Rod země a krve
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/449842/bmid_rod-zeme-a-krve-TZw-449842.jpg
5
1696
1696
Půlměsíční město / Mesto Luny série
1. díl >
Bryce je 25 a žije už dva roky sama po záhadné vraždě svých přátel. Případ byl uzavřen a považován za ukončený dokud o dva roky později vrah neudeří znovu a nezabije další lidi naprosto stejným způsobem. Bryce se stane hlavní podezřelou, neboť každou z obětí viděla jako poslední. Aby dokázala svou nevinu musí případ vyřešit a tak dostane tvz. ochránce a pomocníka Hunta Athalara. Společně pátrají a pravda, která vyjde najevo by je ani v nejdivočejších snech nenapadla.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2020 , CooBooOriginální název:
House of Earth and Blood, 2020
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Dojmy s prvního dílu, další série od Sarah...hmm, jako za mě super. Moc mě to bavilo, Bryce jsem si oblíbila. Je to moc sympatická hrdinka. No a o jejím bodyguardovi Huntovi, ani nemluvím. Anděl, Stín smrti, Umbra Mortis. Prostě chlap co nemá chybu :-D Moc se mi líbil jejich začátek vztahu. To oťukávání. To jak k sobě hledali cestu. Dobře promyšlený byl i děj a celková zápletka. Úplně mě rozsekal závěr. Vše co vyšlo na povrh o Danice, vše co se dělo během shromáždění a hlavně záchrana světa míšenkou, to určitě nikdo nečeká. Doporučuji. Je to super kniha o intrikách, politice, moci, lásce, vlastně o dnešním světě, zasažena do světa fantasy :-)
Až na to že tohle má asi tak milion stránek a je to v hardbacku, takže moje záda trpěly, tak to byla velmi dobrá kniha. CO jsem čekala od Maasový? Asi jsem zapomněla že ještě všechno neukončila, ale opravdu ještě píše. Na druhý díl se vrhnu asi hned
Díky komentářům jsem od tohoto příběhu neočekávala nějakou bombu, ale bavilo mě to od začátku až do konce...
Po dlouhé době jsem měla chuť si přečíst nějaké fantasy a proč tedy nesáhnout po romantazi, obzvlášť, když jsem první díl celé série kdysi dostala, a on nějak uzrál čas, si ji konečně přečíst. A nezklamalo to. Dostala jsem přesně tu dávku romantiky, silnou, i když stále velmi ženskou, hrdinku a k ní mužný protějšek, kterou jsem čekala. Musím přiznat, že pro mě je Maasová útěk z reality a vyloženě oddechová četba. Užila jsem si romantiku, je to prostě takový novodobý Večer pod lampou a ono proč ne, taky je to někdy potřeba. Tohle je navíc vlastně i trochu detektivka. Takže vypnout přemýšlení a jen si užívat příběh, postavy a vše, co tahle romantazi nabízí.
Tak jak někteří již zmiňovali, prvních 100 -150 stránek je těžkých, dost jsem přemýšlela zda to vůbec dočtu . Nic mi nedávalo smysl. Tak jsem si šla přečíst komentáře zde a ty mi pomohly k tomu , abych to nevzdávala. A rozhodně toho teda nelituju. Pokud překonáte první strany , tak pak už je to super jízda a nemůžete odložit. I když tedy doteď nechápu určité věci jako jména , vesmíry apod., ale to nevadí . A jednoho mortis anděla prosím ke mně domů:D
Asi jsem měla moc vysoké očekávání, takže muselo přijít lehké rozčarování. Ale samotná dějová zápletka mě bavila. Hlavní dvojice je vymyšlená dobře, jen mám pocit, že Daniku měla autorka nejradši a zbylé postavy ji tak k srdci nepřirostly.
Tato kniha byla má první zkušenost s touto autorkou a musím přiznat, že jako ne úplný fanoušek fantasy jsem se do knihy zpočátku nemohla pořádně začíst. Hlavní hrdinka Bryce a svět plný nadpřirozených bytostí na mě působily až příliš složitě, ale po první třetině se příběh začal rozvíjet takovým tempem a intenzitou, že mě doslova vtáhl. Postavy nabraly hloubku a akce nabírala na obrátkách. Nakonec jsem knihu nedokázala odložit, dokud jsem ji celou nedočetla. Rod země a krve mi ukázal, proč je Sarah J. Maas mezi fanoušky fantasy tak oblíbená, a rozhodně plánuji pokračovat i dalšími díly této série.
