R.U.R.: Rossumaj Universalaj Robotoj
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/178018/r-u-r-rossumaj-unive-178018.jpg
4
5859
5859
Esperantský překlad světoznámé hry Karla Čapka R.U.R., v níž autor poprvé použil termín „robot“ pro umělou inteligentní bytost podobnou člověku, který se následně rozšířil do téměř všech jazyků světa. Dílo se strhujícím dějem, ačkoliv napsané na počátku minulého století, je velmi nadčasové a i dnes velmi aktuální. Je doplněno o statě o Karlu Čapkovi, o vzniku slova „robot“ (Josef Čapek), překladateli a ilustrátorce. Dílo přeložili Moravští esperantští pionýři (ví se, že pod tímto názvem je ukryt překladatel Josef Řebíček), ilustrovala Miroslava Tomečková.... celý text
Přidat komentář
Tohle dílo nebylo špatné to vůbec, ale na mě až moc nereálný, mám sice rád sci-fi, ale tohle bylo poněkud jiný, avšak parádní drama. U maturity jsem si to nevytáhl, takže na to tak špatný vzpomínky zas nemám :)
Čapek vo svojej celelj paráde ! Aj ked si osobne myslim že nič nemože prekonať Válku s mloky, tak tento počin sa k nej aspon približuje. Myslím že by neuškodilo ak by to bolo písané ako beletria a nie ako divadelná hra.
Ačkoli jsem byla k Čapkovi nejprve trochu skeptická, musela jsem svůj názor mírně přehodnotit po přečtení této knihy. Většina lidí co knihu četla mi řekla, že už by se k ní víckrát nevrátili..já si však říkám, proč ne?
Dát 4, 5* by asi nebylo spravedlivé vůči jiným knihám, kterým bych je udělila, ale kniha rozhodně stojí za přečtení. Navíc je tak kraťoučká.. :)
Námět umělé inteligence se všemi jejími světlými i stinnými stránkami je v současném světě stále populární a z pohledu doby také aktuálnější než kdy dříve. V kontextu časů první čtvrtiny minulého století byla ale myšlenka umělého života zcela jedinečná, a také proto patří tomuto dramatu právem i dnes nejvyšší pozornost. Otázka stavěna do popředí je vlastně prostá a vyjadřuje, pro Čapka zcela typický, rozpor přítomný prakticky v každém pokroku, jenž může být spásou a zkázou zároveň. Je zde již také nastíněn etický problém využívání robotů, kteří si plně uvědomují svou vlastní existenci a pramálo se tak liší od svých stvořitelů, což nakonec přeroste v rozhodující konflikt o vládu nad světem vyjadřující jak varování tak i jistou naději, že nikdy není nic ztraceno. 85 %
Upřímně, knihu jsem si přečetla jenom proto, že je tak známá svým slovem "robot" a také z toho důvodu, že Čapka by si měl přečíst každý - přeci jen je to jeden z našich nejznámějších autorů. Sice jsem od toho čekala trochu více, ale nemůžu se divit. Do divadelní hry toho moc nenacpete.
Po dočtení jsem si říkala, že kdo ví, třeba to s námi dopadne stejně.
Děj sice nic moc nepřekvapil, zápletku taky nehledejte. Zase na druhou stranu se dílo četlo moc dobře.
Doporučuji :)
další skvělé drama od Čapka... mně osobně tato kniha docela bavila. Sice méně než bílá nemoc, ale také byla dobrá :-)
Po knize jsem sáhla, protože jsem ji měla v seznamu maturitních knih a doufala jsem, že to bude jedna z těch zábavnějších. Bohužel, musím říct, že opak je pravdou. R.U.R. jsem četla po Moliérově Lakomci, u kterého jsem se bavila a četla ho s chutí. Tady jsem se prokousávala dialogy a dalo mi práci udržet pozornost. Vůbec jsem se nemohla do příběhu vžít. Čapek sice do příběhu dal několik zajímavých myšlenek, o kterých člověk pak přemýšlí, ale nemůžu říct, že bych kvůli této knize nemohla spát.
Do čtení R.U.R. se mi zpočátku moc nechtělo, ale myslím, že jako správný Čech bych měl mít něco od Čapka přečtené. Navíc je tato kniha samozřejmě v maturitním seznamu.
Zaujalo mě již předehra a ani s dalšími dějstvími jsem neměl problém. Toto drama bylo velmi čtivé a líbilo se mi, že Čapek přehání ohledně čísel (stovky milionů robotů).
Knihu můžu jen doporučit, i když zřejmě ne každému sedne.
Dnes už tu nedokážu najít nějakou novou myšlenku. Čapkovi jistě patří obdiv za to jak daleko viděl. Ale kniha mě až tak nebaví, když teď stojíme na obzoru na který se Čapek tehdy díval.
Až na to, že nevím co je to kolektivní drama - vždy jsem žil v domnění, že dílo napsal Karel Čapek sám (kromě slova robot, jež navrhnul jeho bratr Josef). Jinak jsem přesvědčen, že dokonalost nepotřebuje komentáře.
