Říše
Roman Bureš
Druhá světová válka skončila vítězstvím nacistického Německa. Ihned v roce 1945 začala stavba Hitlerova valu, známého pod prostým názvem Zeď, který přetnul euroasijský kontinent od severu k jihu. Území na východní straně využívala luftwaffe jako střelnici. Koktejl jaderných, biologických a chemických zbraní vrátil bývalé Rusko do středověku, zároveň však způsobil nové mutace. A to nejen fyzické, ale také mentální Podaří se vojákům SEALs unést jednoho výjimečně nadaného jedince? Mohou jeho telekinetické schopnosti zabránit vypuknutí třetí světové války mezi USA a Velkoněmeckou říší? A jak se žije ve stále se zmenšujícím protektorátu Čechy a Morava? Nový vůdce Reinhard Heydrich pokračuje v odsunu zbývajících Slovanů na východ, ale co odsun vlastně znamená – vyhnání za Zeď, nebo rovnou smrt?... celý text
Přidat komentář
Obdivuju kohokoliv, kdo dovede stvořit nový svět, o to víc, když to celé dává smysl a ještě je to sranda. Tohle asi jako sranda zamýšlený nebylo, ale já se bavil.
Za mě veliké překvapení.
Tento žánr a fikci ,kdy nacisté vyhráli válku mám rád.
Otčina od R.Harrise až po SS-GB od Deightona pecka . A jsem rád, že mezi ně mohu zařadit i našeho spisovatele.
Kniha má dva díly...nebudu zde děj rozvádět a prozrazovat.
První díl jedním slovem nebo dvěma slovy....wooow,pecka...
Druhý díl ,už je jen takový dodatek k prvnímu dílu....spíše úplný začátek.
Za mě trošičku slabší,ale určitě doporučuji si to přečíst...
Takže na závěr můžu jen říci...Děkuji pane Bureš, za fantastické počteníčko...
Pan Bureš umí opravdu psát, žádná kniha od něj není chybou, vše co jsem od něj zatím četla bylo výborné, mnohdy i originální. Na tuto knihu ta chvála platí taky. Příběh se četl sám, postavy jsou taaaak sympatické a lidsky napsané. U obou příběhů mě mrzelo, že skončily!
Po Planetě idiotů další úžasný román z pera Romana Bureše. Tentokrát nás děj románu zavede do zdánlivě idilyckého místa za Zdí. Idylické by však toto místo bylo možná ve středověku, který popisovaná realita velmi věrně napodobuje, ačkoliv se děj románu odehrává v létě roku 1979. Zaostalou vesnici s jedním velmi výjimečným chlapcem vede tvrdou rukou rychtář. Mezi nejužívanější tresty tu patří pranýř. A trestá se tu hojně. nacházíe se totiž ve světě, ve kterém druhou světovou válku vyhrálo nacistické Německo. A podmanilo prakticky celou Evropu, vyjma Irska a Norska. Ti, kteří nejsou čistočistí Árijsi nebo nemají správné ideové smýšlení, jsou tvrdě trestáni a přesídlováni za Zeď. Na ohromné pláně bývalého Ruska, kde vše živé bylo vyhlazeno atomovými, chemickými a biologickými zbraněmi. V první části knihy se setkáváme s neobyčejným chlapcem, který má velmi výjimečné nadání. Takové, které může zničit celou Říši.
Jedná se vlastně o metaromán, protože příběh je doplněn věrohodnými citacemi z Wikipedie, které čtenáře uvedou do patřičného obrazu. Do reality, z níž mrazí v zádech. Říši nešlo odložit. Hltala jsem každý odstavec, každou stránku a Roman Bureš je tímto přímo zodpovědný za dvě téměř úplně probdělé noci, protože jsem knihu prostě nedokázala odložit. Kniha není příliš vhodná pro osoby se slabým žaludkem, protože líčení nacistických vyslýchacích metod optřáslo i tak otrlou osobou, jako jsem já. Nicméně jsem naprosto nadšená a Roman Bureš se tímto zařadil mezi mé nejoblíbenější spisovatele. Pokud milujete napětí, rychlý spád děje, nevadí vám nějaké ty mrtvoly a zvrhlé popisy, budete nadšeni. Postavy jsou zde skvěle a velmi uvěřitelně zachyceny, dějová linka je logická a až příliš uvěřitelná, dialogy nešustí papírem a obě části knihy do sebe po přečtení zcela jasně zapadnou. Takže pokud hledáte originální a neotřelou knihu, vrhněte se na Říši, rozhodně nebudete zklamaní.
