Pýcha a předsudek
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/544750/bmid_pycha-a-predsudek.jpg
5
7441
7441
Slavný román Jane Austenové vykresluje, jak může nový mladý soused převrátit vzhůru nohama život v rodině s pěti dcerami. V ovzduší se vznáší pýcha, láska, předsudky, společenské konvence, zlomená srdce i společenský skandál, ale také sebepoznání a pochopení. Příběh lásky a hodnot odkrývá vztahy mezi společenskými vrstvami Anglie na přelomu 18. a 19. století a s jemnou, avšak nepřehlédnutelnou ironií líčí prostředí anglického venkova, tamní rodinné vztahy a snahy matek najít svým dcerám vhodné ženichy. Autorka se pohybuje na hraně odlehčeného a vážného tónu, její vtipné postřehy prozrazují bystrou a nemilosrdnou pozorovatelku. Nový překlad Kateřiny Hilské dává vyprávění svěží tempo, přičemž nic neubírá na zmíněné ironičnosti, a svět Elizabeth Bennetové a pana Darcyho je v jejím podání barevnější a jasnější, než jak jsme ho znali doposud.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , Slovart (ČR)Originální název:
Pride and Prejudice, 1813
více info...
Přidat komentář
Moc knih z červené knihovny jsem nepřečetl - nejsem tedy tím nejlepším hodnotitelem. Kniha plně vystihuje atmosféru té doby, představuji si ty dlouhé dny, večery a i noci, kdy šlechta s sebou komunikovala na společenskách akcích. Dnes by jim vystačil chytrý telefon. A vdávání dcer už dnes také není problém - dcery souhlas nepotřeují - jenom rodičům oznámí, s kým žijí. A to jenom někdy. Tak nějak nevím, zda té svobody v rozhodování není vzhedem k historii až příliš. Každopádně román napsaný před více než dvě stě lety je na svou dobu špičkový.
Pro mě bez debat nejkrásnější román, který byl kdy napsán resp. zfilmován. Ke knize i seriálu se vracím určitě minimálně 3 x ročně a nepřestane mě asi udivovat nadčasovost, se kterou byla kniha sepsána. Protože i dnes, ač mám doma výtisk velice starý, je kniha krásně srozumitelná, vtipná a dialogy snadno obstojí i v dnešní době. I když první verzi románu sepsala v letech 1795 – 1797 (vydáno 1813), není třeba žádných úprav, aby i dnes byl román svěží, vtipný a srozumitelný i dnešní generaci. A třebaže knihu umím prakticky nazpaměť, má čestné místo v mé knihovně a budu se k ní vracet, jako asi k žádné jiné :)
Poprvé jsem tuto knihu četl na základní škole, podruhé na střední a teď jsem si to po několika letech znovu zopakoval. S každým přečtením této knihy si uvědomuji jistý fakt, a ten fakt je, že tu knihu mám moc rád. Jane Austenová umí skvěle vyprávět a popisovat, má neuvěřitelný talent na vykreslování charakterů a taky umí překvapovat. Osobně se mi moc líbí jakým způsobem je vykreslená doba, ve které se příběh odehrává, líbí se mi jak daná doba fungovala a jak to autorka dokáže prodat se všemi klady a negativy. Zamiloval jsem si postavu Elizabeth, a stejně jako hlavní hrdinka jsem si našel cestu k panu Darcymu, který se projeví jako opravdoví kavalír. Je to nádherný milostný příběh, který umí dojmout, zahřát na srdci a je radost ho číst. I napotřetí se stalo, že mě některé momenty tolik nebavily a byly zbytečně zdlouhavé, ale i tak mě to zážitek z knihy nezkazilo. Už teď se těším až si to za pár let přečtu znova.
