Vlasy dryád

28.12.2018

Střežte se! Neboť další řádky obsahují vyzrazení děje knihy.
Na chyby všeho druhu jsem si u Maitrey již zvykla (hřbet, pravopis, chybějící uvozovky, překlepy), přesto mě pátý díl jakožto zarytého fandu krapet zklamal. Dal se číst, to jo, ale obávám se, že jiným čtenářům taková nepřehledná slaďárna nebude stačit.
Občas by to chtělo připomenout, že méně je více. Méně stránek, méně Marinina milostného života, který je rozepsaný na 400 stran, přes které se musíte dostat, než se začne teprve objevovat zápletka dílu, totiž tajemný duch a Egerie (což mimochodem bylo dost průhledné). Proti Rowanovi, Marinině novému nápadníkovi, sice nic nemám, ale jestli si v dalším díle najde Marina nového amanta, tak za sebe neručím. Navíc mi přijde, že o Marininy vztahy se daleko více zajímají dospělí členové její rodiny (Aine, Diana, pan Fialka, Nios...) než ona sama, což neleze na nervy jen jí.
Teď k Rowanovi. Ano, určitě je strašně pohledný, ale musejí mít všechny mužské postavy v knize dlouhé a husté vlasy? Cožpak elementálové, kteří neustále gůglí na svých mobilech, neznají kadeřníka? A jak se mohl naučit tak rychle česky?
Jediné, co se mi na něm jak takž zalíbilo, byl jeho občasný humor a oslovování Sleeping Beauty, u něhož měl zůstat, přechod na Mar a Ro to totiž pohřbil.
Zápletka s Atlantidou je zatím zajímavá, pokud se ale nakonec ukáže, že Marina s Rowanem jsou Mani a Adhiraj, půjde to s největší pravděpodobností do kytek.
Líbí se mi, že se Marina už nechová jako dítě, ale docela rozumně na svůj věk, na druhou stranu mě ale už nudí klišé, kdy Marina všechno vyhraje, přestože sama sobě nevěří, načež ji poté starší závistivé dívky šikanují. Ve druhém díle to šlo, ale teď už bych to nechala být.
A teď k ději. Připadá mi, že autorka se pokaždé rozepíše, díky čemuž se začátek roku natáhne a zbytek je shrnut v rychlosti na konci, což je škoda. Místo cukrování na začátku se mohl prodloužit konec, například Marinino nezlomitelné prokletí v břízu, které bylo vyřešeno na několika stranách podle motivu Šípkové Růženky, shledání Egerie s jejím milým a následně s matkou, na něž jsem se tolik těšila, Marinin tolik zdůrazňovaný výcvik, který nakonec spočíval v tom, že 3 dny spala v úplné tmě, či pátrání v průběhu knihy. Vždyť všechny odpovědi záhadně našel Rowan jako lusknutím prstů.
Také mi vadí, že v Rafaelově škole je daleko méně školy, většina děje se odehrává o letních prázdninách a na podzim, od zimy je to všechno shrnuto do několika málo kapitol. Také bych ráda podotkla, že Řím je sice krásný, ale já bych se radši po předchozích dvou dílech vrátila zpět do Česka.
Pátá kniha taky zvládla z Plantefolieho a Arthose udělat naprosté hulváty, snad proto aby Rowan oproti nim vypadal jako hrdina. Taky přestávám chápat elementálskou politiku, to vážně by kentauři zabili jedinou dědičku vílí královny jenom proto, že s ní král kentaurů flirtoval? A co ta směšná etiketa, kterou musí Marina s Rowanem dodržovat? Tak se mi spíše zdá, že si to Aine přikrášlila, aby si pojistila dceřinu nevinnost.
Abych však jen nekritizovala, přestože to není vše, co bych mohla napsat, přejdu tedy k tomu pozitivnímu. Jak jsem zmínila, Marina se chová rozumněji. Taky musím vyzdvihnout vtípky Vildy a Buližníka, které mě stále ještě neomrzely. Pak tu jsou ještě tři další věci: Zaprvé děkuji za citáty Václava Hraběte u kapitol. Zadruhé se mi líbili motivy Šípkové Růženky. A zatřetí jsem ráda za zmínku o Pachelbelově kánonu D-dur, mám ho v oblibě :)
Doufám, že další díl bude zase trochu více kvalitnější fantasy než jen dívčí román s nekonečnem nových postav a míst. Rafaelova škola si vytvořila jakési zázemí, mělo by se využít :)

