Sartrovo století
Bernard-Henri Lévy
Biografie francouzského spisovatele a filozofa J. P. Sartra. Mezi raným Sartrem, úžasným filozofem Bytí a nicoty, brilantním spisovatelem novely Nevolnost a pozdějším souputníkem nejhorších totalitních systémů existuje totiž svým způsobem rozmlžená hranice. Lévy se pokouší přijít na kloub náhlému zvratu a zodpovědět otázku, proč intelektuál, který zlo do všech důsledků promyslí, mu v rozhodující chvíli podlehne. V Lévyho knize ovšem defiluje vskutku celé intelektuální století. Osobnosti, s nimiž se Sartre musel vyrovnávat, i ti, kteří se museli vyrovnat s ním, Céline, Gide, Flaubert, Heidegger, Husserl, Camus, Malraux, Breton, Deleuze, Foucault a bezpočet dalších. Překvapivý epilog s otevřeným koncem je pak jen jiným vyjádřením dvojznačného vztahu století a jednoho velkého a rozporuplného intelektuála, který v něm zanechal hluboký otisk.... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2003 , HostOriginální název:
Le siècle de Sartre, 2000
více info...
Přidat komentář


Touto knihou jsem byl nadšený, i když o Sartrovi žádné další biografie u nás dosud nevyšly, pochybuji, že by se svého ukolu zhostily lépe. V Sartrovi bylo více Sartrů, jak tvrdí sám autor. Lévy je nanejvýš objektivní v hodnocení svého hrdiny a přes veškerou kritiku říká, že "je lepší mýlit se se Sartrem, než mít pravdu s Camusem."
Autorovy další knížky
2022 | ![]() |
2019 | ![]() |
2020 | ![]() |
2006 | ![]() |
2003 | ![]() |
Nechápu proč se nakladatelství Host pokusilo splatit dluh vůči Sartrovi, o němž nebyla přeložena jediná kvalitní biografie ani žádné dílo shrnující jeho literární a filosofickou tvorbu, právě touto knihou. BHL má mnoho hříchů mládí, které musí odčinit a spoustu útržků ze všemožných oblastí literatury a filosofie, které musí všude vecpat. BHL studoval v době, kdy vládl Althusser, tvořily se maoistické skupiny studentů a s tímhle vším se musí zúčtovata zároveň i s tím starcem se šmidravým okem, který se pořád vtírá do přízně mladých. Zajímavé je srovnat autorův přístup k Sartrovi a k Simone de Beauvoir. S mužem se účtuje nejtěžšími zbraněmi ducha, potulujeme se kolem ontologie, subjektu, platonského primátu zraku apod., kdežto SdB je představována jako chudáka Sartra usurpující herdekbaba - zkrátka je to pořád ta, která pošpinila chudáky francouzské muže vydáním Druhého pohlaví. Samozřejmě neupírám BHL právo na účtování s nepřítelem, podobně vyřídil Sartre Malrouxe a jiné, ale proč vydávat knihu, která bojuje francouzské intelektuální války u nás, kde nemáme tuchy do jakých sporů se to autor vlastně pouští, protože naše bitvy jsou jiné a jinde. Zřejmě vydavatele zaujal antimarxistický postoj autora, ale je to skutečně tak podstatný důvod k vydání českého překladu?