Já knihy Maasové zbožňuji. A ani tahle mě nezklamala, sice jsem se z počátku bála, že se nedokážu začíst, že kniha se vleče, ale najednou jsem zjistila, že už jsem v půlce. Překvapilo a ohromilo mě to.
Děj byl neskutečný, samé překvapení, samý zvrat. Nic ale co by bylo přehnané, vše to dávalo smysl. A konec ten mi sebral dech.
Co se týče postav, ani nevím kde začít. Možná někomu hlavní ženská postava přijde otravná, ale já ji zbožňuji, její drzé poznámky, její obraty, její vzdorovitost. Těch postav, které jsem si oblíbila je víc. Samozřejmě Hunta, Ruhna i jeho kamarády a další. Nedokážu říci, kterou postavu bych měla nejraději. To nejde.
Okamžitě se vrhnu na druhý díl.
Maasovu mám hodně ráda, ale tato kniha mi přišla už trošku moc. Nemohla jsem se začíst a hodně jsem se ztrácela ve všech těch pojmech, krajinách, typech bytostí.... Hlavní hrdinka je prostě neohrožená alfa, která si nevidí do pusy, což je i celkem sranda. Se svým mužským protějškem se nemusí a lezou si na nervy. Ale co se škádlívá, rádo se mívá....Konec knížky je teda hodně akční, jen mi některé scény přišly až moc utažené za vlasy a překombinované. Nicméně jdu i do druhého dílu, protože prostě Maasová.....
O sériích Skleněný trůn a Dvory jsem slyšela, ale ještě se ke mě nedostaly. To že Půlměsíční město napsala stejná autorka, jsem přehlédla :-D. Jak už někteří zmiňovali, je těžké se dostat přes prvních cca 170-200 stránek, pak už to je jiná ;). Nemám srovnání s předchozími, za mě toto pecka, fantazie jela na plné obrátky. Někdo by řekl, moc zdlouhavé - mě to nevadilo, jinak by zase něco nedávalo smysl. Určitě se vrhnu na další díl.
Tentokrát z knihy od Maasovej nie som až tak nadšená ako naposledy. Všetkého tam bolo na mňa nejak moc, alebo tam nebolo vôbec nič.
Predstavte si svet podobný našej realite, ktorý je plný víl, anjelov, čarodejníc, meničov, upírov, vodných ľudí a rôznych ďalších magických bytostí, ktorými sa hemží mesto Lunathion. Bryce a Danika sú najlepšie kamarátky, ktoré žijú život pařmeniek aka alkohol, drogy, sex a nespútaná divočina, ktorá nikdy nedopadne dobre a ako dookola píše autorka, pojde rýchlo do Hellu. Postavy a ich vzťahy boli ako vždy dokonalo vykreslené, uveriteľné a mali všetku potrebnú hĺbku, ale to bolo asi tak všetko.
Drvivá väčšina knihy bola vlastne detektívna zápletka a urban fantasy s hľadaním magického artefaktu a vraha. To som rozhodne nečakala a asi ani nehľadala. Kebyže bola kniha kľudne o polovicu kratšia, tak by jej to len pomohlo.
Kým budem v sérii pokračovať, dám tomu asi viac času, momentálne ma to neláka.
Přečetla jsem Dvory a vrhla se na Půlnoční město, a ten rozdíl mě šokoval. Tahle spíše fantasy detektivka mě pohltila a druhá půlka knihy už byla plná odhalení a pochopení. Už se těším na druhý díl. Ale na spoustu erotiky se netěžte (to slibují další díly). Tady je hlavní plynulého vzplanutí citů, do kterého se zamilujete.
Prvními asi 200 stranami jsem se prokousávala horko těžko. Děj byl nadupaný informacemi a příliš se nepohyboval. Hlavní postava se také nezdála příliš sympatická. Ale když se zvládnete dostat přes těch 200 stran, protože víte, že Maasová dělá vše s nějakým záměrem, kniha vás potom odmění strhujícím dějem a už ji neodložíte. Posledních pár kapitol bylo naprosto dokonalých. Moje oblíbená byla scéna s vysavačem iykyk :D
Knížku jsem si znovu přečetla po třech letech, tenkrát jsem z ní byla unešená a ani tentokrát mě nezklamala. Už dlouho se chystám na pokračování.
Skoro 800 stran za mnou a že to tedy byla jízda! Posledních 200 stran bylo absolutně strhujících a ten vysavač v galerii na konci mě totálně rozložil (kdo četl, ví a kdo nečetl, tak se má na co těšit). Maas prostě umí, klobouk dolů.
