Říjnový seznam
Jeffery Deaver
Domníváte se, že už vás Deaver nemůže ničím překvapit? Může. Touto knihou. Začátek tohoto neobyčejného krimirománu najdeme vlastně na jeho konci. Alespoň podle tradičních pravidel žánru. Která ovšem Jeffery Deaver převrací na hlavu. Gabriela McKenzieová zoufale čeká na zprávy o své unesené šestileté dcerce. Konečně se otevřou dveře. Do místnosti ale nevstoupí policie ani vyjednavač. Je to únosce a v ruce drží zbraň. Ještě před dvěma dny vedla Gabriela normální život. Jak je možné, že se všechno najednou takhle zvrtlo? Nejenže má zaplatit půl miliónu dolarů jako výkupné, ale musí také odevzdat záhadný dokument nazvaný Říjnový seznam. Nikdy dříve o té listině neslyšela. Ví jen tolik, že patřila bývalému šéfovi, který uprchl před policejním vyšetřováním neznámo kam... Od nedělního večera k pátečnímu ránu se odvíjí chytře vybudovaný děj, v němž nás autor nutí neustále přehodnocovat dříve předložená fakta. A když v samotném závěru konečně vyvstane úplný obraz děje, nezbude nám než užasnout nad tím, k jakému mistrovství Deaver dovedl umění literární manipulace.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2015 , DominoOriginální název:
The October List, 2013
více info...
Přidat komentář
Asi každý si prvú kapitolu prečítal ako prvú a po skončení opäť. Priznávam, že som sa strácala asi tak do polovice knihy. Celkom zaujímavý nápad, pospiatky.
Naprosto brilantní. Asi tak od půlky knihy jsem začala být podezřívavá a představovala si možné budoucí (vlastně minulé!!) zvraty.. U kapitoly číslo 2 mi došlo, že něco takového jsem fakt nečekala. Ale kapitola první (vlastně poslední!!)? Ta mě totálně rozsekala, protože to byla přesně ta věc, na kterou jsem od půlky příběhu čekala :-D
2,5/5
Jestli chcete aspoň trochu rozumně vymyšlený příběh, Říjnový seznam s klidem odložte.
Jestli si chcete užít originální styl vyprávění knihy psané od konce, Říjnový seznam vás bude bavit.
Dá se chápat, že ze začátku kniha působila slabším dojmem - kdyby to bylo složitější, těžko by si člověk zvykal na to, že "jde vlastně pozpátku". Ale pak si člověk zvykne a nemůže se dočkat, co se dozví dalšího. Byly tam momenty 'wow, tohle jsem nečekala'. No ke konci jsem se dočkala hodně emocí a byla jsem i rozporuplná (přišlo mi to trochu příliš). Ale nakonec hodnotím hodně kladně - myslím, že to bylo dobře promyšlené :).
Tak tohle mi dalo zabrat. Geniální nápad, trvalo si zvyknout (chtěla jsem občas vědět, co bylo dál, a až pak mi došlo, že se dozvím jen to, co bylo dříve). Zajímavé. Jiný Deaver než obvykle, ale za mě super. Líbil se mi ten okamžik kdy to všechno klaplo do sebe a já si zase přečetla tu počáteční kapitolu a konečně věděla, jak to všechno bylo.
je jiná než všechny jiné. Originálně napsaná, stále sem si musela uvědomovat , že se dej vrací ,.... nakonec si ale musí m znova opakovat : Nikomu se nedá věřit ,.... knihu doporučuju,.....
No, zdolala jsem jí, ale klasika je KLASIKA. Nezdálo se mi to vyladěné, i když spád tu byl a konec tomu dal korunu.
Citát: " Ne, nebudou si mě tam přát."
Kniha psaná naopak...měl sem z toho pochyby...ze začátku jsem se trošku ztrácel..ale pak to vše dávalo smysl a rozuzlení bylo fajn, mě se to lbilo.
Unikátní nápad, pochybné zpracování. Kdyby to byla chronologicky psaná kniha, šlo by jednoznačně o Deaverovo nejslabší dílo, blízké dvěma hvězdičkám. Příběh sám o sobě je dost nezajímavý, chybí mu napětí i zajímavé lokace, známé z jiných Deaverových knih. Rozuzlení je jednoduše příšerné. Na druhou stranu čtivý styl si autor zachoval, takže jsem přečetl během jednoho dne. A za originální nápad dávám slabší 4* a s výhradou doporučuju.
