Půlnoční slunce
Stephenie Meyer
Stmívání / Twilight série
< 5. díl
Osudové setkání Edwarda Cullena a Belly Swanové obrátilo oběma život vzhůru nohama. Až dosud jsme jejich dramatický vztah znali jen z dívčina vyprávění, ale teď nadešel čas na Edwardův pohled. Co vše jeho shledání s nevinnou Bellou způsobilo? Jaké pocity ho ovládly? A jak mohl následovat své srdce a zároveň svou lásku stahovat do světa plného nebezpečí? Nejslavnější upíří romance se vrací v temně velkolepém stylu a má pořádně nabroušené špičáky.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
Midnight Sun, 2020
více info...
Přidat komentář
Musím říct, že jako fanoušek #guiltypleasure Stmívání jsem se na knihu moc těšila, a tak si můžete představit tu radost, když jsem si knížku mohla přečíst ještě před vydáním ve formě e-knihy od humbooku (čímž chci ještě jednou poděkovat za tu možnost).
Každopádně tohle úplně nevyšlo. Autorka u povodní tetralogie dokázala zaujmout tématem, o kterém píše, i když provedení až tak skvělé nebylo. Co se týká téhle knihy, tak narážíme na stejný problém. Každopádně napsat knihu o 720 stranách, kde většinu knihy tvoří dotyčného myšlenky je obtížné. A tady nastává ten zvrat, protože kniha se právě takhle motala pořád dokola. Na jednu stranu jsem se u knihy občas bavila (je to dost bizár) a občas to mělo i zajímavý obsah (viz třeba jak se dostane Emmet do rodiny). Ale myšlenky Edwarda, které tady sledujeme, se neustále opakují. A nejen to. Prvních asi 150 (?) stran sledujeme jak chce Bellu zabít a potom nastane obrat o 180 stupňů a náhle se myšlenky točí jen kolem toho, jak ji miluje. Eh, kde se to jako vzalo? :-D Nějaký postupný vývoj by nebyl?
Jinak, kniha byla pro mě prostě příliš dlouhá, samotné čtení bylo náročné tím, že se Edwardovy myšlenky točily pořád dokola, až to na mě působilo bohužel nudně. Příště zkrátit o 300 stran a mohlo to být lepší.
Takže můj verdikt zní: Jste-li fanoušek Stmívání, přečtěte si to. Celkově je to vlastně fakt strašné, ale pro milovníky Stmívání je to nejspíš #musthave :-D
Půlnoční slunce, je Stmívání z pohledu Edwarda. Pokud nemáte rádi původní ságu, tak se mu raději obloukem vyhněte. Ale já ji ráda mám, i přes všechny mouchy, chyby a klišé, které obsahuje.
Proto jsem byla ráda, když se mi do rukou dostalo Půlnoční slunce. Jak už bylo řečeno, je to kniha, u které budete trpět, ale náramně si to užijete. Edwardův pohled je plný stalkování Belly a velkého dilema, zda ji zabít nebo nechat žít. Ze začátku, je to celkem fajn, a třeba první hodina biologie je strašně dobře popsána, pak už ale Edward začíná být mírně otravný. A stojím si za tím, že Bella je stokrát lepší hlavní hrdinka. Každopádně já jsem do Edwarda asi nikdy nebyla úplně zblázněná, i kdž jsem team Edward a tak mi kniha nevzala žádné ideály o něm.
Co jsem si na knize užila, jsou scény s Cullenovými a Edwardovi vzpomínky na setkání s jinými upíry, to knize dodávalo šťávu. Jinak to byl ten samý příběh, prodloužený o Edwardovo nekonečné přemýšlení, zda Bellu zabít nebo ne.
Pokud jste schopni knihu brát s nadsázkou, tak ji doporučuji, pokud ne, tak ji raději nečtěte. 3,5*/5
Každopádně je tohle mnohem lepší převyprávění než Život a smrt.
Hned na začátek bych měla říct, že v době, kdy původní série u nás vycházela, jsem sotva věděla, co je kniha. A potom, co jsem začala číst, bylo spousta jiných. Tím pádem jsem Stmívání viděla jen jako filmy. Ale chtěla jsem to zkusit , protože mě vždycky víc baví příběhy z pohledu kluka (pokud je to dobře napsané)
Tedy k Půlnočnímu slunci... Asi nejpřesnější přirovnání je: motýl zalitý v pryskyřici. Špinavé pryskyřici.
