Říše
Roman Bureš
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529173/bmid_rise-6590a433b9765.jpg
4
325
325
Druhá světová válka skončila vítězstvím nacistického Německa. Ihned v roce 1945 začala stavba Hitlerova valu, známého pod prostým názvem Zeď, který přetnul euroasijský kontinent od severu k jihu. Území na východní straně využívala luftwaffe jako střelnici. Koktejl jaderných, biologických a chemických zbraní vrátil bývalé Rusko do středověku, zároveň však způsobil nové mutace. A to nejen fyzické, ale také mentální Podaří se vojákům SEALs unést jednoho výjimečně nadaného jedince? Mohou jeho telekinetické schopnosti zabránit vypuknutí třetí světové války mezi USA a Velkoněmeckou říší? A jak se žije ve stále se zmenšujícím protektorátu Čechy a Morava? Nový vůdce Reinhard Heydrich pokračuje v odsunu zbývajících Slovanů na východ, ale co odsun vlastně znamená – vyhnání za Zeď, nebo rovnou smrt?... celý text
Přidat komentář
Mám slabost pro alternativní dějiny. Obzvlášť pro ty naše. Vzhledem k některým komentářům jsem se trochu bál, ale na druhou stranu je to Bureš. A musím říct, že mě zase nezklamal. První novela je jeho klasika. Začíst do druhé mi chvíli trvalo, ale pak to nabralo obrátky.
Tak bohužel, pátý pokus s knihou pana Bureše a opět zklamání. Začátek první části mně hodně bavil, ale ten její konec je prostě zabitý. Byl jsem tak zklamaný, že mně druhá část už vůbec nebrala. Jsou prostě lepší knihy s alternativní historií. Pro mně konečně jedno velké ponaučení, že se knihám tohoto autora, mám hodně zdaleka vyhnout.
Zatímco v první povídce Říše odvádí Roman Bureš standard, až druhá povídka Zeď mě naprosto rozsekala. V Říši je to, co mám u autora rád, skvělá akce a super postavy. Ve Zdi ale dominuje hustokrutá atmosféra. Nejsem si jist, jestli nějaký jiný český autor dokáže psát tak čtivě, aniž by použil jedinou akční scénu. Hlavní postavou obou povídek ale je do detailu promyšlený alternativní svět, na který navazují skutečné světové události. A někteří historičtí hajzlové se místo ke komunistům přiklánějí k náckům, viď, Fidele.
Ty svině!
„oslovila boha“
Ty bezcitná svině!
Rozhodl ses,
že mi vezmeš úplně všechno!
Tohle se zdálo od počátku jako dobrý příběh. Avšak, čím více se rozvíjel děj, tím více jsem začal pochybovat a příběh i jeho možný směr pomalu vyšuměl. Při delším čtení vám dojde, že vlastně tohle není alternativní historie, ale spíš jen předělávka té staré. Vše vlastně zůstává, tak jak to mnozí prožili, jen se změnila vláda. Čekal jsem nějaké inovace, obhajobu toho, proč SS vyhrálo válku a jaký má důvod pokračovat v říši, ale ono se to pomalu hrotí samo do sebe.
Malá ochutnávka:
Každou sobotu musela uklidit vše, co nemělo být viděno, převléct zválená prostěradla a vyvětrat, což znamenalo pustit do bytu zápach ulice, který překryl zápach cigaret. Na noční stolek položit Mein Kampf, obléct si cudnou halenku a sukni pod kolena a svázat neposlušné vlasy do poslušných copů.
Zpočátku jsem fandil hlavnímu hrdinovi Alexovi a strašně moc jsem si už přál, aby své schopnosti využíval v plné míře. A když už konečně začal, otočím stránku v polovině knihy a tam je napsáno KONEC. Následující „pokračování“ je z doby, kdy Alex ještě nežije a je to jen příběh, nic akčního, nic k zasmání, nic k napětí, nic v očekávání...prostě NIC. Musím přiznat, že jsem od mistra, který napsal Inferium, očekával úplně něco jiného.
