Rod plameňov a tieňa přehled

včera

Maas je právem nazývána královnou fantasy žánru, všechny její knihy jsou velmi čtivé, příběhy se odehrávají v originálních světech s dobře propracovanými postavami, které vám přirostou k srdci. Já osobně její knihy naprosto miluji.
Třetí díl série Půlměsíční město má název Rod plamene a stínu, díl je to opravdu pěkně akční. Autorka nás hned od prvních stránek nešetří, spousta postav i dějových linek. Trochu jsem se bála, že si nebudu pamatovat události z předchozích dílů, ale bála jsem se zbytečně, naskočilo to po pár stránkách.
Minulý díl skončil nečekaným, zato úžasně milým překvapením. V tomto pokračování jsme se ocitli v jiném světě, kde se Bryce pokouší najít pomoc, nalézt způsob jak se zbavit nadvlády Asteri. Její nejbližší přátelé se na Midgardu potýkají s důsledky jejího zmizení. Jejich jediným přáním je přežití a také naděje.
*S láskou je všechno možné. *
Velmi mě bavilo střídání dějových linek, kniha se stala o to víc napínavější, čtivější. Děj tím dostal větší dynamiku a nutil čtenáře číst. Kromě hlavní hrdinky, dostaly větší prostor i vedlejší postavy, což bylo moc fajn. Romantická linka byla moc hezká,doufala jsem v ní :-) Poslední kapitoly tohoto dílu byly řekněme nervy drásající. Konec by si za mě zasloužil ještě alespoň kapitolu nebo dvě navíc.
Osobně jsem si čtení moc užila, hodně mě baví, jak má autorka vše dopředu perfektně promyšleno.Už se těším na další skvělé čtení. Teď už to bude jiná série, jiný příběh. I když kdo ví, co si pro nás autorka nachystala ;--)
Těším se na příští setkání.
Hodnocení 4,5*

včera

(SPOILER) SJ Maas se trochu utrhla ze řetězu a přiznám se, že ve všech princech Helu a prapůvodních Pelasech a Helenach jsem se vůbec neorientovala.
Pár hlášek mi přišlo vtipných, ale ten humor Bryce mi byl většinu času proti srsti. Jakoby se z ní stala mladší a protivnejsi Aelin.

"To je ten Kotlík,“ zdůraznil Azriel. Bryce pokrčila rameny, pořád nechápala. „Vy o něm ve vašem světě nemáte žádný legendy? Víly s sebou tuhle tradici do vašeho světa nepřinesly?“
Bryce si prohlížela obří nádobu. „Ne. Máme pět bohů, ale žádné nádobí. Co to dělá?“

Hunt netušil, co to znamená, ale to slovo se mu vůbec nezamlouvalo. Otočil se k Jesibě. „Děkuju vám. Nikdy jsem netušil, že Quinlanová… pro vás něco znamená.“
Jesiba povytáhla obočí a do jejího výrazu se zase vrátilo něco z té sarkastické černokněžnice. „Samozřejmě že znamená. Víš, jak je těžké najít schopnou asistentku?“

Jsem ráda, že není další díl. Pojďme se vrátit k Nestě, ta měla koule :)