Rod země a krve
Sarah J. Maas
Půlměsíční město / Mesto Luny série
1. díl >
Začátek temné fantasy trilogie od autorky bestsellerové série Skleněný trůn Bryce měla perfektní život, skvělou práci a na programu jeden legendární večírek za druhým, jenže pak démon zavraždil její přátele a ona zůstala sama a zlomená. Když údajný zabiják skončí za mřížemi, ale zločiny pokračují, Bryce se pustí do vyšetřování. A hodlá se pomstít. Spolu s Huntem, padlým andělem obdařeným brutální silou, sestoupí do podsvětí města, které rozežírá temnota. Dokážou se zlu postavit dřív, než pohltí vše, na čem jim kdy záleželo?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
House of Earth and Blood, 2020
více info...
Přidat komentář
Naprosto dokonalý.
Tak tohle bylo mé seznámení s paní Maasovou, a nic už asi nikdy nebudu mít radši. :) mrzí mě, že ta kniha si na přečtení počkala tak dlouho, ale netěšila jsem se na ní jen kvůli počtu stran. Nemám k tomu co napsat, protože vše už bylo detailně popsáno.
Překvapila mě tedy ta brzká smrt, ale jasný, o čem by to pak bylo, že? :) zamilovala jsem si Daniku, Bryce až poté.. Zamilovala jsem si i Umbra Mortis, Hunt je totiž dokonalý ochránce. Při planoucím Solasovi, cítila jsem se, jako bych s nimi vše prožívala! Nebyla to jen nějaká romantická ouchylárna, tohle bylo prostě něco víc. Nadchlo mě to od začátku a i po dočtení jsem toho plná.. bylo to fakt napínavý. Dokonce jsem měla párkrát i slzy v očích!
Naprosto dokonalý čtení. 15 dní krásného čtení. A já se nemůžu dočkat pokračování! (do Helu, snad to nebude dlouho trvat!)
Jedna z nejlepších knih co jsem za poslední dobu četla. Děj je poutavý, nepustí vás. Je zde spousta zajímavých postav. Kniha mě vtáhla i emocionálně a já se přistihla jak hrdince fandím, zažívám s ní zklamání, bolest i radost.
(SPOILER)
Za mě moc vydařená knížka. Líbí se mi pomalejší rozvoj vztahu mezi hlavními postavami i "detektivní zápletka". Za mě takový odpočinek od super "epických" bojů a magických duelů které se poslední dobou u Maasové hodně vyskytovali.
SPOILER sekce
I když je to prakticky v anotaci tak smrt Daniky a smečky mě zasáhla. Doufala jsme že aspoň někde bude mít hlavní postava dobrou kamarádku. (Aelin a její kamarádky nikdy to pořádně neprodali). Celkově se mi líbila ta dynamika
Problém jsme měla s koncem. Líbilo se mi jak Bryce je prakticky bez magie a přitom je stále velmi silnou. Jak dokáže využít své jiné schopnosti a díky tomu dohnat to, že magie jí nebylo do vínku tolik dáno. Nevím uvidíme zda její schopnosti opravdu zůstanou pouze u "jenom světla".
Nádherná kniha,ze začátku se do toho musí člověk dostat,ale pak už není cesty zpět a musí číst dál a dál...... určitě doporučuji
SJM přichází s novou sérií "pro dospělé". Rozdíl oproti jejím YA? Erotiky je tam překvapivě méně (ale v druhém díle se do toho nejspíš opře), hloubka příběhu podobná, jediným rozdílem je "hrubější" mluva postav, ale zní to (a to prosím i v originále) místy tak šroubovaně, že si nejsem jistá, na kolik to knihu obohatilo.
Teď ale nějaké klady: líbila se mi rozsáhlá detektivní zápletka a opatrně a pečlivě rozvinutý vztah Bryce a Hunta. Obecně hlavní postavy jsou v téhle sérii dobře načrtnuté, mají spoustu prostoru, uvěřitelné motivace a strachy, těším se třeba i na to, co se bude v další knize dít s Ruhnem.
Ta délka z čtenářského hlediska vůbec nevadila, Maasová umí psát fakt čtivě, uteče to jako voda; i tak byla spousta pasáží ale zbytečně rozepsaná. Bohužel si málokdo z nás bude většinu důležitých událostí prvního dílu detailně pamatovat, až se k nám konečně dostane pokračování.