Citát: Sieg Heil! (tohle však žádné vítězství nebylo)
Dobrá oddychovka s tématem alternativní historie, kde stránky mizely rychlým tempem. Velmi čtivé se svižným dějem. Více se mi líbila druhá část o Martinovi a Kláře, líčení těžkých životních podmínek v Čechách i v Hitlerburgu. Ocenil jsem, možná pro někoho překvapivě, opravdu drsný osud hlavních postav.
Napadlo vás někdy, jak by vypadaly dějiny 20. století, kdyby nacistické Německo vyhrálo válku? Český autor Roman Bureš si tuhle otázku položil ve své novince s názvem Říše. Ta obsahuje dvě povídky – a zatímco ta první je hodně dobrá, ta druhá vysloveně skvělá. Pro fandy fantastiky a/nebo alternativní historie naprostá nutnost.
Úvodní část knihy víceméně odpovídala tomu, co jsem očekávala. Alternativní svět po vítězství Německa rozdělený na dvě diametrálně rozdílné oblasti: první, kterou tvoří Velkoněmecká říše a její satelity (a ovšem také zámoří), v nichž technický vývoj pokračuje dost podobně, jako v naší realitě. Jakési rozdíly tu ovšem jsou, což ale vyplývá z vývoje společenského. A tu druhou oblast, kterou Německo pro její rozsah nedokázalo ovládnout a uvrhlo ji hluboko zpět do feudálního způsobu života, okořeněného občasnými zásahy chemických či jaderných zbraní se zcela nepředvídatelnými následky pro obyvatelstvo. A někteří takto postižení se tak stali velmi zajímavými pro protivníky Německa. Jedním z nich je i hlavní hrdina Alexandr, kluk s pozoruhodnou, ale před ostatními utajovanou schopností.
Tato část knihy je slušně akční - útěk, přestřelky, napínavý přesun Alexe a jeho průvodce na místo určení, kde ovšem zjistí, že je skoro všechno špatně. Depresivní zobrazení německé společnosti, z níž zpočátku jen lehce vyčnívá osobnost Andi. A poté spektakulární katastrofický závěr. Některé komentáře mu vyčítají, že je přehnaný, uspěchaný. Ale vzpomeňte si na příhodu z Alexova dětství, když mu vlk zabil pejska, a co s jeho schopnostmi i v tak útlém věku dokázaly silné emoce. A což teď, když zjistil, v jak zrůdné společnosti se nachází, co udělali jemu i jeho matce, jak mu lhal i ten, kterému v poslední době věřil - Alex se v podstatě ocitl v bezvýchodné situaci a nechal všechny své emoce přetavit do výbuchu zkázy. I tak si zachoval dost lidskosti, aby varoval Andi, která snad jako jediná měla v těchto fázích knihy opravdu poctivé úmysly.
Druhá část knihy mi ale vyrazila dech. V úvodu jsem se sice musela několikrát přesvědčit o době, kdy se děj vlastně odehrává, ale po několika stránkách mě to naprosto přestalo zajímat a nemohla jsem dělat nic jiného, než jen číst. Z jistých důvodů už hodně dlouho nečtu knihy týkající se doby protektorátu a dalších průvodních dobových událostí, ale pár jich v minulosti přece jen na kontě mám. Nevzpomínám si ale, že by na mne atmosféra té doby, byť vyobrazená současníky a přímými svědky, tak emocionálně zapůsobila, jako to dokázal autor této knihy. Martin i Klára se pro mne stali hrdiny v tom nejryzejším slova smyslu, kteří byli ochotni pro svou malou rodinu obětovat doslova všechno.
Po dočtení knihy jsem se snažila představit, jak by to asi vypadalo, kdyby byl děj uspořádán chronologicky. Jenže mi to vůbec nefungovalo. Autor prostě věděl co dělá, jak dosáhnout co největšího účinku na čtenáře. Přinejmenším u mně se mu to povedlo. Díky.
Kniha se četla velmi dobře. Pěkně popsaná alternativní historie. Wow zážitek jako u knihy "Propast času" se sice opět nekonal, ale stejně jsem se bavil.
