Ranhojička
Ricarda Jordan (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/333289/bmid_ranhojicka-Obk-333289.jpg
4
349
349
Mohuč, 1330. — Porodní bába Rachel spěchá k porodu a na ulici najde rodící ženu. Mladá matka umírá a Rachel přinese sirotka k majetné rodině von Speyerových, kde je Lucie vychovávána společně se stejně starou Leou.Když po letech vypukne v Mohuči mor, zřizuje Lucie – která byla v domě von Speyerů zasvěcena do tajů arabské medicíny – společně s morovým lékařem Clemensem von Treist „morový dům“, v němž pečují o nemocné. Lucie si brzy získá úctu jako „ranhojička“, ale pak se nálada ve městě změní a ona musí uprchnout bez milovaného Clemense. Najdou se ti dva ještě někdy?... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2017 , Knižní klubOriginální název:
Die Pestärztin, 2009
více info...
Přidat komentář
Historická červená knihovna, takové knihy úplně nevyhledávám, ale tahle se mi moc líbila - asi jsem něco takového zrovna potřebovala číst. Navíc - oceňuji, že jsem se dozvěděla více o vztazích křesťané vs. židé, období moru, rytířích a princeznách.
Ze zdařilého začátku to sklouzávalo do těžko uvěřitelného, pohádkového konce. Velká škoda.
Kdyby autorka zůstala u tématu začátků léčitelství (což vlastně samotný název napovídá) a protloukání se těžkým životem středověku....za mě by udělala lépe.
Lucii se posouvá v žebříčku hierarchie kolmo vzhůru, neuvěřitelně! No a poslední třetina příběhu.... rytíři, vévodkyně......happyend. Jsem zklamaná.
Četlo se docela dobře, bylo hodně pohádkové ve smyslu žití života v několika různých společnostech.
(SPOILER) Z počátku se mi do knihy nechtělo, protože jsem si nějak neuměla představit, co všechno mě čeká. Jasně, bude o moru, říkala jsem si. Jak já se mýlila! Byla především o Lucii a její opravdu strasti plné cestě životem a to již od jeho počátku. Měla jsem radost, že měla to štěstí, že opravdu neskončila někde utopena nebo pohozena, což se zřejmě dělo častěji než bych čekala. Nicméně doba to byla bezesporu zlá a ne každý měl to štěstí, že se ho ujala vlivná rodina. Al Shifa byla skvělá, hned jsem si ji zamilovala, ale v rodině Speyerů, něco ošklivě smrdělo. A opravdu, pěkně se vybarvili, tajtrlíci. Lucie, přesto, že žila jako na houpačce, měla kliku, že ta je vždy jednou dole, ale hlavně i nahoře. Jasně, mor, to byl hnus, ale láska ke Clemensovi, krása. Zlo vyvážené dobrem. Jakmile nastal pogrom, byla jsem opravdu zvědavá, co bude dál, protože jsem automaticky čekala konec příběhu - v půlce knihy, já bláhová. No nic, čtu dál a jen koukám, z děvečky a vlastně "čarodějnice" najednou šlechtična? To jsem nečekala, a i konec mě překvapil. Mohu tedy říct, že kniha je opravdu plná zvratů, dobře se čte, ikdyž některé zdlouhavější pasáže bych si klidně odpustila, a plní svůj účel, oddechové četby.
Tak za mě ne, začátek mě chytl, pak nic moc, pak morová epidemie, to mě bavilo a pak dlooohá nuda a nakonec nedočteno, jen jsem mrkla na konec, jak to dopadlo.
Velmi čtivý příběh, s Lucií jsem velmi sympatizovala, ale zneužití strýcovi pohostinnosti bez náznaku omyl vysvětlit se mi nelíbilo. I když po dosavadních životních zkušenostech to pro ni byla šance na přežití. Doporučuji.
Kniha je čtivá a děj neuvěřitelný. Lucie během knihy prožije hodně životů. Vadila mi zaujatost vůči církvi, jiná náboženství zde byla brána s větší úctou. Ráda jsem se seznámila s novou autorkou.
Výborný román ze středověku. S postavami jsem doslova žila několik dnů, autorka umí opravdu výborně zavést čtenáře do prostředí i děje. Více mě bavila první polovina knihy, přestože o zvraty a neuvěřitelná střídání prostředí nebyla nouze ani ke konci. Zajímavá je také rozpolcenost hlavní postavy mezi tím, v čem se narodila, a tím, v čem byla vychována... Nepovedený je jen název - Lucie určitě nebyla ranhojička, původní německý název je výstižnější. A "úletem" českého vydavatele je rozhodně přebal s úplně zavádějící fotkou...
Na můj vkus moc utahaná knížka, mohla být klidně poloviční. Děj i všechno fajn, ale kdyby to bylo na menším počtu stránek, tak by to bylo příjemnější....
Z anotace jsem se dozvěděla, že půjde o mor, tak jsem knížku hned vzala. Jenže... o moru tam toho bylo pár a spíš to byla taková telenovela :D kdyby měl někdo náhodou tip na knížku, kde je ten mor opravdu a hodně, tak sem s ním, děkuju :) ale jinak se to četlo hezky, to zase jo a Lucii jsem měla ráda. Ale přišlo mi to takový...nereálný trochu.
Příjemná a čtivá oddychovka, bavila mě od začátku až do konce, určitě stojí za přečtení!
Autorovy další knížky
| 2011 |  Ranhojička |
| 2010 | V zemi bílého oblaku |
| 2014 | Ostrov tisíce pramenů |
| 2011 | Maorčina píseň |
| 2012 | Volání ptáka kivi |
Mám z toho rozporuplné pocity.
Něco bylo popsáno strašně zdlouhavě, některé pasáže byly naopak nádherné (i když to někdy bylo strastiplné). Bylo to velice rozmanité i zajímavé čtení. Začátek na mě působil jako ze života středověku, ale poslední čtvrtina knihy strašně překombinovaná a podle mě hodně málo uvěřitelná. Dobře se to četlo, má to však nějaké to ale.