Putování za Svatým Grálem
neznámý - neuveden
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36273/putovani-za-svatym-gralem-36273.jpg
4
12
12
Jedna z částí monumentálního románového cyklu zvaného Lancelot-Graal (nebo též Kniha o Grálu či prostě „vulgata“) a nejpozoruhodnější prozaický text francouzského 13. století, je vyústěním zhruba stoleté tradice, v jejímž rámci se rozvíjela takzvaná artušovská látka. Autor tohoto díla není znám.
Přidat komentář
Artušovská látka byla součástí středověku po dlouhý čas, až to vyvrcholilo v tomhle díle, které vytvořil neznámý francouzský autor. Dílo pracuje s tradiční motivikou pravého rytířství a s ním spojené čistoty. Hrdinové tak musí čelit ženám, které je pokoušejí, protože Škůdce číhá a snaží se je svést na scestí. Samotný Grál je potom jakousi manifestací Boha a jeho hledání je tak hledáním něčeho vyššího. Dílo jako takové je velmi symbolické, ale moc mne to nebavilo číst.
Putování v kruhu, které dost přesně ukazuje, za čím se to oni v tom středověku pořád hnali a oč usilovali. Hemží se to pannami, které je buď potřeba obtěžkat, anebo je tomu potřeba zabránit, pannami krásnými, mocnými a skvostně oblečenými a pannami pokušitelkami ve službách Škůdce. Tolik ženy. Muži se pod rozličnými záminkami propichují mečem, buď sami sebe, aby si cosi uvědomili, anebo navzájem, aby si cosi uvědomil ten druhý. Škůdce rejdí, hledá a nachází i v jejich řadách. Rytíři hledají cosi/kohosi, co je přesahuje, dělají to rozličnými způsoby a dost u toho blouzní. Potřeba dát vlastní existenci nějaký cíl a smysl je pořád stejná a zde, ve vrcholném středověku, se mysl rytířova vztahuje k neposkvrněnosti a dokonalosti , které jediné vedou k Cíli. Není to žádný strhující Indiana Jones ani snadná četba. Je potřeba se na to soustředit a ponořit se do textu, jako do klasické hudby. Při nedodržení těchto postupů je to stejně jako ona, nudné k uzoufání.
Citace z obálky:
"Cyklus Svatého Grálu se dochoval v řadě rozdílných rukopisných verzí.
1) Příběh Svatého Grálu, v němž se vypráví , jak byl Grál přenesen z Orientu na hrad Králů Rybářů;
2) Příběh Merlinův, který začíná narozením Merlinovým, vypráví o Artušově intronizaci a končí narozením Lancelotovým ;
3) Lancelot z Jezera, nejrozsáhlejší část, která končí početím Galáda, syna Lancelota a dcery krále Pelese;
4) Putování za Svatým Grálem, končí smrtí Galádovou a zmizení Grálu;
5) Smrt krále Artuše, v níž artušovská říše podléhá zkáze.
Rukopis Putování za Svatým Grálem vznikl někdy v letech 1225-1230. Literární historikové vyslovili domněnku, že autorem vyprávění byl patrně někdo, kdo měl blízko k cisterciáckému řádu a kdo v psychologicky jemně popsaném putování Galádově zachytil obraz asketického a mystického ideálu.
Příběh je mimořádným dílem nejen v kontextu celého pětidílného cyklu, ale i v kontextu celého francouzského písemnictví 13. století.
" Dokonale zvládnutý mýtus hledání Grálu se stává velkolepou metaforou cesty k osobnímu zdokonalení a k nadosobnímu řádu.
V mistrovsky stavěném vyprávění se prolínají a prostupují reminiscence novozákonní a mýtickými prvky (nebezpečný stolec, zkouška s mečem a je patrné, že autor dokonale ovládal látku biblickou i příběhy artušovských legend. Linearita vyprávění o putování postav je neustále prostupována rozhovory s poustevníky, kteří postavám příběhu osvětlují význam jejich dobrodružství a zasazují je do rámce historického či eschatologického . Pohyb v Putování za Svatým Grálem je více cyklický než lineární. Svatý Grál se vrací na své původní místo do města Sarrazu, který představuje nebeský Jeruzalém, a Galad se vrací do země svých předků Davida a Josefa Arimathejského. Jedině Bohort vykoná tradiční, byť rovněž cyklickou cestu ; vrací se dvůr krále Artuše, aby zde vyprávěl o dobrodružství Svatého Grálu.
Básník Yves Bonnefoy, spoluautor překladu textu do moderní francouzštiny, píše, že celou hloubku skrytou v mýtickém příběhu možná nikdy nepochopíme :" je možné, že smysl oněch vyprávění, který nám uniká, nebyl třeba ničím jiným než přeludem , křížením vlivů dávných keltských příběhů, dvorské erotiky a křesťanských prvků."
Petr Turek, slovesný dramaturg
Malý segment :
Bojiště, dilema - zachránit na smrt zraněného bratra, nebo od únosu čistou královskou pannu; když pannu, pak odměnou je ona, a odmítnutí (z důvodu vlastnímu slibu čistoty pro vznešenější slib Bohu) znamená pohanu a ta se mstí v boji; po setkání se zachráněným a uzdraveným bratrem mu bratr vyhlašuje nelítostnou mstu za jeho zradu vůči němu a to bojem bez slitování.
Meč je vším co má, je darem, slibem, vzpomínkou na zlo, na hříchy a zrady, je zrcadlem tváře i duše.
Meč jako varovný prst pro znesvěcení a hřích, za čistotu duše - ideál.
Citace:" Meč tak krásný, má paměť krve -krev Ábelovu;
zradí, kde má být milostivý;
kdo jej bude chválit, bude mít nejvíc důvodů jej hanět."
Ani se nedivím D. Brownovi, že propadl vášni Grálu, (Šifra...), historie - legenda od roku 45 n.l.
Audiočetba - načtená Janem Hartlem a to exkluzivně.
Legendy uchovávané ve skrytu klášterních tajemstvích.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Bible |
| 1997 |  Epos o Gilgamešovi |
| 2013 |  Z rodinné kroniky Lady Fuckingham |
| 1986 | Píseň o Rolandovi |
| 2003 | Béowulf |
Skvělá kniha! Nejlepší je ovšem autorovo shrnutí nejrůznějších artušovských látek. Právě díky těmto rozborům různých verzí je dobře vidět, jak se vyvíjela celá grálová motivika a proč jsou dnešní "hledači Grálu" vedle jak ta jedle.