Opět pecka od tohoto spisovatele. První část knihy mě bavila výrazně víc než druhá. S tou jsem pořád nevěděl jak naložit a nakonec to všechno do sebe naprosto geniálně zapadlo...
Ještě teď z toho mám husí kůži
Námět je zajímavý. Určitě se najde několik knih, které se Říši podobají. Přesto se mi zdálo, že si Roman Bureš ukousl velké sousto, když chtěl obsáhnout tak široké téma jako je zásadní změna dějin. Vyřešil to rozdělením knihy na dvě části, a tam se soustředil na úzký okruh lidí a jejich životů. V první je to Alexandr, který žije za Zdí v roce 1979. Ve druhé je pak příběh vyprávěn z pohledu jeho otce Martina Neumanna a to mezi roky 1958 až 1963. Tím jak společnost funguje se autor zabýval spíše okrajově a to hlavně ve vztahu k hlavním postavám. Tento styl je zvolený dobře a příběh je pochmurný, čemuž se dá rozhodně uvěřit, kdyby 2. sv. válka takhle dopadla...
Říše se četla dobře a hodnocení vidím tak na 70%.
Fikce o tom, jak by to mohlo dopadnout, kdyby Hitler vyhrál válku. První část knihy je o zániku říše způsobenou " mutantem ". Druhá část knihy o životě v protektorátu a za " zdí " rozdělující čistou německou rasu a zbytky Ruska, kde žili podřadné rasy a mutanti narození po atomovém výbuchu, která Německu vyhrála válku.
Je to fikce, ale reálně napsána a až mrazí, jaký život mohl čekat Evropu, kdyby Německo skutečně válku vyhrálo. Stojí za přečtení, ačkoli si myslím, že kdyby bylo odebráno scifično prvního dílu a trošičku jinak přeskládán děj, kniha by byla zajímavější.
S radosťou musím konštatovať, že sa mi tento výlet do alternatívnej minulosti podarilo bezpečne absolvovať, ba čo viac, odnášam si z neho dojem viac než pozitívny, podkutý zvláštnou fascináciou zobrazovanej látky a zároveň zážitok z príbehu tak ľudského, až som mal v závere z neho zimomriavky. Páčil sa mi zvolený spôsob podania príbehu (bez ďalších spoilerov), ktorý je aj napriek svojej odlišnosti (prvá časť viac dynamická s prvkami fantastiky, druhá časť skôr dôraz na ľudskú stránku) kompaktný a smeruje k nevyhnutnému a nervydrásajúcemu záveru.
Prečítané rýchlo. Páčilo sa mi to, viac prvá časť, ale ani druhá nebola zlá. Pútavo napísané, akčné, poučné. Hneď som to posunul aj synovi, nech sa poteší, prirovnal to trochu k Mužovi z vysokého zámku, teda že je to podobná téma.
O trochu slabší než Inferium, které mi absolutně sedlo, ale i tak jsem si Říši moc užil. Občas lehce uspěchané, ale za to asi může rozdělení do dvou příběhů.
První část byla přesně taková, jak jsem čekal. Klasická česká fantasy z alternativní německé říše, kvalitní standart. Četlo se to moc dobře, ale hořkosladký konec přišel nečekaně rychle a já si říkal, že je škoda, že to Bureš trochu více nerozvinul a o čem vlastně bude psát dál?
Ale pak přišla druhá část, která mě atmosférou a vyprávěním dostala víc. Záleželo mi na hrdinech, i když jsem částečně už věděl, jak to s nimi dopadne. Přesto mě konec dostal, smutný a depresivní, asi jako většina lidských osudů pod hákovým křížem. Celá finální část o posledním pokusu vymanění se z nacistických řetězů byla prostě drsná a z představy, že bych toto musel podstupovat, mě mrazí.
Druhá část knihy je psaná vážněji, než klasický fantasy "brak" první části, a já si jí opravdu moc užil.
Zajímalo by mě, jak by na mě působila kniha při prvním čtení, kdyby pořadí částí bylo naopak.
