Půlnoční slunce
Stephenie Meyer
Stmívání / Twilight série
< 5. díl
Osudové setkání Edwarda Cullena a Belly Swanové obrátilo oběma život vzhůru nohama. Až dosud jsme jejich dramatický vztah znali jen z dívčina vyprávění, ale teď nadešel čas na Edwardův pohled. Co vše jeho shledání s nevinnou Bellou způsobilo? Jaké pocity ho ovládly? A jak mohl následovat své srdce a zároveň svou lásku stahovat do světa plného nebezpečí? Nejslavnější upíří romance se vrací v temně velkolepém stylu a má pořádně nabroušené špičáky.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
Midnight Sun, 2020
více info...
Přidat komentář
Já jsem prostě blázen.
Zpětně marně přemýšlím, proč jsem se do Půlnočního slunce pouštěla.
Možná proto, že mi Martinus posílá ty krásné záložky s claimem “Krátké knihy nečtu”. A možná proto, že se mě švagrová tak jakoby lítostivě ptala, jestli fakt nečtu žádnou romantiku…
•
Takže Půlnoční slunce.
Podle TIME je komplexnější a méně nevinné než Stmívání. To je ale i Ferda Mravenec, že… Ale jo, dali tam to “než”, tak to beru. Jinak tam ta adjektiva nemají co dělat a strašně často jsem myslela na Anne Rice, co na ty pokusy o filozofování o nesmrtelnosti říká ona, pokud se jimi vůbec zabývá…
Za tak skvělý čtecí nápad bych si zasloužila audienci u Volturiových, fakt. Až se divím, že jsem to zvládla přečíst bez úhony, protože místy se mi dostavovala křeč do rukou. :)))
Navíc mi prostě u knih, které jsou určeny primárně pro mladší publikum, (ještě víc než obvykle) vadí, když je odfláknutá redakční práce… Spousta pravopisných chyb, spousta překlepů (top strop je “koupací křeslo”).
Když člověk chce vypnout od reality, tato kniha je správná volba. Četla jsem i sérii Stmívání, takže toto dílo jde ve stejném duchu. Ale i po letech mě dostává třpytící se upír na slunci :D :D.
S. Meyerová se snaží udělat z ničeho kuličku.
Čtení je víc trápení než zajímavý příběh - a to jsem fanynka celé ságy Stmívání. Ale na 716 stránkách znova omítat již napsané je utrpení.
Omlouvám se, málokteré knihy nedočtu, ale tohle opravdu nejde…
Zatím nedočteno, po 500 stránkách přemýšlím, jestli se ještě trápit dalších 250 stran. Stmívání jsem měla ráda, tohleto jsem kdysi četla na netu, když to autorka zveřejnila, a líbilo se mi to. Dnes nevím, proč to musela natáhnout do zbytečné délky. Další hvězdičky strhávám za překlad a korekturu, fakt se to nedá číst.
Bylo sice milé vrátit se do tohoto světa, ale přesto kniha vlastně neměla co nabídnout. Přečteno, ale přiznávám, že to pro mě bylo víc trápení než potěšení.
Celou sérii Stmívání mám už nějakou dobu přečtenou a líbila se mi, takže tuhle knihu jsem prostě musela mít. Nedozvíte se nic moc nového, jen vše uvidíte z Edwardova pohledu. Některé pasáže byly možná trošku zdlouhavé. Konec knihy mě malinko zklamal, čekala jsem, že kniha bude vyprávět o celém jejich příběhu. Klasické Stmívání z pohledu Belly mám určitě raději.
(SPOILER)
Takový návrat do mé minulosti, kdy jsem filmy i knihy žrala. A přála si být na místě Belly v objetí krásného upíra.
No a po přečtení jeho pohledu mě odradil, nebo jsem za ta léta změnila vkus.
Celé se mi to zdálo až zbytečně naivní a jednoduché. Edward byl ukňouraný na to že měl být ,,nebezpečný '' upír. Pořád opakované myšlenky, jak je Bella krásná, křehká, chytrá a jakou má asi krevní skupinu, tohle se opakovalo snad asi v každé kapitole, a mě to neskutečně vadilo.
Kde to autorka mohla napravit a mohli jsme se dozvědět více o rodině Cullenu a zajímavosti z jejich stylu života, se mi zdá že z nich naopak udělala povrchní idioty myslící jen na sebe.
Takže jsem to vzala jako vzpomínku na mé mladší já. A jak se říká ,, jednou a dost'' tohle si asi už nikdy více nepřečtu. :)
Nechci se vyjadřovat k ději a hodnocení knihy, jen bych chtěla poděkovat paní překladatelce Lucii Teplé a odpovědné redaktorce Lucii Kučové. Já být na Vašem místě, tak se stydím pod knihu podepsat.
Kdo je fanoušek Stmívání tak určitě touto knihou nepohrdne. Trochu mě odrazovalo číst v podstatně stejný příběh znovu, ale v konečném důsledku znáte mnohem více podrobností příběhu, které vám najednou začnou zapadat.
