Růže pro Algernon
Daniel Keyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366093/bmid_ruze-pro-algernon-Auf-366093.jpg
5
3177
3177
Růže pro Algernon patří k nejinspirativnějším příběhům moderní literatury. Už od roku 1959, kdy se poprvé objevila jako krátká povídka posléze odměněná cenou Hugo, nejvyšším čtenářským oceněním v rámci fantastického žánru. Později svůj vlastními životními zkušenostmi inspirovaný příběh Daniel Keyes rozšířil do románové podoby a opět si neústupně stál za jeho zakončením, přestože byl stejně jako v případě povídky nucen najít si nového nakladatele. Od té doby se Růže pro Algernon objevila v nejednom filmovém i televizním zpracování, jako divadelní hra prošla nepřeberným množstvím rozmanitých zpracování po celém světě a mnohými i u nás, inspirovala řadu různě upravených příběhů, hudebních skladeb či alb a v posledních letech byla zpracována také jako francouzský film či jihokorejský a v minulém roce i japonský televizní seriál. Charlie Gordon si v jednom z nejcitlivějších příběhů naší doby podmaní i vás…... celý text
Přidat komentář
Zajimava mnohovrstevna sonda do duse cloveka. Zajimavy, smtny pribeh jednoho cloveka. Az me mrazilo, kdyz jsem si prebirala, ze stejne tak, jak se k Charliemu chova okoli a rodina, casto se nevedomky chovame vsichni - a neprijde nam to divne. Utahujeme si z nekoho, koho mame vlastne radi, odchazime, kdyz prestavame rozumet, stavime vlastni ego na obdiv.
Povídka mi přišla příliš stručná a krátká. Doufal jsem, že kniha prohloubí a více popíše kontrast mezi stavy hrdiny "před" a "po", jenomže zvětšený rozsah knihy je z velké části vyplněn vzpomínkami, schizofrenními stavy, sexuálním životem a podivnými citovými výlevy hlavního hrdiny.
Idiot - cesta tam a zase zpátky...to bylo první co mě při čtení napadlo... Nicméně se mi kniha líbila a zaujala mě...je vlastně ze života...přečíst by si ji měli všichni posměváčci a že jich je...
Poslední zápis mě fakt dostal na kolena...
Určitě stojí za přečtení, možná že z počátku budete mít trochu problém se začíst, ale pak najednou bude konec....
Kniha která v podstatě odstartovala moji čtenářskou cestu. Jedna z prvních přečtených jedním dechem, kdy na poslední stránku půl hodiny zíráte a nevíte jestli je dobře že jste ji dočetli nebo je to to nejhorší co jste mohli udělat... člověk pak zvažuje jestli to chtěl číst i když věděl... přesto nemůže jinak. Místo učení se na maturitu mě naprosto pohltila. Snad jediná kniha, kterou mi vnukla ukázka z čítanky (kde byla myslím "jen" povídka). Ještě teď po mnoha letech se mi vrací ten pocit, který jsem měla tehdy... ta bezmoc a bolest, pochopení i nepochopení, osudovost... lidskost i nelidskost... knížka je o přechodu zjednoho extrému do jiného... a přece v jistém smyslu stejného.
S knihou jsem se naprosto minula. Asi ke mně přišla v nevhodný čas, možná mě od počátku dost iritoval její přebal, ale neoslovila mě tak, jako velkou většinu zdejších čtenářů.
Aby bylo jasno, já původní povídku považuji za mimořádné a geniální dílo. Ovšem tato kniha mi přišla vlastně zbytečná. To nejlepší z ní bylo už ve stejnojmenné povídce. Proč se patlat na sto stranách s něčím, co jste zvládl mnohem úderněji vyjádřit na deseti. Tohle předělávání slavných sci-fi povídek na romány mě docela štve. (viz třeba ještě Příchod noci Asimova a Silverberga ) Takže za tři, původní povídka je ovšem jednoznačně za 100%.
Nějakým způsobem jsem si zafixoval, že Růže pro Algernon jsou o něčem naprosto odlišném a pitomý přebal českého vydání tomu rozhodně nepomáhá.
Kniha je o hledání sebe sama, o zjišťování toho, co vůbec znamená být člověk a jestli má někdo právo rozhodovat, kdy je jedinec inteligentní a kdy ne.
I přesto (a nebo právě proto), že víte prakticky od začátku, jak příběh skončí, jde o velice silnou knihu a jediné, co bych oželel, byly některé vzpomínky do dětství.
Tuhle knihu jsem četla, no před mnoha lety... Někdy zhruba tak na 30 stránce (přesně už nevím) jsem začala brečet - a nepřestala jsem až do konce. Ten příběh mi rozemlel srdce na cáry, a já brečela a brečela pro toho malého kluka, pro muže, kterým chtěl být a nebyl, pro toho, kým se stal, pro Algernon, pro všechny plané naděje, pro bolest v srdci těch nepochopených, i pro ty, kteří to pochopili... Nádherná kniha, ale tak bolestná, že nevím, jestli někdy budu mít odvahu, abych si ji přečetla znovu...
