Rozmarné poviedky
Honoré de Balzac
Rozmarné poviedky vznikli ako reakcia na výčitky kritikov, ktorí tvrdili, že Balzac nemá štýl. Autor si preto vybral najťažší literárny žáner - satiru a galský humor. Neviazanosť, rozpustilosť, rozmar, vtip, úsmev aj výsmech ľudských vzťahov v stredoveku, pokrytectvo kňazstva, najmä vysokého, rytierov, ich česť, pokrytectvo boháčov a ich žien, nevera i vernosť, vždy duchaplná a nikdy nie obscénna, našli v Balzacovi zručného rozprávača a umelca, ktorý vie aj o klzkých veciach písať s mierou, s taktom, ba vie im dať aj etický zmysel.... celý text
Přidat komentář
Čítal som skrátenú verziu Rozmarných poviedok od Balzaca, no akosi netúžim siahnuť po kompletnom diele. Hoci romány, ktoré som od neho čítal, nepatria k tým smrteľne najvážnejším, aj keď vážne témy zachytávajú, tuto skutočne vypustil uzdu svojej fantázie. S celého diela som mal pocit, akoby autora nahnevali, alebo dokonca urazili osobne, predstavitelia cirkvy a on sa im sofistikovane pomstil takímto spôsobom. V silne erotickom nádychu si tu uťahuje z členov cirkvi a hoci na jednej strane im strháva dogmatickú sutanu ideálov, na druhej strane ich ovešal takými stereotypmi, až by sa z toho jednému čkalo. Toto dielo musel písať s permanentným úsmevom na tváry. No keďže ja preferujem skôr tú vážnejšiu stránku literatúry, až tak ma to nezaujalo, hoci si uvedomujem, že ide o sondu Francúskej spoločnosti, ktorú nám Balzac predstavuje aj vo svojich najúspešnejších dielach.
Výborne sa čítajúce poviedky, a to najmä zásluhou pána prekladateľa Blahoslava Hečka. Jeho diela (keďže ide naozaj o diela) sú vždy zárukou kvality (jazyka, štýlu - slovom, bravúrne). Avšak originál, teda samotný počin autora, ma trochu sklamal... Čakala som údernejšie pointy jednotlivých poviedok, trefnejšie poučenia (keď už boli avizované ako cieľ), zrejme niečo morálnejšie, neviem... Namiesto toho som dostala priehršť textov o nevere, sexuálnom "chtíči", zmyselnej erotike s v podstate rovnakými typmi postáv, síce v skvelom preklade, ale pre mňa je to málo. Škoda.
Povídky s nádechem erotična a nemalou dávkou humoru jsou příjemným zpestřením v poněkud vážnější tvorbě Honoré de Balzaca. Autor touto sbírkou prokazuje své všestranné literární nadání.
Poviedky naozaj rozmarné, jemne erotické, vtipné. Väčšina je situovaná do okolia Balzacovho rodného Toursu. Ako oddychovka po náročnom dni perfektné.
Část díla
- Ďáblův dědic / Dědic satanášův
- Krále Ludvíka Jedenáctého kratochvíle a šprýmy
- Královská zmilelička
- Krásná Imperia / Spanilá Impéria 1832
- Odpustitelný hřích / Lehký hřích
Autorovy další knížky
2006 | Otec Goriot |
1985 | Lesk a bída kurtizán |
1953 | Evženie Grandetová |
1955 | Ztracené iluse |
1974 | Sestřenice Běta |
Setkáte se v této brožurce s deseti povídačkami trochu erotickými, více komickými a nevybíravě kritickými ke všem možným stavům lidstva našeho. Dekameronu následovec s jazykem napoprvé snad dosti nelákavým, prapodivným a kostrbatým, ale to proto, aby zůstali jen čtenáři vzdělaní, ochotní přijmouti hru spisovatelovu a na jazyk si navykli, jako na nové kožené botičky, které zprvu snad tu a tam trochu tlačí a bolí, puchejře vytváří, ale po čase se přizpůsobí, noze padnou a cestou vedou k zážitku nevšednímu, nějaké té zábavičce lahodící.
„A tak pro každičké hovado chlívek se vynatrefí a stejné se sejde se stejným, jakož přísloví praví: Neníť tak mizerného hrnečka, by se k němu nenašla poklička.“ (s. 157)
„Ale toto všecko jen preambule jest aneboližto předsloví k ponaučení, kteréž vám vštípiti hodlám, a kteréž v těchto slovích pozůstává: naše dvounohá duše bude vždycky za pravdu klásti to, co samolibosti její lichotí, jejím prospěchům slouží a její nenávist živí.“ (s. 207)