Protože největším záporem knihy je nový urban fantasy svět, který nám představuje. Je vidět, že si s ním autorka opravdu vyhrála, ale... je tam hrozně moc bytostí, frakcí, druhů magie, názvů, pravidel, politiky a dohromady je to celé hrozně nekonzistentní. Máte fiktivní světy, které sice jsou složité, ale člověk v nich dokáže intuitivně navigovat (např. když vychází z konkrétní mytologie) - zde se plácá páté přes deváté a jako celek to pořád působí hrozně poslepovaně. V jednom městě tady máte anděly a motýlodlaky. Země se jmenuje Midgard, značka otroků SPQM zas odkazuje na starověký Řím. U dalšího dílu budu prostě muset vzít za pravdu všechno, co která postava řekne, protože čtenář nemá možnost se s takovým světem sžít a třeba i něco předvídat nebo teoretizovat (což je u fantasy celkem fajn rozměr, ne?).
K velkému finále se moc vyjadřovat nebudu, snad jen, že se mi víc líbil ten přízemní, detektivní tón, který měla kniha předtím.
Druhý díl číst budu, ale budu u toho prskat. Očekávání to úplně nenaplnilo.
To teda bylo něco. Prvních cca 200 stran je opravdu náročných. Jsme bez vysvětlování vhozeni do úplně nového světa a pochopit kdo je kdo, kdo komu a kde vládne a jak vůbec celý ten svět funguje je náročné. Ale od chvíle, kdy se Bryce a Hunt dají dohromady je to jízda. Oba hlavní hrdinové jsou sympatičtí a jejich slovní přestřelky vtipné, vedlejší postavy si taky člověk oblíbí. A i když jsem díky místním komentářům veděla, kdo za vším stojí, stejně jsem poslední čtvrtinu knihy hltala bez dechu. A vůbec mi nevadilo, že tentokrát autorka ubrala na sexuálních scénách a věnovala se spíš síle přátelství. Těším se další díl.
(SPOILER)
EDIT 2024: Knihu jsem přečetla teď podruhé před vydáním CC3, a upravila jsem své hodnocení z 3 hvězdiček na 5. Podruhé, když už jsem věděla, o co se jedná a chápala politické zřízení v knize, tak se kniha četla skvěle, příběh mě chytl. Ale stále zůstavá pravdou, že poprvé je to hodně matoucí a trvá hodně dlouho se do toho dostat.
2022: Dlouho mi trvalo, než jsem konečně pochopila tu komplexní politickou situaci na Midgardu, přišlo mi, že autorka do knihy "nacpala" všechny mýtické bytosti, o kterých kdy slyšela a zároveň tam dala veškeré moderní výdobytky. Toto mi nesedlo, trochu se mi příčí představa válečníka z pohádky s mobilem a pistolí a prvních asi 200 stran jsem se s tím nevěděla úplně ztotožnit.
Zároveň je celá kniha v podstatě detektivka, kde se neustále motáme v kruhu a nedozvídáme se vlastně nic nového.
První romantická interakce mezi Huntem a Bryce nastane asi až v půlce knihy a žhavá scéna je tam všeho všudy 1, nečetla jsem knihu kvůli tomu, ale doporučení mě připravilo na něco úplně jiného, takže jsem jich čekala trochu víc. Alespoň tam mezi Huntem a Bryce bylo nějaké to napětí, ale čekala jsem více romantiky.
Poslední čtvrtina knihy se mi ale opravdu líbila.
Zároveň jsem knihu četla v angličtině a to, jak se každý navzájem oslovuje "asshole" a jak je každý muž, který se v knize nachází "alphahole"(což je předpokládám spojení alpha a asshole?) je neskutečně rušivé napříč celou knihou. Autorka nezná jiné výrazy?
Nejbizarnějši mi ale přišlo, že veškeré silné a nesmrtelné bytosti se jenom koukají na video toho, jak Bryce sama bojuje s Micahom a jak téměř zemře a nikomu nenapadne zvednou se a jít ji pomoci, takže ze slabé nicky se najednou stane neohrožená a silná bojovnice, která zachrání celý svět. Ale ano, silná hrdinka, beru, zachránilo to konec té knihy.
Líbilo moc a těším se , až se vydá v češtině druhý díl House of Sky and Breath . Už aby to bylo .
60% - Po dočtení zatím vydaných knih série Dvůr trnů a růží jsem se těšila na něco nového, ale z téhle bichle jsem rozpačitá a vlastně jen to, že už znám styl téhle autorky, mě přimělo knihu neodložit po prvních 50 stranách a přetrpět dalších 200 stran, kde jsme se seznamovali s novým prostředím (a ano, hrdinové středověkého puncu s mečem na zádech datlující smsku a pořizující selfie, prostě takhle pojatý a navíc zkorumpovaný svět, v podstatě rasistická diktatura v moderním hávu bez lidských práv mi nesedl), novými postavami (tedy zejména s Bryce, utajenou nemanželskou dcerou Podzimního krále, napůl vílou, tedy opovrhovanou míšenkou, a Athalarem Huntem, andělem, otrokem a zabijákem) a příběhem, kde jde vlastně jen o to, že Bryce s Huntovou pomocí pátrá po vrahovi své kamarádky Daniky a její vlčí smečky a zaplétá se do sítě intrik mezi nejmocnějšími toho světa. Druhá třetina se dala zvládnout jen díky interakcím mezi Bryce a Huntem a pečlivě dávkovaným narůstajícím erotickým napětím. Poslední třetina se pak nečekaně rozjela (i když celkem nepochopitelně prostřednictvím videokamer, kdy značná část důležitých postav jen seděla a komentovala dění), ale čekat na to téměř 600 stran tedy bylo dost utrpení.
