Rod země a krve
Sarah J. Maas
Půlměsíční město / Mesto Luny série
1. díl >
Bryce je 25 a žije už dva roky sama po záhadné vraždě svých přátel. Případ byl uzavřen a považován za ukončený dokud o dva roky později vrah neudeří znovu a nezabije další lidi naprosto stejným způsobem. Bryce se stane hlavní podezřelou, neboť každou z obětí viděla jako poslední. Aby dokázala svou nevinu musí případ vyřešit a tak dostane tvz. ochránce a pomocníka Hunta Athalara. Společně pátrají a pravda, která vyjde najevo by je ani v nejdivočejších snech nenapadla.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2024 , CooBooOriginální název:
House of Earth and Blood, 2020
více info...
Přidat komentář
Skoro 800 stran za mnou a že to tedy byla jízda! Posledních 200 stran bylo absolutně strhujících a ten vysavač v galerii na konci mě totálně rozložil (kdo četl, ví a kdo nečetl, tak se má na co těšit). Maas prostě umí, klobouk dolů.
Začátek knihy mě naprosto ubíjel, popisy města, popisy přátelství, Bryce byla na prvních pár stránkách taky na ránu.
Ale pak se to otočilo a kniha se četla skvěle. I Bryce byla skvělá. Jsem zvědavá na druhý díl a trošku mě mrzí, že jsem prakticky přečetla všechny knihy od Maasové. Měla jsem tak rok trvající čtenářskou krizi. Začátkem tohoto měsíce jsem chytla do ruky první díl Skleněného trůnu (nebo koncem května, těžko říct). Stihla jsem za tu dobu přečíst všech osm knih Skleněného trůnu, tři Dvoru trnů a růží a teď i Půlnoční město.
Uff. Tohle byl roller coaster emocí. Maasovou já prostě miluju a vím, že každá její kniha nikdy nebude přešlap vedle, že si zamiluji každou postavu i svět. První čtvrtina knihy pro mě byla lehce matoucí - to budování světa a seznámení s postavami. Překvapivě i přes tloušťku knihy, se četla lehce a velmi dobře. Příběh byl napínavý, zvraty byly opravdu šokující, chemie byla mezi postavami silná. Obrečela jsem některé situace, nad dalšími se zase s chutí zasmála, ale pořád mi vrtá hlavou propojení universe s ostatními světy Maasové. Doufám, že se některé teorie časem potvrdí!
Po dočtení Trůnu jsem si nebyla jistá, zda se pouštět ještě do další série od autorky. Ale nakonec mi to nedalo. A je to jedině dobře, protože tahle kniha mě opravdu bavila.
Bryce je první hlavní hrdinka z knížek od autorky, která mi byla sympatická a neštvala mě hned od začátku. Navíc jsem začala číst, když jsem měla celé volné odpoledne, tudíž jsem se rychle dostala přes trochu vleklý začátek a pak už mě příběh jen bavil.
Nemohu říct, že bych to zhtla. Vzhledem k počtu stran jsem si knížku dávkovala dle volného času. Přesto mě příběh bavil. Prvních dvě stě stran jsem prosvištěla, takže mě nezasáhla událost týkající se Daniky a smečky v takové míře. Ke konci už jsem ale prožívala každou stránku.
Jsem velmi zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet dál. Je pravda, že mě konec nedonutil hned otevřít další díl, ale i to hodnotím kladně, protože si potřebuju na chvilku od Maasové oddechnout. Navíc ještě nevyšel další díl, kterým bych pak mohla navázat, takže nemát důvod spěchat ani na dvojku.
A pochvalu si zaslouží Lehaba a Syrinx, skvělé postavičky. Tak uvidíme, co příběh ještě přinese, nabízí se opravdu hodně alternativ.
(SPOILER) Mám Maas moc ráda. Obdivuji její fantazii se kterou tvoří nové, velmi propracované světy. Mám od ní přečtené Dvory, které byli úžasné, ale tohle byla teda jízda. Prvních několik desítek stran jsem tápala, než jsem se zorientovala a chytla styl, ve kterém je kniha napsaná, pak ale dostal příběh spád a kniha se četla skoro sama, přes to, že má skoro 800 stran. No a ten závěr? Obrečela jsem ho hned několikrát . Jen je mi líto Bryce a Hunta, že jim nebyla dopřána pořádná "chvilka"
Pro mě toto byla první kniha od autorky, nevím, jestli bylo potřeba číst předchozí knihy, ale mně to takhle stačilo.