Román s pohledem na tehdejší svět, skvěle napsaný s nadhledem podaný a děkuji, že žiji ve své době. Pokud bych tehdy žila a měla svou současnou povahu - skončila bych jako stará, osamělá, studená a nenávistná postava, v šedých šatech se škrobeným límečkem , kterou by nikdo neměl rád. Maminko, tatínku, děkuji, že jste mi do mých partnerů nikdy nekecali, přesto že jste tušili, že si tu hubu pěkně namelu....Au, namlela, ale zato mám skvělý, svobodný pocit, že to byla jen moje volba a moje chyba.
Neuvěřitelné, že kniha vznikla před tolika lety. Jazyk, jakým je napsána, emoce, které stříkají, prostě mnoho současných autorů může Jane Austinové její styl jen tiše závidět.
Super román. Ty předlouhé dopisy. Rozhovory mezi mužem a ženou. Nechtěla bych žít v té době, ale je krásné o ni číst
Já ani nevím co na té knize mám tak ráda, ale pět hvězdiček jsem jí dát musela. Přečetla jsem ji už třikrát a pokaždé jsem se od ní nemohla odtrhnout.
Je to jedna z mála knih, kterou mám ráda i přes nesympatie k většině postav, ať už k paní Bennetové a jejím mladším dcerám, panu Collinsovi nebo lady Catherine. Tyhle postavy z celého srdce nesnáším.
Samozřejmě, pak jsou tu ty postavy, které žbožňuji, a těmi jsou Elizabeth a pak i pan Darcy.
Všem tedy určitě doporučuji.
Moje první kniha od Jane Austen, filmovou adaptaci jsem viděla několikrát, kniha je ale nepochybně lepší!
Jedna z mala knizek povinne cetby ve skole, kterou jsem precetla s radosti. Krasna knizka a tech ctyri sta stranek uteklo jako voda.
Červená knihovna z dob viktoriánské Anglie. Společenská sonda tehdejší doby a místa. Kniha co chytí za srdce... Nutí mě to přemýšlet o tom, jestli to byl skutečně klenot tehdejší doby, nebo jestli jen Austinová měla štěstí. Tím nechci knihu znehodnocovat. Naopak. Autorka určitě byla nadaná, kniha je i v dnešní době čtivá. Ale pořád je to "jenom" červená knihovna bez většího přesahu. Co bude takovým zrcadlem "mojí doby" - tj. první poloviny 20. století? Hrozně by mě to zajímalo. Která kniha současnosti takhle propluje stoletími a bude se pořád číst, pořád dokola zfilmovávat a tak pozitivně hodnotit, jako Pýcha a předsudek, Anna Karenina apod.?... Mrzí mě, že se to nikdy nedozvím...
Světem panuje skálopevné přesvědčení, že tahle kniha je na vrcholu literatury. A právem. Už chápu, proč ji má tolik lidí rádo a je tak oblíbená, a proto jsem se do ní vlastně pouštěla – je úžasná! Klasika klasik. Román jak má být. A tak není divu, že jsem ji četla už třikrát a nejspíš ne naposled.
Bylo to mé první setkání s Jane Austenovou, a tím spíš si stále vyčítám, že jsem ji tak dlouho odkládala. Nevěděla jsem, že mám ráda historické romány, dokud jsem nečetla Pýchu a předsudek (a Janu Eyrovou). Každopádně jsem ráda, že jsem si vybrala na začátek hned její nejlepší, nejznámější a vrcholné dílo, protože mě uhranula a oslnila vším, čím oplývá. Někdy vám tak život dá znamení, a pro mě jím byla četba této knihy. Je to už šest let a já stále vnímám tu atmosféru a cítím to okouzlení. Přesto všechno jsem z ní zpočátku měla trochu strach. Že mě příběh nebude bavit a nesedne mi styl psaní, nicméně žádné předsudky. Opak je pravdou. Časy a společnost se mění, ale jisté způsoby a lidská nátura a cítění moc ne. Kniha pomalu starší než my všichni tady, přitom tak nadčasová a všeříkající i v dnešní době. Je to zkrátka příběh, který nezevšední ani po více než 200 letech.