Bavilo mě to, o tom žádná, jenom než se k těm zábavným částem člověk prokousá, trvá to půl věčnosti... vážně, kdyby to bylo tak o 300 až 500 stránek kratší, nikomu by to neublížilo...
Přes to všechno se to četlo překvapivě rychle, prostě budete chtít číst, jak to bude dál, i když to víte.
Knížku jsem dostala díky Humbookblogerům, za což samosřejmě děkuju ♥
Některá granátová jablka padají od stromu dále než jiná. Česká verze knihy neskončila ani ve stejném sadu.
Mnoho lidí tu přede mnou české knize vytýkalo neslavně odvedenou práci na korekturách – vynechaná slova a překlepy. Ráda bych výčet nedokonalostí doplnila ještě o překlad jako takový. Posuďte sami – již na první straně najde čtenář toto:
Znění originálu: “When it came to the human mind, I’d heard it all before and then some. Today, all thoughts were consumed with the trivial drama of a new addition to the small student body.”
Překlad v knize: „Co se týče lidské mysli, vnímal jsem ji celkově, a ještě mnohem intenzivněji. Dneska se všechny myšlenky soustředily na banální drama ohledně příjezdu nového drobného studentského těla.“
Správný překlad: „Co se týče lidských myšlenek, už jsem je všechny slyšel. Několikrát. Dnes byly všechny mysli pohlceny banálním dramatem – nevelký studentský sbor se právě dočkal nového přírůstku.“
Překlad Google Překladače: „Když to přišlo na mysl člověka, slyšel jsem to všechno předtím a pak něco. Dnes byly všechny myšlenky pohlceny triviálním dramatem nového přírůstku do malého studentského sboru.“
Abychom zůstali u jablečných metafor: jediné, co překladu zabránilo sletět z výšin naprosto nedůstojně, je polštář tlejícího listí v podobě (vesměs) sdostatek úpravného stylu. Pakliže však i nechvalně proslulý Google Translate odvede lepší práci než profesionál, je nutno zkonstatovat, že takový překladatel nestojí za zlámanou grešli. Tedy překladatelka. Lucie Teplá nemá zde na Databázi žádné další přeložené knihy, jedná se tedy pravděpodobně o její prvotinu. Nebudu se ptát, proč nakladatelství Egmont sáhlo po někom tak nezkušeném; rychle vydělané chechtáky se nám všem šklebí přímo do tváře.
Anglickému originálu jsem přisoudila plný počet hvězd; českému překladu jsem věnovala právě tak „první pohled“ a mám dost. Všem, kdo jsou alespoň trochu zběhlí ve vznešeném umění cizojazyčné četby, radím totéž.
(SPOILER)
Půlnoční slunce je kniha od autorky právě již tak známé série Stmívání. Pokud jste měli rádi Twilight ságu a chcete se vrátit zpátky do světa z městečka Forks, tak se určitě pusťte i do této novinky.
.
Kniha není úplně pro každého, je celkově hodně podivná a zvláštní…. viděla jsem k ní i takové přirovnání, že se jedná o tzv. „bizár“, nicméně mně se to i tak líbilo a čtení jsem si užila.
.
Kromě společného příběhu Edwarda a Belly, jak ho známe z knihy Stmívání, tady máme možnost zjistit i pár důležitých věcí navíc, které doposud bylo zahalené tajemstvím. Hodně zajímavé bylo více poznat a pochopit Alicino nadání a dozvíme se o ostatních z rodiny Cullenových jejich historii.
A teď k samotnému Edwardovi… Chtěla bych vyzdvihnout, jak se autorka dokázala vžít do myšlenkových pochodů upíra a ne, že by to zrovna u něho bylo tak jednoduchý :D…ale i tak tady máme možnost lépe poznat Edwarda (uchýláka :D) a nahlédnout do jeho způsobu myšlení a to teda bylo v některých případech opravdu velký zážitek. Zejména jsem si nejvíce asi užila první kapitolu, kde je detailně popsané skoro na 25 stánkách, jak Bella poprvé vkročí do třídy a on začne plánovat masakr celé třídy… :D jakože v první moment jsem jenom koukala, ale potom jak jsem si čtení už užívala, tak jsem se tomu naopak smála a cítila tu nostalgii, která opravdu stojí za to.
.
