Saturnin
Zdeněk Jirotka
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/400885/bmid_saturnin-TtF-400885.png
5
7655
7655
Saturnin vyšel poprvé v roce 1942. Doposud se dočkal 24 vydání v českém jazyce a jeho autor patří mezi národní klasiky české humoristické literatury. Román byl úspěšně převeden do filmové i televizní podoby a od dob svého vzniku se stále znovu objevuje také jako divadelní představení. V roce 2009 byl čtenáři zvolen nejpopulárnější knihou v anketě České televize „Kniha mého srdce“, v roce 2018 vyhrál prestižní cenu v soutěži Magnesia Litera v kategorii „Kniha století“. Vydání s originálními barevnými ilustracemi Adolfa Borna je dostupné také v překladech renomovaných zahraničních bohemistů: anglicky, španělsky, italsky, německy, francouzsky, rusky; letos vychází v polštině, v úzké spolupráci s wrocławským nakladatelstvím Afera (přeložil a doslov napsal L. Engelking), a ve slovenštině (Ľ. Feldek). Chystají se další překlady.... celý text
Přidat komentář
Kniha byla opravdu skvělá. Dostala jsem se k ní díky povinné četbě a jsem ráda. Z počátku jsem trochu bojovala se stylem psaní, ale pak jsem si zvykla. U některých částí jsem se opravdu nasmála. Slyšela jsem samou chválu na film, ale podle mě je kniha mnohem lepší. Určitě doporučuji přečíst.
Kniha se ke mně dostala díky povinné četbě mé dcery. Svérázné chování sluhy Saturnina a hlavních hrdinů knihy Vás určitě rozesměje. Pro mladší ročníky jsou některé výrazy sice neznámé, ale určitě poučné:) jako třeba spadly jí šupiny z očí a almara...moc doporučuji
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek. Četl jsem minimálně desetkrát, slyšel většinu audioverzí a seriál viděl nejméně třikrát. Za mě určitě nejlepší humoristická kniha 20. století.
„Myslím, že jsem se už zmínil, že mám tetu jménem Kateřina. Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Teta Kateřina má syna. Je mu 18 let a jmenuje se Milouš. Neštěstí nechodí nikdy samo. Teta Kateřina je vdova a Milouš je sirotek, protože strýc František před deseti lety zemřel. Jistě nelituje, že to udělal.“
Ideální četba do současné doby, plné starostí, omezení a neradostných vyhlídek: úsměvný český skvost popisující předválečnou idylku vyšší střední třídy. Vypravěče, „starého“ mládence, limituje v rozletu jeho usedlost a slušnost (až nesmělost), naštěstí si však pořídí svérázného sluhu. Saturnin vytváří vzrušení měrou vrchovatou a dokáže pána „nenápadně“ dostrkat ke světlým zítřkům. Ve výčtu postav nesmí chybět movitý dědeček, majetku lačná teta Kateřina a její spratek Milouš, doktor Vlach se škodolibým smyslem pro humor a okouzlující slečna Barbora. Poslední jmenovaná byla v mých představách jediná, kdo neměl tvář ze seriálu, ostatní herci seděli jako pověstný zadek na hrnci (ač ne vždy odpovídali popisu).
Ráda jsem se k „Saturninovi“ po dlouhých letech vrátila, třeba se v budoucnu ještě setkáme. Zdejších 91% souhlasí s mými neslábnoucími dojmy.
Filmové zpracování je super, ale kniha je snad ještě lepší. Perfektní čtení pro zlepšení nálady
Tak tenhle humor miluju! Kniha je prostě plná cynismu a sarkasmu, který je vždy použit v té nejlepší situaci. Jsem z ní nadšená, četla jsem už několikrát a pořád mě stejně baví. Je to česká nenahraditelná klasika, která nikdy nezklame :-) Doporučuji a sama se k ní zase brzy ráda vrátím. Je to jedna z nejvtipnějších knih, jakou jsem kdy četla.
Kdybych nejdříve neviděla divadelní představení, asi bych si tuto knihu nevybrala, ale nakonec jsem zjistila, že jsem to v divadle asi moc nepochopila, protože v knize mi určité části přišly úplně jiné. Líbilo se mi to a asi bych ji doporučila jako krásnou četbu k maturitě. Nebylo to nudné, občas vtipné, ale moc "pořádné akce" tak taky nebylo. Prostě taková pohodová četba, proto ji hodnotím 4/5.