Na Čapka velmi srozumitelně napsané dílo. R.U.R. se mi líbilo, ráda bych jej viděla jajo divadelní zpracování. Závěrečné poselství, že lidstvo má naději ve dvou robotech, kteří našli lásku vyvažuje alespoň trochu to, že původní lidé byli nemilosrdně vyvražděni roboty.
Nadčasovosť a posolstvo tohoto diela je nekonečné. Čapek bol veľký spisovateľ s predstavivosťou a fantáziou vedúcou takmer k dokonalosti. Tak ako v jeho dobe, tak aj dnes, je len jedna pravda, a tou je, že roboti, technika, či akékoľvek stroje nikdy nenahradia ľudské city a lásku.
„Alquist: Já žaluju vědu! žaluju techniku! Domina! sebe! nás všechny! My, my jsme vinni! Pro své velikášství, pro něčí zisky, pro pokrok, já nevím, pro jaké náramné věci jsme zabili lidstvo! Nu tak praskněte svou velikostí!...“
R.U.R je dílko, které není rozsahem nějak dlouhé, ale i na těch pár stránkách dokázal pan Čapek vytvořit něco děsivého a zneklidňujícího, něco, co donutí člověka, aby přemýšlel už při četbě, a aby se zamýšlel nad jeho řádky i po dočtení. A aby ho u toho přemýšlení mrazilo v zádech. Co je podstatné?! Pokrok. Přímočarý pokrok. Pokrok za každou cenu i na úkor všeho ostatního, ať už jsou to lidské hodnoty, city a v konečném důsledku i lidský život. Přesně tak na mě působily úvahy jedné z hlavních postav Domina. Ano, jeho původní myšlenka měla být ryze dobrá a všem prospěšná, ale svět není jen černý a bílý a ty nejušlechtilejší ideály se bohužel celkem často zvrtnou. Chtěl zbavit lidstvo bídy, povinností, práce a námahy. Mělo si už jen užívat životních požitků, námahu by obstarali roboti. Díky nadbytku materiálních hodnot a věcí, které by roboti produkovali, by už neexistoval nedostatek a každý by si bral, co by zrovna potřeboval. Byl by to takový domnělý umělý ráj. Jenže …Něco se zvrtlo a lidi začali být nepotřební. Došlo k tomu, že se přestali množit, přesněji – nemohli. Zato robotů se sériově vyrábělo víc a víc, a jejich moc postupně rostla a lidé si toho, že je něco špatně, všimli až příliš pozdě. Hodnota lidského života v posledních chvílích nabyla na významu a to, co zato stojí a je podstatné si nakonec uvědomili i hlavní hrdinové – bohužel pro ně pozdě:
„Hallemeier: Byla to veliká věc, být člověkem. Bylo to něco nesmírného. Ve mně bzučí milión vědomí jako v úle. Milióny duší se do mne slétají. Kamarádi, byla to veliká věc.“
V poslední části šlo o zoufalou snahu robotů zachovat vlastní existenci. Podstatné bylo ale také to, že si roboti neuvědomovali vůbec jednu zásadní myšlenku a to, že lidé bez robotů byli schopni žít, ale roboti bez lidí nikoli. Což dříve nebo později muselo vést k jejich zániku. Konec symbolizoval určitou naději. Příběh snad ani nemohl končit jinak…
Co se rozsahu týče, jak už jsem naznačila, je to dílko, které se dá přelouskat hodně rychle (ne ve dnech, ale v hodinách – když je čas). Řešit styl u pana Čapka také nemá smysl, on byl a je prostě Pan spisovatel a i když je v povinné četbě, tak jeho díla jsou tak nadčasová, čtivá a místy zneklidňující, že zaujmou snad každého.
Další maturitní knížka, které jsem se ze začátku bál. Nakonec mě pan Čapek mile překvapil. Bylo to čtivé, bylo to poutavé a byla to jedna z mála divadelních her, která se mi vůbec nečetla špatně.
Klidně bych se ke knize jednou vrátil, navzdory tomu, že mě hlavní hrdinka po celou dobu neuvěřitelně iritovala.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie roboti divadelní hry rozhlasové zpracování čeští spisovatelé Karel Čapek, 1890-1938 klasická literaturaAutorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
R.U.R. mi hodně připomíná Válku s mloky, která je pro mě však nepřekonatelná, proto jen 4 hvězdičky. Znázorňuje tu stejné nelichotivé lidské vlastnosti: touhu po moci, lenost, chamtivost a víru v to, že jsme ta nejvyšší forma života. A s touto neotřesitelnou pravdou si sami pomalu podřezáváme větev pod vlastníma nohama. Čapek opět ukázal znalost té temnější strany lidské povahy, která má platnost pro jakýkoliv věk a jakýkoliv kout naší země, bohužel jí předvedl v již použitém a jen lehce přešitém kabátu.