Jane má osobitý a půvabný styl psaní, a v tom to podle mě celé tkví. Na pohled se to může zdát celé fádní a jednotvárné, nicméně to bylo vykresleno tak sugestivně, autenticky, prakticky a s elegancí jim vlastní, že mě to na první stránce vtáhlo a nepustilo až do konce. Celé se to hezky a plynule rozvíjí, není to zdlouhavé, ba naopak nevyzpytatelné a čtenář se snadno vžije do příběhu. Přečetla jsem ji jako nic. Vždycky mě trochu děsí ten počet stran, ale tady jsem nakonec litovala, že není ještě delší, ke konci jsem si ji šetřila, protože mi bylo líto, že to skončí a s tím i jedna fáze mého života.
Celkově miluju tuto dobu, kdy byl život možná nudnější a pomalejší, avšak ušlechtilejší, uctivější, laskavější a klidnější. Byla tam určitá zádumčivost ve všech ohledech. Lidé měli jisté vychování, osobní kouzlo a všechno oplývalo šarmem. Tomu já vždycky podlehnu. Řekněte slovo a jsem vaše.
Právě postavy jsou tu výhrou. Propracované a realisticky vylíčené, že máte pocit, jako byste je znali, nebo přinejmenším znát chtěli, jako se i celkově přenesli do té doby. Pana Darcyho jsem si zamilovala okamžitě, jakkoliv byl zprvu nepříjemný a nevrlý, přičemž proto vždy mají nějaký důvod, a jestli mě na těchto příbězích něco baví, tak objevovat povahu hrdinů a jejich skrytá tajemství. A asi proto je už téměř ikonickou postavou a legendou po tolik století. Označení „Darcy“ je jakýmsi pojmem, a tak není divu, že každá žena by chtěla svého pana Darcyho. Postupně jsem si ho zamilovávala ještě víc a je to jeden z mých nejoblíbenějších hrdinů, ale – a v tom se budu zřejmě odlišovat od většiny ostatních žen a dívek - doma bych ho mít nechtěla, nakonec je možná až moc velký dobrák. Ale jinak má celé mé srdce. Elizabeth, pravda, byla někdy umíněná, ale to mě na ni právě bavilo. Žena, která ví, co chce a má to v hlavě srovnané. Tehdy tak záhadné, dnes skoro až nemístné. Zajímalo by mě, jak by se Elizabeth na dnešní dobu tvářila. Jeden z mála případů, kdy intelekt zvítězil nad vzhledem. Lidé, kteří tu dnes chybí, a to by byli tak potřeba.
Jeden z klenotů mé knihovny, ke kterému chovám úctu a lásku, na který jsem hrdá a bylo mi ctí.
I když příběh z jiného století, stále krásný. Jeden z mých nejoblíbenějších.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec. Četla jsem x-krát a vždycky trnu, zda Elizabeth nakonec s panem Darcym skončí nebo ne :) Pro mě osobně kniha o tom, jak těžké je vystoupit z role, kterou Vám společnost přisuzuje. Jakou oběť žena musí přinést, aby generace těch dalších měly ten život zase o trochu víc jednodušší. Geniální popisy jak prostor, tak lidí, že se Vám chce, alespoň okamžik, žít s nimi.
Štítky knihy
Anglie láska pro ženy zfilmováno 18. století anglická literatura romantika skandály a aféry společenské romány historické romány zfilmováno – TV seriál morální hodnoty
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Myslím, že klasika se nehodnotí, to už za nás udělali jiní a proto se k ní další a další generace vrací. Jsem ráda, že jsem si právě tuhle knížku doplnila. Tahle nemohla zklamat a nezklamala. Stejně jako u všech skvělých knížek mě víc zajímaly osudy a pocity vedlejších hrdinů - tady hlavně Jane a Darcyho. Nádherný román, skvěle vykreslené postavy, které nejsou vždy jen dobré nebo špatné, tak jako my všichni.