Rod země a krve
Sarah J. Maas
Půlměsíční město / Mesto Luny série
1. díl >
Začátek temné fantasy trilogie od autorky bestsellerové série Skleněný trůn Bryce měla perfektní život, skvělou práci a na programu jeden legendární večírek za druhým, jenže pak démon zavraždil její přátele a ona zůstala sama a zlomená. Když údajný zabiják skončí za mřížemi, ale zločiny pokračují, Bryce se pustí do vyšetřování. A hodlá se pomstít. Spolu s Huntem, padlým andělem obdařeným brutální silou, sestoupí do podsvětí města, které rozežírá temnota. Dokážou se zlu postavit dřív, než pohltí vše, na čem jim kdy záleželo?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
House of Earth and Blood, 2020
více info...
Přidat komentář
Nejsem si jistá, jestli mám SJM milovat, nebo nenávidět, protože už podruhé během čtrnácti dnů mě rozbrečela jako mimino.
Ze začátku je tenhle příběh dost zmatek a celkem i opruz, když omluvíte moje výrazivo. Příliš mnoho postav, příliš mnoho bytostí, nové město a celkově nový svět. Přiznám to na rovinu, byla jsem mimo asi až do dvousté stránky. Ale pak se člověk konečně začne orientovat a najednou to má nejen hlavu a patu, ale je to geniální, zábavné, tragikomické.
Co na téhle knížce vyzdvihnu? Dialogy. DI-A-LO-GY. Protože dialogy, které vedla Bryce s Huntem, mě tolikrát rozesmály, jakože nahlas a doopravdy! Úžasné hlášky, úžasné situace. Mnohokrát jsem četla dál, ale za chvilku jsem se k té dané situaci znovu vrátila a přečetla si ji znovu, protože byla prostě úžasná.
Občas byla tedy možná až zbytečně vulgární, se Skleněným trůnem se to moc srovnat nedá, je to o několik levelů výš a dokonce bych zvážila i zařazení do YA, protože je to celkem síla, ale jelikož je mi za dva měsíce 30 let, ustála jsem to.
Takže všem milovníkům fantasy, kteří chtějí prožít skutečně silný příběh, určitě doporučuju. A pro milovníky SJM je to přímo povinnost!
Nedokázala bych jedním slovem popsat Půlměsíční město, protože to ani nejde. Přiznám se, že ze začátku jsem se nemohla začíst - příliš mnoho informací zdánlivě chrleno bez nějakého plánu a to ustavičné "do Helu"! Musím říct, že v jednu chvíli jsme si říkala, že jestli ještě na další stránce bude "do Helu", tak si vydloubnu oči! Nakonec se na to dalo zvyknout. Aby taky ne, po 800 stránkách.
Ale k příběhu - prvních sto, sto padesát stran bylo utrpení, nebavilo mě to, měla jsem chuť knížku odložit a bývala bych to udělala, kdyby se nejednalo o Maasovou. A něco vám povím - DÍKY BOHU, že jsem to neudělala, protože jakmile příběh začal mít grády, nedalo se od něj odtrhnout.
Myslela jsem, že Rhyse nikdo nepřekoná, ale do Helu, Hunt k tomu má sakra blízko! Když přeskočím detektivní práci, která by nešla zkrátit, protože by ztratila na kouzle a naprosto bravurním zakončení, pak závěrečné scény byly pecka. Fakt skvěle napsané, popsané, vygradované... Takhle to má být.
Jsem zvědavá na další díly, protože Půlměsíční město by mohlo klidně figurovat samostatně, ale z Epilogu je jasné, že nás ta největší jízda teprve čeká. Takže, pokud se někdo nemůže prokousat prvními kapitolami, radím vydržet! Opravdu to totiž stojí za to.
Jo a mimochodem, nepřipadá vám, že Maasová trpní nějakou formou grafomanie? Já její knihy absolutně zbožňuju, ale toho místa, co zaberou v knihovničce... a dostat je do kabelky je taky zajímavý počin.
(SPOILER)
Jakože... wow.
