Rod plameňov a tieňa
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531986/bmid_rod-plamenov-a-tiena.png
4
417
417
Mesto Luny série
< 3. díl
Bryce Quinlanová nečakala, že niekedy uvidí iný svet než Midgard, ale teraz, keď je v ňom, túži len po jednom: vrátiť sa domov. Všetko, čo miluje, je na Midgarde – jej rodina, priatelia, druh. Odkázaná sama na seba v cudzom svete bude potrebovať všetky svoje schopnosti, aby sa jej z neho podarilo dostať. A to nie je vôbec jednoduché, keď netuší, komu môže dôverovať. Hunt Athalar už bol v živote niekoľkokrát na dne, ale tentoraz to vyzerá na najhlbšiu priepasť zo všetkých. Len niekoľko mesiacov mu bolo dopriate užívať si všetko, po čom kedy túžil, a už je znovu v temnici asterov, zotročený a bez akejkoľvek správy o Bryce. Zúfalo jej túži pomôcť, ale kým je vo väzení, ruky má doslova zviazané. Nenechajte si ujsť sexi, dych vyrážajúce pokračovanie bestsellerov Rod zeme a krvi a Rod nebies a povetria, v ktorom sa Brycein a Huntov svet ocitne na pokraji kolapsu – a jeho budúcnosť leží na ich pleciach.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , Slovart (SK)Originální název:
House of Flame and Shadow, 2024
více info...
Přidat komentář
Maasova je moje absolutne TOP autorka. Jeji knihy miluju.
Po precteni prvniho dilu jsem si myslela, ze Pulmesicni mesto bude ma nejoblibenejsi serie a predci truny i dvory. Pak prisel druhy dil, u ktereho mi sice moc nesedli Asteri, ale ok. Ten konec s Rhysem me nestutecne nazhavil... A pak prisel strasne ocekavany 3. dil a s nim i priserne studena sprcha.
Nevim, co se stalo, asi tim, ze jsem se tesila na Rhysanda, tak jsem si predstavovala uplne jiny dej.
Dostala jsem Nestu, kterou moc nemusim, ze sarkasticke Bryce, jejiz hlasky v 1. a 2. dile fungovaly, byl najednou jen drzy spratek, ktery neustale dupal nozickou ve stylu ja chci, ja potrebuju. Tarion byl ufnukana placka, nikdo at se na me nezlobi, ale jeho linka me nebavila. Vlci... to snad patrilo do jine knihy a k jinemu deji, ne? Nedotazene, nedoresene. Zustala spousta nezodpovednych otazek... A vlastne k hlavnimu deji to ani nijak neprispivalo.
Co se tyce muceni nasi trojice v zalarich Asteri, asi bych uvitala zkraceni a mene valeni v ho*nech. Stacilo zminit jednou, dvakrat.
Zaver s jednorozci pro me bylo absolutni klise.
Celkove to na me pusobilo, jako by Massova musela dodrzet termin a na ten papir proste neco placla.
(SPOILER)
Hodnocení této knihy je pro mě hořkosladké, protože jsem tímto dočetla celý SJM universe. Už teď mi to chybí a už asi rozumím celému booktagramu - co teď? Vím, že druhý díl této série byl slabší, že autorka není dokonalá, a že to má své mouchy. ALE dokázala stvořit světy a postavy které milujeme a budeme se k nim vracet - včetně série Půlnoční město.
SPOILER! Rod plamene a stínu je silnější než druhý díl. Nevím proč, ale čekala jsem, že autorka příběh ještě neukončí a budeme čekat na další knihu. Tento díl se mi četl moc hezky (narozdíl od dvojky). Jako starý romantik opravdu oceňuji to, že u SJM zaručeně dostanu po čem moje duše touží, a co v reálnému světě neexistuje - dokonalého druha (nejlépe s křídly, i když pro Ruhna bych zvládla udělat výjimku), hezký konec pro hlavní postavy a happy end. O pornu propojení maasversu snad ani nemusí být řeč. To je darem pro ty, co vše četli v daném pořadí a autorka je tímto chtěla potěšit - a v mém případě se zadařilo! Chyběl mi epilog nebo bonusová kapitola, konec mi přišel moc unáhlený (ale kdo by nechtěl víc). Vím, že si tato kniha plných 5* na 100 % nezaslouží (a v hlavě se mi rodí i konkrétní důvody proč), ale této autorce prostě budu nadržovat, protože v mém srdci vždy bude mít speciální místo (ať žije klišé!). 5*
Tento díl je dle mého názoru lepší než ten předchozí. Erotické scény nejsou tak detailní a autorka se více věnuje ději.
