Rozmarné poviedky přehled

08.02.2024

Setkáte se v této brožurce s deseti povídačkami trochu erotickými, více komickými a nevybíravě kritickými ke všem možným stavům lidstva našeho. Dekameronu následovec s jazykem napoprvé snad dosti nelákavým, prapodivným a kostrbatým, ale to proto, aby zůstali jen čtenáři vzdělaní, ochotní přijmouti hru spisovatelovu a na jazyk si navykli, jako na nové kožené botičky, které zprvu snad tu a tam trochu tlačí a bolí, puchejře vytváří, ale po čase se přizpůsobí, noze padnou a cestou vedou k zážitku nevšednímu, nějaké té zábavičce lahodící.

„A tak pro každičké hovado chlívek se vynatrefí a stejné se sejde se stejným, jakož přísloví praví: Neníť tak mizerného hrnečka, by se k němu nenašla poklička.“ (s. 157)

„Ale toto všecko jen preambule jest aneboližto předsloví k ponaučení, kteréž vám vštípiti hodlám, a kteréž v těchto slovích pozůstává: naše dvounohá duše bude vždycky za pravdu klásti to, co samolibosti její lichotí, jejím prospěchům slouží a její nenávist živí.“ (s. 207)

02.10.2023

Čítal som skrátenú verziu Rozmarných poviedok od Balzaca, no akosi netúžim siahnuť po kompletnom diele. Hoci romány, ktoré som od neho čítal, nepatria k tým smrteľne najvážnejším, aj keď vážne témy zachytávajú, tuto skutočne vypustil uzdu svojej fantázie. S celého diela som mal pocit, akoby autora nahnevali, alebo dokonca urazili osobne, predstavitelia cirkvy a on sa im sofistikovane pomstil takímto spôsobom. V silne erotickom nádychu si tu uťahuje z členov cirkvi a hoci na jednej strane im strháva dogmatickú sutanu ideálov, na druhej strane ich ovešal takými stereotypmi, až by sa z toho jednému čkalo. Toto dielo musel písať s permanentným úsmevom na tváry. No keďže ja preferujem skôr tú vážnejšiu stránku literatúry, až tak ma to nezaujalo, hoci si uvedomujem, že ide o sondu Francúskej spoločnosti, ktorú nám Balzac predstavuje aj vo svojich najúspešnejších dielach.