Prvotřídní hajzl
Jiří Šimáček
Děj autorovy čtvrté knihy se odehrává opět v současném Brně. Hlavní postavou je zkorumpovaný policista středních let, bezohledný manipulátor přezdívaný Náčelník. Osamělého antihrdinu z klidu parazitní existence vykolejí až setkání s mladou ženou, jíž je stále víc posedlý. Pozadí příběhu tvoří přízrak z minulosti: Náčelníkův biologický otec, bývalý komunistický aparátčík. Ačkoli o existenci svého otce nemá tušení, je stižen skrytou loajalitou ke svému předkovi a nevědomky přebírá jeho životní postoje. Postava otce je silně inspirována osudem skutečného estébáckého generála, jednoho z nejhorších zločinců minulého režimu. V minulosti vyprávěl Šimáček příběhy, jejichž konce byly nečekané, ale zároveň ústily v poznání, že „jinak to ani dopadnout nemohlo“. Stejně je tomu i tentokrát: Prvotřídní hajzl je příběh člověka, který „dohnal sám sebe“.... celý text
Přidat komentář
Malá noční žranice a Charakter se mi líbily, tohle mě minulo. Jo, ten chlap byl hajzl, stejně jako jeho otec, ale to je tak všechno. Celkově to jako příběh a dvě linky, které se spojí, tentokrát nefunguje. Alespoň pro mě ne.
Můj oblíbený autor mě nezklamal! Po přečtení předchozích komentářů jsem byla zvědavá. Šimáček mě totiž vždy potěšil, pobavil a něco k přemýšlení taky dodal, ale tahle knížka mu tady zatím moc hvězdiček nepřinesla. Mě nadchla. Vhled do povah těch prvotřídních hajzlů, o kterých to je - a že jich tam je - je vynikající. Akorát teda fakt nepobaví, spíš mrazí. Celkem povinná četba pro ty, kteří si naivně myslí, že naše pořádkové státní - a i komunální - složky zajistí pořádek, spravedlnost, pomoc a ochranu, tak určitěěě... a že se toho slibuje, kór teď před volbami, kdy si policajti založili vlastní stranu. Nejsem z těch, co nutně potřebují překvapivé a nečekané finále knihy, dnes módně nazývaný wow efekt. A tady u té knihy mi už vůbec nechybí, naopak. Zcela nenápadný konec příběhu dokonale souzní s naprostou vyprázdněností života hajzla, který ztratil moc. Co teď bude dělat? "MOŽNÝ SPOILER: Čekat na smrt, až se jí vcelku banálně dočká..." A kdo zná byť jen zvenku hradišťský kriminál a něco ví o tom, co se tam dělo a kdo v tom dění figuroval, toho knížka nemůže nudit.
Mě knížka prostě nebavila. Příběhů o hajzlech v dnešní naší době je kolem nás několik a tento, kromě posedlosti po ženě, nepřinesl nic nového.
Ve srovnání s předchozí tvorbou autora (Malá noční žranice a Charakter) se ubralo na humoru a přidalo na hrubosti. Ani závěrečný zvrat, kterým vynikaly předchozí dvě knížky už není tak nápaditý.
Co kniha naopak splňuje dokonale je to, že charaktery většiny postav korespondují s názvem. Prvotřídních hajzlů tady najdete hned několik...
Šimáček je můj poslední objev. I když Prvotřídní hajzl se mi zase tak moc nelíbil, více mě oslovila Malá noční žranice a Charakter.
Štítky knihy
Brno česká literatura psychologické příběhy policie korupce protikomunistický odboj předtuchy tajná policie podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2014 | Malá noční žranice |
2012 | Charakter (taky ještě mädchen, ničema a oskar) |
2020 | Článek II. |
2009 | Snaživky |
2019 | Prvotřídní hajzl |
Naprosto totožný názor jako komentář přede mnou, jediné plus jsou brněnské reálie. Velké zklamání od skoro oblíbeného autora.