Kniha mě bavila od začátku do konce - líbí se mi autorčin styl psaní, byl rychlý. Tuhle sérii určitě dočtu, asi i mrknu na ostatní knihy.
°
PŮLNOČNÍ MĚSTO
ROD ZEMĚ A KRVE
Knížka mě na první pohled odradila svým počtem stran. Začátek bylo pro mě opravdu těžké čtení. Ale po jedné velké události, se mi to začalo číst úplně samo. Pak stránky ubývaly úplně samy.
Dvě nejlepší kamarádky, jedna vlkodlak, druhá napůl víla a člověk, které žijí hlavně okamžikem, jsou nerozlučná dvojka. Jedna má určenou budoucnost s velkým B a druhá, které většina lidí tvrdí, že se neměla vůbec narodit.
Pak se vše pro obě změní. Nastane situace, ve které se ovšem objeví romantická linka, kdy se hlavní hrdince do života připlete anděl.
Vztah který každý den se mezi nimi mění a názory na druhého mění, je zároveň vtipné a bere dech.
3,5
Na úvod přiznávám, že jsem nejspíš tak trochu prudérní člověk...
Negativa:
místy zbytečně vulgární,
kniha je poměrně dlouhá na to, že se tam skoro nic neděje, neškodilo by pár stránek ubrat,
překlad chvílemi pokulhával (už je to dlouho, co jsem to četla, ale pokaždé, když na tuto knihu pomyslím, vybavím se mi věta, ve které je použito slovo detektivka...chyby se stávají).
Pozitiva:
svět i postavy byly velmi zajímavé,
detektivní děj, který mě příjemně překvapil,
vztahy postav
Se sérií budu pokračovat, ale nejspíš v originále.
Knížka mě velice bavila, nicméně prvních cca 200 stran se pro mě táhlo a než děj nabral na obrátkách, tak to neskutečně trvalo. Měla jsem problém si najít k hlavním hrdinům cestu, a u hlavní hrdinky Bryce ten pocit u mě nadále přetrvává. Samotné finále knihy však shledávám shrnujícím, plné řady zajímavých obratů.
(SPOILER)
Naprosto souhlasím s komentářem od Slezadav, do puntíku. Hodnotím však 4*, protože jsem po knize sáhla s plným vědomím do čeho u Maas jdu, a musím říct, že se autorka od Skleněného trůnu neskutečně zlepšila a já si to dost užila. Mám však pár kritických bodů:
---podobnost s předchozími sériemi
------- Vidím docela velkou podobnost s trůny i dvory - dokonalé hrdinky musí trávit čas s dokonalými chlapy, které nejprve nemusí, pak je to však pravá láska, do toho trochu trojúhelník či vedlejší mužští obdivovatelé, řada překážek, které je málem stojí život, a samozřejmě výsledné finále, kdy hrdinky odhalují moc tak třeskutou, že si finální padouchy namažou na chleba pouhým pohledem. Třikrát stejná struktura = nulové překvapení.
---chyby v systému světa
------- Maas umí dělat světy zajímavé, ale často v nich má díry, magické kličky, které se objevují, jen když se to hodí, a podobně. Tady mě třeba nejvíc zaujal pojem policie - celou dobu se jim říká "pomocné sbory", ale dvakrát za celou knihu je to policie.
---nevysvětlené fungování světa
------- Tolik stran a my máme svět pořád jenom v obrysech. Byla bych ráda za trochu hlubší ponor. Doufám, že další díly to doplní.
---převzaté názvy a systémy
------- Obecně také nefandím světům, které vznikly převzetím skutečných jmen a systémů bez větší invence - midgard, pangera, římský stát, mytologie i současná náboženství, do toho ten náš technologický svět... Zajímavý koncept, ale převzetí by mohlo být líp zaobaleno. Nejvíce mě asi dráždilo SPQM (v reálu SPQR).
+++komerční struktury dávají trochu více smysl
Struktura s dokonalou hrdinkou se asi dobře prodává, tak dává smysl ji neustále opakovat. Oceňuji, že se Maas posouvá a uvědomuje si, že toho fenoménu využívá. Takže se to v této sérii snažila více opodstatnit - hrdinka to ve finále nenatře padouchům v doprovodu bezradných prastarých supermocných legend, ale je tak daleko a úplně sama, že jí nikdo pomoci nemohl. Pořád je sice Mary Sue, ale už to není tak očividné...už tam není to velkolepé sebeobětování...rádoby pokorná ukázka oslepující dokonalosti a samostatnosti. Aspoň do napadení města, pak už to zas jede ve starých kolejích zářnosti.