Přečteno za 3 dny jedním dechem, těch 800 stran jsem přelouskala jak nic, a chci ještě, ještě, ještě. Tak moc jsem se do toho zažrala, že si to teď, po necelých 3 týdnech, jdu prostě přečíst znovu. A budu to s chutí číst ještě po 3., až vyjde další díl. Totálně jsem tomu propadla.
Tentokrát z trošičku jiného soudku - urban fantasy; a já zde samozřejmě nejdříve četla komentáře, takže jsem se spíš bála, jestli mi to sedne. Jak je u Maasové zvykem - všechno se dozvídáte postupně, spoustu věcí si musíte taky pospojovat, ze začátku máte prostě chaos, ale pak... uf. Zamilovala jsem si sérii Dvůr trnů a růží, a moc se mi líbil i Skleněný trůn, nicméně moje nejoblíbenější série knih byla Kate Danielsová (I. Andrews) - až do teď. Tohle je prostě bomba. Vyspělé, sprosté, brutální, sarkastické, frustrující, psychologické. A to sexuální napětí..?
Nechápu, jak mohla Maasová udržet tu sex. scénu a nedotáhnout jí do konce.
Zažrala jsem se do děje a nic mě od toho nedokázalo odtrhnout. Smála jsem se, dojímala jsem se, bolelo mě u srdce, hystericky jsem brečela, hystericky jsem se tlemila. Masakr.
PS: (pozor spoiler) - a ten pocit zadostiučinění, když Bryce vysála Micahův popel vysavačem? Nepopsatelný.
DO HELU! Tak tohle bylo něco!!!
Skvěle promyšlený svět! Kombinace moderního světa s fantasy postavami byl super tah! Zprvu se budete hodně ztrácet a říkat si, jestli to nevzdat, ale když vydržíte, objevíte skvělý příběh. Ovšem jak se to vezme. Ve zkratce se dá říct, že těch 800 stran je o ničem, ale tak sakra dobře se to čte, že to autorce prostě odpustíte. A když přijde ten epický závěr na posledních stech stránkách? Budete ho hltat plnými doušky.
Bryce mi byla zpočátku hodně nesympatická, ale postupem času si ji prostě oblíbíte, i kdybyste nechtěli! Navíc ta Danika? OMG! Jak ta to měla všechno promyšlený! A chlapi jsou v téhle knize prostě chlapi, což je super! Akorát ty narážky na sex byly kolikrát do příběhu tak hrubě nastrčené, že jsem se musela smát. Působily na mě strašně nepatřičně.
Sečteno, podtrženo: Kniha se skvěle čte. Moc jsem si užívala sarkasmus mezi Huntem a Bryce a neskutečně jsem si zamilovala Ruhna a Syrinxe! Moc se těším na další díl, protože před jeho čtením si dám znovu tuhle bichličku. 5 hvězd si však schovám na později.
Paráda. Dočteno na jeden nádech a skoro bez přestávek. Autorka spojila úžasný příběh sympatických postav. Čekalo mě hodně hezký zvratů, ale i těch špatných. Jinak dílko se jí povedlo zatím se mi od ní líbilo nejvíce.
Tak čtivé a tak silné volání knihy, že jsem poměrně často zanedbávala povinnosti v rodině. Maas prostě psát umí, jen by už konečně mohla stvořit hrdiny, kteří nemluví vulgárně a sex jim nezatemňuje mozek. Myslím, že by dokázala stvořit i takový příběh, více oduševnělý, plný nejvyšších citů, které nebude halit opar drog, alkoholu a přízemních vášní, ale spíše jej bude ozařovat magie a vyšší lidské city.
Její styl psaní buď nenávidíte, nebo milujete. Všechny postavy jsou krásné, silné, duševně i fyzicky. Příběh si vás omotá kolem prstu, takže nad ním musíte neustále přemýšlet a prostě číst dál. Rozesmál mě, rozbrečel a zaskočil. Myslela jsem, že po tolika knížkách už dokážu příběh trochu předvídat.. těžko. Vážně nechápu, jak dokázala po tolika skvělých knihách napsat další, která je snad ještě úžasnější. Sarah bude vždycky moje nejoblíbenější autorka a doufám, že tahle kniha nebyla poslední!
