Saga o Grettim
neznámý - neuveden
https://www.databazeknih.cz/img/books/71_/71963/saga-o-grettim-71963.jpg
4
27
27
Rodová islandská saga o Grettim, složená ve 12. nebo na začátku 13. století a zde po prvé přeložená do češtiny, patří k vrcholným dílům staroislandské literatury. Podán je v ní obraz rodového zřízení, které v 10. století zavedli na Islandu norští vystěhovalci, nesvárů a zápasů mezi jednotlivými rody, pěstního práva a krevní msty, jen nedokonale brzděné rodovými sněmy. Hrdinou sagy je příslušník jednoho z předních rodů, nepřemožitelný hrdina Gretti. Je obráncem rodové cti a odpůrcem zvůle mocných, vítězně vychází ze všech bojů, jeho zdatnost se mu však stane osudnou. Vyvolá zášť mocných a Gretti je odsouzen k vyhnanství. I jako psanec koná divy hrdinství, marně však hledí uniknout zlému osudu - nakonec hyne jako oběť čarodějnických kouzel.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1957 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Grettis saga
více info...
Přidat komentář
Od hrdinů ságy o nejsilnějším a nejdéle unikajícím islandském vyhnanci Grettim Ásmundarsonovi nás dělí už tisíc let a tak je zajímavou sondou do myšlení tehdejších obyvatelů Islandu a Norska, kdy se zabití člověka mohlo vyrovnat penězi nebo zase dalším zabitím. A nebo právě třeba vyhnanstvím, které nebylo určitě nic jednoduchého, když se vyhnanec nemohl spolehnout na svou rodinu, či přátele a každý ho mohl beztrestně zabít.
Gretti je rozhodně nejednoznačná postava, protože i když zrovna čin, za který byl potrestán vyhnanstvím byla nešťastná náhoda, nebyl rozhodně žádný svatoušek a kladný hrdina. Nicméně to, že dokázal vzdorovat nástrahám svých starých i nových nepřátel téměř dvacet let, je určitě hodné obdivu. A zřejmě si to mysleli i dávní Islanďané a proto se nám tento příběh zachoval až do dnes.
Co mě mrzí, že nové vydání neprošlo revizí, co se týče používání severských znaků jako þ, ð a dalších jako třeba ve Staroislanských ságách.
Velmi zajímavé čtení, až ovšem po druhé části (po 20 stránkách). Protože v první se popisuje Grettiho rod a to je spíš takový telefonní seznam. Samotné jádro knihy je ovšem zajímavé a na literaturu starou přes 700 let je vlastně i čtivá. Protože mě osobně Island, Vikingové či Kelti zajímají, tak mě samozřejmě zajímala i tato kniha.
Ovšem nejzajímavější pro mě bylo sledovat kdo je vlastně v této literatuře hrdina. Podle našich nynějších měřítek by se totiž nejednalo o žádného hrdinu, ale vlastně lupiče a vraha. Celé to dílo mi tedy dalo velký námět k přemýšlení, že činy člověka jsou posuzovány v závislosti na kultuře — společnosti, a kdo je vlastně objektivní hrdina?
Ide o ságu, ktorá pochádza z 11. storočia, reč zodpovedá viacmenej danej dobe. Sága sa skladá z takmer stovky kapitol, nie všetky sú o Grettim. Trochu mi pri tejto ságe vadilo, že veľa kapitol začína rozmluvou, kto je koho syn, otec, matka a ďalšie príbuzenstvá. Mien je v tejto ságe veľa, väčšina začína na Thor.... Samotné rozprávanie o Grettiho živote sú zaujímavé. Súčasťou knihy je aj stať o islandskej literatúre z ranného stredoveku. Prišlo mi to trochu ako učebnica so štúdijným textom islandských ság.
(SPOILER)
Zajímavé čtení - zjistila jsem, že vnímám odlišně pojem "hrdina".
Spoiler
Gretti měl pro mě málo kladných vlastností. Měl obrovskou sílu, fajn. Byl odvážný, fajn. Někdy udělal dobrý skutek, fajn. Ovšem častěji byl svárlivý, nesnášelivý, líný, sobecký, agresívní a krutý - k lidem, ke zvířatům. Bezohledně kradl, snadno zabíjel.
Takovou postavu bych neoznačila za hrdinu. Tehdejší společnost měla evidentně odlišné hodnoty.
- Konec spoileru.
Děj je docela jednotvárný, události se v různých obměnách neustále opakují.