+++ zvraty
Nečekané množství zvratů jsem vážně nečekala, výsledky třeba jo, ale samotný zvrat mě nenapadl ani jako vzdáleně možný. To jejich pátrání mělo poměrně jasný výsledek už předem, ale průběžné objevy a překážky jsem nepředvídala, často jsem si říkala, jak z toho sakra vybruslí. Finální výběr padoucha se dal čekat a jeho motivy byly takové...nevím...málo opodstatněné, ale podezřívala jsem více lidí, to bylo fajn.
+++ hodně obsahu mimo hlavní drama
Maas je velmistr v servírování malých situací mimo hlavní akční scény. Vždycky je toho tolik, že máte pocit, že bylo vše řečeno. Což já třeba oceňuji, i když to byla občas trochu nuda nebo opakovačka. Knížky, které mají jednu akci za druhou a pár drobných klidných chvil a pak konec a tečka...to mi pak nedá spát. Tady dočtete a jste fakt nasycení.
+++ super mazlíčci, zajímavá práce
Líbilo se mi její pracovní prostředí, její pracovní náplň, škoda, že to nebylo víc prozkoumáno, určitě by to bylo zajímavé.
+++ vedlejší postavy
Paradoxně jsem si oblíbila vedlejší postavy víc jak ty hlavní. Lehabah, Syrinx, Jesiba, Danika, Connor, Fury i Juniper.
Do dalšího dílu se zrovna pouštím a jsem zvědavá, co se zvrtne tentokrát.
Po dočtení této knihy u mě ze všech možných pocitů nejvíc převládá osvobozenost. Nesnáším nedočtené knihy a tady jsem měl v průběhu častokrát chuť knihu odložit. V některých částech bylo toto nutkání velmi silné, jiné pasáže se mi četly celkem dobře.
V první řadě mi u téhle knihy vadila její délka. Ne že bych neměl rád dlouhé knihy, ale musí to mít nějaké opodstatnění. Tady by se dalo zkrátit minimálně na polovinu, možná i víc. Připadalo mi, že čtu první draft před jakýmkoli editačním zásahem.
Co se příběhu týče, tak první úvodní část, která se táhne cca 200 stran je absurdně dlouhá, plná zbytečností a ze všeho nejvíc mi připomínala něco jako epizodu seriálu Sex ve městě. Další části jsou jakýmsi nepříliš podařeným pokusem o mysteriózní detektivní příběh, kde jsem měl pocit, že hlavní postavy bezcílně pobíhají od jednoho místa a vodítka k dalšímu. Některé zvraty byly pěkné a dávaly smysl, jiné byly zbytečné a přes čáru. Přesto byly právě tyhle prostřední části asi nejlepší a jsou velmi pěkně zakončené ve stavu, kdy každý dostal, co si zasloužil. Kdyby kniha skončila tady (strana cca 600), tak bych byl se závěrem celkem spokojen a dal i 3 hvězdy. Bohužel v poslední části se autorka pokoušela o akční nářez, přičemž pohřbila všechno, co do té doby jakž takž vybudovala a udělal z hlavní hrdinky Mary Sue a nakonec vše zakončila přeslazeným a kýčovitým happy-endem.
V knize se vyskytuje mnoho fantastických bytostí, podivných druhů magie a podobně. Čekal jsem, že v takhle dlouhé knize autorka nabídne pěkný ucelený pohled na svět, kde se děj odehrává. Bohužel ve většině případů dochází pouze k zahlcení naprosto zbytečnými informacemi, které jsou v danou chvíli nic neříkající. Tam, kde by se nějaké vysvětlení hodilo však nepřichází. Výsledkem je podivný guláš informací, který je sice obsáhlý, ale přesto dost neuspokojivý. Škoda, že autorka nepřišla s něčím originálnějším, než smícháním různých mytologií a historií do jednoho kotle. Tím nám vznikne svět Midgard, vládnoucí třída organizovaná jako římané apod., vlastní invence nic moc.