V prvé řadě musím přiznat, že jen na základě anotace bych po této knize nesáhla. Tudíž dát se mluvit o štěstí, když jsem měla prvně možnost vidět filmové zpracování tohoto díla. Mám zvláštní zalíbení ve výstředních lidech, a proto se mi sluha Saturnin velmi zalíbil, i když vypravěče považuji za tuctového konvenčního měšťana. A jisté mé sympatie si během čtení knihy dokázal získat i cynický doktor Vlach.
Samotná kniha je velmi čtivě napsaná a děj je tak jednoduchý a nenáročný (pokud člověku nedělá velký problém archaičtější skladba věty a občasné přechodníky) je možno ji velmi rychle přečíst. Nejsem z ní nijak významně paf, ale je to příjemné a odpočinkové čtení.
Saturninovi jsem se dlouho vyhýbal, protože mě štval film. Nedávno jsem knize dal ovšem druhou šanci a ejhle - zřejmě se stářím a moudřením se dostávám do toho správného rozpoložení, chytám drobné nahrávky na vtip, čtu mezi řádky, pokyvuji hlavou nad lidskými slabostmi. Skvělá četba! A jsem zvědav, jaký bude ten další Saturnin od Macka. Mám mu dát šanci?
Četla jsem ji poprvé a jsem nadšená. Cynická a humorná. Tohle je přesně to, co potřebuje na odreagování v téhle době. A navíc ta nádherná čeština, která se už moc nevidí.
Knížku "Saturnin" jsem poprvé četla už v dětství a až dodatečně jsem se dověděla, že byla napsána za války. Ještě později jsem viděla seriál a divadelní hru a líbilo se mi to všechno moc. Pana Jirotku mám navíc ráda i jako jednoho ze Sedmilhářů.
Často si vzpomenu na nějaký úryvek, ať už na ty proslulé, nebo i méně známé. Třeba na tahle slova doktora Vlacha: "Prožíváme-li delší dobu idylu, přestaneme ji vnímat a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně na mráz. Pak bychom nevzpomínali na to, že kamna trochu kouřila, nýbrž na to, že hřála. A na to, že bylo ostatně v naší moci, aby jenom hřála. "
A ještě taková drobná zajímavost – představte si, co se mi přihodilo. Když mi byl do mojí knihovny přidělen k pultu počítač, pojmenovala jsem ho po Saturninovi. A ukázalo se, že on to ví a chová se podle toho. Tak nevím, jestli jsem mu radši neměla říkat Haštal podle věrného sluhy z „Námluv komtesy Gladioly“ – ten by si mě tak nedobíral. Pro srovnání: druhý počítač, určený pro čtenáře, kterému říkám Malej, to je úplné jehňátko, bezelstné a poslušné.
U obou už byla provedena výměna za nové, ale jména zůstala – a vlastnosti také : o)
Vůbec nechápu jak je možné, že se mi tato kniha dostala do rukou az teď.
SKVĚLÝ HUMOR :-)
Bavila jsem se od první kapitoly, honba lva, zašívání nepřítomné plachty, rentgen nohy a další skvělé příhody jsem si užila do posledního písmene :-)
DOPORUČUJI!!! :-)
Vtipné. Coby humoristický román by být měl, žejo. Škoda, že toho Saturnina tam nebylo víc. Ale toš je to důležitá postava. Jakoby se ukázal na scéně jen aby ovlivnil všechno dění kolem, a najednou ho opět nebylo. Ale to motání se kolem ženské mě nudilo - už nevím jak se jmenuje, ta hlavní postava - , ale tlustá tetka Kateřina mi to vynahradila. Na facku bába, jsem ale důvěřivá. Asi bych jí skočila na špek.
Samozřejmě nedostižná klasika. Jirotka psal nenapodobitelným lehkým stylem, který postupem let jen zraje - tím, jak reálie, v kterých se Saturnin odehrává, stárnou a stávají se bizarnějšími samy o sobě.
Štítky knihy
přátelství prvotina humor zfilmováno česká literatura léto humoristické romány stereotypy komorníci klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2008 |  Saturnin |
| 1999 |  Muž se psem |
| 1969 | Sedmilháři |
| 2000 | Pravidla se změnila |
| 1994 | Velká kniha sedmilhářů |
Nejprve jsem viděla film. Mám ho moc ráda. Přivedl mě ke knížce a i ta mě velmi potěšila. Líbí se mi krásný jazyk, laskavý humor i naprosto bláznivé nápady, kterými se to v ní jen hemží. Je to velmi milé čtení a příjemné odreagování.