Přečetla jsem povídku během dvou dnů a jsem z ní totálně mimo. Nechápu jak jsem mohla tento příběh ignorovat takovou dobu a přečíst si to až teď.
Je to velice silný příběh, nebudu psát víc, všechno už bylo řečeno :) :)
Poetická kniha. Jen zdánlivě depresivní, se silným poselstvím, lehká, čtivá a zároveň nesmírně hluboká. Celou knihou se proplétá silná humanistická myšlenka. Víc nelze napsat bez zásadního prozrazení děje. Inteligence nesouvisí s tím, jak je člověk „dobrý“. Na to bychom neměli zapomínat. Kniha pomáhá si to uvědomit.
Milé překvapení ve formě lehké četby.
Autor si pohrál dobře se zápletkou a forma deníku byla velice dobrá varianta. Bylo pěkné sledovat změnu myšlení hlavního hrdiny a následně návrat zpět do předchozího období.
Skvelá kniha bez hluchých miest, no aj tak jej nemôžem dať plný počet. Verím, že v poviedkovom podaní by príbeh vyznel silnejšie, než v "rozťahanej" knižnej podobe. Príbeh ma až tak silno nezasiahol, ostal som na konci knihy emočne chladným. Asi som dopredu vedel, že to tak dopadne.
Ale len o Charlim a jeho príbehu kniha nie je. Je o živote samotnom. O tom, ako využijeme svoj čas a svoju "normálnosť" pre seba ale hlavne pre ľudí, ktorých máme radi. Každý človek v texte nájde časť seba. Na to, v akom roku kniha vznikla, je stále aktuálna a stále sa dobre číta.
Není-li čtenář dost trpělivý a pozorný, ztratíse hned na prvních stranách textu. Ale když má výdrž a čte dál, pročte se k nádhernému příběhu, který zamává s nejedním srdcem.
Nejprve jsem knihu léta ignorovala kvůli obalu. Po přečtení anotace a komentářů chvíli váhala, se strachem, že půjde o předvídatelnou "agitku", kterak jsou vědecké zásahy do lidského života nepřirozené a škodlivé. Zvědavost ale zvítězila.
Příběh se zajímavým námětem je velmi emocionálně zpracován. V krátké časové výseči, kdy inteligenční křivka Charlieho opíše prudký oblouk, formou deníkových záznamů popisuje především změny jeho vnímání a pocitů, proces rozpomínání a uvědomování, vše plasticky a představitelně.
Kniha, která navzdory některým svým nedostatkům a "dojímavosti" naštěstí nevnucuje čtenáři jednoznačné závěry a nabízí mnoho myšlenkových vrstev, pro různé čtenáře a různé časy přečtení. Mně, v tuto dobu při prvním čtení se nejvíc uhnízdila představa, jaký by asi byl Charlie, kdyby měl méně šílenou, vyrovnanější matku, jak by to ovlivnilo jeho nový život, vlastně zda by vůbec tak toužil po tom být chytřejší...
Skvělá fantasy! Žádní mimozemšťané, žádné nestvůry s osmi nohama či třemi ušima, žádní roboti... Jen člověk. Se všemi svými duhy i neduhy. Neotřelý a ve své době asi i zcela mimořádný nápad. A jakkoli příběhu dominuje krkolomný pohyb Charlyho na ose IQ zleva doprava a zase zpět, mnohem více než o chytrosti a zaostalosti se od Keese dozvídám o lidských slabostech, lidské ne-toleranci a především strachu. Strachu z jiných, lepších, chytřejších, vzdělanějších, bohatších aj. lidí vedoucí v reálu k celosvětovému tažení za politicky korektní rovnost. Equality. Zaklínadlo, které v posledních desetiletí pohřbívá odvahu a ambice jedněch, aby vítězila průměrnost těch druhých. Jak jinak by ale ti druzí mohli projevit svou lidskost? Příběh je ale také o štěstí, naději, očekáváních a iluzích. A deziluzích. Ano, a prozření. Charly to vše stihl v několika měsících života. My na to vše máme celý život. A ne nutně musí prozření přijít až v jeho závěru. I díky Charlymu.
[audiokniha]
Geniální. Poprvé jsem byla na divadle - Spolek Kašpar v Praze v Celetné. Poté po letech audiokniha. Měla jsem výhodu, že mi v prvním podání Jana Potměšila, který se v roli Charliho Gordona vrátil na prkna, co znamenají SVĚT. . . skoro unikla škatulka "sci-fi"! Protože to je něco, co skoro nečtu.
Je to přesně do písmenka tak, jak píše kousek výše Laura . . .
Nebo Marlowe dole :o) Nesmrtelná klasika lidskosti nebo společenských přešlapů o nichž píše třeba Rihatama výše nebo Las_T zatím nejvýše ;o)
Vděčnost za možnost přemýšlení!
6/5
Štítky knihy
přátelství deníky zfilmováno humanismus myši IQ, inteligence mentální postižení Nebula (literární cena) psychologické experimenty
I když je to útlá knížka, dá se přečíst za jeden den, tak jsem ji četl delší dobu. Dala mi hodně moc prostoru k přemýšlení. Víc prozrazovat nebudu.