Pro lidi kteří milují Stmívání tak, jak já, je tohle must have kniha. Mám rozhodně jako postavu radši Edwarda než Bellu a tím pádem kniha z jeho pohledu je pro mě na míru udělaná. Kniha má 720 stran primárně z toho důvodu, že Edward vám ,,ukazuje" i různé vzpomínky z minulosti, co se mu vše honí hlavou a co se honí hlavou ostatním (vzhledem k tomu, že má schopnost čtení myšlenek). Ve Stmívání jsem vždy přemýšlela, co Edward asi dělá, když zrovna není na scéně a tahle kniha vám dá odpověď. Na druhou stranu chápu, proč se někomu kniha líbit nemusí :).
4,9/5 ( jedna zdlouhavá pasáž mě fakt nebavila :D)
Tahle knížka je podle mne zkrátka pro skalní fanoušky. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale že by mi vnesla do celkového příběhu něco nového to se říci nedá. A co se tyče srovnáni, tak z Bellina pohledu se mi příběh líbil víc. Ale na druhou stranu bylo hezké si zavzpomínat :) No a při té příležitosti jsem celou sagu sfoukla ještě jednou :D
Z nostalgie dávám 3 hvězdičky, ale reálně bych dala asi míň. Přiznám se, že se málokdy koukám, kolik stran ještě zbývá. Tady jsem to dělala každou chvilku. Neříkám, že to bylo až tak tragické, ale Edward mě prostě nudil. Jeho myšlenky byly únavné. Navíc se mi nelíbilo, jak byl vyloženě posedlý Bellou. A taky z ní dělal nesvéprávnou, což mě dost štvalo. Plus ještě ty chyby a překlepy, ale za to autorka samozřejmě nemůže. Na druhou stranu oceňuju, že jsme se mohli dozvědět trochu víc o Belle a o Cullenovic klanu (Jasper, Emmet a Alice u mě vedou).
Na knizku jsem se moc těšila, jelikož série stmívání patří k mým nejoblíbenějším. Příběh mě tolik nepohltil, možná proto, že už jsem ho znala a taky mi přišel moc zahlceny Edwardovými myšlenkami, takže jsem se dost často nudila a četla jsem vždy jen po malých kouscích. Četba mi trvalala na můj vkus dlouho, ale i tak je to pořád nádherný příběh, který pro mě nemá konkurenci. V knížce jsou úžasně propracované postavy se zajímavými životními příběhy, takže nemohu jinak než dát 4hvezdicky a jdu si pustit film. Jo a překladatelce dávám 1hvezdicku a doufám, že touhle knížkou její překladatelská kariéra skončila, protože ty chyby a některé slovní obraty... To bylo peklo.
Já hlavně nemůžu uvěřit tomu, ze Stmívání vyšlo před 16 lety. Tenkrát to bylo pro mě “něco”, chtěla jsem poznat svého Edwarda. A teď mám manžela a dvě děti :)) přiznám se, ze upír už pro mě nebyl tak přitažlivý jako dříve, ale atmosféra se aspoň trochu přiblížila mému náctiletému já. Kniha by mohla byt tak o polovinu tenčí, prostřední část se mi četla dost těžce a na me se vlekl dost i konec. Bavilo me číst myšlenky ostatních, které Edward slyší a celkově se více dozvíte o upíři rodině. Doporučuji těm, co četli ságu.
Nečekala jsem, že bych někdy četla znovu stejný příběh z pohledu někoho jiného, ale jako velký fanoušek ságy Stmívání jsem prostě neodolala :-)
Autorka píše velice poutavě, umí vystihnout myšlenky, city, emoce, popsat všechno tak, aby si to člověk dokázal živě představit a já myslím, že to rozhodně není jednoduché.
Já jsem ráda, že tato kniha vyšla až po letech, protože knihy jsem od té doby nečetla a ani bych nechtěla hned po sobě číst to samé z různých pohledů, takhle jsem už měla v hlavě jen filmy a občas jsem porovnávala scény, ale brzy jsem toho nechala a mohla jsem si naplno znovu užít upíří svět :-)
Kniha je obohacena tím, že víme co Edward slyší od ostatních, co si sám myslí, jak si je sám sebou nejistý přesto, že je vlastně dokonalý :-)
Skvělé bylo i propojení mezi Edwardem a Alice (čtení myšlenek a vize) obzvlášť v závěru při rychlé jízdě na dálnici :-)
Znovu mě pobavilo, když se Bella nebála jít do domu plného upírů, ale měla strach jestli se jim bude líbit, nebo když jí Edward řekl, že umí číst myšlenky všech krom jejích a ona se ptala jestli je něco špatně s ní :-)
Ode mě prostě kritiku Stmívání nečekejte :-)
Mě si Edward jako gentleman z dávných dob, Bella, Alice a všichni ostatní získali už tenkrát a tak to prostě je :-)
Poslední díl a krásné zakončení ságy Stmívání. Nemůžu být ve svém hodnocení asi objektivní. Velmi se mi líbilo a oceňuji, jak autorka rozvedla myšlení Edwarda, jeho city a vztahy v rodině Cullenů, popřípadě historii jednotlivých členů rodiny. Vrátila jsem se do svých 12 let a znovu si okusila platonickou lásku k Edwardovi. Hihi... Určitě doporučuju přečíst, pokud jste v minulosti milovali ságu Stmívání tak jako já.