Poprvé alternativní historie. Až mě zamrazilo při představě, že takhle jsme možná mohli žít. Konec první části byl možná až trochu přitažený za vlasy, ale jak autor sám v doslovu píše ... kdo ví. Druhá část byla hodně smutná. Byla o to smutnější, že byla naprosto reálná.
Mám docela nutkání si ještě něco od autora přečíst.
Zajímavé. To je sice takové neslané nemastné hodnocení, ale tak přesně to vnímám. Nejsem vyloženě fanoušek fantasy a "alternativní historii", stejně tak i autora, zkouším poprvé. Každopádně jsem čekala, že to bude horší. Druhá část (ač dějově je spíše první částí, tady to prohození jsem také moc nepochopila) je literárně určitě silnější, dojemnější a líbila se mi více. První část je drsnější, akčnější a v závěru možná až moc přehnaná, ale také není vyloženě špatná. Celkově vše působí poměrně uvěřitelně a reálně, což je docela děsivé. Skvělé k zamyšlení, výborné jako varování a ... možná si od Bureše přečtu ještě něco :-)
Knihu jsem před pár hodinami dočetl, a musím říct že mne neskutečně dojala, protože co si budeme nalhávat, toto téma (období nacismu, alternativní historie) je pro mne jakožto Čecha velmi bolestivé a tak realistický možné, když si uvědomíme, že opravdu mohlo k něčemu takovému nastat, proto buďme rádi, že je to jen pouhá fikce a nikoliv skutečnost.
Teď ale k tomu příběhu, který je rozdělen na dvě části, obě jsou celkem vážné, jen se přece jenom nějakým způsobem liší. Ten první, který doprovází mladého hrdinu Alexandra, je takový více Science Fiction, někdy až moc vzhledem k tomu že je to takový normální hrdina, který rozhodně není žádný B. J. Blazkowicz, je to jen obyčejný kluk, který má nějaké schopnosti a tím pádem je nejenom výjimečný, ale i zároveň důležitý pro lidi se smyslem pro spravedlnost. Bylo to zajímavé až přece jenom nakonec nečekané a to na mne působilo tak, že to bylo docela přehnané v tom závěru, ale chápu že autor to musel nějak ukončit a to samozřejmě respektuji.
Ta druhá část je oproti předchozí taková víc komornější a povídkovější a je tam větší vyobrazení toho nacistického alternativního světa, a to mne zaujalo o malinko víc, jelikož mne u toho fakt bolelo a velmi hluboce jsem soucítil s postavami a to včetně i těch hlavních tedy Martina a Kláry - rodiče Alexandra. A i když se to odehrává před první části příběhu, tak to působí mnohem víc autenticky a opravdu z toho velmi hluboko mrazí. Pozorujeme proto osudy nejenom těchto dvou lidi, ale i zbytek podřadných Slovanů, u kterých se Führer Heydrich příliš nemazlí, tak jak by to měl zřejmě v plánu i v reálu, kdyby přežil a vyhrál. A je to rozhodně k zamyšlení a uvědomění.
Moje závěrečné hodnocení nebudu hodnotit v celku, ale rozdělím to na dvě části, které se týkají těch dvou příběhů, jelikož se docela liší. První příběh byl dobrý zajímavý, úžasný charakter nezletilého chlapce, jen si myslím že už to bylo na konci celkem přehnané a žádného zajímavějšího konce se tam bohužel nedočkáte, proto dávám 8/10.
Druhý příběh mne bavil víc, jelikož byl víc realistický, postavy též skvělé a hlavně krásně zpracovaná prostředí, je vidět že zde si autor dal opravdu záležet a zde hodnotím 9,5/10 a jestli můžu knihu doporučit? Určitě, jen je to něco, k čemu se nebudu dlouho vracet, ne každý snese tak moc nacistické prostředí v alternativním světě.
A jen pro připomínku lidi, kteří nad tím uvažují a čekají od toho něco ve stylu Hanebných panchartů a nebo již zmíněného Wolfensteina, tak rozhodně zde nic takového nečekejte, sice ano první část je taková akčnější, ale ne až na takové úrovni, aby se to rovnalo Tarantinových filmů, určitě zde nějaké vysoké mordování nácků nevyhledávejte, ale pokud se rádi zajímáte o alternativní historii a máte to rádi, když je to spíše vážné drama, tak určitě po tomhle sáhněte a nebudete toho litovat. Mé hodnocení už znáte.
