi zdá, že knížka není o moc lepší... Nikomu jsem nefandila, nikdo mi nebyl sympatickej, náznaky nějakých osobních pocitů postav absolutně zabité a hlavně hrnout napětí za každou cenu. Taková kniha "Dělej, piš, do tehdy a tehdy musíš odevzdat další bestseller!"
Autorovy další knížky
| 1993 |  Jurský park |
| 2008 | Kmen Andromeda |
| 1994 | Pojídači mrtvých |
| 1998 | Koule |
| 2006 | Říše strachu |
Mám veľmi rada knihy o cestovani v čase. Ale pri tejto sa musím priznať, že prvú polovicu som čítala, lebo som bola zvedavá čo sa vlastne stane, druhú polovicu som sem tam preskakovala strany. Takže pre mňa to nepatrí medzi top knihy.