Nemějte žádné očekávání, přistupujte k Půlnočnímu slunci s dostatečnou rezervou a nadhledem, protože se spíše jedná o doplňkovou knihu. I když, jak už jste mohli vidět u jiných recenzí, na 720 stránkách se některé věcí hodně opakují a určitě by se to dalo zkátit, ale i tak to ztráta času rozhodně nebyla. Za sebe musím říct, že bylo fajn si znovu oživit příběh a taky detaily, na které jsem zapomněla i vlivem filmové adaptace, která se samozřejmě od knihy trošku liší.
.
Ještě jednou bych moc chtěla poděkovat @humbook za poskytnutí e-knihy.
Knížku jsem četla v angličtině, protože se mi nechtělo čekat na český překlad :) Celá sága je pro mne srdcová záležitost, ale je pravda, že to bylo místy zbytečně zdlouhavé a Edwardovy monology o tom, jaké je hrozné monstrum, byly občas už únavné.
Když jsem se před lety dostala ke Stmívání, byla jsem ještě teenager, který totálně zbožňoval všelijaké nadpřirozené bytosti jako jsou upíři, čarodějnice, vlkodlaci a podobná fantastická stvoření. Příběh Belly a Edwarda byl tehdy prostě pro mě příliš romantický, příliš srdcervoucí na to, abych v knize hledala nějaké chyby, nějaké nesrovnalosti.
Dnes, o mnoho let později, jsem mnohem vyspělejší a kritičtější. Těchto 720 stran bylo pro mě víceméně utrpení. Nechápejte mě špatně. Ano, jsem ráda, že jsme se konečně dočkali i Edwardova pohledu na věc, ale čeho je moc, toho je příliš. Prakticky 500 stran je plných Edwardových láskyplných myšlenek, samé "já jsem predátor, ona kořist" a podobné nesmysly. Poté se to konečně rozjelo a já posledních 200 stran zhltla jako malinu.
Co se mi ale opravdu nelíbilo a kazilo celkový dojem z knihy, byly pravopisné chyby a různé překlepy. To jako nakladatelství tak moc spěchalo, aby knihu vydalo, aniž by to nějaký kvalitní korektor zkontroloval? Těch pár týdnů navíc bych si - na bezchybnou verzi - ráda počkala.
Půlnoční slunce je jen pro ty skutečné fanoušky Stmívání.
Mám ráda celou tuhle sérii a ráda se k ní vracím, takže bylo jasné, že tahle kniha mi nesmí scházet. Pustila jsem se do ní po delší čtecí krizi, hned jak vyšla, ale musim říct, že jsem lehce zklamaná. Sledovat známý příběh z pohledu Edewarda mě bavilo, jeden se dozvěděl i další udalosti, které se odehrávaly bez přímé účasti Belly, ale její pohled je mi přece jen bližší. Co ale mě fakt zklamalo, byla obrovská spousta chyb. Mám pocit, že tuhle knihu neviděl vůbec žádný editor, jinak není možné, aby tohle někdo pustil do tisku.
Je to jako pustit si po letech film a vzpomínat, co se v další scéně stane. Postavy jsou na svých místech, Edward září a Bella se neustále snaží zlomit si minimálně pár kostí. A vy zamáčknete nostalgickou slzu a na chvíli se vrátíte do doby, kdy vám bylo patnáct...
Jsou jen dvě věci, které celkový dojem poněkud kazí. Za prvé, Edward je na Bellu od začátku nalepený stylem, který by mu v reálném světě vysloužil minimálně zákaz přiblížení. Takže místo pohledu do mysli upíra a jeho vzpomínek, místo nahlédnutí do jejich spolenčenského a rodinného života, se vám dostane jen sedm set stránek vnitřního monologu o tom, jak je Bella křehká a krásná a jestli by radši neměl utéct.
Za druhé, kniha je opravdu plná překlepů, chybějících slov a očividně neobratně přeložených vět. A možná i proto je mé hodnocení nakonec takové, jaké je. Nedokážu se totiž dost dobře zbavit pocitu, že paní Meyerové došly peníze na kabelky a českému vydavateli na pořádného korektora.
Měla jsem problém s celkovou délkou knihy. Více jak 700 stran Edwardových myšlenkových pochodů je opravdu hodně, navíc první půlce chybí nějaká akce. Teprve až tak právě od půlky to začalo být akční a mělo to nějaký spád. Knize by prospělo kdyby měla alespoň o 200 stran méně. V původním Stmívání působil Edward celkem sympaticky, ale tady mi byl ke konci opravdu silně nesympatický.