Velkým záporem pro mě byl fakt, že se velmi často opakovala různá slovní spojení, která už nemohu ani cítit (hedvábné vlasy,inkoustově černá apod..). V celém městě nejspíš nežije nikdo, kdo by měl gram tuku navíc a neměl nádherně vyrýsované svalnaté tělo. Neustále se opakující popisy, jak někdo kouká někomu na oblinu zadku, nebo se někomu rýsují svaly nohy při pohybu. Působilo to dojmem, jako kdyby každá postava byla neustále nadržená. Taky nechápu, proč se postavy oslovují střídavě jménem a příjmením, klidně na jedné stránce 3x jinak. To snad nikdo normální nedělá.
Co se samotných postav týče, tak Bryce mi většinu času připadala jako naprostá slepice. Když konečně dospěla do stavu, ze kterého se mohla poučit a změnit, tak ji autorka poslední částí knihy zase vrátila zpět do kurníku. Hunt jako postava taky žádná sláva, ale nejhorší to nebylo. Nicméně ve chvíli, kdy oblíbenou postavou je domácí mazlíček, tak asi tušíme, že je něco špatně.
Poprvé jsem zkusil vysoce hodnocenou Maasovou. Přestože fantasy je můj oblíbený žánr, tak jsem tušil, že tohle bude něco trochu jiného. Asi nejsem ani moc zklamán, protože jsem tušil, že tyhle dámské fantasy nebudou pro mě. Kdyby neexistovalo posledních 200 stran a kniha končila ve chvíli, která sice není úplně happy, ale dává perfektní smysl, hodnotil bych i přes spoustu negativ jako slabší průměr. Bohužel naprosto absurdní závěr přiklonil hodnocení ke slabým 2*
Možný spoiler:
Moje první setkání se Sarah J. Maasovou a bylo to vynikající. Kniha: Rod země a krve je pořádná bichle a to mě taky lákalo, krom krásného designu knihy a slibné anotace. Ze začátku jsem nestíhal psát jména postav, typy hodností, zbraní a rodů a jiných bytostí, které jsou vybájené a o některých jsem slyšel prvně v životě názvy čtvrtí, měst. Lidem v této knize vládnou Asterii, archandělé, andělé, nechybí zde víly, andělé, čarodejnice, přízraci, vlci, skřítci a mnoho dalších. Je to směs fantasy, krimi, scifi a něco z románu, ale nakonec vítězí fantasy. Ze začátku to bylo dobré, pak byl hlavní zvrat, pak to bylo zajímavé, posléze napínavé s trochou erotična, kde autorka šponuje čtenáře a když už dochází skoro k akci, přichází do toho dějový moment, kdy je erotično přerušeno nebo nedotaženo a od druhé třetiny knihy je to hodně našponované. Hlavní hrdinkou je Bryce, která má svůj život, nerozlučné přátele, rodinu, jenže se v jejím okolí začnou dít vraždy. Bryce začne být jednou z podezřelých a blíží se setkání vladců, do kterého mají být vraždy objasněny. Proto zde nastupuje postava hlavní číslo dvě Hunt Athalar, který má za úkol Bryce vyslechnout a následně se spolu pouští do komplexního vyšetřování. To čemu přijdou na stopu, je oba velmi překvapí. Vřaždy totiž spojuje hlavní jedná věc, jsou provedeny za pomocí magie a nechybí zde u nich démoni. Právě, kdo je vyvolává, má za úkol vyšetřit tato dvojice. Hunt se s Bryce postupně sbližují a vzniká mezi nimi přátelství. Oba mají svá děsivá tajemství a smutnou minulost za sebou. Dokáží spolu přijít na kloub, kdo a hlavně proč vraždí? A mají oba ztracenci šanci na něco více? To už si přečtěte sami. Jisté je, že mě Maasová dokázala několikrát příjemně překvapit. Sexu je zde málo, hlavní je vyšetřovací linka, láska je zde ale v různých formách stále a ten zvrat na konci je několikanásobný a to velmi oceňuji. Nenechte se odradit počtem stran, přemírou počátečních informací, ani zpomaleným rozjezdem. Vše má své místo a na konci je to i krásně vysvětleno. Záhady a tajemství nejsou odhaleny na začátku, ale hlavně uprostřed knihy a na konci. Mně osobně se kniha moc líbila a hodnotím jako vynikající, dávám pět hvězd a doporučení a velké díky mé oblíbené uživatelce: ydnac, která mě k autorce a k tomuto žánru navnadila. Děkuji Ti vřele. :-) Paní autorku řadím mezi oblíbené a na druhý díl brzy dojde.
