Sága o Völsunzích a jiné ságy o severském dávnověku

16.02.2024

Podle mého názoru prostě staroseverské ságy musí nadchnout a zabavit i člověka, který se vyloženě o mytologii starého severského světa nezajímá. Jde totiž o příběhy plné dobrodružství, mytologie, bojů, intrik, smrti, tragédií, občas ale na druhou stranu dokáží i vyloudit úsměv na tváři čtenáře. Můžeme se také těšit ze spousty odkazů, jak mytologických, tak historických. Především sága o Völsunzích je vskutku velkolepá. Sága o Bósim je zase vyloženě v mnoha ohledech tím, co dnes nazýváme fantasy. Není divu, že právě staroseverské ságy, keltské a staroslovanské příběhy daly vzniknout dnešnímu tolik oblíbenému evropskému fantasy stylu. Obrázky v této knize jsou ale katastrofální :-)

11.01.2020

Staroseverské ságy, přestože byly zaznamenány dlouho po svém vzniku, přinášejí pohled do života tehdejších lidí, čemu věřili, co pro ně bylo důležité a jak se bavili. Baví mě jejich přímý styl vyprávění, kdy jsou všechny popisy osekané až na kost a i jejich hrdinové nepotřebují spoustu řečí a rozmýšlení, aby něco podnikli. Prostě vezmou loď, ozbrojené muže a plují vstříc nebezpečí a slávě.
Ságy v sobě kombinují hrdinské příběhy s občasnými pohádkovými motivy, z nichž některé jsou důvěrně známé i nám, takže se časová propast mezi námi a tehdejšími obyvateli severských zemí nezdá až tak hluboká.
Jsou dvě věci, které bych knize vytknul: Mohlo by být více poznámek, ale chápu, že je to daň za to, aby si kniha našla co nejvíce čtenářů. No pak ty ilustrace, ty nedokážu pochopit vůbec. Než tohle, bylo by lepší nechat knihu bez nich.

02.07.2018

Překvapivě zábavné a čtivé "pohádky" z dávných časů, plné občas docela ulítlých popisů a nápadů. Umím si představit, jak se tímhle mohla společnost bavit, pokud tyto příběhy vyprávěl schopný skald v temné hodovní síni, během nějaké té žranice po úspěšné loupeživé výpravě. Kniha je jinak moc hezky zpracována a vyrobena z kvalitních materiálů. Ilustrace sice neruší, ale moc se mi nelíbily, byť v té době se takhle podobně kreslilo. Ze tří ság, které kniha obsahuje je nejlepší ta první, o Völsunzích. Následuje sága o Ragnaru Lodbrokovi(která je ale z větší části o jeho synech, zejména o Ivarovi Bezkostném) a nakonec sága o Bósim.

07.12.2016

Asi je to tím, že ságu o Volsunzích jsem už četl v Tolkienově podání, i v obou Eddách, ale tato kniha mě zkrátka nedokázala příliš zaujmout. Je pravda, že prozaické podání ságy bylo něčím novým a vyskytly se v ní drobnosti a detaily navíc, které v poetických verzích obsaženy nebyly, nebo byly trochu jinak, ale nějak super převratné to nebylo. Další ságy (o Ragnarovi, Bósim, atd.) mi pak připadaly bez náboje, nevýrazné, a jako by se pořád omýlal jeden a ten samý princip. Vyprávění občas obsahovalo nějaký zajímavější prvek, ale spíše jen okrajově. U ságy o Volsunzích (když jsem ji četl poprvé) jsem byl v neustálém napětí, co dalšího se přihodí a příběh jsem hltal, u těchto dalších ság nikoliv.

30.11.2016

Taky se musím přiznat, že mi úplně nesedly doprovodné ilustrace. Ale za překlad severských ság jsem vděčná.

14.02.2015

U téhle knihy je potřeba neřešit styl, kterým byla napsána, ale hlavně všímat si kulturních rysů a maličkostí, které vypovídají o mentalitě lidí v dávnověku. Není to napsané špatně, je to jen napsané tak, jak se lidé dříve vyjadřovali a jak mysleli. Metafory, (místy) krutá realita, bez přikrášlení. Líbila se mi i grafická úprava - tučné písmo, tvrdé stránky, úvod na černém podkladu psaný bíle - dodává to knize mystična a svým způsobem se liší od všech ostatních knih, které jsou stereotypně graficky upravené všechny stejně. Obrázky - také odkaz minulosti, kdo by byl zvědavý na moderní dokonalé malby, které s knihou a s původním odkazem nemají nic společného?