Sama mezi Indiány

04.02.2017

Ještě že žiji v Evropě a v dnešní době. To, kam se dostala Evropanka zmíněné knihy, bych nikomu nepřála. Hodně smutný příběh s veselým koncem. Velice doporučuji.

12.05.2016

Pro západního člověka bude možná vyprávění mnohdy drsné, třeba tam, kde je popisováno, jak indiáni rozráží lebky chlapců o skálu, nebo jak se zbavují postižených nemluvňat. Surový popis života mezi indiány odhaluje jejich skutečnou podstatu, která má stejně tak blízko k mírumilovnosti tak k drastickému vraždění.

Při čtení tohoto unikátního svědectví si uvědomujeme, že návrat k přirozenosti člověka, tak často opěvovaný osvícenci, není nic jiného než návrat ke společenskému stavu, v němž panují drsné zákony přírody, které by současná západní civilizace sotva kdy přijala. Slova z jednoho článku o guinejských domorodých kmenech, totiž že kdybychom na zemi stále žili jako tyto „primitivní“ kmeny, úmrtnost v mezikmenových střetech by byla enormní a dalekosáhle by překračovala počty mrtvých ve všech válkách, se stala po přečtení této knihy více než uvěřitelná.

10.01.2016

Četla jsem hodně dávno, ale stále si pamatuji, jak to bylo působivé. Ne napínavým dějem, ale tou neuvěřitelnou autentičností, která z knihy vyzařuje. Už si nepamatuji podrobnosti, ale nezapomenu na ten zvláštní nezaujatý popis života u indiánů - běžný život, stejně tak jako smrt, násilí, …, to vše popisováno vlastně stejně stroze, bez emocí, ale na mě to působilo skoro víc, než kdyby šlo o nějaký dramaticky popisovaný děj.
A vzpomínám ještě na poslední větu, po návratu Heleny - Napaňumy do „civilizace“: Představovala jsem si život u bílých úplně jinak…. Pravda, dnes by se z nalezené ženy pravděpodobně stala opečovávaná mediální hvězda, ale před téměř 60 lety bylo vše jinak, dokonce ji část její rodiny po záchraně zavrhla…

06.01.2016

Po přečtení knihy si říkám, že vůbec nevadí vymícení těchto kultur. Neváží si života ani dětí. Z knihy mám dojem, že jim jde stále o život. Napuňama v knize nepopisuje žádné pěkné okamžiky, které by stály za to. Jen boj o život.

11.02.2015

Knihu jsem četla asi před 20 rok a loni jsem ji dostala v novém vydání k vánocům, četla jsem ji znovu. Svět, který jsme zničili.

22.07.2014

Kniha se mi moc líbila, ale také jsem se ztrácela v těch kmenech. Musela jsem si to zapisovat. :-)

23.11.2013

Jedna z nejzajímavějších knih, které jsem za poslední dobu četla. Krutost obou světů, o které dokáže dát takhle rozsáhlé svědectví málokdo. Neuvěřitelné štěstí Heleny Valerové, která přežila i situace, kde měla mizivou naději. Místy mi její vyprávění připadalo příliš barvité, říkala jsem si, jak si přesně dokáže pamatovat určité detaily. Kniha je velmi zajímavá a čte se dobře.

29.07.2013

Zajimava knizka, dobre napsana a vyborne popisuje zivot bile divky mezi indiany v pralese v naprosto primitivnich podminkach a vztazich. Musim rict, ze kmenove souziti a vecne bojuvky a zrady a manipulace proste ukazuji, z lide jsou vsude stejni. Na konci knihy jsem mela indianu docela plne zuby, hlavne tech jejich vztahu k zenam a detem. Jsem moc rada, ze jsem ji cetla :-)

08.06.2013

Knížka je zajimavé z pohledu dovědět se něco jiné , primitivní kultuře. Osobní zážitky malé dívky ,která je unesená od rodičů a začleněná do společenství indiánů , zajimavý pohled na zvyky a způsob jejich života . Jinak se kniha čtu velice špatně , špatně se orientuje v názvech a jménech , ke konci jsem už jen četla namátkou některé úseky.

19.08.2012

Ke knize jsem se dostala náhodou, zmínil ji kdosi v diskusi pod nějakým článkem na některém zpravodajském serveru. zaujalo mě to, půjčila jsem si ji - a přečetla téměř jedním dechem. Pro člověka západní civilizace je to fascinující popis života jakoby z jiné planety - život v divočině, v bojích mezi kmeny, z toho, co člověku dá příroda... zdánlivě kruté, zdánlivě chudé... a přece přirozené a oproti světu bílých po návratu hrdinky do civilizace tak nějak "normální" a "čisté".
Jak už tu někteří zmiňovali, jazyk knihy není úplně typický pro literární dílo; nejde ostatně o beletrii, ale o zachycení autentických zážitků jedné osoby na základě jejího vyprávění, které literární ani být nemůže; vždyť přišla do pralesa mezi divochy jako dítě a byla zvyklá komunikovat jinou řečí a jiným způsobem. Je to autentické a v mých očích to čtivost knihy nijak nenarušovalo.

22.05.2012

Knížka se čte velice špatně a člověk se hrozně špatně orientuje v tom, co se tam vlastně děje. Také je problém se ke knížce vrátit třeba po dvou třech dnech. Chápu ale, že knížka je tak psaná schválně a ukazuje, čím si Helena musela projít.

24.01.2012

Čistě z literárního hlediska je kniha příšerná a bylo pro mě doslova utrpení ji číst:-)) Nelze však na ni nahlížet pouze z tohoto hlediska - je to napsáno úmylsně stejným způsobem jakým Helena po pobytu mezi indiány mluvila - To znamená slohově velmi omezených, kostrbatým a dětským stylem:-) - V tom se však ukrývá hodnota této knihy jako antropologického spisu, ze kterého lze vycházet při zkoumání yanoamských indiánů, kteří Helenu unesli - či ji nezabili a přijali mezi sebe. Kniha je zajímavá, ale v případě, že se nezajímáte o antropologii nebo o skutečný způsob života indiánů v tamější oblasti, tak ji nedoporučuji. Jediná lehce dramatická (alespoň pro mě) část knihy je konec, kdy přichází rozčarování nad idealizovaných světem bílých:-) V každém případě je však život yanoamských indiánů pro obyvatele západu těžko pochopitelný, krutý a nelogický (tak to ale nelze brát - kulturní relativnismus:-)) )