Nebudu hodnotit knihu po stránce příběhu. Všichni fanoušci původní ságy si tohle chtěli přečíst a těšili se na to. Zklamaní rozhodně nebudou.
Mně však požitek při čtení pokazilo větší množství překlepů, chybějících slov, dokonce i nějaká ta záměna ji a jí, což obzvlášť nesnáším. Obvykle na to neupozorňuji a přežiju to, ale ji a jí mě dneska fakt dorazilo.
Rychle vydaná kniha vždycky nebude to nejlepší - raději bych si počkala o měsíc déle a měla zážitek nepokažený uspěchanou prací. Dříve se to nestávalo a překlep nebo chyba v knize byla spíš šok a zázrak. Poslední dobou se to stává pravidlem. Zvlášť u "žhavých" titulů, s nimiž se na trh spěchá. Škoda. U téhle mě to obzvlášť mrzí.
Když jsem četla Stmívání, byla jsem ještě teenager - přesně v tom věku, kdy mě kniha naprosto uchvátila (a byla taky začátkem mé dodnes trvající lásce k YA Fantasy - ač dnes již v trochu jiném stylu). Když jsem se poprvé dozvěděla, že ji má Meyer rozepsanou, byla jsem nadšená - a uchvátily mě první kapitoly, které se objevily uniklé před několika lety na internetu. Nevěřila jsem, že spisovatelka tuto knihu někdy dokončí - a tak jsem se modlila, aby to udělala! Když tak chvíle teď opravdu přišla, musím jen litovat, že mi opět není třináct. Knihu bych si mnohem víc užila - nebyla špatně napsaná a v některých ohledech byl Edwardův pohled o moc zajímavější - a na knize je poznat to, jak spisovatelka za ten čas vyspěla - je tam více zahloubaných a přemýšlivých částí než ve Stmívání (což hezky zapadá k tomu, kolik je Edwardovi let). Také oceňuji, že Edwardův pohled v knize doplňuje hluchá místa ze Stmívání - tedy jen nekopíruje to, co se událo v Belliném pohledu (jak je tomu bohužel například u Fifty shades).
Pro mě určitě hezké doplnění série, které jsem si po tom dlouhém čekání prostě nemohla nechat ujít, nicméně mě kniha nijak zvlášť nenadchla - určeno stejně jako původní série spíše pro mladší čtenáře.
Já teda moc fanoušek Twilight nejsem a nikdy jsem ani moc nebyla, ale nemůžu říct, že by mě Stmívání z pohledu Edwarda nezaujalo.
Ale 720 stran! Nepopírám, že to je dost dlouhé a pěkně se to táhlo.
Začátek knihy je poněkud zdlouhavý a trochu nezajímavý, příběh se rozjel až po skoro sto stranách. Můžu ale říct, že myšlenkové pochody Edwarda mě dost bavily a občas jsem se u nich nahlas zasmála.
Líbilo se mi, že se v knize dozvíte víc o členech Cullenovic rodiny, protože to se v původním Stmíváním nestane.
Ve finále se mi vlastně líbilo víc Půlnoční slunce než Stmívání, Edwardovo vyprávění mi přišlo mnohem zajímavější než Bellin pohled.
Pokud tedy máte rádi příběh Belly a Edwarda, mohlo by se vám Půlnoční slunce líbit. Já osobně knihu hodnotím jako trochu podprůměrnou.
2,5/5*
Za knížku děkuji Humbooku. Recenze na Instagramu @nohamavknihach
Jako čtenář celé ságy jsem musela samozřejmě pořídit půlnoční slunce a musím říct, že jsem velmi spokojená.
Takže, první, co vám řeknu, že jestli jste velký fanoušek Twilightu a chcete se do Forks vrátit za každou cenu, tak si Půlnoční slunce 100% přečtěte.
Přestože se příběh nikam neposune, není to ztráta času, protože Edwardův pohled je zajímavý. Naskytne se nám pohled na nám dobře známé postavy, jen očima někoho, kdo dokáže číst myšlenky.
Akce se tam děje na posledních asi 120 stranách. Ta mě celkem bavila, i když měla slepá místa: třeba Edward jedoucí na dálnici na několik stránek...