(SPOILER)
Tahle autorka je jedna z mých největších oblíbenkyň a vždy mám u ní velké očekávání.
V předchozím díle kde druhý díl skončil s náznakem spojení druhého světa (Dvory), jsem byla úplně nadšená. Doufala jsem že hrdiny nějakým způsobem propojí a budou aspoň chvilku spolupracovat aby z toho vzešlo zajímavé kombo. Bohužel tak nebylo, ale z druhé strany ta dějová linka byla velmi příjemná a jsem zvědavá co autorka vymyslí dál.
Ale musím říct, že se už autorka dost opakuje. První díl byl parádní v tom, že hlavní hrdinka byla takový ten rebel co má všechny na háku i když byla v hlouby duše bojovník, byla drzá, sprostá a ve směs mě vždy překvapila, ale postupem dvou následujících dílů pro mě už byla až moc ,,hrdinská a obětavá" a celkem i dost předvídatelná. Jinak milostná dějová linka super, tam není co vytknout i když se to už pomalu zase začínalo opakovat.
Bohužel jsem i místy měla hodně prázdná místa kde jsem bohužel něco přeskočila, což se mi u Maasové ještě nikdy nestalo.
Ohledně zakončení knihy mi přišel závěr hodně podobný jejím předchozím dílům, ve směs to pro mě ani moc nebylo napínavé ani emotivní když byla v té díře, prostě člověk už ví jak to dopadne.
Ale zase abych nepsala jen ty záporné názory..Napsala naprosto úžasný a výjimečný fantasy svět který mě okouzlil a líbilo se mi různé historické propojení z obou světů a i náhled do toho, že je v jejich vesmíru více planet. Třeba nás spisovatelka překvapí a vznikne další série, ale z jiného světa kde se to třeba zase trochu propojí, kdo ví.
(SPOILER)
Lepší konec jsem si snad ani nemohla přát.
Třetí díl je stejně skvělý jako dva předchozí. Děj rychle utíká, je napínavý, nečekaný, vtipný a dost romantický.
Na začátku jsem si myslela, že tam toho ze světa Dvorů bude něco víc, ale na druhou stranu tady šlo hlavně o Bryce, aby zjistila pravdu, což se taky podařilo a k tomu ještě získala další porci síly. (Navíc vzhledem k tomu, komu nechala Bryce Hvězdný meč, možná ještě Nesta bude mít další příběh.)
Linka Ithana mě hrozně zajímala, pořád jsem si říkala, že prostě musí být vůdce on, že je pro to stvořený...takže Sigrid mi tam přišla trochu zbytečná...zvlášť po tom, co se jí stalo, když jí Ithan osvobodil od Astronoma...
U Thariona to naštěstí taky dopadlo dobře, dostal se pryč z vlivu Zmijí královny a též díky Ithanovi, ale zrovna u Thariona mi tam chyběl konec...jak na tom je vlastně jeho manželka a co vlastně bude dělat dál...
Rhun a Lidie to spolu také zvládli překonat a velkým překvapením byly její děti, to se musí nechat...
Jinak konec se mi vážně líbil, to jak se spojili s Helem (princové Helu by si zasloužili taky vlastní příběh, jsou čím dál zajímavější) a jak využili Padlé, aby se vypořádali s Asteri, to nemělo chybu, opravdu krásně se to četlo. A taky to, jak to nakonec dopadlo s Danikou a Ďábelskou smečkou. A vlastně i s Jesibou. Že se všichni přeci jen shledají, až nadejde ten správný čas.