Skoro bych dílo nazval Alternativní dějiny Třetí říše, aneb cesta tam a zase zpátky :-) To co v první části vypadá jako klasická agento-mutantská žánrovka s alternativními kulisami, se překvapivě ve druhé části vyvine ve velice mrazivý příběh konce Protektorátu, který Čecha opravdu zabolí. Zvlášť teď, kdy bylo výročí Lidic. Šílené, když si uvědomíme, že k tomu ve skutečnosti možná až tak moc nechybělo. Měli bychom si vážit všech kdo pomohli s odstraněním fašismu a ne jim ještě sprejovat pomníky. Velmi dobré, čtivé, zábavné, děkuji.
Roman Bureš je moje srdcovka, ale z této knihy nejásám jako obvykle. Bohužel musím dát trochu za pravdu čtenáři buriankovi, který hodnotil níže, byť zase až tak kritický nejsem. Přišlo mi, že se jednalo spíš o dvě povídky než ucelený příběh (nepochopil jsem proč byla ta část dějově probíhající později předsunuta). Souhlasím, že nápad a vůbec potenciál asi zůstal dost nevyužit. Možná mi tam chyběli ti Římané, aspoň, že náckové zůstali :-)
Hodně dobré, autor má velký dar vytvořit svůj svět, říci to důležité a nastavit kulisy srozumitelně a přiměřeně. U Inferia, stejně jako v Říši.
Kniha mě ze začátku příliš nebavila, postavy se střídaly velmi rychle a člověk si k nim nestihne úplně vybudovat vztah. A pak najednou příběh skončil. A v druhé půlce knihy pokračuje druhý příběh, který je chronologicky před tím prvním. Úplně se změní styl vyprávění, dynamika a prostředí. To mě neuvěřitelně chytlo a nemohl jsem se od toho odtrhnout.
Oceňuji svižnost příběhu žádné velké rozepisování,a také fakt že kniha začíná kde končí ,a končí kde začíná.
Poměrně ponurý příběh(y) odehrávající se v alternativním světě. Lepší než předchozí Inferium.
Musím bohužel konstatovat, že jsem z knihy velice zklamaný. Přečetl jsem od Romana Bureše vše a vždy jsem byl přímo nadšený. Tentokrát by se to dalo možná konstatovat o první půlce knihy. Druhou část jsem přečetl jenom z úcty k předchozímu dílu autora, jinak bych to nečetl. Je to děsně napsané, předvídatelné tak, že jsem od začátku tušil, o co jde a jak to dopadne. Prostě děsná nuda. Nechápu, doufám jen, že tento směr autor zase rychle opustí a vrátí se k původnímu stylu psaní. Čekal jsem od knihy daleko daleko více. Takový ohromný nevyužitý potenciál, který námět nabízel. Přišlo mi, že autorovi v půlce došly nápady a jen měl zadán počet stran, tak to nějak dosesmolil. Je mi to líto, všechny ostatní knihy ode mě vždy dostaly plný počet hvězdiček, kdyby šlo dát víc, dal bych je. Tady naopak musím hodnotit opačně.
Jako milovník alternativních historií jsem bohužel knihu zakoupil. Vyhozené peníze. Bohužel nikde není varování, že jde o young-adult, zde spíše jen pro young bez adult. Psána je na úrovni lepší slohové práce prvního ročníku gymnázia. Plochý nudný jazyk, autor nedokáže vykreslit děj ani postavy, vše jsou to jen prázdné věty. Pro patnáctileté možná ucházející, dospělému (a zkušenému) čtenáři nedá nic. Ztráta času i peněz.
První část knihy mě "jen" bavila. Zato druhá mě úplně dostala skvělou atmosférou mrazivé beznaděje. Pro některé komentátory je druhá část kupodivu nudná, holt se nejde zavděčit všem. Mně však důrazně připomněla, jaká je totalita svinstvo. Děkuji pane Bureši.