Lákalo mne přečíst si příběh pozpátku. Navnadila mne spousta komentářů, ať to nevzdávám, i když začátek byl pro mne značně krkolomný (až tak do 3/4) a vyžadoval po mne notou dávku soustředěnosti.. Konec paráda!!! A když jsem si na závěr znovu přečetla první - poslední kapitolu, tak mi to celé došlo :-)
Je to přesně, jak se píše na přebalu knihy. Myslela jsem si, že už mě od pana Deavera nemůže nic překvapit - ale překvapilo!
Geniálně napsaná kniha s neméně geniálními fotografiemi a popisky v obsahu. Zpočátku se vrství jeden otazník za druhým, postupně se vše objasňuje, ale stejně je to vše jinak a jasné je to až na úplném konci.
Deavera miluji, ale u téhle knihy jsem si "sedla na zadek". Čekala jsem na konci, že to bude nesmyslné, nelogické, ale autor nejenže nezklamal, ale předčil všechno, co jsem dosud četla.
Na Říjnový seznam jsem se těšila. Za A) je to Deaver a za B) román, který je psán od konce k začátku? No, nečtěte to.
A ano, z počátku to bylo nezvyklé čtení. Člověk si během jedné kapitoly vytvoří nějaký názor a pak zjistí, že jeho úsudek je chybný. A tak to pokračuje. Upřímně...nejvíc mě překvapily až dvě závěrečné (respektive dvě první) kapitoly. Za přečtení Říjnový seznam rozhodně stojí, ale moje oblíbená deaverovka to nebude.
Říjnový seznam mě lákal, kvůli tomu, že je psán od konce na začátek. Opravdu originální nápad. Jenže při čtení jsem zjistil, že tento efekt není zase nijak výrazně znát jak jsem si původně představoval. Bylo to dobré, ale nic navíc. Až teprve posledních asi 60 stránek se tato finta naplno projeví a závěr je opravdu výborný. Hned po dočtení jsem si přečetl znovu první kapitolu, abych si připomněl jak to skončilo...
Takže dávám 80 %.
Taky by mě zajímalo jak knihu Deaver psal, jestli normálně a pak kapitoly otočil, načež je pouze upravil aby dávaly smysl a moc toho neprozradil, nebo hned postupoval od konce na začátek.
Mile překvapena.Když jsem držela knihu v ruce a četla krimiromán psaný od konce k začátku....opravdu jsem si říkala to se nebude dát číst.Omlouvám se bylo to prima číst :-)
Kniha psaná zvláštním stylem. Děj je pozpátku. Celkem rychle se vše rozuzlilo. Krátké kapitoly, takže to celkem utíká. Doufám, že nejsem jediný, kdo musel po konci knížky číst znovu první kapitolu, abych zjistil, jak to vlastně skončilo.
J. Deaver patří k mým oblíbencům, tentokrát jsem s knížkou trochu bojoval, knihy neodkládám, daleko jsem k tomu neměl, ale dal jsem na radu knížku dočíst. Udělal jsem dobře, po přečtení se změnil celkový dojem z knihy k lepšímu. Začátek knihy jsem musel přečíst ještě jednou, celkově hodnotím jako zvláštní a povedené.
Deaver je jeden z mých zamilovaných autorů, a i když se jedná o skutečně brilantní a nezvyklé dílo, bohužel je to spíše slabší kousek. I tak jej mohu doporučit milovníkům zvolna stoupajícího napětí a poradit, nedokládejte knihu uprostřed jejího čtení, vydržte až do konce. Stojí to za to.
Štítky knihy
vraždy americká literatura thrillery detektivní drsná škola únosy dětí kriminální thrillery výkupné
Autorovy další knížky
2014 | Sběratel kůží |
1999 | Tanečník |
2016 | Sběratel kostí |
2019 | Hra na nikdy |
2000 | Prázdné křeslo |
Tak tohle bylo skvělé!! Už jsem byla trochu přesycena Rhymem a Sachsovou a tohle byla hodně příjemná změna. Když jsem si poprvé přečetla poslední kapitolu, tak jsem si říkala, co je to za divný konec..? Ale Deaver jako vždy několikrát hodně otočil. Připomínalo mi to film Memento, který se taky vracel v ději a každá další scéna vysvětlila tu předchozí. Bylo to prostě skvělé.