Co si budem, tahle knížka je pořádná bichle, takže se mi do ní moc nechtělo...
ALE!
Byla to fakt jízda, napínavé od začátku do konce, skvěle vymyšlený fantasy svět, ve kterém najdete snad všechny příšery a obludy, na které si vzpomente.
A nejen to, jedná se vlastně o detektivku, což pridává knize další rozměr.
Samozřejmě nemůžu opomenout romantickou sarkastickou linku. ❤
Prostě dokonalost!!! Doporučuju všema deseti!!!
Tohle bylo fakt skvělý! Půlměsíční město bylo přesně tak úžasné, jak jsem od nové Maasové očekávala. Dopodrobna propracovaný fantasy svět, skvělá zápletka, super chemie mezi dvěma hlavními hrdiny a hlavně to bylo hrozně čtivý. Jako jo, pokud máte Maasovou už hodně načtenou, tak zde najdete nějaké podobnosti s jejími dalšími knihami, ale to mi vůbec nevadilo, a troufám si říct, že tohle je jedna z jejích nejpovedenějších knih. Co musím pochválit je ten opravdu dokonale promyšlený fantasy svět, ve kterém najdete všemožné nadpřirozené bytosti, a který je zároveň částečně propojený i s tím "naším" světem, což mi přišlo jako skvělý nápad. Postavy mi taky hrozně moc sedly, Bryce s Huntem byli skvělá dvojka a u těch jejich dialogů jsem se nasmála jako dlouho u ničeho. Hodně jsem si oblíbila i Ruhna, u kterého doufám, že mu dá autorka v dalších dílech více prostoru. Taky se mi líbilo, že ačkoliv je převážná část příběhu založena na romantické lince, tak je kniha žánrem spíše detektivka, což je něco, co není u Sarah J. Maas úplně zvykem, ale doufám, že v tomto žánru bude pokračovat, protože jí hrozně moc sedl. Jediné, co bych vytkla, je to, že ze začátku jsem byla hodně zmatená v tom jejich světě, protože tam bylo hrozně moc informací najednou a myslím si, že by se to dalo podat i nějak srozumitelněji, a pak mi taky vadilo, že občas se to hodně táhlo a podle mě by vůbec nevadilo, kdyby se to trochu zkrátilo a proškrtalo.
4,5⭐/5⭐Pokud chcete nějakou pořádnou propracovanou fantasy, tak vám Půlměsíční město moc doporučuji.
Za knihu děkuji Albatros Media
Jak já jsem se těšila na tuhle knihu. Bylo mi jasné, že Mass napsala další úžasnou sérii. A taky že jo. Začátek byl takový pomalý, nudný. Byl tak zamotaný, že jsem se v tom vůbec nevyznala. Strašně moc nadpřirozených bytostí. Všemožná jména, které jsem si za boha nedokázala zapamatovat. Nějaké věci mi nedávali vůbec smysl. Ale když se to rozjelo.. ach jo. To utrpení, které Bryce prožívala. Jak byla úplně prázdná. Bylo mi jí strašně líto a neobešlo se to bez slz (jak jinak). Co se týče postav. Strašně jsem si jich oblíbila. Počínaje Lehabou, která byla strašně otravná, ale vždycky jsem se nad jejích chováním zasmála. To, co udělala pro Bryce, mě strašně dojalo. Další je Ruhn, kterého jsem si oblíbila od jeho první zmínky v knize. Bylo vidět, že mu na Bryce záleží. A to, jak se k sobě chovali... Mluvili spolu ironicky a neustále se kočkovali a i přesto (nebo právě kvůli tomu) bylo poznat, že jim na sobě záleží. To mi vždy vyvolalo úsměv na tváři. Za každý situace a bez váhání jí chránil. Když něco potřebovala, hned byl u ní. Hunt.. to je moje druhá nejoblíbenější mužská postava, kterou Mass kdy napsala (první je Rhys, samozřejmě). To, čím vším si prošel, ale stejně měl v sobě tu jiskřičku naděje, že bude žít podle své představy. Jak se neváhal obětovat, když Bryce hrozilo nebezpečí. Oni měli úžasný vztah. Jeden pro druhého by položili život. Bryce ani nemá cenu zmiňovat. Strašně moc jsem si jí oblíbila. Už jen tím, jak šla do každé výzvy, která se jí naskytla. Jak ani na vteřinku neváhala se obětovat pro své milované... Posledních sto stran jsem probrečela, protože sakra! Jak nám tohle autorka mohla udělat? Nicméně se strašně těším na další díl. Doufám, že by u téhle série mohla Mass udělat výjimku a nechat dvojici spolu po celou sérii. V předešlých sérií nikdy hlavní hrdinka nezůstala s tím prvním (ačkoliv to mi nevadilo, ale tady by mohla ty dva nechat spolu. Protože si to zaslouží. Přeci nebojovali pro nic za nic, ne?)
