Říše bouří
Sarah J. Maas
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 5. díl >
Pátý díl bestsellerové série Skleněný trůn. Dlouhá cesta k trůnu teprve začala, ale už nyní je jasné, že bude plná zrady, nepřátelství a nevraživosti. Pokud si chce Aelin udržet korunu a ochránit své království, musí se spojit s lidmi, kteří až do teď byli nepřáteli, a musí bojovat proti zlu, které se chystá pohltit celý svět. Zkáza se na ni řítí ze všech stran a jediná zoufalá možnost, jak přežít, je obětovat to, co miluje nejvíce na světě.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
Empire of Storms, 2016
více info...
Přidat komentář
Nemůžu jinak, líbí se mi stále víc. Sarah nechala téměř každého najít si svého ideálního partnera, ale nakonec proč ne, je to holčičí fantasy, alespoň tak jí vnímám já. Konec je šílenství samo, alespoň pro klaustrofobika :-).
Tak tohle byla slabota.... vůbec jsem se nedokázala do příběhu dostat. Přišlo mi to , jako spíše vycpavkovy díl. Nic se v knize až tak nedělo. Vše zásadní se odehrálo převážně na konci.
Za mě se v příběhu věnovalo především romantickým linkám , ale bez té akce... mě moc nebavilo ani to.... Tak snad se to v příštím díle zlepší.
SPOILER !!!
Kniha celkem čtivá a příběh se pořád pohybuje dále, bohužel jsem se přistihl, že dost scén jen přelítávám očíma nebo rovnou úplně celé přeskakuji (hlavně scény mezi Aelin a Jeřábem). I Manon, která byla mou oblíbenkyní, je v této knize slabší. Elide mi jako postava nesedí už vůbec, pořád ji jen všichni litují a zachraňují a ona sama neudělá vůbec nic. Dorianův vývoj mi přijde také zvláštní. Zajímá mě, jak to celé dopadne, a hlavně proto budu čtu dále, ale vrchol série byl někde ve třetí knize. Autorka se snaží skloubit červenou knihovnu a docela drsné fantasy (ze kterého by si klidně mohli vzít příklad někteří jiní autoři), celkem jí to i jde, ale osobně bych byl raději, kdyby to bylo čisté fantasy, a ty romantické linky by si nechala pro jiné knihy. Každý v knize přece nemusí mít druha, to párování mi ke konci hodně vadilo (např. vůbec jsem nevěřil tomu, co mělo vzniknout mezi Lorcanem a Elide).
Zároveň mě trochu děsí, že se další kniha dle popisu, odklání od hlavních postav a rozjeté dějové linie, a do hry místo toho přichází nový světadíl a nové postavy. Pochopil bych "filler-ovou" knížku o 200 stránkách někde uprostřed ságy, ale přes 600 stran těsně před koncem? Mám trochu obavy, jak tohle dopadne. Přitom to opravdu nebylo rozjeté až tak špatně.
Co si budeme povídat, je to pořád dokola to samé - což je nevýhoda, když to člověk čte vše naráz a nemusí čekat rok na další díl... ale co, stejně mě to baví.
Nedokážu ani říct, kolikrát jsem si pročítala poslední stránky téhle knihy. Neustále jsem se vracela k různým částem, zasazovala do nich události z předchozích knih a moje pusa se několikrát válela na podlaze.
Ten konec byl něco. Nemám pro to slov. Přiznám se, že jsem se v jednu chvíli málem rozbrečela a být to natočená scéna ve filmu tak bulím, jak želva.
Jak se mám teď asi donutit číst Věž, když na mě z poličky přímo netrpělivě kouká poslední díl.
Ach Aelin, ach Aelin....
Dědička ohně mě nebavila, Královna stínů ano a tahle zase ne. Upřímně mě přestává úplně zajímat, co se děje s Aelin a Rowanem. Hrozně moc stránek jsem přeskočila, protože se příběh táhl a nepřišel mi vůbec poutavý. Těším se však na Věž úsvitu, která je aspoň o postavě, která mě stále zajímá a je moje oblíbená; Chaolovi. ♥
Boží! Tato série mě úplně dostala, nemůžu se od ni odtrhnout a ten díl má takový spád ....
Absolutně netuším, co si o tomhle dílu mám myslet. Až na pár míst, kde se příběh docela vlekl, to byla jedna rána za druhou, a na konci se vše začalo spojovat a vysvětlovat. Jelikož se zdárně blížím ke konci, váhám jestli začít Věž úsvitu, nebo ji přeskočit a rovnou se vrhnout na Království popela. Ovšem mám strach, aby přeskočením Věže něco nepromeškala ... tahle série mi trhá srdce na kusy!
Muj nejoblibenejsi dil z cele serie. Moc se mi libil pribeh Elide a Lorcana a jejich pasaze jsem cetla nekolikrat.
Sakra.
To je asi všechno, co k tomu řeknu.
Královna stínů mě bavila víc, ale musím tomu dát plný počet hvězd. Protože to byla nehorázná jízda. A zatímco předchozí díl přinášel víc a víc naděje, tady to jde od samého začátku rovnou do pekel.
SPOILER - Škoda toho harryovského motivu, není to tolik originální, ale ostatně má tisíc stránek dalšího dílu, aby z Aelin a Doriana neudělala Harryho a Nevilla...