(SPOILER)
Ke knize jsem sedala s velkou chutí ale nakonec z ní mám dost smíšené pocity.
Napětí, spád, scéna - vše perfektní. Příběh se mi líbil i když některé situace mi přišly až groteskní, třeba to, jak Bryce - obyčejná holka nejdřív úplně sama zažene démona, který málem zabije Archanděla s asi tak milionkrát větší mocí a následně opět úplně sama zabije i toho Archanděla?? Dobře, je to fantasy, chápu. Bez čeho bych se v knize rozhodně obešla je záplava sprostých slov a popis " romantických" scén stylem porno kniha.
(SPOILER)
Sakra tohle byla jízda.. Nahoru, dolů, vlevo, vpravo a zase ostře zpět.. Osobně když dočtu nějakou knihu, můžu vzít do ruky další a jedu dál, ale po téhle si musím dát chvilku pauzu, protože to byl fakt masakr.. Hned na začátku ukápla slza (jako fakt je musela všechny zabít, to vážně?) - nahoru-dolů.. Prostředek byl doleva-doprava, že se člověk zamotal a fakt netušil jak to dopadne.. A konec, zase nahoru-dolů a zase ukápla slza - Lele, opětovně shledání s Danikou, rozloučení se smečku a Connorem..
Jo, už aby byl další díl :-)
Tak tohle absolutně ne. Prvních sto stran naprosto o ničem. Autorka během celé knihy chrlí náhodné informace o fungování světa či postavách, aniž by to mělo nějaký řád či smysl. Bryce byla nesympatická a ten zvrat v jejím případě se dal očekávat. A pak Hunt. To jiskření mezi nimi mi přišlo hrozně laciný. Samozřejmě všichni dokonalí, svalnatí, úžasní a neohrožení. A ten závěr? Proboha, kvůli tomuhle jsem trpěla 700 stran? No to děkuji pěkně. A ještě, ani tady nechybělo slovo druh nebo družka, který nenávidím už ze série Dvorů. Takže abych to shrnula, pro mě úplná ztráta času.
(SPOILER)
Co mi dost vadilo (a je chyba překladu) bylo to, že si Bryce s Huntem vykali.
Přišel mi tím oproti ní trochu jako stařík a měla jsem problém přijmout jejich milostný vztah.
Jinak skvělá kniha.
Kniha, která mi připomněla Zootropolis. Chvílemi mi přišla příliš dlouhá a vleklá. Možná kdyby měla méně stránek, tak by autorka výjimečně udělala lépe, ale i tak byla kniha poměrně poutavá. Především se mi líbil vývoj hlavní postavy, která si postupem času získala moje srdce a to kdyby mi někdo řekl na začátku, tak se mu vysměji :DD Vedlejší postavy? Pecka, je prostě nejde nemilovat! Asi od toho nečekejte ACOTAR nebo GOT, protože v tom nevidím velkou podobnost a oproti předešlým sériím mi tato přijde o poznání slabší, ale to je jenom můj názor. Jestli si potrpíte na upíry, vlky, hot anděla, víly, mořské panny či čarodějnice, tak tohle je kniha rozhodně pro Vás :D
Tak a teď už jenom čekat až vyjde další knížka od téhle autorky... ach jooo.
No, ale čtení jsem si zatraceně užila. Přišlo mi to trochu jiné než ACOTAR a ToG, ale ne ve špatném slova smyslu (asi největším rozdílem bylo to propojení fantasy a moderních technologií).
Prvních sto stran (takový trochu delší prolog) jsem vážně hltala jednu stránku za druhou, ten rozjezd byl za mě prostě neuvěřitelný. Potom se mi to trochu táhlo, ale jen do chvíle kdy to mezi Bryce a Huntem začalo jiskřit... pak už to zase bylo podle mého gusta.
Na konci jsem nemohla přestat číst a byl to jeden zvrat za druhým.
Vzato kolem a kolem nemůžu se dočkat kam až tahle série dojde (slyšela jsem, že to mají být tři knihy, ale známe Maasovou počítala bych alespoň s šesti).
A na závěr malá otázka. Možná jsem jediná, ale taky si myslíte, že pro Bryce by byl ten pravý Connor? Nic proti Huntovi (ten je taky sladkej a úžasnej), ale prostě tenhle vlček je pro mě endgame.