Edwardovo kroužení kolem Belly a jejich stupňující láska na 600ti stranách mi nepřišla jako nějaký blok. Bylo to čtivé a i tahle část, která možná bude někomu připadat nudná, mi utekla rychle.
Nicméně mě poněkud zklamala ta romantika. Z Belly pohledu byla určitě lepší, protože tady v jedné chvíli Edward Bellu nesnášel (zároveň se ale staral o její zdraví) a v další chvíli byla střed jeho vesmíru. Takže to nemělo moc vývoj a celkově jakékoliv pocity, které kdy Edward choval k Belle, mi přišly trochu prázdné, nebo jsem se do nich spíše nedokázala dost vžít. Belly pohled tohle zvládal lépe. Nicméně mě překvapilo, k jakému rozhodnutí Edward došel na konci, což se z původní knihy nedozvíme.
Takže, knížka se mi líbila, a i když to nebylo úplně strhující, asi vám ji mohu doporučit, ale pouze v případě, že se vám Stmívání líbilo. Pokud to nenávidíte, tak vám tenhle díl nejspíš názor nezmění (spíš ta nenávist bude intenzivnější.????)
Dávám 3,5/5⭐️.
Knížka vychází na začátku března a už si ji můžete předobjednat. V knihovně bude vypadat skvěle, ta obálka bude naživo určitě moc hezká! (Já četla eknihu)
Chci poděkovat @humbook a albatrosmedia.cz za poskytnutí reading copy k recenzi. Děkuju! #spoluprace ????
Instagram recenze - @nosvknizkach
(SPOILER)
Knihu rozhodně doporučuji všem skalním fanouškům Stmívání, já jsem se na ni velmi ráda vrhla a na chvíli se tak vrátila do mé rané puberty :-D
Je fajn oživit si ten příběh, některé detaily jsem už úplně zapomněla (i vlivem filmové adaptace, která se zkrátka hodně liší). Kromě počátku společného příběhu Edwarda a Belly je zde hodně prostoru věnováno i historii jednotlivých postav a jejich vztahům mezi sebou.
Bylo pro mě rozhodně zajímavé porovnávat, jak se vnímá Bella sama a jak jí vnímá Edward. Bavily mě myšlenkové pochody, které Edward "poslouchal", protože mi to pomohlo lépe porozumět postavám, které v sáze neměli zase až tak moc prostoru, i když byly její nedílnou součástí (Mike a spol.).
A tak hlavně tady máme lepší možnost poznat Edwarda a pochopit jeho způsob myšlení. Po přečtení knihy musím říct, že Jacob by pro Bellu byl opravdu lepší partie :-D, ale my už víme, že se B&E dočkají svého happy endu (v reálném světě by bylo ovšem velmi naivní očekávat, že randění s vrahem dopadne dobře).
Pozn.: čteno v originále.
720 mučivých stran Edwardovýma očima. Ze začátku byla kniha čtivá, zajímavá a celkově mě bavila, ale když i na stránce 400 bylo vše stejné jako na straně 20, už jsem z toho byla celkově unavená. Největší utrpení pro mě bylo bůhví kolik stran o baseballu, kteří upíři hráli, ale přesně po téhle části kniha získala opravdu grády. Knihu jsem následně sotva dokázala odložit a zbylé strany jsem přečetla během pár dní.
Stmívání jsem nečetla a ani neviděla, takže tohle byla moje premiéra a musím ale říct, že tak se plánuji pustit do filmů a předchozích (původních) knih. Moc se na ně těším! Knihu můžu doporučit těm, kteří se Stmíváním vyrostli a budou tuhle knihu brát s nadhledem. Vážně jde o bizár, ale já si ho v podstatě užila. Kdyby ale měla kniha 350 stran, tak by to dopadlo lépe.
Za knihu moc děkuji humbookblogerům.
Štítky knihy
upíři první láska pro dívky nesmrtelnost krev pro dospívající mládež (young adult) pohled jiné postavy na původní příběhAutorovy další knížky
2005 | Stmívání |
2009 | Hostitel |
2009 | Rozbřesk |
2008 | Nový měsíc |
2021 | Půlnoční slunce |
Jak má člověk hodnotit knihu, která obsahuje tak neuvěřitelné množství chyb? Dá se to vůbec pohodlně přečíst? A otázka za zlatého bludišťáka: Co panebože dělal korektor a překladatel? Hrůza