Jsem moc ráda, že jsem si tuto sérii mohla přečíst a že ji mám stejně jako Skleněný trůn a Dvory ve své vlastní knihovně. Sarah si mě opět získala. Bylo skvělé se na chvíli zase přenést do tak úžasně vytvořeného světa. Téměř se mi ho ani nechtělo opustit, jelikož mi chyběl trochu delší konec, chtělo by to ještě nějakou kratší novelu. Aby jsem věděli, jak vše dopadlo, jak vše vymysleli, co vše se změnilo.
Moc doporučuji
No tak já opravdu nevím, autorku mám ráda, ale když jsem začala číst tuto knihu, tak mi v hlavě vyskočil podtitulek "sex, drogy a násilí". Musím tedy říci, že se to četlo moc dobře, žádná hluchá místa, ale když si představím, komu jsou knihy primárně určeny...bylo to celkem depresivní čtení..konec mi prijde ještě otevřený, protože není vůbec jasné, jak to bylo mezi Tharionem a jeho ženou.
Teoreticky závěrečný díl série Půlměsíční město (nebo aspoň já z toho měla ten dojem), hodně jsem se těšila, jak to autorka prováže se sérií Dvůr trnů a růží, což už naznačila v samotném závěru předchozí knihy, ale ve skutečnosti to je jen taková dějová odbočka, sice milá, ale vlastně se tam postavy nijak výrazně nezapojily (navíc šlo hlavně o Nestu a Cassiana, ne o mého oblíbence Rhyse). Celkově se to nečetlo špatně, ale přiznám se, že mě to bavilo přece jen o něco míň než třeba první díl. Kniha podle mého názoru hodně ztrácí na napínavosti tím, že se vyprávění tříští mezi příliš mnoho postav – sice je fajn sledovat podrobné osudy celé party, ale je to pak horší na orientaci a nějakou dějovou návaznost (zvlášť když se řeší i minulost vílích rodů, příp. jejich legendy s další náloží jmen aktérů, a zároveň současnost). Klidně bych si nechala líbit, kdyby autorka knihu rozdělila na oddělené části, které by byly vyprávěné z pohledu jednotlivých postav (Bryceina bratra Ruhna, zvířecí měničky Laně, vodního muže Thariona, vlka Holstroma), a v určitém momentu by se protnuly – myslím, že by se tak mnohem lépe budovalo napětí a nějaká dynamika příběhu. On totiž i samotný děj a zápletka je poměrně zašmodrchaný – nakonec se sice nějak rozmotá a vyřeší (proto si myslím, že jde o závěr série), ale je to přece jen lehce krkolomná cesta. Líbí se mi ale náznak, že bychom se mohli dočkat nějakých dalších dobrodružství/mise pro Nestu a tím pádem možná další knihy ze série Dvůr trnů a růží. Každopádně času stráveného nad knihou vůbec nelituju, byly to příjemné hodiny a ve společnosti postav mi bylo dobře, podobně jako u předchozích dílů této série, jen už to bylo malinko okoukané a trochu moc zamotané, jinak OK.
Knihu bych rozdělila na 3 části, prvních cca 300 stran pro mě bylo na 5*, moc mě to bavilo, bylo to temné, ale plné akce.
Pak na mě příběh ale začal být tzv too much. Příliš komplikovaný, překombinovaný, vyhrocený, zdramatizovaný, těžko uvěřitelný a v neposlední řadě co jako ta Bryce? Trošku mě zklamal vývoj její postavy. Od holky, která 2 předchozí díly stráví shazováním "alfablbců" prostě neočekávám, že se jako jeden začne chovat.
A v poslední části boje samotného to graduje, posledních 120 stran jsem dala za jedno odpoledne.
Současně jsem očekávala trochu víc realistického pojetí v ohledu smrti, ale bohužel. Postavy procházely peklem a já se o ně stejně nebála.
Celkově byl příběh plný akce, ale těch historických vsuvek a náhodiček, které měly vliv na příběh na mě bylo fakt moc a uvěřitelnost, že by se něco takového mohlo všechno semlít, byla nulová. Nicméně jako konec série jsem si to užila.