(SPOILER)
Tak tuhle jízdu jsem si teda moc užila. Knihy od Maas už nějakou dobu čtu, takže když jsem se doslechla, že vychází tato novinka, neváhala jsem a objednala ještě v předprodeji. A rozhodně jsem neudělala chybu, protože to bylo jako vždy parádní počtení.
Postavy mi byly sympatické hned od začátku, o to větší překvapení pro mě bylo, když většinu z nich Maas hned ze začátku odkráglovala. Každopádně Bryce mě opravdu hodně bavila. Líbily se mi její sakrastické poznámky a že byla prostě obyčejná holka, co nějak netrápilo, že vlastně nemá mezi spoustou mocných bytostí téměř žádné nadání. Stejně tak mi k srdci přirostl i Hunt, který měl za sebou dost pohnutý osud a čekala jsem, jak se jeho osobnost bude postupně měnit. Bylo mi totiž jasné, že mezi ním a Bryce to bude jiskřit. Rozhodně oceňuji to, že Maas tady co se týče jejich vztahu nespěchala. Pozvolný vývoj této romantické linky tak působil hodně uvěřitelně. Musím vyzdvihnout scénu, kdy se Hunt vrátil z úkolu, kterým ho pověřil Micah a byl psychicky na dně. Bryce se o něj pak starala a ačkoliv na tyto ťuťu ňuňu scény úplně nejsem, dost na mě zapůsobilo, jak to bylo celé citlivě napsáno. Tehdy si člověk uvědomil to břemeno, které Hunt nesl na zádech a které ho drtilo i přestože měl za normálních okolností masku drsňáka.
Z dalších postav jsem si oblíbila Hepaxii a Rhuna (očekávám vývoj vztahu v dalších dílech :D ), rozhodně pak Syrinxe, ten byl prostě boží zvířátko a fakt jsem doufala, že ho Bryce zachrání. No a také ohnivou skřítku Lehabah, jejíž závěrečná scéna mě opravdu dojala (a věřte, že to se často nestává).
Samotný závěr byl snad více než epický. Trochu mě možná mrzí, že Bryce najednou nabyla takové moci, protože se mi to nastavení poloviční víly bez magie docela líbilo, ale věřím, že Maas ví, co dělá, a pokračování bude stejně skvělé jako první díl. Už teď se na něj nemůžu dočkat!
Na knihu jsem se hodně těšila, recenze jsou úchvatné jak u nás, tak v zahraničí... Bohužel ale patřím mezi černé ovce, tato kniha mi nesedla... Zasazení do našeho světa mi po Dvorech přišlo divné, stejně tak mi nesedla ona detektivní linka... Styl psaní je opět čtivý a stránky mizí mezi prsty, ale rozhodně by šla kniha zkrátit cca na polovinu... Romantická linka byla očekávaná a na věty "Prosím nechoď tam, je to nebezpečné." a "Ty víš, že musím" už začínám být alergická... Nadpřirozených bytostí bylo v knize až moc a celkově mi to nepřišlo jako adult, oproti Dvorům autorka jen přihodila sprostá slova a to z toho opravdu nedělá adult fantasy... Třešničkou bylo pro mě jméno hlavní hrdinky - Bryce, pod tím jsem si celou dobu představila Bryce Walkera ze 13 reasons why... Takže podtrženo sečteno, špatné to nebylo, četlo se to dobře a mělo to potenciál, ale měla jsme s knihou až moc problému na to, abych ji hodnotila výše...