Když jsem se dostala k této knize, bylo mi řečeno, že tohle je taková "popcornová" literatura, a podle mě je to výstižné. Není to žádný brak, dostanete opravdu propracovaný fantasy svět (a to mám ráda), atraktivní hrdiny, zápletku i některé zajímavé dějové zvraty. Je to celé psané tak, aby to hlavně co nejvíc pobavilo co nejširší okruh lidí. Občas to bylo trochu předvídatelné, za neustále nedořešené a nastavované sbližování hlavních hrdinů, bych možná autorku i "praštila knihou," ale celkově jsem si to čtení užila a báječně se u toho odreagovala. Ke konci jsem nestačila obracet stránky. A taky mi to připomínalo Buffy. Prostě "popcornová" literatura, no.
Za mě suprova kniha vážně se mi líbila. Prvních 150 stranák bylo celkem náročných na zorientovani v dokonale vystavěném fantasy světě. Postavy byli taky hezky propracované. Celkově se mi to moc líbilo Maasova prostě umí psát.
Jako velký fanoušek Maasové jsem se konečně dostala na tuto knihu. Začátek byl pro mě dost matoucí jelikož na vás autorka hned od prvních stránek začne chrlit tuny věcí. Nejen že se ztrácíte ve jménech postav a nevíte kdo je co za tvora (víly, vlci, lidi, měniči, skřítkové, andělé, čarodějnice..) ale musíte se vypořádat i s velkým množstvím názvů ulic, částí měst a dalším místům mimo Půlměsíční město nemluvě o hierarchii která ve městě vládne (místodržící, králové, princové, velitelé klanů...). No ale když se tímto vším prokoušete a porozumíte kdo je kdo, tak už je to ta Maasova kterou všichni známe. Sexy hlavní hrdinka která poktá tajemného sexy chlapa a vzájemně je to k sobě táhne. Dvorům se tato série určitě nevyrovná protože prostě Feyre a Rhys jsou nejvíc ale i tak se moc těším na další díl.
A mně se to líbilo!!! Šetřila jsem si Půlnoční město mezi vánoční svátky, protože jsem tak nějak tušila, že tam bude mladá hrdinka, sexy chlap, erotické jiskření a s trochou štěstí i zajímavý magický svět a ucházející děj, což mě donutí číst do tři do rána a nevylézt dva dny z domu. Nemýlila jsem se a dostala jsem všechno, co jsem si od knihy slibovala. Hunt teda mohl pár věcí víc dotáhnout, no ale jinak! Super jízda! Maasová prostě takhle píše a já si u toho skvěle odpočinu! Další díl budu muset naplánovat na Velikonoce, abych si nemusela brát tři dny dovolené :)
Prvních 200 stran jsem si říkala kdy už se tam začne něco dít, potom se začalo, ale spousta věcí je dost absurdních. Zaujal mě skvěle vystavěný fantasy svět a chvíli mi zabralo, než jsem se v něm zorientovala, nádherné a v podstatě bezchybné hlavní hrdiny nelze si neoblíbit, protože útočí na to, co milujeme-superschopnosti, pošramocená minulost, přemožení svých vlastních démonů, dokonalá těla a špetka anarchie. Pustila jsem se do dalšího dílu, ale myslím, že knihy v mé domácí knihovně nezůstanou.
Skvělá detektivka, barvitý svět zaplněný mnoha postavami, kterým neschází šťáva, a až na ten šíleně překombinovanej konec mě to hrozně bavilo. Dám si chvíli pauzu u jiného typu literatury a pak se s velkou chutí vrhnu na druhý díl.
(SPOILER) Chtěla jsem dát čtyři hvězdy, nevím proč, asi že se mi to zdálo lepší než skleněný trůn, jenže.. pak to začalo být zbytečně vulgární, jak už tady zmiňují jiní - jsem ráda, že nejsem jediná, kdo si to myslí, bála jsem se, jestli nejsem moc upjatá. :D A pak ten konec, ten to zabil. Přetahování, kdo z nich umře, aby nakonec neumřel ani jeden, Bryce snad tisíckrát dokázala nemožné. To sledování celého děje přes kamery, wtf? No, prostě jsem si pak už obíjela hlavu o gauč a to asi něco znamená.
Štítky knihy
drogy sex pro dívky romantika městská (urban) fantasy víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult) fantasy vulgarismy, nadávky americké rományAutorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Knížku jsem si znovu přečetla po třech letech, tenkrát jsem z ní byla unešená a ani tentokrát mě nezklamala. Už dlouho se chystám na pokračování.