Srovnání - Když tuto sérii srovnám se sérií Dvůr trnů a růží, tak tento svět je podstatně víc propracovaný, ale Dvory u mě prostě vedou. Plánuju dát rereading Dvorů, ale Půlměsíční město spíš ne. (Skleněný trůn jsem nečetla)
Poslední díl ze série rozhodně nezklamal. Byla zde pořádná dávka akce a pořád se něco dělo. Nejvíc se mi ale líbil první díl, kde ty zvraty byly prostě ...wau. V druhém díle děj občas zpomalil. V tomto posledním nebyly úplně "wau" zvraty, ale kniha byla napsaná velmi čtivě a oblíbila jsem si hodně postav (hlavně Lidii a Ruhna :)). Myslím, že na konci jsme mohli vidět trochu náznak toho, o kom může být i její další kniha, takže se nemůžu dočkat.
Naprosto nečekaná jízda. Za tři dny přečteno 800 stránek ani nevím jak a předpokládám, že bude ještě čtvrtá kniha, aby dovysvětlila otázky, které člověka napadají.
Podle mě nejlepší díl.
Po přečtení této trilogie mám naprosto jasnou představu o tom, o čem Maasová ráda píše a jaká je její osnova. Protože když si vedle sebe postavím ACOTAR a Půlměsíční město, tak nejen, že některé zápletky jsou v podstatě stejné, ale zároveň i v určitých dílech se dají najít totožné příběhové oblouky, a dokonce i stejné vyvrcholení příběhu. Co se ale musí Maasové nechat, je nápaditost a "originalita" jejího vybudovaného fantasy/sci-fi světa. Postavy, jak kladné tak záporné, jsou skvěle vykreslené, mají osobnost a jde z nich opravdový strach a občas jsem cítila i frustraci. Žádná postava ani podzápletka nejsou v ději nadarmo - všechno má v příběhu své místo a význam pro pozdější dění. A všechno, co zazní, ať už replika nebo cokoli jiného, autorka vytěží do poslední kapky. Jistě, jsou zde i repetitivní pasáže, ze kterých mi už šla hlava kolem a nebavilo mě to, ale beru to tak, že autorka chtěla poukázat na určité myšlenkové pochody postav. A přeci jen, i my se občas v hlavě zasekneme na určité věci a omíláme si to pořád a pořád dokola. Ve výsledku mě ani tato kniha, ani tato trilogie, nijak neurazily, ale asi to ani není dílo, ke kterému bych se chtěla v budoucnu vícekrát vracet.
(SPOILER)
Jakmile Maas něco vydá, tak si to automaticky přečtu. Světy které tvoří jsou moje krevní skupina - létající koně, moc šlehající z dlaní, zářící oční bulvy atd. Zvládá dobře formovat již mnohokrát ohrané koncepty do nových patvarů, které mě baví. A pokud to neberu moc vážně, ale jen jako oddechovku, pak jsem spokojeným čtenářem a ráda doporučím.
Na druhou stranu mi trochu vadí ten tlačený feminismus, který je hnán do trochu neuvěřitelných rovin. Z knihy vychází ženy jako neporazitelné bohyně a chlapi jako namakané podržtašky. Bryce Hunta pořád sekýruje, zatajuje mu plány, ztrácí v něj víru a hází na něj vinu, zatímco on jí vyznává nehynoucí lásku, přicmrndává na každém kroku a málokdy jedná sám za sebe. Ona borka, on trumpetka.
Taky linka s Helem mi přišla malinko naivní a absurdní. Jejich nezištné pomoci a dobrovolnému návratu do Helu jsem do poslední vteřiny nevěřila.
No a klasická Maasovina - nedůvěra v inteligenci čtenáře. Není divu, že mají knihy skoro 1000 stran, když je každá myšlenka pečlivě naznačena ze tří stran a následně ještě přímou řečí vysvětlena. Doslovně. Detailně. Tolik věcí krásně samo plynulo z chování postav, reakcí, postojů a nejasných rozhovorů. Vůbec nebylo třeba to pak čtenáři dovysvětlit. Knize by to ubralo objem a čtenář by o nic nepřišel.
