Rašomonova brána
Ingrid J. Parker
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479163/mid_rasomonova-brana-mg0-479163.jpg
4
25
25
Případy Sugawary Akitady série
< 2. díl >
Autorka pokračuje v tradici příběhů soudce Ti od Roberta van Gulika a uvádí čtenáře do Japonska 11. století, kde bystrý detektiv Akitada řeší případy plné záhadných vražd. V tomto vyprávění ho navštíví jeho bývalý profesor z Cisařské univerzity, který omylem obdržel vyděračský dopis určený někomu jinému. Akitada uvítá vytržení z nudného života na ministerstvu a vrhá se du univerzitního světa plného třenic, pomluv a pletichaření.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2012 , PerseusOriginální název:
Rashomon gate, 2002
více info...
Přidat komentář
Zajímavá kniha. Přesně podle mého gusta. Exotické prostředí, nové informace o způsobu života, zvycích a tradicích ve starém Japonsku, zajímavé charaktery, to vše povýšeno detektivním příběhem.
Knížka to není špatná, ale závěr je vyloženě odflinknutý. Takovou dobu se čtenář probírá všemi detaily Akitadova a Torova vyšetřování. Tak si myslí, že by měl nárok na nějaká podrobnější vyústění, ale ono pendrek. Celou dobu se jeden vzteká nad tím, jak Sakanue vpodstatě zmermomocnil Sadamuovu sestru, ale aby se pak jeden dozvěděl, co se s ní stalo, když byl Sakanue odeslán do pohraničí, jak o ni bylo postaráno atd., to aby si vymýšlel sám. Totéž s vlastní svatbou Akitady. Jeden by si myslel, že v Japonsku, takové tradiční zemi, bude svatba vypadat nějak pompézněji,a le z knihy to vypadá, že se prostě dva slezou v pokoji, vyspěj se spolu a třetí den dlabou ke snídani rýžové koláčky. Tomu se mi opravdu nechce věřit. A tak dále a tak podobně. To už nebylo místo? Nebo došla inspirace?
Všude se o těchto knihách píše, že autorka pokračuje v duchu van Gulikova soudce Ti. A ano, v těch nejlepších místech se svému předobrazu skutečně blíží. Leč - bohužel - jen ve svých nejsilnějších místech. Van Gulik se totiž v prostředí, o kterém píše, doopravdy nesmírně dobře orientoval, a tak neměl potíže zasadit děj do spousty zajímavých a pečlivě popsaných reálií. V knihách s Akitadou by si člověk přál číst o reáliích z Japonska 11. století ve stejné míře, ale bohužel. Autorka se denního života v Japonsku dotýká jen opravdu sporadicky, prakticky jen tam, kde je to už nezbytně nutné.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Dračí svitek |
| 2009 | Černý šíp |
| 2003 | Rašomonova brána |
| 2004 | Pekelný paraván |
| 2007 | Ostrov vyhnanců |
Nevím, kdo přišel s tím, že autorka je pokračovatelkou van Gulika. Ta krimi část příběhu je s bídou průměrná. Spousta věcí pak zůstane nedotažených. Zachraňuje to hlavně zajímavé prostředí předsamurajského Japonska. Asi dám autorce ještě někdy šanci, ale pokud bychom chtěli najít zajímavé historické krimi z této oblasti, tak rozhodně preferuji Rowlandovou.