Za mě není co vytknout. Další napínavé pokračování plné zvratů. Občas mě Aelin štvala se svým tajnůstkařením, ale na druhou stranu se nám takto postarala o pár pěkných překvapení. Velmi mě bavily kapitoly s Elide a Lorcanem a samozřejmě kapitoly s Manon. Závěr byl pro mě naprosto strhující, sice předvídatelný, ale strhující. S chutí se vrhám na Věž úsvitu.
Já tedy nevím... S touhle sérií je to nahoru a dolů. Jeden díl mě baví, další zase ne. Příběh pátého dílu se vydal nějakou cestou a já vždycky přemýšlela, proč. A vlastně jsem na to ani nepřišla. Proč se stalo, to co se stalo? Vždyť se to dalo úplně vynechat.. Kdyby měla kniha méně stránek, nevadilo by mi to, ale po dočtení jsem byla fakt naštvaná, že jsem se s tím crcala tak dlouho. Jak jsem psala u trojky, celkový dojem nebyl špatný, ale číst to byl děs..
Co říct k tomuto dílu? Je to dlouhé a po většinu času se děj neuvěřitelně vleče. Občas to vypadá, jako kdyby autorka sama nevěděla kam příběh směřovat a tak se prostě nějakým směrem vydá nazdařbůh. Však ono ji za čas něco napadne a čtenáři to nějak na pár stránkách dovysvětlí a ještě bude překvapen její rafinovaností, protože tohle přeci nemohl čekat, když ji samou to napadlo až teď. No a zatím vloží pár stránek okopírovaných z Padesáti odstínů šedi (to přeci zrovna letí) a pak ještě jednou a ještě jednou, ať si každá hrdinka dostatečně užije "ocelového údu". Stále nic? Tak na hrdiny pošlem dalších pár nových příšer a protože si asi dostatečně v noci užili, teď jich pobijí 500, když před pár dny málem vypustili duši se šesti potvorama. Stále to není ono? Tak co nového spojence z dávných časů, tedy zase tak moc dávných ne, ostatně hridnce je 20, který (která) rozluští Aelininu naprosto "jasnou" zprávu a při setkání nám autorka musí opět dovysvětlit celý jejich příběh i to proč ji ta nejlepší kámoška nevysvobodila z koncentráku (kolikátá už?).
Pak je tu opět spousta plochých postav bez jedinečného charakteru, které prožívají osudy jak přes kopírák, zžírají je naprosto iracionální pocity viny kvůli uplným pitomostem a důležité věci opomíjejí. Čerstvě zamilovaní vílí válečníci se chovají jako pubrtální paka co na třech stránkách shání vložky pro svou vyvolenou dvacítku. Před tím stovky let plenili a brali si co jim přišlo pod ruku (ženský i chlapy - jsme v ultrakorektní americe) a teď je láska (v podání autorky spíš chtíč) obrátila na světlou stranu síly.
Né, v tomhle světě fakt nehledejte pravidla, logiku ani souvislosti, příčinu a následek. Jsou tu jen neuvěřitelně průhledné naivní náhody vydávané za rafinovanost. To vyvrcholí v závěru, kdy autorka skládá z rozdaných karet překvapující finále v podobě hodně vratkého domečku z karet, což se opět neobejde bez spousty stráněk dovysvětlování, jak to vlasntě myslela a co se stalo, nikoliv mezi řádky, aby si čtenář řekl "no jasně, to dává smysl", ale někde mimo vyprávěný příběh.
S pátým dílem už ztrácím naděje, že se dočkám rozumného vyvrcholení téhle série. Vůbec mě neláká se dozvědět co se hlavními hrdiny stane dál. Možná linie čarodějek jakž takž dokáže udržet sympatie a napětí, ale t aje tu upozaděna. Asi to dočtu, ale jen proto, abych tuto kapitolu uzavřel a mohl se pustit konečně do čtení něčeho normálního. Nechápu to neskutečně pozitivní hodnocení tady. Přitom jsem se nikdy nepovažoval za extrémně náročného čtenáře. 30 %
Jako každá z této série - úžasná. Na konci pokaždé toužím mít v ruce už další díl, abych věděla, jak to bude dál.
Čte se to jedním dechem...! Sarah J. Maas mě překvapila a stále překvapuje tím - kolik, pro nás na začátku nedůležitých, věcí tam dokáže nacpat a pak je využít a úplně převrátit děj vzhůru nohama.
Štítky knihy
elfové láska magie pro dívky romantika pro dospívající mládež (young adult) fantasy království
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Já mám Maasovou hrozně ráda. Knihy umí napsat skvěle. Děj má spád a je nabitý emocemi, akcí, zvraty, ale co mě začíná štvát je hlavní hrdinka. ( PRO TY, KTEŘÍ ČETLI ZATÍM JEN PRVNÍ DRUHÝ MAX TŘETÍ DÍL, TEĎ BUDE ASI MENŠÍ SPOILER) Při čtení jsem si říkala, jestli tohle bude budoucí královna, tak to se všichni mají na co těšit. Díky tomu mi kazila i pohled na Jeřába, protože ho mám moc ráda, ale díky ní jsem si říkala: "to vážně s touhle??!''
KONEC SPOILERU
Jinak ostatní postavy mám moc ráda. Ty mi neskutečně sedly. Moje hodnocení je pořád vysoké, protože takhle série si to zaslouží a nechci ji shazovat kvůli jedné postavě.