Slyšela jsem, že další na řadě je nový díl dvorů, to jsem ráda. Svět dvorů se mi pro postavy, dynamiku i prostředí líbil o kus víc a ráda se do něj vrátím.
První série, kterou mám zatím od autorky dočtenou celou. A ano libila se mi.
Tento díl mi nepřišel nijak zdlouhavý, právě naopak, vyřešilo se toho spoustu u všech postav a jejich rodů, takže super. Taky mě mile překvapil "poslední" boj, kdy nebylo hned za dvě stránky konec a byl prostor pro všechny.
Přijde mi, že autorka má dar čtenáře naštvat hlavní postavou, která člověku leze na nervy, tím jak je dokonalá, někde něco pohnojí a zase to ještě dokonaleji vyřeší :-D. (To samé u Skleněného trůnu :-D, tam mi ještě dva díly chybí).
Možný spoiler:
Ve třetím díle série Půlměsíčního města: Rodu plamene a stínu se toho děje hodně. V minulém díle se Bryce podařilo katapultovat se do jiného světa z její domoviny Midgardu a její druh Hunt Athalar upadnul opět do zajetí Asteriům na Midgardu. Bryce dělá vše proto, aby se mohla vrátit zpátky domů, ale nejdříve musí v novém světě zjistit, jak lze zneškodnit Asteri, kteří vládnou pevnou rukou na Midgardu. V tomto díle nechybí akce, dějové zvraty, láska, sex, přátelství na život a na smrt a hlavně šance na zneškodnění Asteriů, která mě poháněla ve čtení stále kupředu, abych se dozvěděl, jak to skončí. To prozrazovat nebudu. Za mne je tento díl pro mne nejzajímavějším a nejlepším a mohu říci, že tato série Sarah J. Maas je velice povedená. Za mne předčila i Dvory a to byla taky sakra dobrá fantasy série. Podaří se Bryce zase se vrátit na Midgard a setkat se se svým milovaným Huntem Athalarem? A co důležitější? Odhalí způsob, jakým lze zničit Asteri, kteří na Midgardu vládnou už 15 000 let? To už si přečtěte sami. Věřím, že touto fantasy sérií budou fanoušci fantasy nadšeni stejně jako já. Pokud jste od Sarah J. Maas ještě nečetli sérii Dvory trnů a růží, i když vás to bude třeba více lákat k sérii Půmesíčního města, doporučuji, přečtěte si nejdříve Dvory. Autorka totiž čtenářům přichystala překvapení. V sérii Půlměsíčního města se člověk lecos dozví o událostech, které jsou odhalovány prvně právě v sérii Dvory a přišli by jste u čtení Dvorů o ten wau efekt. Dneškem mám přečtenou sérii Půlměsíční město a je mi líto, že už asi žádné pokračování nebude. Bavila mě celá série, hodnotím celou sérii pěti hvězdičkami a přidávám i své doporučení všem milovníkům fantasy. Děkuji mé kamarádce: ydnac, že mě k této autorce a fantasy žánru přivedla a za její cenné recenze. Moc Ti děkuji. :-)
Upřímně, v tomhle dílu mě Bryce ani Hunt moc nebavili. Bryce má najednou snad všechny schopnosti a zdá se mi taková overpowered. Naštěstí je v příběhu spoustu vedlejších postav a o těch se mi četlo skvělě!
Hezké zakončení série, ale od Maasové je tohle podle mě slabší kniha.
I přes to stojí za přečtení, hlavně pokud jste četly předchozí díly!!
Doporučuji číst v angličtině, není to těžké a český překlad je trochu nepovedený :)
Natahování natahování a natahování. Hoďte po mně kamenem, zlomte mi ruce, ale na férovku, jsem z tohoto dílu zklamaná.