28.12.2018

Za mě opravdu pohodová a milá kniha. Odpočinková, úsměvná, i když u některé scény mě docela mrazilo. Že je v knize řada motivů? Jistě svět není jednoduchý a velmi často mě to nutí zamyslet se nad vlastním stylem života. Dějová linie je super a nepostrádá logiku, což se projeví často až dodatečně. Líbí se mi i tolik jiný přístup k citům mladé dívky, která musí často zapřít cosi v sobě samé. A Marinin druhý lev je prostě fajn postava. V protikladu k různým nasilným příběhům mladých dívek se mi líbí i romantika plesu.

Spoilery! Je mi líto, že knihy vychází tak pomalu, protože se opravdu bojím, že se mi nebude chtít sérii dočíst. Když jsem začínala s prvním dílem, byla hrdinka starší než já - to už je teď dávno pryč a mně její myšlení občas rozčiluje - stejně jako výběr partnera. Zpoždění samozřejmě nevzniklo naschvál, takže za to bych body nestrhla :). Přesto i kdyby mi bylo tolik, co hlavní hrdince, měla bych spoustu výhrad. Zaprvé: Očekávala jsem, že to bude jako u čtyřky, že jak začnu číst, nebudu se moct od knihy odlepit a vtáhne mne. Tady byl naopak začátek dost vleklý a já se musela chvilkami do četby nutit. Později se děj rozjíždí, ovšem místy mi přijde hlavní linie poněkud zmatená nebo jsou zajímavé části studia jen uvedeny na pozadí neustálého flirtování Mariny a Rowana. Časté nakupování drahých věcí mi dost kazilo náladu, myslím, že elementálové by se nejvíc měli snažit žít ekologicky, produkovat málo odpadu a tak, navíc zde bylo popisováno, co Marina dostala za šaty nebo co má na sobé Diana či někdo jiný tak často a detailně, že už mě ty šaty a sáčka opravdu vadily. Stejně mě rozčilovalo neustálé zmiňování mobilů a internetových videí - prosím, člověk si chce u knihy od toho odpočinout a snaha jít s dobou je zde příliš okatá, navíc brzy to bude stejně zastaralé. Co bych naopak ocenila - jsem ráda, že Marina nedostává hlavní role v představeních, i když při tanci by ji podle mne taky nevybrali, aby tančila před tolika elementály a vypadala jako její matka. Mimochodem - Proč si měnily ty brýle? Takhle přece bude ještě nápadnější, že jsou stejné. Někde jsem četla, že klíč k tomu psát dobrou fantasy literaturu je ten, že vše má dávat smysl, že musí zůstat logika. Vrstvit zázraky je jednoduché, ale čtenář musí mít pocit, že to aspoň trochu chápe. A to se zde ne vždy daří. Proč se pořád všichni starají, jaké má se třídou záměry Pan? Copak nebyl třídní v tercii a teď by s nimi neměl mít moc společného? Také nechápu, proč mrcha ze zásvětí střídavě chce Marinu zabít a pak zase nechce, protože by se narodila znova a pak by ji zas lev miloval a pak ji zas zabít chce. Chci číst víc o Atlantidě, ale doufám, že na konci nezjistíme, že Marina je Mani nebo že ta je ta mrcha ze zásvětí. A taky doufám, že to neskončí, že by se mrcha polepšila a měla Arthose a Marina Rowana a všichni by žili věčně šťastně. Další divnou věcí ale je, že jak se Marina postupně učí dalším lidem nevlastním řekněme schopnostem, které její matka umí, tak vypadá naprosto hloupě scéna z prvního dílu na Prosebnu, kde mohli Julián, Světlana a Aine ty chlapy jakkoliv vyřídit mnohem rychleji. Obdivuju, jak je do příběhu zapojeno všechno možné, od alternativních směrů ke klasické vědě, ale to, co jsem zde napsala, je jen zlomek z mých pochybností. Prosím - udržte Rafaelku čtitelnou, chci vydržet a dozvědět se, jak to skončí. Ale pokud budu číst paradoxy nebo jak Mar nesmí Ro zatančit břišní tance, tak nevím nevím.