(SPOILER)
Maasová je pro mě jedna z nejlepších fantasy autorek. Píše jedinečně a poutavě.
Je pravda, že příběh je maličko podobný sérii Dvorů, ale vůbec neubírá na jedinečnosti této knihy.
Ze začátku jsem měla problém se začíst, ale jakmile jsem překročila hranici 100 stran, příběh se začal pořádně vyvíjet a postupem času gradovat. Začal mě bavit. Hlavní postavy mi byly najednou blízko a já chtěla vědět jaký bude jejich osud, hlavně teda Bryse a Hunta že jo. Líbilo se mi prostředí, ve kterém se příběh odehrává, taky popis různých členů klanu, příšer.
Byla to fakt jízda!
...a závěr? Překvapivý, díky za to!
"O tom v životě jde. Žijeme, milujeme a víme, že to celý může zítra pominout. Proto je všechno najednou mnohem vzácnější."
Budu se těšit na další díl, aneb "s láskou je vsechno možné" a tím já se už dlouho řídím. :)
Hned na začátku jsem zjistila, že mi nějak unikly určité části anotace a tak jsem byla trošku v šoku. Zrovna když jsem si začala zvykat na postavy, tak je autorka odstranila.
Navíc hlavní postava Bryce nepůsobí zrovna jako někdo, koho si oblíbíte. Je to pařmenka, která nejde daleko, aby byla opilá, zfetovaná nebo aby si to rozdala s neznámými chlapy. Ráda provokuje a tím se vlastně shazuje. Jako úvodní představení nic moc. Původně jsem si nebyla ani jistá, zda se mi chce pokračovat ve čtení.
Dalším bodem je daný svět. Jediné, co poukazuje na Zemi, je slovo Midgard, tak snad předpokládám umístění příběhu správně, jelikož jsou zmíněny souvislosti, které dávají najevo, že existuje více světů. Mezi postavami tu figurují klasicky lidé, víly, měňavci, démoni, čarodějnice, ale i andělé a další.
Je tu poznat určité šablonovité jednání, ale je pravda, že autoři mnohdy už nemají tolik prostoru pro originalitu. Autorka opět předvedla, že na tento žánr má. Rozhodně je to mnohem lepší než Dvory, protože je tu vidět bohatý a promyšlený děj. Takže můžu říct, že s ní hodlám i nadále pokračovat...
Dobře.. Tuto knihu jsem otevřela celkem 3x a hned zase odložila. Svět mě nenadchnul, vhození do vody bez lana a placej se v tom, taky ne. Postavy a příběh (v té chvíli ještě žádný) nezajímavé.. Když už opravdu nebylo, co číst, otevřela jsem ji po 4 a.. A! Strhující jízda. Knihu jsem posléze zhltla. Žádná hluchá místa, děj odsýpal a chtěla jsem stále víc a víc. Poprvé jsem si zamilovala i hlavní hrdinku. Protože od Mass mi ještě žádná k srdci nepřirostla. Není asi potřeba se vyjadřovat k hlavní mužské postavě (ty naopak Maas opravdu ale opravdu umí) a ne jen ty hlavní. Trochu detektivní zápletka se zajímavými postavami, které měly hloubku a žádná nebyla navíc, mě opravdu ohromila. Svět (k mému překvapení) fungoval bez zádrhelů a neměla jsem potřebu šifrovat zákonitosti. V tomto bodě opravdu smekám. Trochu si povzdechnu nad tím, jak jsou vždy všichni krásní, chytří a úžasní a dokonalí, ale nechme to koňovi, imaginace autorů jsou to, co do knih vkládají. Při čtení ukápla i slza a dokonce jsem se i pořádně zasmála. Mass navíc i přitvrdila v obhroublém vyjadřování postav a ubrala na sexu. Na druhou stranu těch náznaku tam bylo dostatečně. Po přečtení jsem byla plná dojmů a jen nerada jsem knihu zařadila do poličky mezi přečtené. Už se těším, až se k ní zase vrátím. A navíc někdy přijde i další díl...
Štítky knihy
drogy sex pro dívky romantika městská (urban) fantasy víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult) fantasy vulgarismy, nadávky americké rományAutorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Čekala jsem dva roky, abych knihu nemusela číst v jejím největším období popularity, aby mě všechny názory, fanart, recenze atd. neovlivňovali. Naprosto jsem si to čtení užila, za jeden den bylo po všem. Popravdě ani mi nevadí, že Maas odbočila ze svého stylu erotika všude. Jako samozřejmě, je hezký číst o sexy vílách a andělích, ale celá knížka nemusí být o sexu. Takže tato kniha byla ideální. Ani jsem se během těch téměř 800 stran nezačala nudit, spíš jsem svými reakcemi vytáčela učitele.
Upřímně, za mě je to nejlepší kniha od Maas.