Robinsoni a donkichoti
Aleš Palán
Neopakovatelné osobnosti nežijí jen v šumavské divočině. Jsou nám mnohem blíž, potkáváme je na ulicích, v autobusech, kdekoliv. Třeba někdo takový žije hned ve vedlejší bytovce. Jistě, každý člověk je jedinečný, ale – málo platné – někteří lidé jsou zkrátka jedinečnější. Co spojuje sedm lidí, jejichž příběhy byly shromážděny v této knize? Není to přímo samota jako u samotářů, kteří se stáhli z civilizace do lesů, močálů a hor. Jisté poodstoupení tu ale přesto nacházíme. „Neměl bych sílu jít s proudem, a už vůbec ne proti proudu,“ říká jeden z nich. Všichni si vytvořili malý osobní svět, fascinující vesmír, kde platí jejich vlastní pravidla. Jsou na dosah ostatním, a přesto tak daleko. Nebo snad vysoko? Některé jejich historky jsou neuvěřitelné, ale autor knihy jim věří. Proč by si člověk nemohl koupit šest tygrů ve slevě, kreslit ve spolupráci s plísní nebo najít skutečný smysl života? Víte snad o něčem, co by bylo důležitější?... celý text
Přidat komentář
Rozhovory vedené s empatií.
Krásné napsané s úžasnými fotkami.
“Až se ti promítne tvůj život, ať je na co se dívat.”
Knihy Aleše Palána jsou úžasné. Neskutečně mě baví. Těším se na jeho další rozhovory :)
Po sérii úspěšných knížek plné rozhovorů s neopakovatelnými osobnostmi, je tu novinka. Tentokrát tu najdeme sedm příběhů, sedm rozhovorů s lidmi, kteří nám jsou mnohem blíž. Můžete je potkávat denně na ulici, nebo to může být třeba Váš soused. Každý z nich si vytvořil svůj vlastní svět, ve kterém žije.
Knihy Aleše Palána mám moc ráda. Už při čtení úvodu jsem měla husí kůži a byla jsem dojatá. Vše tedy naznačovalo tomu, že se mi kniha bude líbit a nespletla jsem se. Jelikož mám ráda příběhy ze života a podle skutečných událostí, tak toto je kniha přesně pro mě. Více realističtější už to být ani nemůže.
Každý z rozhovorů je něčím jiný, něčím zvláštní. Všechny jsou zajímavé a všechny mě bavily. Autor používá neotřelé otázky, které Vám však zodpoví vše, na co byste se chtěli zeptat. Aleš Palán skvěle pracuje se slovy a když je poskládá z tak zajímavého vyprávění o lidských osudech, je to až neskutečné. Během čtení jsem se ponořila do knížky a ani jsem nevnímala okolí.
Samozřejmě nesmím zapomenout ani na nádherné fotografie od Karla Cudlína. Knihu skvěle doplňují a vy si můžete udělat ucelenější obrázek o každém z robinsonů.
Postupně si chci dokoupit všechny knihy rozhovorů Aleše Palána. Jsou to knihy, které potřebuji mít v mé knihovničce.
Mám ráda knihy o lidech od pana Palána. Vždy jsou hezky zpracované, krásné fotky. A příběhy zaujmou. Trochu víc mě bavily knihy o samotářích předtím vydané, ale i tahle je dobrá. Těším se na další.
I tentokrát jsem si ráda přečetla rozhovory s nevšedními lidmi a mohla tak nahlédnout více do soukromí a životních osudů. Všech sedm příběhů zaujalo, ale přiznávám, že nejvíce mě upoutalo vyprávění Šimona. Žiji v Brně a po městě se pohybuji často, ale nikdy k mé škodě jsem na Šimona nenarazila ani jsem ho nezahlédla. Snad se někdy zadaří a třeba se mi dostane i té básničky.
Autorovy další knížky
2018 | Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři |
2019 | Jako v nebi, jenže jinak |
2016 | Ratajský les |
2021 | Nevidím ani tmu: Rozhovory o naději |
2016 | Brnox. Průvodce brněnským Bronxem |
Část z nás kolem nich projde bez povšimnutí, část, snad ještě větší, s pohrdáním.
Tito lidé nemají honosné domy, luxusní auta ani jachty a při tom jsou nejbohatší ze všech.
Jejich bohatství totiž spočívá v uvědomění, v pohledu, kterým nahlíží na svět. Žijí na okraji společnosti, někdy možná až za jejím okrajem a přesto, nebo možná právě proto, jsou šťastní. Vidí totiž to, co my ne - krásu v jednoduchých věcech. Radost dokáží najít všude kolem sebe. Závidím jim jejich odvahu, protože i když to leckdy nemají lehké odmítli se vzdát a stát se kvůli společnosti tím, čím nejsou.