Asi každý čtenář očekává v severské sáze spoustu jmen a polovinu rodokmenu k tomu. Já také. Ale..., i tak kniha předčila mé nejtemnější představy o množství - v některých odstavcích byly dvě třetiny jmen a třetina normálních slov. Některá jména je vhodné si zapamatovat, s jinými se člověk v knize znovu nepotká. Prostě zábava.
Komentář je upozorněním, nechci nikoho odradit od čtení. Většina tuší, co obnáší sága.
Nelituji času, který jsem knize věnovala. Ale jedno přečtení stačí.
Grettiho křesťanská morálka má trochu mezery, ale musíte mu prostě fandit až do konce, protože je to zkrátka frajer.
Příběh je plný nadsázky tak jako severská mytologie obecně.
Jen tak pro zajímavost: tuto knihu četl J. R. R. Tolkien spolu s Inklingy v originále.
Chtěla jsem koupí podpořit skandinávskou literaturu, ale cítím se trochu podvedená.
Nečekejte žádné aktualizované vydání ságy, mám pocit, že tato kniha je prostě jen dalším výtiskem vydaní z roku 1957. Prý jen trochu aktualizovaný jazyk (kterého jsem si tedy ani moc nevšimla, zato pár překlepů - celé to na mě působí nedbale a vydané dost narychlo). Předmluva a poznámkový aparát Ladislava Hegera z roku 1957. Předmluva mi z dnešního pohledu přijde trochu zvláštní a zkreslující - začíná zdlouhavým popisem severské křesťanské literatury a skaldské poezie a když už se Heger konečně dostane k ságám a samotnému Grettimu, popisuje G. jako hrdinu a "miláčka lidu" (který má lásku čtenářů, zatímco Gísli má pouze jejich sympatie - což jsem tedy osobně vnímala naopak). Poznámkový aparát mne také zklamal. Ještě bych pochopila, že v textu nejsou odkazy k poznámkám, aby se nenarušila plynulost textu. Ale poznámky se věnují dle mého soudu spíše méně zajímavým informacím (např. lokaci islandských usedlostí) a někdy až trochu náhodným asociacím (dvoustránková skaldská píseň ze Ságy o sv. Olafu).
Tímto nechci shazovat práci Ladislava Hegera, kterého si jinak jako odborníka na ságy vážím. Spíše mne zaráží, proč Garamond vydal tuto knihu v téměř nezměněné podobě, bez jakékoliv současné předmluvy nebo alespoň ediční poznámky.
Abych se však dostala k samotné sáze, musím přiznat, že se mi líbila mnohem méně než starší ságy. Jsou tam patrné novější prvky, místy snaha o heroizaci Grettiho, který je jinak popisován jako líný a svárlivý (bylo zajímavé pozorovat tento rozpor a odhadovat, které pasáže ságy jsou starší a které novější).
na rovinu...
na jednu stranu hrdina, na druhou nesporně řádný hajzl... rozhodně v něm ovšem vězelo obrovské charisma...
Kniha ako dielo, ktoré má prerozprávať príbeh o slávnom Grettim Ásmurdansonovi splnila svoj účel. Nečíta sa ťažko a myslím si, že prekladateľ svoju prácu odviedol dobre, keď vezmeme do úvahy fakt, že v 12.-13. storočí boli využívané úplne iné spôsoby vyjadrovania sa, ktoré by v doslovnom znení dnes nedávali veľký zmysel. Avšak musím vytknúť jednu vec, a to takú, že mi prišlo, že sa niektoré výrazy opakovali aj napriek tomu, že by sa dali vynahradiť synonymami ako napríkald stále opakujúce sa „ubil“ alebo „pravil“.
Štítky knihy
Vikingové mýty a legendy Island 10. století islandská literatura severská mytologie severská literatura ságy historické romány
Autorovy další knížky
| 2001 |  Bible |
| 1997 |  Epos o Gilgamešovi |
| 2013 |  Z rodinné kroniky Lady Fuckingham |
| 1986 | Píseň o Rolandovi |
| 2003 | Béowulf |
Po Sáze o svatém Óláfovi jsem sáhl hned po Sáze o Grettim, která je bohužel o poznání slabší. Svým způsobem jde ale i o propojené texty, jelikož Gretti a Óláf byli vzdálení příbuzní a ke všemu v díle vystupuje také příbuzný Snorriho Sturlusona, který zmíněnou ságu napsal. Víceméně jde o klasický severský příběh plný násilí, vtipu a pomsty. Protagonista díla taky navíc není žádný svatoušek, ale spíše klasický antihrdina, jaké známé i dnes.