Znovu jsem se cítila, jako by mi bylo znovu 12 a jediné, co jsem si přála bylo to, aby jsem chodila s upírem. Ne, ale teď vážně. Kniha byla super a musím říct, že se mi to z Edwardova pohledu líbilo ještě víc než z Bellyného.
Doufám, že autorka napíše i zbylé knihy z jeho pohledu, protože by mě to fakt zajímalo.
Stmívání jsem nečetla, ale byla jsem před tak čtyřmi lety neskutečně zažraná do filmů. Po Půlnočním slunci jsem sáhla ze zvědavosti, zajímalo mě to PROČ.
Už první stránky jsem z toho nemohla, to byl děs. Našla jsem tam hrozně moc klišé vět jako - škola je očistec atd. - a to mě strašně štvalo. Dala jsem si proto cíl: až se dají dohromady, odkládám a už to nechci v životě vidět. No... nevyšlo to, protože kniha je strašně, ale opravdu strašně čtivě napsaná (ač se našly pasáže, které jsem přeskakovala) a nepustila mě do poslední strany a tak jsem ji přečetla... za to mám jistě speciální místo v pekle.
Co se týče příběhu, byla jsem překvapená z odchylek od filmu, teď mi přijde že film všechno akorát moc vyhnal do extrémů. Co musím ale uznat je to, že oproti filmu je vztah Belly a Edwarda uvěřitelnější. Jdou na to postupně, zajímají se o sebe... je to rozhodně lepší něž ve filmu, kde to bylo wtf jak, proč!?
U knihy mě mimo čtivosti držela i postava Alice, to je prostě miláček i z filmů a teď ji mám ještě raději.
Ani nevím jestli bych knihu doporučila, nic vám nedá, je to prostě oddechovka. A je fajn vidět do příběhu z dalšího pohledu a je jedno jak moc je to špatný.
Ok, všetci vieme, že je celý Twilight z objektívneho hľadiska absolútna kopa hnoja. Ale ja tú kôpku hnoja z celého svojho romantického srdiečka milujem a čítanie rovnakého príbehu tentokrát z Edwardovho pohľadu mi urobilo až neuveriteľnú radosť.
Polnočné slnko je lepšia kniha ako pôvodný Twilight. Predsa len Meyerová ako spisovateľka za tie roky dosť postúpila. A hlavne tam toľko (skoro vôbec) neoxiduje ten nesympatický pes, pardon, myslela som vlkolaka… :D
Edward je možno trochu šialený, ale zato sympatický, slušný a galantný a takých hrdinov nebudem mať nikdy dosť. Zisťujem, že v dnešnej dobe letia skôr dominantní hajzli a celkom nechápem ich popularitu, ale hádam, že každému podľa jeho gusta...
Oproti klasickému Twilightu je kniha akčnejšia, i keď stále sú tam samozrejme i niekoľkostranové vnútorné myšlienkové tirády.
Ak ste fanúšikom, budete podľa mňa nadšení, ak nie ste… Nuž, len blázon by sa dal dobrovoľne mučiť.
(Pozn.: Čítam tu kritiku na český preklad. Slovenský je podľa mňa super. Nevšimla som si žiadnu chybičku – to sa mi už dávno nestalo, navyše prekladateľka vybrala vhodné slová, aby bola Edwardova reč dokonale archaicko-moderná. Možno by stálo za to zistiť, či sú dialógy prebraté z pôvodného prekladu, ale do toho sa mi nechce a ani na tom veľmi nezáleží.)
Štítky knihy
upíři první láska pro dívky nesmrtelnost krev pro dospívající mládež (young adult) pohled jiné postavy na původní příběhAutorovy další knížky
2005 | Stmívání |
2009 | Hostitel |
2009 | Rozbřesk |
2008 | Nový měsíc |
2021 | Půlnoční slunce |
Kniha byla dobra takže za 3. Stmívání jsem mela moc rada všechny 4 knihy. Tato kniha uz neměla co nabídnout. Prvni asi zhruba vetsi půlka byla super jak se tam poznávají a zamilují se do sebe a jak Edward o Belle přemýšlí. Ta láska mezi nimy byla tak opojna a nakažliva. Kdo by se do nezamlouvá. A ke konci uz jsem to jen tak proletla. Snad uz další díl nebude.