To byla pekelná jízda...přestože to na startu bylo utrpení, protože na nás Sarah navalila tolik názvů a jmen a snažila se popsat celý ten nový svět, že jsem se vůbec neorientovala (ikdyž taky za to podle mě může ten překlad, místy nedával žádný smysl)
Každopádně jsem se ale ani od tak tlusté bichle nebyla schopná odtrhnout, ta ženská prostě umí psát.
Stále u mě sice i dál vede Rhys, ale to, co udělá Hunt, aby zachránil B... to je pro nás, snílky, prostě srdcovka ♥️
Sarah Maas je moje oblíbená autorka a opět její kniha nezklamala. Mám ráda fantasy, je to vlastně pohádka pro dospělé a tato kniha je tím důkazem. Nadpřirozeno, humor, slzy, napínavá zápletka, erotika a láska.
Za mě super, můžu jen doporučit. Už teď se těším na pokračování....
Johoohoooooo :O :-D! Naprostá jízda! Když jsem knihu rozečetla, byla jsem při čtení absolutně vyčerpaná, pač tam bylo spoustu jmen a bytostí.. ALE paní Maasova je tak excelentní vypravečka, že mě brzy vytáhla do nového světa a příběhu a pak najednou stránky a děj plynuly tak rychle a tak lehce.. Dokonalostí je, že si autorka může ve svým světě dělat, co chce a dostat se kam chce. A tak do fantasy města zabalila detektivní námět a udělala to fakt perfektně! Mělo to spád, bylo to napínavé,se zvraty a epickým vyvrcholením... A když vyvrcholení..? Co to erotické - milostné jiskření?! Opět nechybělo, vyřádila se a přece si nechala rezervy do dalšího dílu, aby nás nechala vycukat :-D :-D.. Perfektní dialogy, vtipné, drzé.. Dojemná místa..
Úžasné čtení a já smekám za výkon! Sarah je u mně borkyně ;-) :-)
Upřímně, Půlměsíční město mi přišlo o něco slabší, než předcházející tituly autorky. Nejsem si jistá, zda je to kvůli tomu, že většina knihy bylo jen všemožné vysvětlování a popisování světa, aby se čtenáři v příštích dílech už v příběhu neztráceli, každopádně mě samotné dělalo problém se tím prokousat. Závěr byl epický, o tom žádná, naprosto nepředvídatelný, dech beroucí a právě kvůli němu jsem po přečtení na knihu docela změnila názor. Postavy za mě topovka! Ke každému jsem si v průběhu čtení našla sympatie, hlavní hrdinka mě každým okamžikem něčím překvapovala, realistické a úžasně kousavé dialogy mě donutily se hodně smát a konec mě příjemně dojal. I přes zmatky s vysvětlováním na začátku jsem si čtení užila a kniha předčila má očekávání.
Štítky knihy
drogy sex pro dívky romantika městská (urban) fantasy víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult) fantasy vulgarismy, nadávky americké romány
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Jakmile jsem viděla, že u nás bude vycházet nová kniha SJM, nemohla jsem se dočkat. Když mi kniha přišla, s nadšením jsem se do ní pustila. A upřímně se lekla. Začátek mě nezaujal. Jak už je zmíněno v předchozím komentáři, začátek knihy je celkem zmatek. Chvíli trvalo, než jsem se zorientovala, kdo je kdo a kde. Nechtěla jsem připustit, že by mě tentokrát SJM zklamala. A nemýlila jsem se. Přibližně od 6 kapitoly se však konečně něco začínalo dít a pak už to jen nabíralo na obrátkách. Ke konci jsem nevěděla jestli se překvapením smát nebo brečet. Takže určitě doporučuji přečíst! A pokud vás nezaujme začátek, slibuji, že konec za to stát bude :D