Špatná (asi jenom moje) orientace v tak velkém množství jmen, nejdřív jsem se fakt snažila rozpomenout, ale pak jsem mávla rukou, sere pes, a četla bez zařazení dál a plácala jsem se v ději nahoru a dolů jako palačinka.
Během čtení, jsem měla spoustu výtek a myslela jsem si, že ani tak vysoké hodnocení nedám, ale nakonec to byla bomba a na výtky jsem po dočtení zapomněla. Jsem ráda, že to aspoň jednou skončilo dobře, protože mi připadalo, že v téhle sérii se jakýkoli plán vždycky pokazí a už mě to trochu štvalo, protože to chvílemi působilo jako umělé natahování. K propojení dvou knižních světů jsem napřed byla lehce skeptická, ale nakonec to v knížce fungovalo dobře. Občas jsem byla zmatená ze vší té historie a postav, ale když se na to člověk soustředil, tak to šlo. Trošku mě mrzí ale chování a vyjadřování Bryce, které bylo po většinu knihy nesnesitelné. Celkově to bylo velmi, velmi čtivé, plné akce a napětí, konec byl také hodně vydařený. Pokud bude další díl, určitě si ho přečtu.
(SPOILER)
Poslední díl jsem slupla jako malinu. Bavil mě ze všech nejvíc.
Bryce byla každou chvíli na facku, kam se poděla ta sympatická a sarkastická Bryce?
Vedlejší postavy Ruhn, Tharion, Flynn, Ithan, Baxian, Lidie atd. naprosto skvělé.
Neskutečně mě překvapila Nesta, na to jak jsem tuhle postavu moc nemusela, tak tady si mě získala ! Asi za to chování Bryce.
Mnoho informací, furt nějaká akce ! Mě se to teda líbilo opravdu hodně.
Rozhodující válka asi mohla být více epická, ale ok.
*** Menší Spoiler***
A nevím, ale asi očekávám dalších díl Dvorů :D Protože Nesta to přece musí zjistit, ne? :D
Tak mám za sebou poslední maasovskou šílenost, Půlměsíční město a Rod plamene a stínu!
Děj začíná tam, kde v předchozí knížce končil, takže se ocitáme u Rhysanda a setkáváme se se spoustou oblíbených postav. Jenže je toho ve finále málo a mně to bylo líto!
Od začátku do konce je to maximálně nabitý akcí a děje se toho hodně u všech postav…uvítala bych méně Ithana a více Jesiby, vlkodlaci mě prostě neberou.
A bylo mi líto, že jsem o hlavní postavy nepocítila strach, že se jim něco stane…neříkám, že musí všichni umřít, ale nějak mi nepřišlo, že by komukoliv hrozilo smrtelné nebezpečí.
A mé srdíčko velmi potěšilo několik zmínek o mé milované Lehabě!
SJM je úžasná vypravěčka a její příběhy vás naprosto pohltí. Nyní, se všemi dočtenými příběhy můžu s jistotou říct, že nejoblíbenější sérií je pro mě Skleněný trůn!
Zároveň si nemůžu pomoct, ale vedlejší postavy jí jdou prostě lépe! Ať už je to Dorian a Manon, Ruhn nebo Amren!
Tohle není hejt, knížka je skvělá a já milovala každou stránku! Ale chápejte, v srpnu jsem dočetla Království popela, takže jsem jen prostě měla laťku jinde!
Štítky knihy
drogy sex magie, kouzla erotika americká literatura násilí romantika mysteriózní, mystéria pro dospívající mládež (young adult) vulgarismy, nadávky romantasyAutorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Nesdílím nadšení ostatních čtenářů. Hodnotím všechny tři díly. Díl od dílu se zvyšoval počet sexuálních scén, které děj nikam neposouvaly a jen nafukovaly objem textu. Dále, lesbického archanděla i lesbickou vražedkyni jsem ještě překousl, ale homosexuální adoptivní rodičovský pár už působil dost přitažený za vlasy a do konce jsem čekal, že se provalí, že Bryce je přeoperovaný chlap. Jinak spousta klišé a nelogičností. Osobně nedoporučuji.