27.12.2018

Kniha byla kránsá a čtivá- na to jsem si ale už od autorky zvykla.
Narozdíl od čtvrtého dílu, kde (z mého pohledu) nebyla téměř žádná dějová linka, která by Marinu posunula, v tomto díle se alespoň děly menší zvraty.

SPOILERY
Vztah Mariny a Rowana se mi líbí, ale myslím že autorka to zabila těmi přezdívkami- My sleeping beauty se mi líbilo, ale Mar a Ro?!
Také mám dojem, že místy autorka nezvládá svou snahu se držet trendů a trochu opožděně reaguje na některé fenomény.
Kdyby je v knize nezmiňovala, řekla bych že by nic nepokazila...

I když je příběh napsaný tento rok, mám dojem ze je starý zhruba 5-6 let, což je škoda.

Na 671 stran se toho událo tolik, co by se dalo shrnout do 300 stránek... Škoda

27.12.2018

Já už se na knihy nesmím těšit...neb pak to dopadá takhle. V komentáři je NEJEDEN SPOILER, takže varuji!
Předchozí díly Rafaelky zbožňuju, těžko bych vybrala favorita, bohužel patý se k nim řadit nebude. Je hezké, že kromě Marininé deprese jsme svědky toho, že se občas chová i jako budoucí královna. Na druhou stranu "děj" byl postaven hlavně na jejím novém objevu/maršálovi/týpkovi-co-chrlí-romantická-gesta -z-rukávu a pokud si neoblíbíte toho, nebudete ho milovat více než Marina, tak do knížky nemůžete být zamilovaní i vy.
Romantiku mám ráda, ale fakt jsem ráda, když je v knížce jiná hlavní dějová linie a láska ji jen tak doprovází. Tady to zprvu vypadalo, alespoň na milostný trojúhelník, ale nakonec ani to ne. Bohužel mě si ani Rowanova romanticá gesta nekoupila (a že se snažil: písně skládá, jak na běžícícm páse, keř růži i modré z nebe vám snese), na druhou stranu je vám stále v patách a ještě vám leze pořád do hlavy. Co je moc, to je příliš. Zabil to konec - když on začal oslovovat Marinu "Mar" a ona jeho "Ro". Zde romantický kýč dosáhl vrcholu a já zklamaně zavřela knihu.
Já jsem byla tým Arthos (i když po tom díle, kde se objevil asi čtyřikrát) by chlapec zasloužil profackovat pánví....a patrně ním stále jsem. Nechť Marina neskončí s Rowanem, to je mé asi jediné přání prozřetelnosti (další Ro a Mar bych nemusela přežít - tady snaha o nějaké moderní "přezdívky" se fakt nepovedla). A možná ještě - nechť její rychlé odmilování a zamilování taky s věkem nabere konce. Ano, je to víla, ale přijde mi, že u ní už je to diagnoza.
Každopádně knížka obsahuje i jiné věci, ale v poměru k mnžoství stránek, to nestačilo. Přesto si pokračování přečtu, prtoože mě zajímá, jak to s nimi bude dál.

20.12.2018

Za mě nejkrásnější kniha roku 2018. Musím říct, že to dlouhé čekání stálo za to. Marina je šestnáctiletá holka, má svou lásku a opravdu se už změnila. Není to malá holčička, jako byla předtím. Za mě super. Jsem zvědavá na další vývoj, protože miluju ten svět za oponou. Já do něj sice nevidím, ale ráda o něm sním. Už se těším na další díl Sirény, jen škoda, že to bude určitě zase rok trvat. Mám obavy z toho, co pro Marinu chystá její babička, protože z ní chce mít Aininu nástupkyni.