Začátek knihy mě naprosto ubíjel, popisy města, popisy přátelství, Bryce byla na prvních pár stránkách taky na ránu.
Ale pak se to otočilo a kniha se četla skvěle. I Bryce byla skvělá. Jsem zvědavá na druhý díl a trošku mě mrzí, že jsem prakticky přečetla všechny knihy od Maasové. Měla jsem tak rok trvající čtenářskou krizi. Začátkem tohoto měsíce jsem chytla do ruky první díl Skleněného trůnu (nebo koncem května, těžko říct). Stihla jsem za tu dobu přečíst všech osm knih Skleněného trůnu, tři Dvoru trnů a růží a teď i Půlnoční město.
Uff. Tohle byl roller coaster emocí. Maasovou já prostě miluju a vím, že každá její kniha nikdy nebude přešlap vedle, že si zamiluji každou postavu i svět. První čtvrtina knihy pro mě byla lehce matoucí - to budování světa a seznámení s postavami. Překvapivě i přes tloušťku knihy, se četla lehce a velmi dobře. Příběh byl napínavý, zvraty byly opravdu šokující, chemie byla mezi postavami silná. Obrečela jsem některé situace, nad dalšími se zase s chutí zasmála, ale pořád mi vrtá hlavou propojení universe s ostatními světy Maasové. Doufám, že se některé teorie časem potvrdí!
Po dočtení Trůnu jsem si nebyla jistá, zda se pouštět ještě do další série od autorky. Ale nakonec mi to nedalo. A je to jedině dobře, protože tahle kniha mě opravdu bavila.
Bryce je první hlavní hrdinka z knížek od autorky, která mi byla sympatická a neštvala mě hned od začátku. Navíc jsem začala číst, když jsem měla celé volné odpoledne, tudíž jsem se rychle dostala přes trochu vleklý začátek a pak už mě příběh jen bavil.
Nemohu říct, že bych to zhtla. Vzhledem k počtu stran jsem si knížku dávkovala dle volného času. Přesto mě příběh bavil. Prvních dvě stě stran jsem prosvištěla, takže mě nezasáhla událost týkající se Daniky a smečky v takové míře. Ke konci už jsem ale prožívala každou stránku.
Jsem velmi zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet dál. Je pravda, že mě konec nedonutil hned otevřít další díl, ale i to hodnotím kladně, protože si potřebuju na chvilku od Maasové oddechnout. Navíc ještě nevyšel další díl, kterým bych pak mohla navázat, takže nemát důvod spěchat ani na dvojku.
A pochvalu si zaslouží Lehaba a Syrinx, skvělé postavičky. Tak uvidíme, co příběh ještě přinese, nabízí se opravdu hodně alternativ.
(SPOILER) Mám Maas moc ráda. Obdivuji její fantazii se kterou tvoří nové, velmi propracované světy. Mám od ní přečtené Dvory, které byli úžasné, ale tohle byla teda jízda. Prvních několik desítek stran jsem tápala, než jsem se zorientovala a chytla styl, ve kterém je kniha napsaná, pak ale dostal příběh spád a kniha se četla skoro sama, přes to, že má skoro 800 stran. No a ten závěr? Obrečela jsem ho hned několikrát . Jen je mi líto Bryce a Hunta, že jim nebyla dopřána pořádná "chvilka"
Štítky knihy
drogy sex pro dívky romantika městská (urban) fantasy víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult) fantasy vulgarismy, nadávky americké romány
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Váham mezi 2 a 3 *. A to v rámci žánru, či subžánru. Massová umí psát, prosakuje to na povrch i v tomto případě, ale zdá se že umí to co by s tim fokozálabbezesporu udělat vyhodit z okna. Nápaditost skvělá, predstavivosti až až, ale cim dál clově čte čim víc začne mít pocit, ze se autorka nedrží sebemensího rozvrhu, či kostry a sazi tam to co jí zrovna v ten den padlo do oka nebo jak se vyspala, aniž by to upravila tak aby to dávalo smysl k tomu co dosud napsala. Jinak moc jí nejdou charaktery ale má jich tam nastláno že se nedopočítáte. Epický je to rozměrově nikterak jinak. Zbytecně vulgarní tam kde by to vůbec byt nemuselo, skoda že s tou modou prisla. Postavy mají za sebou desetileti někdy i staletí, ale konstantně se chovají na 15. Různorodost ras je úžasně pestrá ale jsou napsáni tak blbě ze jebodvsebe sotva rozeznáte, proto se tam tak cadto nějak máva kridly apod...