Za mě fakt povedený, i ta koncepce knihy, jak se o tom tady píše mi něřišla úplně špatná. Tahle alternativní historie mě prostě bavila, byť oboje vyvrcholení djových částí bylo takové dost urychlené.
Připadá mi divný, když se v alternativní sci píše o mém mládí. Ale ty kubánský pomeranče fakt nebyly k žrádlu :-). Vidím, že autor na ty fašisty opravdu trpí. Zatím je má v každé knize. Tuhle bych asi dával malinko výše než Inferium, ale trilogie je zase o 2 levely výše. Trochu mě překvapil ten otočený styl, kdy nejprve přijde finále a pak se teprve vše vysvětluje. To by mu žádný americký scénárista nevzal :-).
Zajímavý námět, ale souhlasím s tím, že by bylo lepší knihu poskládat jinak, jak už psali někteří čtenáři přede mnou.
Pátá kniha, kterou jsem přečetl od autora a musím říct,že tak temnou,depresivní a ponurou četbu jsem nečekal.Je znát,že Bureš má za sebou i historické romány- dokáže výborně vystihnout atmosféru doby(byť fiktivní).Je to čtivé a akční,se špetkou sci-fi a člověk si jen může říkat "Díky Bohu,že to těm náckům nevyšlo". Bavilo mě to,i když Inferium mi bylo asi přece jen bližší. Pořadí částí mi nevadilo,ba právě naopak.. užíval jsem si,jak autor postupně odkrýval minulost a souvislosti.A co víc, druhá část se mi líbila asi trochu víc, stylem psaní a atmosférou mi tak nějak připomněla Mornštajnovou.Roman Bureš roste s každou další knihou a nezbývá než si to pořádně užít.
Velkoněmecká říše vyhrála druhou světovou válku, většina Evropy patří pod její správu. Na východě nechal šílený Adolf postavit monumentální zeď obřích rozměrů jenž měla oddělit Evropu od východu. Za zdí německá Luftwaffe zkoušela své nejnovější druhý bomb, nejen atomové ale i chemické a biologické. To uvrhlo Rusko do doby středověku. Navíc se začali u některých lidí projevovat různé druhy mutace. Jednou z nich je telekineze a tou je obdařen náš hlavní hrdina. Alexandr je si svého daru vědom, ale netuší, že ho jednou bude muset použít k něčemu strašlivému. Dokáže s jeho pomoci zachránit Evropu?
Je to druhá kniha od Romana Bureše co jsem četl. První byla "Inferium", kde se setkáváme také s nacisty. Musím říct, že tato kniha je jiná než Inferium. Je více temná, méně přímočará, hlavně druhá polovina mě hodně pohltila. Příběh je rozdělen na dvě části, které jsou časově prohozené, druhá půlka se odehrává před první. V tomhle chronologickém přehození je krása této knihy. Druhá část perfektně doplní první a ucelí celkový příběh jedné rodiny, kde každý její člen je svým způsobem hrdina. Někdo to dělá pro rodinu, jiný pro lásku a někdo se chce pomstít. Kniha je napsaná čtivě a její četba je zábavná nechybí akce, sex, utrpení, paranormální schopnosti ale i láska k rodině, boj proti režimu a hlavně chuť přežít a žít lepší život. Tohle všechno je Říše...
Román dost dobře vykresluje pochmurný život v „Říši” a za „Zdí”. Je to ale jen výplň příběhu s velmi jednoduchou pointou. Na předestření zápletky stačila klidně delší povídka či novela. Tady se dá základní myšlenka románu vyjádřit takřka pár slovy a to je u tak rozsáhlého příběhu přece jen málo.
Prekvapujúco dobrá kniha, napísaná pútavo hoci ja takéto knihy s alternatívou históriou nemusím
Nemůžu dát méně než 4*, ale vůbec mi to neudělalo dobře. Raději bych na knížku zapomněla, ale to se mi, myslím, nepodaří. Připadá mi ještě údernější to, že jsou jednotlivé části seřazené chronologicky obráceně.
Není to čtení (v mém případě poslech) pro slabší žaludky.
Rozhodně si u mě ale autor napravil reputaci po (pro mě nepříliš zábavné) Planetě idiotů.